>Finance a investování>Finanční trhy a instituce>Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk
Sleva47%

Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk

Autor:

Jílek Josef

Formát / stran:17×24 cm, 664 stran
Datum vydání:16.10.2013
Katalogové číslo:4354
ISBN:978-80-247-3893-2
Kategorie:Finanční trhy a instituce
Cena dříve: 749 Kč
Sleva: 47%
Cena: 399 Kč
Stav: Skladem
ks
Kniha představuje jedinečné komplexní dílo v oblasti peněz a platebního styku v České republice i ve světě. Jsou zde shrnuty rozsáhlé praktické zkušenosti autora z působení v centrální bance a ze stáží v zahraničních finančních institucích a na zahraničních univerzitách. Autor nejprve objasňuje tvorbu a zánik peněz v obchodních bankách. Následují části o likviditě a skutečné funkci rezervních požadavků a scholastice peněžní báze a peněžních multiplikátorů. Uvádí strukturu rozvah obchodních a centrálních bank, pojištění vkladů, družstevní bankovnictví, vysvětluje švýcarské a islámské bankovnictví a vývoj názorů na podstatu peněz. Část věnovaná platebnímu styku popisuje bankovní platby, platební systémy a praxi platebního styku v řadě významných zemí.
Výhody nákupu na Grada.cz
darek_1.gif
Knihy v hodnotě objednávky jako bonus
rychla_doprava.gif
Při nákupu nad 1000 Kč doprava zdarma
darek_1_1.gif
99% titulů máme skladem
AKCE.gif
Spousta slev a akcí každý týden

O autorovi


Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. (56) je vrchním expertem české národní banky. Externě přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze kurzy Finanční trhy a měnová politika a Měnová politika a hospodářský cyklus. Je špičkovým a uznávaným odborníkem v řízení finančních rizik, v teorii a praxi bankovnictví, ve finančních trzích a v měnové politice, a to jak v České republice, tak i ve světě. Známý je zejména mnoha publikacemi o derivátech, řízení finančních rizik a účtování finančních operací, které vynikají erudovaností a nezávislostí. Zastával řadu akademických funkcí. Je vyhledávaným a stálým přednášejícím na mnoha národních a zahraničních konferencích, zahraničních univerzitách a zahraničních centrálních bankách, je členem vědecké rady národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Je také členem redakčních rad několika periodik. Intenzivně školí pracovníky finančních institucí. Má rozhodující podíl na implementaci Mezinárodních standardů účetního výkaznictví
v českých účetních předpisech. Významně přispěl k formování legislativy českého finančního trhu podle světových standardů.
Autor se narodil v Litomyšli. Vysokoškolské studium ukončil v roce 1981 (summa cum laude). Poté dále studoval, absolvoval stáže a přednášel na mnoha známých univerzitách, jako jsou Brown University, Washington State University a North Carolina State University, University of Gent, Reading University a London School of Economics. Kromě toho působil na několika vědeckých pracovištích, například na Silsoe Research Institute či Loughborough University of Technology. Jeho spolupracovníky byli například profesor D. T. Llewellyn (Loughborough University of Technology) a profesor C. Goodhart (London School of Economics and Political Science). Zahraniční praktické zkušenosti získal pobyty ve finančních institucích, jako J. P. Morgan, Barclays Bank, Lehman Brothers, Federal Reserve Bank of New York, Bank of England, Bundesbank a Banque de France.
Josef Jílek se v roce 1995 habilitoval docentem pro obor národní hospodářství a v roce 1999 byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2005 je členem Výboru pro účetnictví, výkaznictví a audit (Standing Committee on Accounting, Reporting and Auditing) při Evropském orgánu pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) - do konce roku 2010 se jednalo o expertní skupinu pro finanční informace (Expert Group on Financial Information) při CEBS. V letech 2007 až 2011 byl jedním ze sedmi členů poradenské skupiny hodnotící standardy (Standards Advice Review Group, SARG), která byla zřízena rozhodnutím Evropské komise (2006/505/EC). Od roku 2011 je členem Výboru podnikového výkaznictví (Standing Committee on Corporate Reporting) při Evropském orgánu pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority, ESMA).
Autor publikoval v nakladatelství Grada Publishing již 21 knih:
Termínované a opční obchody (1995),
Finanční trhy (1997),
Moderní finanční produkty - Repo obchody (1999),
Finanční rizika (2001),
Finanční a komoditní deriváty (2002),
Peníze a měnová politika (2004),
Finanční a komoditní deriváty v praxi (2005),
Deriváty, hedžové fondy a offshorové společnosti (2006),
Finanční trhy a investování (2008),
Akciové trhy a investování (2009),
7 vydání publikace Účetnictví bank a finančních institucí počínaje rokem 2003 a konče rokem 2009 (spolu s Ing. Jitkou Svobodovou),
Finanční a komoditní deriváty v praxi (2010, 2. upravené vydání) a
3 vydání publikace Účetnictví podle IFRS počínaje rokem 2011 a konče rokem 2013 (spolu s Ing. Jitkou Svobodovou).
V nakladatelství Peter Lang publikoval:
Money in the Modern World (2010).

