Úvod

Část I
Teoretická vymezení
1. Úvod do tématu
1.1 Aspekty související s distanční péčí
1.2 Základní terminologie
1.3 Nejčastější IKT v distanční praxi
1.4 Výhody a nevýhody distančního kontaktu
1.4.1 Rizika na straně klientů
2. Profesní kompetence
2.1 Doporučené aplikace a zařízení
2.1.1 Vybavení pro videokonferenci
2.1.2 Platformy
2.2 Likvidace dat a osobních údajů
2.3 Odborné kompetence pracovníka
3. Kybernetická bezpečnost a ochrana dat
3.1 Legislativní opora kybernetické bezpečnosti
3.2 Základní bezpečnostní doporučení
3.2.1 Digitalizace zdravotnictví
Souhrnná doporučení
4. Obecné etické principy a informovaný souhlas
4.1 Etický kontext distanční práce s klienty
4.2 Informovaný souhlas
4.2.1 Další rizika ochrany soukromí klientů
5. Faktory přispívající ke vzniku únavy z videokonferencí
5.1 Prevence a snížení míry únavy z videokonferencí
 
Část II
Metody práce v distančním kontaktu
6. On-line psychoterapie
6.1 Indikace, kontraindikace a rizika z hlediska postojů terapeutů
6.2 Terapeutická aliance a terapeutický vztah
6.2.1 Vliv postojů a dosavadních zkušeností
6.3 Distanční psychoterapie a vybrané psychoterapeutické přístupy
6.3.1 Psychoanalýza a psychodynamické přístupy
6.3.2 Kognitivně-behaviorální terapie
6.3.3 Další přístupy
6.4 Distanční psychoterapie u vybraných duševních onemocnění
6.4.1 Deprese
6.4.2 Posttraumatická stresová porucha
6.4.3 Úzkostné, panické a obsedantně -kompulsivní poruchy
6.4.4 Bipolárně afektivní porucha
6.4.5 Poruchy osobnosti a chování u dospělých
6.5 Výzkumy distanční psychoterapie z pohledu klientů
6.6 Vnímání distanční psychoterapie z pohledu českých klientů
6.6.1 Shrnutí výsledků
7. Psychodiagnostika v distanční formě psychologického vyšetření
7.1 Metodika
7.2 Přímý kontakt s klientem
7.2.1 Odkladnost a neodkladnost psychodiagnostického posouzení
7.3 Informace v kritickém období rozvoje pandemie COVID-19
7.4 Distanční forma užití psychodiagnostických metod
7.4.1 Rizika distančních forem psychologického vyšetření
7.5 Psychologická diagnostika v oblasti školní a pedagogické psychologie
7.5.1 Nejčastější problémové oblasti
7.6 Psychologická diagnostika v oblasti klinické psychologie
7.6.1 Limity on-line diagnostiky v rámci klinické praxe
7.7 Psychologie práce, organizace a dopravní psychologie
7.8 Výhledy a trendy
Závěrem
8. Supervize v on-line prostředí
8.1 Tradiční modely a jejich adaptace pro on-line supervizi
8.2 Modely on-line supervize
9. On-line mediace
9.1 Právní úprava mediace v ČR
9.2 Specifika přístupů
9.3 Specifika on-line mediace
9.3.1 Připojení tří a více osob
9.3.2 Emoce a obavy
9.3.3 Principy a hodnoty
9.4 Legislativní a procesní minimum
9.5 Rizika
9.6 Zapojení dětí
9.7 Standardy poskytování on-line mediace
 
Část III
Aplikační oblast zdravotnictví
10. Telemedicína
10.1 Úvod do telemedicíny
10.2 Ekonomické aspekty telemedicíny
10.2.1 Metody a postupy hodnocení zdravotnických prostředků
10.3 Právní aspekty telemedicíny
10.3.1 Legislativa České republiky
10.3.2 Právní ochrana osobních údajů a informovaný souhlas
10.3.3 Právní úprava telemedicíny v zahraničí
10.3.4 Shrnutí právních aspektů
10.4 Etika v telemedicíně
10.4.1 Vztah mezi lékařem a pacientem
10.4.2 Technologické zabezpečení
11. Telemedicína v klinicko-psychologické praxi
11.1 Distanční péče v období pandemie COVID-19
11.1.1 Distanční péče v kontextu České republiky
11.2 Specifické aplikační oblasti telepsychologie
11.2.1 Další skupiny duševních poruch
 
