>Ekonomie a podnikání>Podnikání a management>Projektový management podle IPMA

Projektový management podle IPMA

2., aktualizované a doplněné vydání

Autor:

Doležal Jan, Máchal Pavel, Lacko Branislav a kolektiv

Formát / stran:17×24 cm, 528 stran
Datum vydání:18.05.2012
Katalogové číslo:3292
ISBN:978-80-247-4275-5
Edice:Expert
Kategorie:Podnikání a management
Cena: 649 Kč
Stav: Skladem
ks

Nové vydání jediné publikace o řízení projektů podle české implementace standardu projektového řízení IPMA ICB v3.1 (International Project Management Assocciation Competence Baseline) je aktualizováno s ohledem na novou verzi standardu a jsou v něm upřesněny a doplněny některé metody projektového řízení. Kniha je určena zkušenějším i začínajícím projektovým manažerům ze všech oborů lidské činnosti a studentům vysokých škol. Srozumitelně, čtivě a prakticky seznamuje čtenáře s jednotlivými prvky technických, behaviorálních a kontextových kompetencí projektového manažera, popisuje doporučené a požadované techniky, vysvětluje pojmy a formulace ze standardu IPMA, přináší řadu příkladů a případových studií.
Kniha je ojedinělá tím, že je připravena kolektivem zkušených odborníků, kteří z velké části aktivně působí v praxi a také v české Společnosti pro projektové řízení (SPŘ), jež je národní organizací IPMA. Kniha je přímo provázána na certifikaci IPMA, která je jedinou dostupnou mezinárodní certifikací projektových manažerů prováděnou v českém jazyce. Nově najdete v závěru knihy též kapitolu s tipy, jak se k certifikaci připravit.


Výhody nákupu na Grada.cz
darek_1.gif
Knihy v hodnotě objednávky jako bonus
rychla_doprava.gif
Při nákupu nad 1000 Kč doprava zdarma
darek_1_1.gif
99% titulů máme skladem
AKCE.gif
Spousta slev a akcí každý týden

Recenze


Projektový management podle IPMA trochu vybočuje z obvyklé řady knih o řízení projektů tím, že sleduje linii kompetenčního modelu zakotveného v mezinárodním standardu IPMA Competence Baseline, a nikoliv procesy na projektech probíhající. Tvoří tak výbornou učebnici pro adepty na certifikaci dle IPMA a nejenom to. Kniha je díky této organizaci velmi dobrou pracovní příručkou, která umožňuje rychle vyhledat konkrétní specifický problém, v němž se chceme ubezpečit o svých znalostech, dovednostech, přístupech a vzorcích chování, případně je doplnit, zlepšit či rozvinout.
Slovo kompetence je zde chápáno výhradně ve významu způsobilost k něčemu, nikoliv ve významu pravomoc či oprávnění. A právě tato homonymie slova kompetence možná vede k paradoxům dnešního světa: na vysokých postech ve firmách, organizacích a politice často spatřujeme kompetentní nekompetenci! Osoby kompetentní, ve smyslu obdařeni pravomocemi k rozhodování, jsou značně nekompetentní ve smyslu způsobilosti k tomuto rozhodování. To vede k jejich neustálému soustředění se na řešení své pozice v problému, namísto soustředění se na řešení problému samotného. Výsledky jsou na naší české společnosti patrné a projevují se syndromem "blbá nálada".
Přál bych našemu světu lepší vyhlídky. Proto vítám každý příspěvek, který pomáhá zvýšit kompetence (rozuměj způsobilosti) tak, aby kompetence, tedy pravomoci, byly natolik podpořeny, že jejich nositelé mohou svobodně přejít od řešení svých pozic k řešení problémů a stát se tak podstatně užitečnějšími pro celou společnost. Každé vyřešení problému je změna, každá změna je projekt či program. Máme-li takových problémů více, může jít o portfolio. A o kompetencích ve smyslu chápání jako o způsobilostech poradit si efektivně s projekty, programy a případně portfolii tato "kniha - učebnice - příručka" je. Proto přeji knize hodně čtenářů a uživatelů, kteří ji budou používat jako příručku, a nám všem více řešených (a dobře vyřešených) problémů.
Zdenko Staníček
Certified Projects Director
(IPMA(r) Level A)

