>Pedagogika>Pedagogika>Hodnocení žáků

Hodnocení žáků

2., doplněné vydání

Autor:

Kolář Zdeněk, Šikulová Renata

Formát / stran:14×21 cm, 200 stran
Datum vydání:31.08.2009
Katalogové číslo:2758
ISBN:978-80-247-2834-6
Edice:Pedagogika
Kategorie:Pedagogika
Cena: 269 Kč
Stav: Skladem
ks
Hodnocení žáků ve vyučování, jako nezbytná součást výchovně-vzdělávacího procesu, je velice složité. Dotýká se všech účastníků vyučovacího procesu a vnáší do vyučování jak veselé situace a spokojenost, tak i velice vážné okamžiky, které významně ovlivňují život dítěte a mladého člověka. Hodnocení přináší radost, uspokojení, posílení sebedůvěry, ale i smutek, žal a napětí. Na jedné straně žáky pozitivně motivuje, na druhé straně může vést k hledání si "vedlejších cest" pro dosažení ocenění. Může provokovat ke kvalitnímu výkonu, ale také přispívat k neporozumění až nepřátelství. A právě proto vznikla tato publikace. Věříme, že ji ocení zejména učitelé, budoucí pedagogové, studenti pedagogických i jiných fakult, ale i rodiče žáků.
Výhody nákupu na Grada.cz
darek_1.gif
Knihy v hodnotě objednávky jako bonus
rychla_doprava.gif
Při nákupu nad 1000 Kč doprava zdarma
darek_1_1.gif
99% titulů máme skladem
AKCE.gif
Spousta slev a akcí každý týden

