>Auto, moto>Automobily>Automobily Lada 1970-1990
Sleva50%

Automobily Lada 1970-1990

Autor:

Tuček Jan

Formát / stran:21×25 cm, 160 stran
Datum vydání:16.10.2012
Katalogové číslo:5620
ISBN:978-80-247-4161-1
Edice:Retro
Kategorie:Automobily
Cena dříve: 399 Kč
Sleva: 50%
Cena: 199 Kč
Stav: Skladem
ks
Sovětské automobily Lada, u nás dodnes známé pod přezdívkou "žigulíky", si v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století získaly značnou oblibu nejen v zemích východního bloku, ale i na Západě. Kniha nabízí technický popis jednotlivých modelů, od prvních vozů klasické koncepce Lada 1200, přes kompaktní terénní automobil Lada Niva s pohonem čtyř kol a modernizované modely Lada 2105, až po novou generaci z poloviny 80. let s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol, jejíž první představitelkou byla Lada 2108 Samara. Kniha nezapomíná ani na prototypy, sportovní aktivity i africká dobrodružství dnes už legendárních automobilů. Poprvé také přináší podrobný přehled jejich produkce a dovozu do Československa.
Výhody nákupu na Grada.cz
darek_1.gif
Knihy v hodnotě objednávky jako bonus
rychla_doprava.gif
Při nákupu nad 1000 Kč doprava zdarma
darek_1_1.gif
99% titulů máme skladem
AKCE.gif
Spousta slev a akcí každý týden