O autorovi
Úvodní slovo autora
1 Podstata peněz
1.1 Stručná historie peněz
1.1.1 Plnohodnotné peníze
1.1.2 Neplnohodnotné peníze
1.1.3 Vznik centrálních bank
1.1.4 Období zlatého standardu
1.1.5 Shrnutí
1.2 Funkce a definice peněz
1.2.1 Funkce peněz
1.2.2 Co jsou peníze
1.2.3 Měnové agregáty
1.2.4 Měnové agregáty Fedu
1.2.5 Měnové agregáty Eurosystému
1.2.6 Měnové agregáty Bank of Japan
1.2.7 Měnové agregáty Bank of England
1.2.8 Měnové agregáty České národní banky
1.2.9 Porovnání ukazatelů peněžní zásoby
1.2.10 Krytí peněz
1.2.11 Shrnutí
1.3 Tvorba a zánik peněz
1.3.1 Kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze?
1.3.2 Poskytování úvěrů bankami nebankovním jednotkám
1.3.3 Úročení vkladů a jiných závazků bank vůči nebankovním jednotkám
1.3.4 Koupě majetku a služeb bankami od nebankovních jednotek
1.3.5 Výplata odměn z nákladů zaměstnancům a členům statutárních orgánů bank
1.3.6 Převod nepeněžních závazků a kapitálu na peněžní závazky bank
1.3.7 Zánik peněz a splatitelnost přijatých úvěrů
1.3.8 Tvorba a zánik peněz při platebním styku
1.3.9 Tvorba a zánik peněz při zadlužování veřejných rozpočtů
1.3.10 Tvorba a zánik peněz emisí oběživa
1.3.11 Vývoj měnových agregátů v některých zemích
1.3.12 Vývoj bankovních úvěrů v České republice
1.3.13 Shrnutí
1.4 Likvidita a rezervní požadavky
1.4.1 Likvidita a rezervní požadavky
1.4.2 Kde, jak a kdy vzniká a zaniká likvidita?
1.4.3 Operace s dopadem na likviditu na rezervních účtech
1.4.4 Řízení likvidity na rezervních účtech centrální bankou
1.4.5 Řízení likvidity na rezervních účtech obchodními bankami
1.4.6 Funkce rezervních požadavků
1.4.7 Mechanismus rezervních požadavků
1.4.8 Rezervní požadavky Fedu
1.4.9 Rezervní požadavky Eurosystému
1.4.10 Rezervní požadavky Bank of Japan
1.4.11 Rezervní požadavky Bank of England
1.4.12 Rezervní požadavky České národní banky
1.4.13 Shrnutí
1.5 Měnová báze
1.6 Bankovnictví částečných rezerv a peněžní multiplikátory
1.6.1 Podstata teorie
1.6.2 Praktické aspekty
1.6.3 Shrnutí
1.7 Příklad bankovního systému bez centrální banky
1.8 Příklad bankovního systému s centrální bankou
1.8.1 Centrální banka bez oběživa a bez rezervních požadavků
1.8.2 Centrální banka s oběživem a bez rezervních požadavků
1.8.3 Centrální banka s oběživem a s rezervními požadavky
1.8.4 Shrnutí
1.9 Rozvahy a výsledovky bankovního sektoru a sektoru družstevních záložen
1.9.1 Agregovaná rozvaha a výsledovka českého bankovního sektoru
1.9.2 Agregovaná rozvaha a výsledovka sektoru českých družstevních záložen
1.9.3 Shrnutí
1.10 Rozvahy a výsledovky centrální banky
1.10.1 Úloha centrální banky
1.10.2 Dvě schémata rozvah centrálních bank
1.10.3 Příklady rozvah a výsledovek centrálních bank
1.10.4 Správa cizoměnových rezerv
1.10.5 Ražebné
1.10.6 Příčiny ztrát centrálních bank
1.10.7 Shrnutí
1.11 Pojištění vkladů
1.11.1 Filosofie pojištění vkladů
1.11.2 Parametry pojištění vkladů