Recenze


Tak, jak je známo z nedávno vydaných publikací autorů (uveďme například první vydání monografie Kolář, Z., Šikulová, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada Publishing 2005; dále Kolář Z., Šikulová, R. Vyučování jako dialog. Praha: Grada Publishing 2007, s. 131), i tento text zachovává vědeckou serióznost, ale přitom je psán čtivě, svižně a - nejen odborné veřejnosti - srozumitelně. Textů, které tvoří skutečné přemostění mezi pedagogickou teorií a výchovně-vzdělávací praxí, není na současném knižním trhu příliš. Objevují se texty velmi odborné, analyzující pedagogickou teorii v její mnohostrannosti, na druhé straně existují texty spíše metodického charakteru - propojení obou rovin bývá spíše výjimkou. Publikace dokáže přitažlivě a zajímavě, s výzvou k dalším hlubším úvahám, reflektovat nové pedagogické a psychologické poznatky, vztahující se k aktuální problematice hodnocení žáků na současné škole.
Kniha je rozčleněna do jedenácti základních kapitol, které na sebe logicky navazují. Mají promyšlenou koncepci, obsahují kromě teoretických poznatků i různé druhy praktických příkladů, námětů pro samostudium a ilustrativní přílohy. Teoretické zvládnutí obsahu tematiky (dokumentovaného v závěru textu bohatým souborem použité a doporučené odborné literatury), vlastní zkušenosti autorů z praxe současných škol i orientovanost v pedagogickém výzkumu se odrazily pozitivně v celkové stylizaci myšlenek a ve zvolené struktuře práce. Autoři v průběhu textu zdůrazňují, že rodiče, učitelé či vychovatelé připravují děti i studenty nejen pro současnost, ale zejména pro budoucnost. Mladí lidé se mají v rámci školního vzdělávání „učit se“ nejen hodnotit minulost, posuzovat současnost, rozvíjet dovednosti vyrovnávat se s budoucností, předvídat události, hodnotit stávající rozhodnutí, ale v případě potřeby překonávat i životní překážky. Dospělý - v podobě rodiče, učite
le, vychovatele, mistra, trenéra, spoluobčana - by se měl stát pro dítě „sociálním vzorem“, člověkem, který dokáže být nejen slovem, ale i činem skutečným pozitivním příkladem. I v tom spočívá, kromě jiného, velký význam motivace a motivačních faktorů - do nichž by jednoznačně měla být zahrnuta i problematika hodnocení.
První tři kapitoly publikace jsou přehledným zdůvodněním potřeby hodnocení žáků ve vyučování, zdůrazněním jeho specifiky a jeho významu pro vztah učitele a žáka. Názory autorů jsou podloženy nejen teoretickými poznatky, zkušenostmi z vlastní výuky na různých typech a stupních škol, ale i výsledky řady výzkumných šetření , vztahujících se v různých kontextech ke sledované tematice. Jsou zde stručně analyzovány vybrané historické aspekty, současné problémy i perspektivní linie. Hodnocení žáků je v rámci školního vyučování vnímáno samotnými autory jako „jako přirozená součást učební činnosti žáků a řízení této učební činnosti učitelem“. A moderní vyučování je právě o vzájemné otevřenosti obou aktérů vyučování - učitele a žáka i v hodnotícím procesu.
Další tři kapitoly se komplexně zaměřují na funkce školního hodnocení, na jeho jednotlivé fáze a specifiku konkrétních forem. Kromě stručné, ale výstižné charakteristiky jednotlivých funkcí školního hodnocení se autoři zamýšlejí nad jeho významem pro rodiče. Upozorňují na to, že mnohé problémy hodnocení a jeho přijímaní samotnými žáky je nevhodně ovlivňováno postojem rodičů, potažmo společnosti ke školnímu hodnocení a jeho rezultátům (probíhajícím nejčastěji v numerické podobě). Pozornost je věnována i aktuálním názorům, vztahujícím se k otázkám slovního hodnocení a známkování. Zohledňovány jsou zahraniční i naše zkušenosti, které jsou velmi pěkně ilustrovány v rámci příloh, uvedených v závěru publikace.
Inspirativní pro učitele v praxi se jistě stane sedmá kapitola, která se zabývá principem objektivity a subjektivity ve školním hodnocení. Velmi zajímavě jsou zde prezentovány aktuální otázky, nepochybně úzce se vztahující ke školnímu hodnocení - například: Může být školní hodnocení spravedlivé?; Jaké jsou subjektivní chyby učitele při hodnocení žáků? Uvedené kapitoly jsou výborným vstupem pro analýzu významu pozitivního a negativního hodnocení žáků ve škole a pro hodnocení kompetencí žáků. Pozornost jistě zasluhuje zmínka o chybách žáků ve výuce a práce s chybou - samotnými učiteli i žáky. Podnětnou součástí textu je reflexe procesu školního hodnocení v kontextu jednotlivých klíčových kompetencí žáků. Monografie tak velmi efektivně reflektuje základní školské dokumenty, vychází vhodně ve svých úvahách z Rámcového i Školního vzdělávacího programu.
Poslední dvě kapitoly - od kvalitního hodnocení učitele ke kvalitnímu sebehodnocení a učitel i žák jako účastníci procesu hodnocení - nahlíží na potřebu školního hodnocení jako efektivního motivačního faktoru i v širších filozofických, sociologických, psychologických a pedagogických kontextech. Otázky efektivního a objektivního sebehodnocení patří k velmi aktuálním otázkám současné pedagogiky, psychologie i sociologie. Stále rostoucí význam komplexu věd o výchově souvisí především se zvyšující se pozorností na tzv. terciární sféru, která bude stále více „udávat tón“ ve vytváření životního stylu a v péči o člověka. Protože sektor služeb charakterizuje osobní kontakt pracovníka s lidmi a působení „tváří v tvář“, jakož i nutnost ovládnout způsoby sebehodnocení a šíření znalostí, je pro jeho rozvoj nutné vytvářet a zkvalitňovat i systém vzdělávání.
Z. Kolář a R. Šikulová předkládají čtenářům ucelenou monografii, v níž se snaží udržet vyvážený teoreticko - aplikační přístup k rozboru problematiky hodnocení žáků s akcentem na jejich význam pro existenci a rozvoj člověka (a to nejen v oblasti poznávacích schopností, ale také v oblasti afektivní i etické). Publikace je určena všem, kteří se zajímají o výchovu a vzdělávání a sledují nebo se přímo účastní změn, jimiž procházejí v současnosti české základní a střední školy. A právě tento kontext se odráží v celkové struktuře obsahu i jeho didaktickém zpracování. Autoři nalezli vlastní přístup k prezentaci didaktické problematiky, který vychází ze zasvěceného teoretického rozboru a nezapomíná na možnosti praktických aplikací.
Doc. PhDr. Alena Vališová, CSc.
Katedra pedagogiky FF UK


