Úvod

Psychologie: věda nikoli přírodní, přesto disciplinovaná
Pavel Machotka

Psychologie: věda nikoli přírodní, přesto disciplinovaná
Literatura

Část I: Umění ve vědě

1. Umění vědy
Iva Štětovská, Josef Straka

1.1 Úvod
1.2 Ztráta kontinuity?
1.3 Svět umění a svět vědy
1.3.1 Vymezování vědy
1.3.2 Problémy vymezení v kontextu vývoje vědy a vědeckosti
1.3.3 Měřitelnost vědy
1.4 Umění vědy
1.4.1 Jinak vnímaný význam znalostí
1.4.2 Rehabilitace kvalitativního přístupu
1.5 Kvalita života (v příkladech)
1.6 Závěrem
1.7 Ptáte se po smyslu
Literatura

2. Všichni za jednoho, jeden za všechny? O psaní příběhů z výzkumu
Barbara Lášticová, Magda Petrjánošová

Úvod
2.1 Příběh našeho výzkumu
2.1.1 Začátek
2.1.2 Co jsme udělali z výzkumným materiálem?
2.1.3 Příběh našeho výzkumu: pokračování
2.2 Příběhy experimentálně píšících výzkumníků
2.2.1 Tradiční psaní
2.2.2 Experimentální psaní
2.2.3 Od reality k fikci?
2.2.4 Autor a žánr
2.2.5 Naše čtení jedné dojmotvorné povídky
2.2.6 Proč a kdy psát experimentálně
Literatura

3. Báseň ve výzkumu
Aleš Neusar
3.1 Co je to báseň a jaká může být její úloha ve výzkumu
3.2 Vznik básně
3.2.1 Volná tvorba - z deníku pečovatele
3.2.2 Pravidla poetického přepisu I. - "já báseňň" z matčiných memoárů
3.2.3 Pravidla poetického přepisu II. - "Jiný policistaa"
3.2.4 Jak lidé mohou vnímat báseň jako výsledek výzkumu a hodnotit ji ve srovnání s "klasickýmm" výsledkem
3.3 Co s sebou báseň ve výzkumu přináší
3.4 Kritéria kvality
3.5 Závěr
Literatura

Část II: Osobnost a tvůrčí proces

1. Kolik tváří nabízí Bergmanova Sedmá pečeť?
Michal Miovský

1.1 Úvod
1.2 Filmový seminář
1.3 Metody a postup práce
1.3.1 Výzkumný plán a výzkumné otázky
1.3.2 Soubor
1.3.3 Zdroje dat a metody jejich získávání
1.3.4 Metody analýzy a interpretace dat
1.3.5 Metody kontroly a zvyšování validity
1.3.6 Etické aspekty práce
1.4 Je dnes možné říci k Sedmé pečeti něco nového?
1.4.1 Bergman o díle sám
1.4.2 Domácí odborná a populárně-naučná periodika o Sedmé pečeti
1.5 Analýza dat
1.5.1 Analýza přepisů a poznámek ohniskových skupin
1.5.2 Analýza scénáře filmu a studentských esejů
1.6 "Černé versus růžové filmyy": diskuse
1.7 Závěr
Literatura

2. Obraz a příběh: krátká studie konformního řádu
Jan Krása

Literatura

3. Jak se "děláá" báseň
Martin Švanda

3.1 Úvod
3.1.1 Kreativní proces - literární věda, básníci
3.2 Kreativní proces jako zdroj poznání autorovy osobnosti
3.2.1 Teorie sublimace a regrese ve službách ega
3.2.2 Teorie disinhibice
3.2.3 Inspiračně-elaborační proces
3.3 Metafory kreativního procesu
3.4 Závěr
Literatura

4. Historie zájmu o umění v psychologii
Daniel Heller

4.1 "Preludiumm"
4.2 Psychologie umění a její počátky
4.3 Psychologie umění dnes
4.4 Hudební věda
4.5 Hudební sociologie
4.6 Hudební psychologie
4.7 Soudobé aplikace hudební psychologie
4.8 "Postludiumm"
Literatura

Část III: Dílo a interpretace

1. Neutrální, sémiologická analýza jako nezbytnost: rozbor čtyřverší "Láskaa"
Miloš Kučera

1.1 Úvod
1.2 Rozbor
1.2.1 Dvě podobné poloviny
1.2.2 "Realistickýý" chiasmus
1.2.3 Subjektivní versus objektivní genitiv
1.2.4 Láska = Cholera
1.2.5 Výkon básně
1.3 Doplněk literárně-vědní
1.3.1 Ke stylu či slohu
1.3.2 K žánru
1.4 Doplněk historicko-biografický
1.5 Diskuse
Literatura

2. Styronova viditelná temnota - příběh nemoci
Tereza Adámková

2.1 Příběh v medicíně
2.2 "Illness storiess" - příběhy nemoci
2.3 Modely narativní analýzy (žánr, významy, zápletka, figury)
2.4 Viditelná temnota
2.5 Věda a umění podle Styrona
Literatura