1.11.3 Pojištění vkladů v USA
1.11.4 Pojištění vkladů v Evropské unii
1.11.5 Pojištění vkladů v Japonsku
1.11.6 Pojištění vkladů ve Velké Británii
1.11.7 Pojištění vkladů v České republice
1.11.8 Shrnutí
1.12 Družstevní bankovnictví
1.12.1 Vývoj družstevního bankovnictví
1.12.2 Vznik družstevních záložen v České republice v 90. letech minulého století
1.12.3 Krach družstevních záložen v České republice na přelomu století
1.12.4 Nová generace družstevních záložen v České republice
1.12.5 Shrnutí
1.13 Nucená správa banky
1.13.1 Nucená správa banky
1.13.2 Nucená správa banky v České republice
1.13.3 Shrnutí
1.14 Bankovní krize
1.14.1 Definice, příčiny a řešení bankovních krizí
1.14.2 Bankovní krize v Argentině a v Chile v první polovině 80. let
1.14.3 Bankovní krize v USA na konci 80. let
1.14.4 Bankovní krize v Mexiku v polovině 90. let
1.14.5 Bankovní krize v Japonsku ve druhé polovině 90. let
1.14.6 Bankovní krize v České republice ve druhé polovině 90. let
1.14.7 Bankovní krize na Islandu v roce 2008
1.14.8 Bankovní krize v Irsku v roce 2008
1.14.9 Bankovní krize na Kypru v roce 2013
1.14.10 Shrnutí
1.15 Bankovní tajemství
1.15.1 Vznik švýcarského franku
1.15.2 Dnešní švýcarské bankovnictví
1.15.3 Švýcarské bankovní tajemství
1.15.4 Prolomení švýcarského bankovního tajemství v kauze UBS
1.15.5 Americký FATCA
1.15.6 Tlak dalších zemí na prolomení švýcarského bankovního tajemství
1.15.7 Shrnutí
1.16 Islámské bankovnictví
1.16.1 Podstata islámského bankovnictví
1.16.2 Vývoj islámského bankovnictví
1.16.3 Shrnutí
1.17 Svobodné bankovnictví
1.17.1 Podstata svobodného bankovnictví
1.17.2 Svobodné bankovnictví ve Skotsku
1.17.3 Svobodné bankovnictví v USA
1.17.4 Shrnutí
1.18 Závěr
2 Vývoj názorů na podstatu peněz
2.1 Neoklasická měnová teorie a měnová teorie produkce
2.1.1 Rozdíl mezi oběma směry
2.1.2 Vývoj obou směrů
2.1.3 Shrnutí
2.2 Diskuse o podstatě peněz
2.2.1 Metalisté proti kartalistům
2.2.2 Čistý úvěr Wicksella
2.2.3 Knappova státní teorie peněz
2.2.4 Schumpeterova teorie tvorby peněz jako faktoru rozvoje společnosti
2.2.5 Taylorův úvěrový systém
2.2.6 Bezhotovostní hospodářství Hahna
2.2.7 Keynes, Hawtrey a Robertson a symbolické peníze
2.2.8 Dahlberg a vlastnické a dluhové poukázky
2.2.9 Shrnutí
2.3 Banky jen jako zprostředkovatelé
2.3.1 Teorie bank jako zprostředkovatelů
2.3.2 Cannan a šatní teorie bank
2.3.3 Shrnutí
2.4 Banky a vkladový multiplikátor
2.4.1 Podstata vkladového multiplikátoru
2.4.2 Pevný a proměnlivý multiplikátor
2.4.3 Marshall a princip bankovních rezerv
2.4.4 Elementární verze teorie multiplikátoru White
2.4.5 Bankovní úvěr podle Phillipse
2.4.6 Pevný multiplikátor podle Fischera a Bouniatiana
2.4.7 Expanze bankovních úvěrů podle Angella a Ficeka
2.4.8 Shrnutí
2.5 Proměnlivý multiplikátor
2.5.1 Podstata proměnlivého multiplikátoru
2.5.2 Limit úvěrové expanze a multiplikace vkladů jako příčina cyklu podle Misese