Již v první recenzi na knihu Zdeňka Koláře a Renaty Šikulové (in: Pedagogika, 2007, roč. 57, č. 2, s. 191 – 2. ISSN 0031-3815) jsem se zmínila o vnímání školního hodnocení jako určitého „pedagogického evergreenu“. O tom, že situace se v poslední době v tomto směru příliš nezměnila, svědčí i druhé rozšířené vydání monografie o školním hodnocení. Potřeba nového vydání uvedené publikace zároveň dokládá, že vydání první našlo své adresáty - ať už z řad pedagogických odborníků, studentů fakult připravujících učitele či rodičovské veřejnosti.
Na základě vlastní zkušenosti „učitele učitelů“ mohu konstatovat, že autorům se podařilo předložit ucelený přehled problematiky hodnocení žáků, který umožňuje nejen studentům učitelství hlubší vhled do nezbytné – a nikoliv právě jednoduché – součásti procesu vyučování. Vedle kapitol, které se zabývají definicí, funkcemi a formami hodnocení žáků, je třeba vyzdvihnout snahu autorů o vytvoření určité „nadstavby“ v chápání hodnocení ve všech jeho pedagogických souvislostech (vztah ke koncepcím vyučování, vztah k cíli vyučování, vnímání objektivního a subjektivního faktoru hodnocení, význam vlivu pozitivního a negativního hodnocení na žáka, role učitele a žáka v procesu hodnocení apod.).
Druhé vydání je zároveň důkazem určitých změn v pedagogické praxi, tj. důkazem, že proces transformace české školy skutečně probíhá. Autoři jednak reagují na změny vyplývající z nového školského zákona (viz např. tzv. širší slovní hodnocení, učiteli často diskutovaná problematika výstupního hodnocení), jednak na změny související se zaváděním rámcových vzdělávacích programů. Zde je třeba ocenit zařazení kapitoly „Hodnocení kompetencí žáků“. Vzhledem k tomu, že osvojování kompetencí představuje dlouhodobý a složitý proces, řada učitelů z praxe má problémy nejen s formováním těchto kompetencí, ale v neposlední řadě i s jejich hodnocením (přičemž neustálé průběžné hodnocení dispozic a schopností žáka je nedílnou součástí dosahování cíle, který představuje vytvoření dané kompetence). A právě v této kapitole mohou i učitelé z praxe najít bohatou inspiraci. Je zde zdůrazněn činnostní přístup ke vzdělávání, včetně názorných příkladů práce učitele s kompetencemi. Užitečné
je i uvedení Bloomovy taxonomie výukových cílů: jednotlivé úrovně cílových kategorií jsou přes slovesa vyjadřující činnosti rozpracovány až k příkladům očekávaných výstupů vzdělání. Učitel tak získává kritéria, pomocí nichž může snadněji a objektivněji probíhat hodnocení výkonu žáka.
Za další odezvu na změny v praxi škol lze považovat také rozšíření kapitoly o slovním hodnocení (podrobnější analýzu rizik dané formy hodnocení chápu jako reakci na více praktických zkušeností se slovním hodnocení), zařazení otázky „jak hodnotit žáky při kooperativním učení“ či důkladněji rozpracované téma „sebehodnocení“ žáka, které je chápáno jako „kompetence podporující samostatnost a nezávislost na učiteli“ (s. 151).
Obohacení zaznamenala i část přílohová, do níž autoři oproti prvnímu vydání zařadili téměř dvojnásobný počet ukázek hodnocení. Nově je seznam příloh uveden i v obsahu publikace, což vede k lepší orientaci uživatelů.
Již první vydání publikace jsem ve své recenzi vnímala jako „odborně fundovaný, značně ucelený, o teorii i praxi školy se opírající obraz současného stavu v oblasti hodnocení žáků ve vyučování“. Na druhém vydání oceňuji především skutečnost, že rychle reaguje na změny a snaží se podat učitelům pomocnou ruku při osvojování si nových způsobů hodnocení, které z těchto změn vyplývají.
Ivana Tvrzová

