>Psychologie>Odborná psychologická literatura>Posttraumatický rozvoj člověka

Posttraumatický rozvoj člověka

Autor:

Mareš Jiří

Formát / stran:17×24 cm, 200 stran
Datum vydání:04.09.2012
Katalogové číslo:2170
ISBN:978-80-247-3007-3
Edice:Psyché
Kategorie:Odborná psychologická literatura
Cena: 329 Kč
Stav: Skladem
ks
Na našem trhu ojedinělá publikace se věnuje pozitivním důsledkům negativních událostí. Součástí života každého člověka jsou nejen chvíle pohody a štěstí, ale také nepříznivé zážitky. Prožité trauma může nastartovat pozitivní změny, přivést člověka na novou cestu životem. Jde o téma relativně nové, teprve v posledních letech se tyto jevy začaly vědecky zkoumat. Publikace ukazuje, které přístupy byly zatím vyzkoušeny, jak se změny k lepšímu zjišťují a jak rozvoji osobnosti napomáhat. Zabývá se zvláštnostmi posttraumatického rozvoje u dětí, seniorů, pacientů, obětí přírodních katastrof nebo účastníků válečných konfliktů. Kniha je určena nejen pracovníkům tzv. pomáhajících profesí, ale i širšímu okruhu čtenářů. Ti se dozvědí, jak po prožité negativní události dosáhnout pozitivní změny ve svém životě.
Výhody nákupu na Grada.cz
darek_1.gif
Knihy v hodnotě objednávky jako bonus
rychla_doprava.gif
Při nákupu nad 1000 Kč doprava zdarma
darek_1_1.gif
99% titulů máme skladem
AKCE.gif
Spousta slev a akcí každý týden