3. Děti spisovatelé: kulturní inspirace dětské literární produkce
Ida Viktorová

3.1 Úvod
3.2 Počátky školy: spojení literárního a neliterárního psaní
3.3 Literární produkce
3.4 Literární texty dětí
3.4.1 Jirkův "Kuba a jeho jízda na lokomotivěě": intuitivně kulturní inspirace
3.4.2 Lukášova pohádka: inspirace konkrétním literárním vzorem
3.4.3 Povídka Helenky bez názvu: variabilní kulturní inspirace
3.5 Závěr
Literatura

4. Kresba postavy pána - její vývoj v mladším školním věku
Miroslav Klusák, Jan Slavík

4.1 Úvod
4.2 Uvedení do situace: Kresba postavy pán jako ukazatel mentálního vývoje
4.3 Zápletka: Teoretická konkretizace mentálního vývoje skrze protiklad "konceptualizacee" versus "vnímání, motorika a jejich koordinacee"?
4.4 Rozuzlení: Teoretická konkretizace mentálního vývoje skrze schopnost zacházet se vztahy infralogickými
4.5 Zápletka druhá: Schopnost zacházet se vztahy "logickými versus infralogickýmii"?
4.6 Rozuzlení druhé: Vývoj schopnosti výtvarné tvorby
4.6.1 Piktogram
4.6.2 Ikon
4.6.3 Stylizovaný výraz
4.6.4 Styl výrazu
4.7 Epilog
Literatura
Příloha

5. Architektonický prostor a klamání oka: Kdo koho klame? A klame vůbec?
Michal Šimeček, Radovan Šikl

5.1 Úvod
5.2 Prostorová perspektiva
5.3 Perspektiva na ploše a její prostorový efekt
5.4 Vztah mezi figurou a pozadím
5.5 Znalost velikosti
5.6 Vlastnosti světla
5.7 Závěr
Literatura

Část IV: Ženy, umění a suicidium

1. Případ Sarah Kaneové Psychóza ve 4.48: Regrese, ironie a suicidium
Ivo Čermák, Vladimír Chrz

1.1 Východiska
1.2 Kontext
1.3 Životní příběh Sarah Kaneové
1.4 Styl her Sarah Kaneové
1.5 Jazyk Psychózy ve 4.48
1.6 Regrese ve službě ega a regrese jako "špatný služebníkk"
1.7 Regrese, deprese a agrese ve hře Psychóza ve 4.48
1.8 Krátké spojení mezi lyrikou a dramatem
1.9 Subverze symbolického řádu
1.10 Od tyranie rozumu k tyranii šílenství
1.11 Lyrika jako pronikavá vize
1.12 Ironický versus romantický pohyb
1.13 Dekonstrukce subjektu
1.14 Ironické odhalení
1.15 Sebevražda v kontextu "niterného příběhu dušee"
1.16 Romantická a ironická hermeneutika
1.17 Přeťatý bludný kruh života
Literatura

2. Kreativita, destrukce a mumifikace self na sklonku života Sylvie Plathové
Ida Kodrlová

2.1 Úvod
2.2 Životní příběh Sylvie Plathové v datech
2.3 Suicidiální proces v básních Sylvie Plathové napsaných na sklonku jejího života
2.3.1 Trauma z opuštění - od role pasivní oběti po aktivní vzdor
2.3.2 Agrese - od destrukce vnitřního objektu k destrukci subjektu
2.3.3 Lady Lazarus - od destrukce subjektu k "mumifikacei Selff" v posmrtném mýtu
2.4 Na okraj - agrese vůči nevinným dětem a snaha je uchránit
2.5 Shrnutí a závěr
Literatura

3. Trojí smrt v Psychóze ve 4.48
Kateřina Zábrodská

3.1 Úvod
3.2 Postupy a cíle interpretace
3.3 Svět pravdivého Já a klamu rozumu
3.4 Smrt v prvním světě
3.5 Svět prázdného Já a vytoužených druhých
3.6 Smrt ve druhém světě
3.7 Čím je smrt?
3.8 Svět vědoucího Já a smíchu nerozumu
Literatura

Část V: Žánr jako nástroj interpretace

1. Žánr, mysl a kultura
Vladimír Chrz

1.1 Úvod
1.2 Ilustrace první: narativní konfigurace zkušenosti nemoci a zdraví
1.3 Předběžné vymezení žánru
1.4 Ilustrace druhá: filmové žánry jako intencionální modely
1.5 Pokus o obecnější vymezení žánru
1.6 Ilustrace třetí: žánry v oblasti vzdělávání
1.7 Závěr: žánr, kultura a intencionalita
Literatura

2. Mateřský epos: Anatomie jednoho žánru
Klára Šeďová

2.1 Úvod
2.2 Heroický epos jako literární žánr
2.3 Mateřský epos
2.4 Epos, mýtus a kontramýtus
2.5 Závěrem
Literatura

Slovo závěrem

O autorech

Content

Abstracts

Rejstřík věcný

Rejstřík jmenný