Předmluva
1. Hodnocení jako organická součást jakékoliv lidské činnosti
2. Hodnocení žáků ve vyučování a jeho specifika
2.1. Vymezení pojmu "školní hodnocení"
2.2. Specifika školního hodnocení
2.3. Školní hodnocení a koncepce vzdělávání
2.4. Hodnocení žáků a cíle vyučování
2.5. Typy hodnocení
3. Hodnocení a vztah mezi učitelem a žákem
3.1. Utváření obrazu o žákovi
3.2. Učitelovo očekávání
4. Funkce školního hodnocení
4.1. Motivační funkce hodnocení
4.2. Informativní funkce hodnocení
4.3. Regulativní funkce hodnocení
4.4. Výchovná funkce hodnocení
4.5. Prognostická funkce hodnocení
4.6. Diferenciační funkce hodnocení
4.7. Jaký význam má školní hodnocení pro rodiče?
5. Fáze hodnotícího procesu
6. Formy hodnocení žáků
6.1 Známkovat či hodnotit slovně?
6.2 Klasifikace - forma kvantitativního hodnocení
6.3 Slovní hodnocení - forma kvalitativního hodnocení
6.4 Přehled forem hodnocení žáků
7. Princip objektivity a subjektivity ve školním hodnocení
7.1. Může být školní hodnocení spravedlivé
7.2. Učitelovy subjektivní chyby při hodnocení
8. Význam pozitivního a negativního hodnocení žáků ve škole
8.1. Pozitivní hodnocení
8.2. Negativní hodnocení
8.3. Účinky pozitivního a negativního hodnocení
8.4. Chyby žáků ve výuce a učitelova práce s chybou
9. Hodnocení kompetencí žáků
10. Učitel i žák - účastníci procesu hodnocení
11. Od kvalitního hodnocení učitele ke kvalitnímu sebehodnocení žáků
11.1 Hodnotící činnost pedagoga
11.2 Spolupráce učitele a žáků při hodnocení
11.3 Sebehodnocení žáků
Místo závěru
Literatura
Přílohy
Ukázka 1 - Příklad měsíčního hodnoticího listu
Ukázka 2 - Příklad měsíčního hodnoticího listu
Ukázka 3 - Slovní hodnocení
Ukázka 4 - Slovní hodnocení
Ukázka 5 - Pololetní vysvědčení
Ukázka 6 - Slovní hodnocení ze ZŠ Montessori Kladno
Ukázka 7 -Příklady hodnocení žáků v Irsku
Ukázka 8 - Náměty pro záznam dílčího hodnocení
Ukázka 9 - Náměty sebehodnoticích listů pro žáky
Ukázka 10 - Žákovo hodnocení vyučování
Ukázka 11 - Vyhláška č. 48/2005 Sb.
Ukázka 12 - Hodnocení pomocí symbolů (piktogramů)
Ukázka 13 - Hodnocení pomocí zkratek
Ukázka 14 - Expedice za poznáním
Ukázka 15 - Týdenní plán pro žáky 3. ročníku (ZŠ a MŠ Povrly)
Ukázka 16 - Kritéria pro vzájemné hodnocení práce ve skupině (ZŠ Vyskytná)
Ukázka 17 - Můj erb úspěchů (ZŠ a MŠ Sadov)
Ukázka 18 - Příklad formuláře k sebehodnocení žáků (ZŠ Londýnská, Praha 2)
Ukázka 19 - Pololetní sebehodnocení kompetencí žáka (ZŠ Čeperka)
Ukázka 20 - Pravidla pro sebehodnocení žáků


Doporučujeme knihy s podobným tématem


Analýza vyučování

Pedagogika pro učitele
2., rozšířené a aktualizované vydání

Výuka cizích jazyků

Pedagogika

Učitel a rodič
Spolupráce, třídní schůzka, komunikace

Odměny a tresty ve školní praxi
2., přepracované vydání

Školní poradenství
 
Stránky jsou aktualizovány k 23. 9. 2016, Copyright © 2016 GRADA Publishing, a.s.
Zvýhodněné ceny, přepravní podmínky a dárky za nákup platí pouze pro koncového spotřebitele. Cenu pro velkoobchodní partnery Vám sdělíme na dotaz.
Tyto stránky jsou registrovány na serveru TOPLIST

Copyright © 2005 GRADA Publishing, a.s.