Část IV
Distanční podpora dětí a rodin, školní poradenství
12. Obecné principy distanční práce s dětmi a mládeží
12.1 Výhody a rizika
12.2 Specifika z hlediska věku klienta
12.3 Příprava a podmínky
12.3.1 Příprava podmínek spolupráce
12.4 Proces a obsah setkání
12.4.1 Konkrétní postupy práce
12.4.2 Adaptace obvyklých způsobů práce s dětmi
12.5 Specifické formy distanční práce
12.5.1 Asynchronní komunikace
12.5.2 Distanční spolupráce s rodinou s využitím videozáznamu
12.6 Doporučení pro lepší systémovou připravenost
13. Distanční formy školského a školního poradenství
13.1 Školská poradenská zařízení
13.2 Školní poradenská pracoviště
13.3 Práce s třídními kolektivy a vybranými skupinami žáků
13.4 Obecná doporučení v oblasti školství
 
Část V
Specifické oblasti distanční péče v sociálních službách
14. Sociální služby v kontextu distančního kontaktu
14.1 Standardy kvality sociálních služeb
14.2 Specifické skupiny klientů
14.2.1 IKT se seniory
15. Telemedicína v sociálních službách
15.1 Technologie v sociálních službách
15.2 Telemedicína a sociální služby jako partneři
15.3 Oblasti využití telemedicíny v sociálních službách
15.3.1 Monitoring chování nebo situace klienta
15.3.2 Monitoring prostředí klienta
15.3.3 Komunikační platformy
15.4 Závěrem
16. Intervenční centra v kontextu distanční péče
16.1 Systém pomoci obětem násilí
16.1.1 Vykázání násilné osoby
16.1.2 Formy poskytování sociální služby
16.2 Distanční práce s osobami ohroženými domácím násilím
16.2.1 Monitorovací evaluace
16.2.2 Zkušenosti IC s distanční formou pomoci
16.2.3 Využití informačních technologií
17. Děti ohrožené násilím v blízkých vztazích
17.1 Definice domácího násilí a z něj plynoucí limity
17.2 Děti jako oběti násilí v rodině v období pandemie
17.2.1 Péče o rodiny
17.3 Distanční formy pomoci pro děti
17.3.1 Setting při distanční práci s rodinami
17.4 Vyhodnocování rizik a potřeb rodin
17.4.1 Rizikové faktory
 
Část VI
Výzkumná část
18. Domácí násilí a pandemie COVID-19
18.1 Dětští klienti a průběh distanční péče v kontextu násilí v rodině
18.1.1 Metodologie výzkumu
18.1.2 Klíčová témata
18.2 Dopady pandemie COVID-19 na intervenční centra
18.2.1 Metodologie výzkumu
18.2.2 Klíčová témata
19. Distanční psychosociální péče a pandemie COVID-19
19.1 Výzkumný design a použité metody
19.2 Výběrové soubory a participanti
19.2.1 Soubor klientů
19.3 Dotazníkové šetření po první vlně pandemie
19.4 Kvalitativní část po druhé vlně pandemie
19.4.1 Nejčastější obtíže
19.4.2 Vývoj zkušeností v průběhu času
19.4.3 Další typy překážek na straně pracovníků
19.4.4 Pozitivní zkušenosti
 
Závěr
Souhrn
Summary
Seznam použitých zdrojů a literatury
Rejstřík
Seznam použitých zkratek
Autoři
Příloha 1: Doporučené kroky při likvidaci dat
Příloha 2: Základní prvky znalostních kompetencí on-line mediátorů