O autorovi


Ing. Jan Doležal, Ph.D.
Vystudoval automatizaci a informatiku na Fakultě strojní VUT v Brně, kde dokončil i?doktorské studium s tématikou projektového řízení. Projektovému řízení se aktivně věnuje od roku 2001. Je aktivním členem Společnosti pro projektové řízení, o. s., (SPŘ), kde je předsedou sekce Projektově orientované společnosti a?členem výboru SPŘ; rovněž je certifikovaným projektovým manažerem IPMA Level B (Certified senior project manager).
Dříve působil jako specialista na volné noze, krátce jako projektový manažer ve firmě Logos, a. s., a ještě dříve působil několik let ve východočeské společnosti Mikroelektronika, s. r. o., která je dodavatelem systémů odbavování v hromadné dopravě s celosvětovou působností, kde zavedl projektové řízení, zastával pozici vedoucího projektové kanceláře (Senior project manager) a řídil velké mezinárodní projekty (Evropa, Jižní Amerika).
Má zkušenosti s projekty z komerčního, akademického i veřejnoprávního sektoru.
Dnes je ředitelem a jednatelem společnosti PM Consulting, s.r.o., a členem několika profesních a odborných sdružení - kromě SPŘ např. Czech Project Management, o. s., nebo Asociace strojních inženýrů.

Ing. Martin Hájek, CSc.
Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na Českém vysokém učení technickém, kde poté pracoval jako výzkumný pracovník. Po několika letech v Ústavu teorie informace a automatizace při České akademii věd působil v letech 1992-2005 již jenom v soukromém sektoru, a to na top manažerských a statutárních pozicích. Získal celou řadu certifikátů z obecného i specializovaného managementu a aplikované psychologie. Od roku 2006 se věnuje koučování, poradenství, trenérské a lektorské praxi, publikační a?osvětové činnosti se zaměřením na rozvoj osobního, týmového a?organizačního leadershipu.

Ing. Kateřina Hrazdilová Bočková, Ph.D.
Vystudovala Vysoké učení technické v Brně, Fakultu stavební v oboru ekonomika a řízení stavebnictví (2000). V rámci postgraduálního studia na téže fakultě se zaměřila na studium a aplikaci projektového řízení. V letech 2002 až 2011 působila na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Fakultě managementu a ekonomiky jako odborný asistent. V letech 2004-2005 byla pověřena vedením Ústavu podnikové ekonomiky. Nyní je zaměstnána na Dubnickém technologickém institutu v Dubnici nad Váhom. Je externím lektorem projektového řízení agentury PROFIMA Zlín (od 2004), MARLIN Uherské Hradiště (od roku 2010) a?lektorem BBA a?MBA studijních programů Projektové řízení a?plánování na Business Institutu, s. r. o., v Praze. Je projektovým manažerem sportovních událostí a?organizačních projektů. Napsala mnoho článků a publikací z oblasti projektového řízení.

Ing. Jiří Krátký
Absolvoval Fakultu ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Je členem Výboru Společnosti pro projektové řízení a certifikovaným projektovým manažerem IPMA Level C.
Působil jako ředitel poradenské společnosti První regionální rozvojová, a. s., zastával funkci ředitele Koalice nevládek Pardubicka, o. s. Projektovému řízení se věnuje od roku 2000 a?od roku 2003 se specializuje na poradenství v oblasti projektů financovaných ze strukturálních fondů EU. Dnes zastává pozici výkonného ředitele společnosti PM Consulting, s. r. o.
Připravil desítky úspěšných žádostí o dotace z fondů EU, při realizaci projektů působí jako externí projektový a finanční manažer, řídil také výzkumné projekty a je spoluautorem publikací v oblasti cestovního ruchu a projektového řízení.

Doc. Ing. Branislav Lacko, CSc.
Vystudoval průmyslový obor výroba letadel na Letecké fakultě Vojenské akademie v Brně (1967).
Externí aspiranturu absolvoval na VUT FE v Brně v letech 1977-1982 v oboru technická kybernetika.
Habilitační práci obhájil na VUT FS v Brně v roce 1995 v oboru automatické řízení.
Odbornou praxi získal ve výpočetním středisku TOS KUŘIM v letech 1967-1990, kde pracoval jako programátor, analytik, systémový programátor a vedoucí výpočetního střediska a kde se podílel na podnikových projektech i oborových projektech v rámci trustu Továren strojírenské techniky Praha.
Na VUT v Brně působí jako vysokoškolský učitel od roku 1991. Vyučuje v Ústavu auto­matizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství navrhování informačních a řídicích systémů.
Je členem Společnosti pro projektové řízení, národní členské organizace mezinárodní společnosti International Project Management Association, členem České společnosti pro systémovou integraci a Českomoravské společnosti pro automatizaci. Zúčastňuje se referáty o projektovém řízení na našich i zahraničních konferencích. Je autorem řady odborných článků o aplikaci projektového řízení v odborných časopisech a autorem vysokoškolských skript. Pracoval na řešení dvou zahraničních grantů z oblasti projektového řízení a dvou národních projektů.
Spolupracuje s řadou vzdělávacích firem jako externí lektor. Věnuje se aplikaci systémového přístupu na oblast analýzy projektových rizik. Je autorem metody RIPRAN.
Je certifikovaným projektovým managerem IPMA a?dlouholetým, aktivním členem Společnosti pro projektové řízení, kde v letech 2006 až 2010 zastával funkci prezidenta.