2.5.3 Hawtrey mezi Marshallem a Keynesem
2.5.4 Pigouova teorie peněz a bankovnictví
2.5.5 Hayekova elasticita peněžní nabídky a maximální limit na tvorbu úvěrů
2.5.6 Omezená elasticita úvěrového systému a horní bod zvratu hospodářského cyklu podle Röpkeho
2.5.7 Shrnutí
2.6 Tvorba peněz bankami
2.6.1 Podstata tvorby peněz
2.6.2 Banky a model čistého úvěru podle Wicksella
2.6.3 Hodnota a rozdělování podle Davenporta
2.6.4 Tvorba peněz bankami a praktický metalismus podle Witherse
2.6.5 Banky podle Schumpetera
2.6.6 Banky a budoucí hospodářství podle Hahna
2.6.7 Wicksellův teoretický model a institucionální omezení podle Fanno
2.6.8 Robertson a mzdový a peněžní systém
2.6.9 Keynes a Pojednání o penězích
2.6.10 Škola Midland Bank
2.6.11 Rezervy a úroveň důvěryhodnosti podle Garise
2.6.12 Funkce bank podle De Vittiho de Marco
2.6.13 Teorie bankovnictví podle Lugliho
2.6.14 Dahlberg a banka jako hodnotitel aktivit svých dlužníků
2.6.15 Americká škola teorie kvalitativního úvěru
2.6.16 Svobodné bankovnictví a ideální systém výměny podle Meulena
2.6.17 Shrnutí
2.7 Závěr
3 Platební systémy
3.1 Základní pojmy
3.1.1 Definice
3.1.2 Shrnutí
3.2 Bankovní platby
3.2.1 Úhrady
3.2.2 Inkasa
3.2.3 Šeky
3.2.4 Platební karty
3.2.5 SWIFT
3.2.6 Shrnutí
3.3 Hrubé a čisté platební systémy
3.3.1 Hrubé platební systémy
3.3.2 Platební započtení
3.3.3 Čisté platební systémy
3.3.4 Rizika platebních systémů
3.3.5 Shrnutí
3.4 Platební systémy v USA
3.5 Platební systémy v Evropské unii
3.5.1 Právní úprava
3.5.2 Mezinárodní číslo účtu IBAN a mezinárodní identifikační kód banky BIC
3.5.3 Jednotná eurová platební oblast
3.5.4 Platební systémy
3.5.5 Shrnutí
3.6 Platební systémy v Japonsku
3.7 Platební systémy ve Velké Británii
3.8 Platební systémy v České republice
3.8.1 Právní předpisy
3.8.2 Zúčtovací centrum České národní banky
3.8.3 Systém SIPO České pošty
3.8.4 Cizoměnové mezibankovní platby
3.8.5 Podnikové spořitelny
3.8.6 Chybné číslo účtu
3.8.7 Shrnutí
3.9 Závěr
Literatura
Slovníček
Rejstřík


Doporučujeme knihy s podobným tématem


Finance v globální ekonomice II: Měnová a kurzová politika

Finance po krizi - 3. rozšířené vydání
Evropa na cestě do neznáma

Světová válka měn
Euro, zlato, nebo jüan - která z měn se stane nástupcem dolaru?

Finanční a komoditní deriváty v praxi
2. upravené vydání

Velké oživení
Jak mohou investoři vydělat v novém světě peněz

Investiční strategie pro třetí tisíciletí
7. aktualizované a přepracované vydání

Osobní finance
2. aktualizované vydání - řízení financí pro každého
 
Stránky jsou aktualizovány k 23. 9. 2016, Copyright © 2016 GRADA Publishing, a.s.
Zvýhodněné ceny, přepravní podmínky a dárky za nákup platí pouze pro koncového spotřebitele. Cenu pro velkoobchodní partnery Vám sdělíme na dotaz.
Tyto stránky jsou registrovány na serveru TOPLIST

Copyright © 2005 GRADA Publishing, a.s.