Z obsahu
O autorech 8
Úvod 10
Jitka Kloudová
1.Možnosti Evropy ve 21. století 15
Jitka Kloudová
1.1 Od ekonomiky zemědělské, průmyslové, informační a znalostní k ekonomice kreativní 16
Použitá literatura 18
2.Kreativní ekonomika a vymezení pojmů 21
Jitka Kloudová
2.1 Kreativní ekonomika 22
2.2 Lidská kreativita, kreativní třída a kreativní produkt 23
2.3 Kreativní produkt a kreativní firma 28
2.4 Kreativní průmysl, kulturní průmysl a kreativní sektor 30
2.5 Kreativní město, oblast, kreativní klastr a aktéři (stakeholders) v kreativní ekonomice 37
Použitá literatura 43
3. Předpoklady, rozhodující faktory a dopady rozvoje kreativní ekonomiky 45
Jitka Kloudová
3.1 Předpoklady rozvoje kreativní ekonomiky 45
3.2 Faktory rozvoje kreativní ekonomiky 47
3.3 Statistické podchycení kreativní ekonomiky 50
3.4 Význam kreativní ekonomiky v národních strategiích 55
3.5 Změny a jejich důsledky spojené s rozvojem kreativní ekonomiky 59
3.6 Východiska pro ekonomicky méně rozvinuté ekonomiky v rámci Evropy 64
Použitá literatura 65
4.Role stakeholderů v kreativní ekonomice 67
Iveta Šimberová
4.1 Úvod 67
4.2 Výzvy pro zvýšení konkurenčního potenciálu současných podnikových a podnikatelských subjektů 67
4.3 Synergická perspektiva strategického marketingového managementu a zaměření na stakeholdery (Šimberová, 2008) 68
4.4 Stakeholdeři a jejich role, různé přístupy a koncepce 70
4.4.1 Podnikové a podnikatelské subjekty a stakeholdeři 71
4.4.2 Role stakeholderů 74
4.4.3 Identifikování stakeholderů, vytvoření portfolia a řízení vztahů s nimi 76
4.5 Výzvy a nástrahy kreativní ekonomiky pro podnikové a podnikatelské subjekty 82
4.6 Charakteristika a obsahové vymezení kreativních průmyslů 83
4.6.1 Identifikace stakeholderů v kontextu kreativní ekonomiky a kreativních průmyslů 84
4.6.2 Segmentace a vytváření portfolia klíčových stakeholderů 85
4.6.3 Volba strategie vůči těmto stakeholderům 85
4.6.4 Vytváření, udržování a ukončení vztahu se stakeholdery 85
4.6.5 Sítě vztahů se stakeholdery 85
Závěr 87
Použitá literatura 87
5. Efektivní a účinná veřejná správa. Smart Administration v podmínkách kreativní ekonomiky 91
František Ochrana
5.1 Vymezení pojmu "Smart Administration" 91
5.2 Hledání přístupů (východisek) k účinnému řízení veřejné správy a zvládání výzev kreativní ekonomiky 92
5.2.1 Neotayloristický přístup k řízení veřejné správy a jeho omezení 94
5.2.2 Idea "znovuobjevené vlády" 96
5.2.3 Idea "veřejného podnikání" 98
5.2.4 Idea "New Public Management" 100
5.3 Kreatívna tvorba práva 103
Boris Balog
Použitá literatura ke kapitole 5.2 106
Použitá literatura ke kapitole 5.3 107
6. Kreativní ekonomika a kreativní manažer 109
Milan Mikuláštík
6.1 Úvod 109
6.2 Pojem tvořivost 110
6.3 Bariéry tvořivosti 115
6.4 Tvořivost jako součást integrované psychiky jedince 116
6.5 Vlastnosti tvořivé osobnosti 128
6.6 Tvořivý proces 132
6.7 Techniky tvůrčí práce 134
6.8 Tvůrčí postupy při řešení problémů 137
6.9 Tvůrčí produkt 141
6.10 Význam podmínek prostředí pro tvůrčí aktivitu 142
6.11 Řízení tvůrčích projektů 144
6.12 Individuální a týmová tvořivost 147
6.13 Rozvoj tvořivosti, vyhledávání a podpora tvořivých lidí 149
6.14 Tvořivost a inovace 151
6.15 Závěr 158
Použitá literatura 160
7. Kreativita a reklama 163
Jaroslav Světlík
7.1 Úvod 163
7.2 Teorie fungování reklamy 164
7.2.1 Reklamní kreativní strategie 165
7.3 Kreativita a její měření 167
7.3.1 Měření kreativity 168
7.4 Kreativita a reklama 169
7.4.1 Kreativita a fungování reklamy 170
7.4.2 Emoce v reklamě 171
7.4.3 Model hierarchie účinků 172
7.4.4 Komponenty kreativní reklamy 174
7.4.5 Reklamní kreativita a lidé 176
7.5 Kreativita a efektivita reklamy 180
7.5.1 Efektivita reklamního působení 181
7.5.2 Kreativita a efektivita 184
Závěr 186
Použitá literatura 187
8. Teoreticko-metodologická východiska zkoumání problému "kreativní ekonomiky" a náměty na další interdisciplinární výzkum 189 František Ochrana
8.1 Kreativní ekonomika jako globální trend 189
8.2 Aktéři kreativní ekonomiky 190
8.3 Obsah a rozsah pojmu "kreativní ekonomika" 191
8.4 Náměty na interdisciplinární výzkum problému "kreativní ekonomiky" 194
Použitá literatura 197
9. Sen o České republice v retrospektivním pohledu z roku 2030 očima penzionovaného prognostika Pavla Kačaly 199
František Ochrana, Jitka Kloudová
Použitá literatura 209
Seznam zkratek 211
Klíčová slova 211
Resumé 213
Rejstřík 215
O autorovi
JITKA KLOUDOVÁ je docentkou a prorektorkou pro vědu a výzkum na Bratislavské vysoké škole práva, kde zároveň přednáší makroekonomii na Fakultě ekonómie a podnikania. Makroekonomii přednáší také na Fakultě managementu a ekonomie na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Její výzkum je orientován na oblast kreativní ekonomiky ve vztahu k jejímu měření a ekonomickému růstu a roli kreativní ekonomiky v regionálním rozvoji. Působí jako člen výzkumného týmu projektu Sociálně-ekonomický potenciál kreativních průmyslů v ČR. Je vedoucím výzkumného centra RE-CE (www.creative-economy.sk) pro výzkum kreativní ekonomiky a centra transferu poznatků. Je také členem mezinárodní redakční rady zahraničního časopisu Est-Ovest Review a členem organizace Regional Studies Association Research Network on Creative Industries.