Recenze


O Ladě na retro vlně
Inovovat se musí umět. V opačném případě přinášejí inovace změny k horšímu.
Petr Korbel
Kniha Jana Tučka Automobily Lada vsadila na retro vlnu. Opírá se přitom nejen o nostalgii původních majitelů aut s plachetnicí ve znaku, ale také o vzpomínky jejich dětí a vnuků. Ta sázka není nesmyslná. V roce 1988 registrovala Mototechna 120 tisíc zájemců o koupi vozu Lada. Uspokojení jejich poptávky bylo při tehdejším tempu dodávek spočítáno na dvanáct let. Například rumunská auta se přitom nabízela k okamžitému odběru.
Lady patřívaly mezi nejběžnější automobily na českých silnicích. V poslední době se však jejich počet dramaticky snížil a leckterý milovník veteránů se už za pěkných exemplářem ohlédne. Pro většinu Čechů znamená Lada vůz s pohonem zadních kol, který pod původním názvem "Žiguli" začala automobilka VAZ vyrábět v roce 1970. Tyto vozy, jejichž typická hranatá karosérie prošla jen drobnými estetickými úpravami, zůstaly v nabídce až neuvěřitelně dlouhou dobu. Jejich produkce skončila po více než čtyřiceti letech letos v září, kdy montážní linku opustil poslední automobil typu Lada 2104.
V posledním desetiletí se Lada snažila prosazovat modernější modely Kalina a Priora. O klasická auta s poháněnou zadní nápravou už neměli valný zájem ani Rusové. Tak proč na ně vzpomínat? Možná i proto, abychom si uvědomili, že ani z kvalitní podstaty nelze žít věčně. A že inovovat se musí umět. Na počátku byla italská licence, jednalo se o modernizovaný a pro drsnější poměry upravený Fiat 124, který se pyšnil oceněním Vůz roku 1966. Tuček popisuje, že ve hře byli i Francouzi. Šlo by typ Renault 12, který pak v licenci vyráběla rumunská Dacia. Renault se nedávno stal klíčovým akcionářem firmy VAZ, ale v šedesátých letech bylo vedení Fiatu pružnější, při jednání navíc pomohli italští komunisté, kteří měli na průmyslovém severu země silné pozice. Výstavba zcela nové továrny v ruském městě Togliatti (pojmenovaném po italském komunistickém vůdci) začala v roce 1967. Ambiciózní plán počítal se zahájením výroby na jaře 1970. Tento šibeniční termín byl málem splněn, sériov
á výroba odstartovala v srpnu.
V roce 1971 se první vozy Žiguli objevily na československém trhu. Doslova se po nich zaprášilo. Hlučné škodovky s motorem vzadu proti nim působily zastarale a jejich tuzemský odbyt začal váznout. Například v roce 1974 dodali Rusové do Československa 36 tisíc automobilů Lada. Díky tomu bylo možné zrušit pořadník. Mladoboleslavská auta se hromadila ve skladech. O situaci jednala dokonce i federální vláda; ceny škodovek musely dolů.
Vozů Lada na tuzemských silnicích rychle přibývalo. Zlom nastal na konci sedmdesátých let. Dodávky ze Sovětského svazu se náhle prudce snížily a v 80. letech se Lady staly zoufale nedostatkovým zbožím. Tuček zmiňuje dva hlavní důvody: ruský vývozce měl zájem prodávat hlavně do zemí, odkud mohl získat "tvrdou měnu", tuzemské orgány se zase všemožně snažily podpořit prodej modernizovaných, leč morálně zastaralých automobilů Škoda 120 s motorem vzadu. K tomu lze dodat, že Československo tehdy zavádělo bezpečnostní a ekologické předpisy rychleji než řada západních států, takže začalo vyžadovat například zpětná zrcátka i na pravé straně. Pro sovětskou stranu představovaly tyto požadavky obtěžování a problém. Východoněmecké automobilky Wartburg a Trabant nedokázaly naše předpisy splnit vůbec a dovoz aut těchto značek byl zastaven.
Tuček ve své knize popisuje nejrůznější modifikace a modernizace, dokládá je množstvím fotografií, náčrtů a ukázkou prospektů. Většina motoristů ale získala dojem, že úpravy jsou obvykle k horšímu a kvalita jde model od modelu směrem dolů. Lady se nicméně vyvážely i do Francie, Německa, Finska, Belgie, Dánska, Norska, Velké Británie a dalších států. Produkce "žigulíků" znamenala přínos také pro rozvoj českého průmyslu. Světlomety od počátku dodával novojičínský Autopal. Nejprve je vyráběl rovněž v italské licenci. Získané zkušenosti dokázal využít k dodnes velice úspěšnému vlastnímu vývoji. A právě v tom spočívá klíč k úspěchu či neúspěchu. Ještě před dvaceti lety byla technická úroveň vozů Škoda a Lada srovnatelná. Když ale letos přišla automobilka VAZ s novinkou Lada Granta, šlo v podstatě o Dacii Logan předchozí generace. S Rapidem či novou Octavií se to vůbec nedá srovnávat.
To však neznamená, že by v Togliatti nikdy nic nevyvinuli. Niva je dodnes úspěšná, protože na rozdíl od mnoha honosných západních SUV skutečně projede terénem. Tuček ozřejmil rovněž záhadu, kde se vzaly ukrajinské automobily ZAZ Tavrija s pohonem předních kol, které se u nás prodávaly na začátku 90. let. Původ měly v prototypech zvaných VAZ Ladoga, které byly nakonec i s dokumentací předány do Záporoží. Místo nich pak VAZ vyvinul ve spolupráci s firmou Porsche model Lada Samara.
Zajímavá je i část věnovaná městskému vozu Lada Oka a motorům s krouživým pístem. Vytknout lze chybu v tabulce na straně 87, kde se počty kusů vykazují omylem v korunách. Za ocenění ale rozhodně stojí autorovo nasazení a přiznaný osobní vztah. V roce 1985 si vyzvedl svou první a poslední Ladu. Radostně vyrazil k domovu. Po chvíli však platil pokutu za rychlou jízdu a uvědomil si, že musí změnit řidičské návyky. "Moje dosavadní škodovka s motorem vzadu mi akusticky signalizovala narůstající rychlost, zatímco Lada jen decentně šuměla," popisuje Tuček. A není sám, kdo přesně z tohoto důvodu musel kdysi sáhnout do peněženky.
Automobily Lada 1970 - 1990
Kniha popisuje první dvacetiletí výroby aut v Togliatti včetně toho, jaké měla dopady na tuzemskou ekonomiku.
Ruský vývozce měl zájem prodávat hlavně do zemí, odkud mohl získat "tvrdou měnu".


Lidé, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili

Doporučujeme knihy s podobným tématem


Auta východního bloku

Spartak, Octavia, Felicia
historie, vývoj, technika, sport
Stránky jsou aktualizovány k 13. 1. 2017, Copyright © 2017 GRADA Publishing, a.s.
Zvýhodněné ceny, přepravní podmínky a dárky za nákup platí pouze pro koncového spotřebitele. Cenu pro velkoobchodní partnery Vám sdělíme na dotaz.
Tyto stránky jsou registrovány na serveru TOPLIST

Copyright © 2005 GRADA Publishing, a.s.