PŘEDMLUVA
1. 100 LET VÝZKUMU OSOBNOSTI V PSYCHOLOGII (Marek Blatný)
1.1 Vznik psychologie osobnosti jako samostatné disciplíny
1.2 Dvě oblasti zájmu psychologie osobnosti
1.3 Psychologické chápání pojmu osobnost
1.4 Hlavní témata psychologie osobnosti
1.4.1 Biologická báze osobnosti – temperament
1.4.2 Rysy osobnosti
1.4.3 Motivace
1.4.4 Inteligence
1.4.5 Kognitivní stránka osobnosti – sebepojetí
1.4.6 Utváření a vývoj osobnosti
1.4.7 Lidské ctnosti a silné stránky charakteru
1.5 Perspektivy psychologie osobnosti
2. MODERNÍ TEORIE TEMPERAMENTU (Marek Blatný)
2.1 Moderní historie výzkumu temperamentu
2.2 Definice temperamentu
2.3 Kritéria rozdělení temperamentových teorií
2.4 Teorie vycházející z výzkumu dětské populace
2.4.1 Teorie Thomase a Chessové a jejich pojem „goodness of fit“
2.4.2 EAS teorie Busse a Plomina
2.4.3 Emoční teorie dětského temperamentu Goldsmithe a Campose
2.4.4 Kaganovo pojetí inhibovaného a neinhibovaného temperamentu
2.5 Teorie vycházející z výzkumu dospělé populace
2.5.1 Něbylicynova teorie temperamentu
2.5.2 Merlinova teorie temperamentu
2.5.3 PEN teorie H. J. Eysencka
2.5.4 Grayova neuropsychologická teorie temperamentu
2.5.5 Strelauova regulační teorie temperamentu
2.5.6 Zuckermanův koncept „hledání vzruchu“ (sensation seeking)
2.5.7 Cloningerův neurobiologický model temperamentu
2.6 Závěr
3. NOVÉ PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ RYSŮ: PĚTIFAKTOROVÝ MODEL OSOBNOSTI (Martina Hřebíčková)
3.1 Vymezení vlastností osobnosti
3.2 Lexikální (taxonomické) výzkumy pětifaktorové struktury popisu osobnosti
3.2.1 Pětifaktorový model (popisu) osobnosti
3.2.2 Historie pětifaktorového modelu popisu osobnosti v lexikálních studiích
3.2.3 Postup lexikálních výzkumů vlastností osobnosti na příkladu české lexikální studie 3.2.4 Obsah pěti obecných charakteristik osobnosti
3.2.5 Srovnání pětifaktorových struktur v různých jazycích
3.2.6 Šestifaktorová a sedmifaktorová struktura
3.2.7 Zhodnocení lexikálního přístupu k pětifaktorovému modelu
3.3 Dispoziční (dotazníkový) přístup zkoumání pětifaktorové struktury osobnosti
3.3.1 NEO inventáře
3.3.2 Vývojové trendy pěti dimenzí osobnosti
3.3.3 Rodové odlišnosti pěti dimenzí osobnosti
3.3.4 Mezikulturní psychologie rysů
3.3.5 Pětifaktorová teorie osobnosti
3.3.6 Srovnání lexikálního a dispozičního přístupu k pětifaktorovému modelu
3.4 Uplatnění pětifaktorového modelu osobnosti
3.4.1 Použití v klinické psychologii a psychiatrii
3.4.2 Behaviorální lékařství a psychologie zdraví
3.4.3 Další využití při výběru profese, v pracovní, podnikové a organizační psychologii
3.4.4 Uplatnění v pedagogické praxi a pedagogicko -psychologických výzkumech
3.5 Zhodnocení omezení a přínosů pětifaktorového modelu osobnosti
4. INTELIGENCE (Alena Plháková)
4.1 Definice inteligence
4.2 Měření inteligence
4.2.1 Testy inteligence
4.2.2 Hodnocení testů inteligence
4.3 Faktorově-analytické modely inteligence
4.4 Kognitivní modely inteligence
4.4.1 Jednoduché procesy zpracování informací ve vztahu k inteligenci
4.4.2 Kognitivní komponenty
4.5 Kontextové modely: inteligence jako kulturní invence
4.5.1 Kontextový přístup k intelektovému vývoji
4.5.2 Vliv kulturních modelů na vytváření testů inteligence
4.5.3 Hodnocení kontextových modelů inteligence
4.6 Systémové modely inteligence
4.6.1 Gardnerova teorie rozmanitých inteligencí
4.6.2 Hodnocení teorie rozmanitých inteligencí
4.6.3 Sternbergova triarchická teorie inteligence
4.6.4 Hodnocení systémových modelů inteligence
4.7 Další typy inteligence
4.7.1 Praktická inteligence
4.7.2 Sociální inteligence
4.7.3 Emoční inteligence
4.8 Kontroverze dědičnost versus prostředí
4.9 Závěr
5. SEBEPOJETÍ Z POHLEDU SOCIÁLNĚ-KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE (Marek Blatný)
5.1 Úvod
5.2 Sociálně-kognitivní psychologie: historie a současný status
5.3 Definice sebepojetí
5.4 Historické kořeny současného výzkumu sebepojetí