IVETA ŠIMBEROVÁ je vysokoškolskou docentkou. V rámci svých pedagogických a vědecko--výzkumných činností spolupracuje dlouhodobě se zahraničními univerzitami v Anglii, ve státech Pobaltí, Polsku a na Slovensku formou přednáškových a vědecko-výzkumných projektů a stáží. Je členkou mezinárodní asociace AIB (Academy of International Business). V oblasti vědecko-výzkumné činnosti se orientuje především na oblast implementace nových trendů v marketingovém řízení se zaměřením na zákazníky a další stakeholdery, výzkumem jejich role v podnikové a podnikatelské praxi, v poslední době s propojením na myšlenkovou platformu nově se formujícího fenoménu, tzv. kreativní ekonomiky.
FRANTIŠEK OCHRANA je vysokoškolským profesorem a vědecko-výzkumným pracovníkem. Je autorem 15 samostatných knižních monografií se zaměřením na problematiku veřejných financí, veřejné správy a metodologii vědy a několika desítek knižních publikací vydaných ve spoluautorství. Trvale spolupracuje jako expert s četnými orgány ústřední státní správy v ČR (jako např. Ministerstvem obrany, Nejvyšším kontrolním úřadem, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem pro místní rozvoj). Je členem mezinárodní organizace International Institute of Public Finance.
MILAN MIKULÁŠTÍK je docentem na Fakultě managementu a ekonomie Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je autorem pěti monografií, řady článků a příspěvků na konferencích v ČR i v zahraničí. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na tvořivost a inovaci z hlediska psychologického. Je členem redakční rady časopisu Economics profile (vydávaného v Gruzii) a členem výboru ČAPPO. Řadu let pracoval jako podnikový psycholog.
JAROSLAV SVĚTLÍK působí jako docent na Fakultě masmédií Bratislavské vysoké školy práva, kde vede Ústav marketingové komunikace. Přednáší marketing a jeho specifickou oblast interkulturní marketing a interkulturní komunikaci nejen v Bratislavě, ale i na českých a zahraničních vysokých školách. Je autorem řady publikací, učebních textů a článků v odborném tisku. Dobrý ohlas měla jeho vystoupení na řadě evropských a světových konferencí v USA, Velké Británii, Rakousku, Bulharsku, Polsku, Dánsku, SRN, Slovensku, na Kypru a v České republice. Je člen Society for Intecultural Education, Training and Research United Kingdom a Hlavního výboru České marketingové společnosti.
BORIS BALOG je odborným asistentem na Fakultě práva na Bratislavské vysoké škole práva, kde se věnuje státovědě, ústavnímu právu a teorii a praxi legislativy. Je autorem odborných článků z oblasti ústavního práva a legislativy. V minulosti působil na úseku legislativy a aproximace práva Kanceláře Národní rady Slovenské republiky a dlouhé roky působil také jako vedoucí úseku legislativy na ministerstvu.
Anotace
Rozvoj kreativní ekonomiky, jež je spjat s prohloubením kreativních dovedností, rozšiřováním kreativní třídy a s nárůstem firem v kreativním průmyslu, se jeví jako jeden z významných kroků pro zvýšení konkurenceschopnosti ekonomik. Ve vyspělých ekonomikách lze pozorovat výrazný úbytek pracovních míst v průmyslových odvětvích a jejich přesun do oblasti služeb a kreativních činností. Autoři knihy poukazují na nový, stále sílící trend významu kreativní ekonomiky ve vyspělých státech, kde dochází k vyššímu prosazování individuality jedince, jeho osobního přínosu, jeho kreativního myšlení, v souladu s požadavky firem, spotřebitelů, ale i společnosti a dopadu tohoto jednání na oblasti ekonomie, veřejné správy, marketingu, reklamy či managementu. Vedle rozpracování platformy kreativní ekonomiky, jejích možností a definováním jednotlivých pojmů autoři poukazují na další oblasti, jež budou zasaženy novým fenoménem, jako jsou noví významní hráči v kreativní ekonomice s dopade
m na firemní strategie, nová administrativa, reklama, kreativní tvorba práva, ale i potřeba nových kreativních manažerů. Závěr knihy pak představuje nová teoreticko-metodologická východiska pro další výzkum problému "kreativní ekonomiky".
Prolistuj tuto knihu
Chcete si prolistovat 20% knihy? My Vám to umožníme!
Lidé, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili
Doporučujeme knihy s podobným tématem