Recenze


Autor recenzované knihy prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. je profesorem pedagogické psychologie a pracuje nyní jako zástupce vedoucího Ústavu sociálního lékařství na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. V odborném světě je znám svými časopiseckými a knižními publikacemi především z oblasti lékařské a pedagogické psychologie (kvalita života, psychologie bolesti, pacientovo pojetí nemoci, styly učení ad.) a bohatými zkušenostmi s empirickým psychologickým výzkumem.
Záměrem autora knihy je seznámit čtenáře s psychologickou stránkou posttraumatického rozvoje člověka a budiž řečeno, že se mu to podařilo. Tato problematika se zkoumá zhruba 20 let a recenzovaná publikace nám přibližuje způsoby i výsledky těchto snah.
Posttraumatickým rozvojem člověka se míní příznivé změny v osobnosti a chování jedince (promítající se i do jeho zdravotního stavu), jež nastávají zpravidla delší dobu (měsíce až roky) po prožití nějaké otřesné, šokující traumatické události, jako jsou přírodní katastrofy, válečné události, ale i vážné (zdrcující) rodinné či zdravotní problémy. Záleží pak na mnoha okolnostech (např. odborné pomoci, nových korektivních zkušenostech, které přináší sám život), jak se s nimi vyrovná, zda ústí v psychosomatické problémy, depresi, posttraumatickou stresovou poruchu, nedobrou kvalitu života, či zda se „zlé v dobré obrátí“. V příznivém případě traumatem postižený jedinec mění své porozumění životu i sobě, pravidelně nastává změna jeho hodnotových preferencí, tedy toho, co považuje v životě za nejdůležitější, zlepšují se vztahy k druhým ve směru větší projevované vstřícnosti, mění životní styl a jeho život se stává bohatším, kvalitnějším.
Autor člení knihu do dvou hlavních částí: části obecné a speciální.
Obecná část sestává z pěti následujících kapitol: (1) Dlouhá historie problému (Kořeny hledání, Počátky vědeckého zkoumání problému, Traumatická reakce a posttraumatická stresová porucha). (2) Posttraumatický rozvoj (Terminologické i věcné obtíže, Přehled novějších teoretických přístupů, Podrobnější charakteristika užívaných proměnných, Širší souvislosti rozvoje, Definování základních pojmů: trauma, posttraumatický rozvoj). (3) Diagnostika posttraumatického rozvoje (Přenositelnost nálezů do našich podmínek, Metodologické problémy, Kvantitativní přístup, Kvalitativní přístupy). (4) Determinanty posttraumatického rozvoje (Zobecňující přehled dosavadních výzkumů, Metaanalýzy dosavadních výzkumů, Rodina jako jednotka zkoumání, Sociokulturní kontext jako svébytná determinanta rozvoje). (5) Možnosti intervence (Obecný přístup, Specifický přístup, Implikace).
Speciální část obsahuje těchto osm kapitol: (6) Posttraumatický rozvoj u dětí a dospívajících (Odolnost dětí a jejich rozvoj, Teoretický model posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících, Diagnostické metody, Výzkumy posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících). (7) Posttraumatický rozvoj u rodičů dětí a dospívajících (Život s postiženým dítětem, Výzkumy u rodičů postižených dětí, Výzkumy u rodičů onkologicky nemocných dětí). (8) Posttraumatický rozvoj u starých lidí (Změny ve stáří a možnosti posttraumatického rozvoje, Výzkumy posttraumatického rozvoje u seniorů.) (9) Posttraumatický rozvoj u vybraných skupin nemocných osob (Vážná onemocnění a posttraumatický rozvoj, Hlediska důležitá pro rozvoj pacientovy osobnosti, Posttraumatický rozvoj u pacientů po amputaci, Posttraumatický rozvoj u pacientů se sklerózou multiplex, Otevřené otázky pro výzkumy posttraumatického rozvoje v klinických oborech). (10) Posttraumatický rozvoj u emigrantů a násilně vystěhovan
ých. (11) Posttraumatický rozvoj u obětí přírodní katastrofy. (12) Posttraumatický rozvoj u účastníků vojenských konfliktů. (13) Posttraumatický rozvoj u příslušníků pomáhajících profesí.
Závěrem publikace nalezneme stručný souhrn dosavadního poznání v oblasti posttraumatického rozvoje člověka, seznam použité literatury a pečlivě vypracovaný jmenný a věcný rejstřík.
Recenzovaná práce má ráz přehledové studie knižního formátu na téma pozitivní důsledky negativních událostí, kdy prožité trauma může paradoxně nastartovat pozitivní změny v osobnosti a životě lidského jedince, což představuje pro postižené významnou a reálnou naději ve změnu k lepšímu. Je to námět vysoce aktuální i vzhledem k nestabilní době, v níž se nacházíme, proměnám a četnosti nepříznivých životních událostí, které se mnohdy promítají do zdravotního stavu jedince a vedou k dlouhodobé životní nepohodě.
Publikace má výbornou didaktickou úroveň a autor prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. nezapře svoji odbornou erudici (profesor pedagogické psychologie), bohaté odborné i životní zkušenosti. Jedná se o práci vysoké odborné úrovně (tedy i práci kritickou) a současně čtivou.
Nepochybuji o tom, že se časem dočkáme dalšího vydání této potřebné knihy. Při její aktualizaci a případném rozšíření by čtenáři jistě uvítali obohacení textu ve speciální části (byť mnohé bylo řečeno v části obecné) o téma posttraumatického příznivého rozvoje „běžného“ dospělého člověka. Také by bylo zajímavé (a užitečné) blíže zpracovat souvislost mezi včas poskytnutou odbornou péčí traumatizovaným osobám (psychologická a psychiatrická první pomoc, krizová intervence) a zachytit vliv zákroku na zdravotní stav a další průběh jejich života z pohledu psychologa. V našich podmínkách lze k tomuto námětu nalézt materiál a poznatky v práci krizových intervenčních center a v činnosti psychoterapeutů. Důležitý zdroj informací (a inspirace) mohou poskytnout i dříve a po mnoho let působící linky důvěry a naděje, jejichž práce byla dobře dokumentována. Za úvahu stojí zařazení doplňku týkajícího se plasticity mozku, jež je předpokladem celoživotních změn v duševním životě a ch
ování lidského jedince tak, jak se jimi zabývá neuropsychologie a neuropsychoterapie. I tato rovina přispívá k teoretickému objasnění vztahu mezi psychotraumatem a posttraumatickým příznivým rozvojem člověka.
Recenzovanou publikaci lze jednoznačně doporučit k četbě všem pracovníkům pomáhajících profesí, tedy i lékařům v klinické praxi. Usnadní jim lépe porozumět nejen psychosociální problematice nemocných a jejich blízkých, nýbrž i sobě samým.
prof. PhDr. Jan Vymětal
ÚHSL 1. lékařské fakulty UK v Praze