5.4.1 William James
5.4.2 Symboličtí interakcionisté
5.5 Současný pohled na sebepojetí
5.5.1 Multifacetové sebepojetí
5.5.2 Hierarchické sebepojetí
5.5.3 Dynamické sebepojetí
5.5.4 Sebepojetí jako Jáský systém
5.6 Psychologická konceptualizace Já jako subjektu činnosti
5.6.1 Psychologická konceptualizace činného Já: úroveň kognice
5.6.2 Psychologická konceptualizace činného Já: úroveň motivace
5.7 Kognitivní aspekt Já
5.7.1 Obsah sebepojetí
5.7.2 Struktura sebepojetí
5.7.3 Typy reprezentací Já
5.7.4 Kognitivní aspekty charakterizující sebepojetí jako celek
5.7.5 Diferencované, avšak jediné Já
5.8 Emoční aspekt Já
5.8.1 Mentální reprezentace emočního vztahu k sobě: sebehodnocení
5.8.2 Zdroje sebehodnocení
5.8.3 Aspekty sebehodnocení
5.8.4 Dimenzionalita globálního sebehodnocení
5.9 Konativní aspekt Já (seberegulace)
5.9.1 M. Snyder: sebemonitorování
5.9.2 Kontrolní model seberegulace Carvera a Scheiera
5.9.3 Teorie diskrepancí v sebepojetí (teorie osobních vodítek) E. T. Higginse
5.9.4 Sociálně kognitivní pojetí seberegulace A. Bandury
5.10 Metody výzkumu sebepojetí
5.11 Perspektivy výzkumu: od diferenciace k integraci
6. MOTIVACE A OSOBNOST (Iva Stuchlíková)
6.1 Úvod
6.1.1 Hlavní témata motivační psychologie
6.1.2 Motiv jako stav a rys
6.1.3 K pojmu motivace
6.1.4 Klasifikace motivů
6.1.5 Vztah motivace k dalším psychickým procesům
6.1.6 Motivace jako proces
6.2 Motivační systém osobnosti
6.2.1 Implicitní motivy
6.2.2 Velká trojka motivů
6.2.3 Explicitní motivační systém
6.2.4 Vztahy implicitní-explicitní motivace
6.3 Motivace jako funkce kognitivního systému – vybrané otázky
6.3.1 Motivace jako funkce očekávání úspěchu a incentivní hodnoty cíle
6.3.2 Formování intence – cílová a implementační intence
6.3.3 Cyklus vzdávání se cíle (incentive disengagement)
6.3.4 Atribuční teorie motivace
6.3.5 Teorie sebedeterminace
6.3.6 Kompetence a motivace
7. TEORIE CELOŽIVOTNÍHO VÝVOJE (Katarína Millová)
7.1 Úvod
7.2 Klasické teorie celoživotního vývoje
7.2.1 Sigmund Freud: teorie psychosexuálního vývoje
7.2.2 Erik H. Erikson: teorie psychosociálního vývoje
7.2.3 Jean Piaget: teorie kognitivního vývoje
7.2.4 Robert J. Havighurst: teorie vývojových úkolů
7.2.5 Lawrence Kohlberg: teorie morálního vývoje
7.2.6 Carol Gilliganová: kritika Kohlbergovy teorie morálního vývoje
7.3 Moderní teorie celoživotního vývoje
7.3.1 Paul B. Baltes: teorie lifespanového vývoje
7.3.2 Jutta Heckhausenová: lifespanová teorie kontroly
7.3.3 Glen H. Elder, jr.: teorie celoživotní dráhy
7.3.4 Richard M. Lerner: teorie vývojového kontextualismu
7.3.5 David Magnusson: holistická interakční teorie jedinec-prostředí
7.4 Závěr
8. OSOBNÍ POHODA (Marek Blatný)
8.1 Úvod
8.2 Psychologie osobní pohody, její hlavní znaky
8.2.1 Co je osobní pohoda a co ji tvoří
8.2.2 Zdroje osobní pohody
8.3 Eudaimonický (vs. hédonický) přístup k osobní pohodě
8.3.1 Humanistická psychologie a pojem sebeaktualizace
8.3.2 Eudaimonické teorie osobní pohody
8.4 Vývoj osobní pohody v průběhu života
8.5 Podpora a udržování osobní pohody
8.6 Závěr
9. SILNÉ STRÁNKY CHARAKTERU A CTNOSTI (Alena Slezáčková)
9.1 Úvod
9.2 Počátky pozitivní psychologie
9.3 Charakter – ústřední pojem pozitivní psychologie
9.3.1 Východiska a zdroje klasifikace silných stránek charakteru
9.3.2 Kritéria pro vymezení silných stránek charakteru
9.3.3 VIA (Values in Action) klasifikace silných stránek charakteru a ctností
9.3.4 Další současné koncepce silných stránek
9.4 Závěr
10. SPIRITUALITA V CENTRU STRUKTURY OSOBNOSTI (Pavel Říčan)
10.1 Úvod
10.2 Definice spirituality a možnosti její operacionalizace
10.3 Spiritualita ve struktuře individuálních rozdílů – faktorová analýza
10.4 Spiritualita jako komponenta architektury osobnosti
10.4.1 Spirituální motivace
10.5 Dodatek: Pražský dotazník spirituality
O AUTORECH
LITERATURA
JMENNÝ REJSTŘÍK
VĚCNÝ REJSTŘÍK
SHRNUTÍ / SUMMARY