Dějiny sociologie

Anotace

Publikace si neklade za cíl systematizovat dějiny sociologie ani v úplnosti, ba ani v jednotlivostech. Spíše chce čtenáře přesvědčit o "užitku a požitku" z četby sociologických klasiků. Představením díla jednotlivých "klasiků" sociologie se publikace snaží ukázat a ozřejmit proměny sociologického myšlení od tzv. otců-zakladatelů, Augusta Comta, Emila Durkheima, Karla Marxe, Alexise de Tocquevilla či Johna S. Milla, přes Maxe Webera, Georga Simmela, Wernera Sombarta a dalších, až k moderní sociologii Talcotta Parsonse. Publikace je určena především studentům sociologie a dalších sociálních a humanitních oborů, dobře ale poslouží i čtenářům-laikům, kteří se o oblast sociologie zajímají.

Z obsahu

Úvodní poznámka
1. Auguste Comte (1789-1897) - zakladatel sociologie, nebo zakladatelský mýtus?
Comte na počátku 19. století a dnešek
Pojem "pokroku" jako předpoklad vzniku vědecké ("pozitivní) sociologie
Comtův "zákon tří stadií"
Lidský duch a společnost
Comtova sociální statika aneb Problém řádu
2. Alexis de Tocqueville: Cesta k demokracii a nové vědě o společnosti
Společenské vědy a Alexis de Tocqueville
Život a doba Alexise de Tocquevilla
Dílo a intelektuální vliv Alexise de Tocquevilla
3. Karel Marx: Od ekonomie a filozofie k materialistickému pojetí dějin
Patří Marx a Engels vůbec do dějin sociologie?
Marxovo dílo
4. John Stuart Mill o vládě a o poddanství žen
Úvahy o vládě ústavní
Poddanství žen
Příčiny podřízeného postavení žen
Manželství a společenské postavení žen
Millova "pozitivní" koncepce
Závěrem
5. Darwin nebo Spencer? Počátky sociologického evolucionismu
"Záhada" Spencerovy "intelektuální smrti"
Organicistická analogie: společnost jako organismus
Spencer a Darwin
Spencer otevírá nové pole: vztah sociologie a biologie
Dichotomie vojenské a industriální společnosti
Spencerův liberalismus v čas "nového barbarství"
6. Psychologismus v sociologii: nápodoba a davy na historické scéně
Psychologismus
Gabriel Tarde
Klasická teorie davového chování Gustave Le Bona
Vzpoura davů podle José Ortegy y Gasseta
7. Vilfredo Pareto: od ekonomie k sociologii
Od ekonomie k sociologii, od racionálního k "mimologickému"
Jednání a čin
Teorie elit a "hřbitov aristokracií"
8. Emile Durkheim jako skutečný zakladatel "vědecké sociologie"?
Durkheimovo pojetí sociálního faktu
Durkheimova sociologie a problém společenské solidarity
(Bez)moc společnosti: Sebevražda
Společenský narcisismus zvaný náboženství
9. Max Weber a jeho odkouzlený svět
Racionalita a lidské jednání
Racionalita v sociologii
Některé ideální typy
Duch kapitalismu
Weberovy metafory
10. Georg Simmel - sociologický impresionista?
Formy společnosti
Peníze jako ztělesnění modernity
Velkoměstský člověk
Sociologie věcí a každodenní fenomény
11. Opomíjený Werner Sombart o vzniku kapitalismu
Werner Sombart o vzniku kapitalismu
Sláva jedné knihy
12. Počátky americké sociologie
13. Chicagská škola - obrat v dějinách sociologie
Vymezení pojmu: co vlastně byla "chicagská škola"
První generace: Veblen, Thomas a Znaniecki, Cooley
Základní charakteristika chicagské školy, ideové kořeny a kanonická kniha
Základní "velká témata" chicagské školy
Šest chicagských škol
Mezi sociologií a antropologií: Robert Redfield
Politická sociologie chicagské školy a studium mediálního světa
Přirozený rozpad chicagské školy a poučení
14. Neopozitivismus: ještě jeden pokus o exaktnost
Neurathova idea "jednotné vědy"
Lazarsfeldův "jazyk proměnných"
Slavné kritiky neopozitivismu
15. Civilizační teorie první poloviny 20. století
16. Konec "heroického období" moderní sociologie: Talcott Parsons a Robert King Merton
Čtveřice velikánů a funkcionální analýza
Talcott Parsons
"Voluntaristická" teorie jednání
Slavný AGIL
Mertonova umírněná revize
Dodatek I.: Náčrt vývoje empirické sociologie
První kroky empirické sociologie: Adolphe Quételet, Le Play
Emile Durkheim - propojení teoretického studia s empirickým materiálem
Poznámka o Masarykovi
Slovo o durkheimovské škole
"Politická aritmetika" Johna Graunta a Williama Pettyho
Robert Mathus a Friedrich Engels o situaci v Anglii v 18. a 19. století
Millovo zdůvodnění sociologie jako teoreticko-empirické vědy a Spencerovy "důkazy"
Velká Británie 19. století jako laboratoř i země reformního úsilí
Počátky empirického výzkumu v Německu
Max Weber jako "kvantitativní sociolog"
Ferdinand Tönnies - autor jedné knihy a "empirický sociolog"
Americká empirická sociologie z ptačí perspektivy
Lidské problémy průmyslové civilizace
Střední město manželů Lyndových "v transformaci"
Malé sociální skupiny jako legitimní téma sociálního výzkumu
Dodatek II.: Vývoj sociologie v Rusku a Polsku
Ruská sociologie mezi Evropou a Asií a mezi revoltou a konformismem
Několik velkých osobností klasické polské sociologie
Závěrečné zamyšlení
Seznam kanonických děl přeložených do češtiny a slovenštiny
Základní přehledová literatura k dějinám sociologie
Rejstřík věcný
Rejstřík jmenný

Prolistuj tuto knihu

Doporučujeme knihy s podobným tématem

	Základy sociologie		Čítanka sociologických klasiků
	Sociologie trochu jinak		Soudobá sociologická teorie
	Kapitoly metodologie sociálních výzkumů		Sociologie trochu jinak 2., rozšířené vydání