Úvod
OBECNÁ ČÁST
1. Dlouhá historie problému
1.1 Kořeny hledání
1.2 Počátky vědeckého zkoumání problému
1.3 Traumatická reakce a posttraumatická stresová porucha
2. Posttraumatický rozvoj
2.1 Terminologické i věcné obtíže
2.2 Přehled novějších teoretických přístupů
2.2.1 Model posttraumatického rozvoje Tedeschiho a Calhouna
2.2.2 Model Janoff-Bulmanové
2.2.3 Dvousložkový model Maerckera a Zöllnerové
2.2.4 Hobfollův model skutečného posttraumatického rozvoje
2.2.5 Model Josepha a Linleye – rozvoj iniciovaný negativními událostmi
2.3 Podrobnější charakteristika užívaných proměnných
2.3.1 Osobnost před traumatem
2.3.2 Exponování traumatu
2.3.3 Hodnocení události, její kognitivní zpracovávání
2.3.4 Časová dimenze
2.3.5 Sociální opora
2.3.6 Posttraumatický rozvoj a osobnostní zvláštnosti
2.4 Širší souvislosti rozvoje
2.5 Definování základních pojmů: trauma, posttraumatický rozvoj
3. Diagnostika posttraumatického rozvoje
3.1 Přenositelnost nálezů do našich podmínek
3.2 Metodologické problémy
3.2.1 Reliabilita a validita měření
3.2.2 Požadavky na respondenty
3.2.3 Ověřování teorií posttraumatického rozvoje
3.2.4 Zjišťování privátní zkušenosti s rozvojem
3.3 Kvantitativní přístup
3.4 Kvalitativní přístupy
3.4.1 Interview
3.4.2 Diskuse v ohniskové skupině
3.4.3 Vyprávění
3.4.4 Psaní o zážitcích
3.4.5 Grafické znázornění
3.5 Smíšený přístup
4. Determinanty posttraumatického rozvoje
4.1 Zobecňující přehled dosavadních výzkumů
4.2 Metaanalýzy dosavadních výzkumů
4.3 Rodina jako jednotka zkoumání
4.4 Sociokulturní kontext jako svébytná determinanta rozvoje
5. Možnosti intervence
5.1 Obecný přístup
5.2 Specifický přístup
5.3 Implikace
SPECIÁLNÍ ČÁST
6. Posttraumatický rozvoj u dětí a dospívajících
6.1 Odolnost dětí a jejich rozvoj
6.2 Teoretický model posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících
6.2.1 Dítě před traumatem: jeho osobnostní charakteristiky a fungování
6.2.2 Exponování traumatu
6.2.3 Sociální kontext života dítěte
6.2.4 Zvláštnosti osoby, která o dítě pečuje
6.2.5 Vzájemné vztahy s dítětem a sociální opora poskytovaná dítěti
6.2.6 Hodnocení událostí, její kognitivní zpracovávání
6.2.7 Kognitivní zdroje: realistický pohled na možnost kontrolovat a řídit běh událostí
6.2.8 Fungování jedincova „já“
6.2.9 Posttraumatický rozvoj
6.3 Diagnostické metody
6.3.1 Kvantitativní metody
6.3.2 Kvalitativní metody
6.3.3 Smíšené metody
6.4 Výzkumy posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících
6.4.1 Tematická analýza dosavadních výzkumů
6.4.2 Systematická analýza dosavadních výzkumů
7. Posttraumatický rozvoj u rodičů dětí a dospívajících
7.1 Život s postiženým dítětem
7.2 Výzkumy u rodičů postižených dětí
7.2.1 Kvantitativní výzkum u rodičů, kteří pečují o děti s mentálním postižením
7.2.2 Kvalitativní výzkum u rodičů, kteří pečují o děti s postižením
7.3 Výzkumy u rodičů onkologicky nemocných dětí
8. Posttraumatický rozvoj u starých lidí
8.1 Změny ve stáří a možnosti posttraumatického rozvoje
8.2 Výzkumy posttraumatického rozvoje u seniorů
9. Posttraumatický rozvoj u vybraných skupin nemocných osob
9.1 Vážná onemocnění a posttraumatický rozvoj
9.2 Hlediska důležitá pro rozvoj pacientovy osobnosti
9.2.1 Příznaky nemoci
9.2.2 Předpokládaná etiologie nemoci
9.2.3 Míra ohrožení života
9.2.4 Míra narušení života
9.2.5 Trajektorie průběhu nemoci, příp. uzdravování
9.2.6 Chronicita onemocnění
9.2.7 Trvalost změny
9.2.8 Širší kontext nemoci
9.3 Posttraumatický rozvoj u pacientů po amputaci
9.4 Posttraumatický rozvoj u pacientů se sklerózou multiplex
9.5 Otevřené otázky pro výzkumy posttraumatického rozvoje v klinických oborech
10. Posttraumatický rozvoj u emigrantů a násilně vystěhovaných
11. Posttraumatický rozvoj u obětí přírodní katastrofy
12. Posttraumatický rozvoj u účastníků vojenských konfliktů
13. Posttraumatický rozvoj u příslušníků pomáhajících profesí
Závěry
Literatura
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík


Doporučujeme knihy s podobným tématem


Lékařská psychologie ve zdravotnictví

Průvodce pozitivní psychologií
Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace

Vliv psychiky na zdraví
Soudobá psychosomatika

Interakční psychologický výcvik

Jak překonat panické ataky
Příručka s okamžitým účinkem proti strachu

Psychosociální krizová spolupráce

Teorie a praxe poradenské psychologie

Somatopatologie
Nauka o nemocech těla

Psychosociální aspekty paliativní péče
 
Stránky jsou aktualizovány k 27. 5. 2016, Copyright © 2016 GRADA Publishing, a.s.
Zvýhodněné ceny, přepravní podmínky a dárky za nákup platí pouze pro koncového spotřebitele. Cenu pro velkoobchodní partnery Vám sdělíme na dotaz.
Tyto stránky jsou registrovány na serveru TOPLIST

Copyright © 2005 GRADA Publishing, a.s.