Doc. Ing. Pavel Máchal, CSc.
Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Brně (1971), kde získal i hodnost kandidáta ekonomických věd. Postgraduální studium absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě, poté pracoval v různých manažerských pozicích. V podniku z odvětví lesního hospodářství působil naposledy jako generální ředitel, později v oblasti IT jako konzultant a finanční ředitel. Od roku 1994 externě přednášel na Mendelově zemědělské a lesnické fakultě v Brně. V současné době pracuje jako ředitel vysokoškolského ústavu Mendelovy zemědělské a lesnické fakulty v Brně a specializuje se na oblast projektového a školského mana­gementu. Je předsedou Certifikační rady Společnosti pro projektové řízení a držitelem certifikátu Certified Senior Project Manager IPMA Level B.

Ing. Stanislava Nechvílová
Vystudovala Univerzitu Hradec Králové se zaměřením na informační management a management cestovního ruchu, nyní pokračuje postgraduálním studiem regionální ekonomie na Univerzitě Pardubice. Je členkou Společnosti pro projektové řízení a Young Project Managers Group. Pracovala v ICT společnosti Unicorn, a. s., a v konzultantské společnosti První regionální rozvojová, a. s. V současné době se věnuje přednáškové a konzultační činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání a spolupracuje s několika neziskovými a studentskými organizacemi.

Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.
Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově (1987), poté šest let působil ve velitelských funkcích Armády České republiky. Od roku 1993 působí jako pedagog, nejprve na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově a od roku 2004 na Fakultě ekonomiky a managementu, Univerzity obrany v Brně. Jeho hlavním oborem je projektový management. Od roku 2006 je členem Společnosti pro projektové řízení, o. s., kde v současné době působí jako člen Certifikační rady certifikačního orgánu - vedoucí Certifikačního orgánu, a zároveň jako zkoušející v rámci certifikačního procesu stupňů D-B. Je certifikovaným projektovým manažerem stupně B dle IPMA. V současné době se věnuje přednáškové činnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání a činnosti související s tvorbou, řízením a zkvalitňováním certifikačního procesu dle ICB v. 3.1.

Doc. Ing. Liběna Tetřevová, Ph.D.
Vystudovala Fakultu financí a účetnictví se specializací na účetnictví a finanční řízení podniku na Vysoké škole ekonomické v Praze (1996) a doktorské studium v oboru řízení a ekonomika podniku na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice (1999). V letech 2002 a 2003 absolvovala studium ochrany hospodářské soutěže na Univerzitě Tor Vergata v Římě. Habilitační řízení v oboru podniková ekonomika a management absolvovala na Hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci (2004). V současnosti působí jako akademický pracovník na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice a od roku 2005 působila i na Fakulte verejnej správy Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. V rámci své pedagogické, publikační a konzultační činnosti se věnuje problematice finančního managementu podnikatelského i veřejného sektoru.

Ondřej Cingl
V minulosti pracoval jako Key Account Manager, v současné době působí jako projektový manažer, vede projekty a?též se na nich podílí jako poradce a?trenér projektového řízení. Je certifikovaným projektovým manažerem dle IPMA, stupeň C, a?rovněž členem České asociace koučů.
Mezi realizované projekty patří mj. otevření pobočky makléřské společnosti, příprava prodeje soukromého zdravotnického zařízení, vytvoření franchisingového konceptu a?strategie rozvoje, řada vzdělávacích projektů. Rovněž disponuje zkušenostmi z vrcholového sportu. Dnes spolupracuje jako trenér se společností PM Consulting, s.r.o.

O autorech 16
Předmluva prezidenta Společnosti pro projektové řízení 20
Michael Motal
Úvodní slovo vedoucího autora 21
Jan Doležal
Úvod 22
Jan Doležal
Projektový management nejenom podle IPMA 22
Standardy a standardizace 23
Project Management Body of Knowledge (PMBoK(r)) 24
PRojects IN Controlled Environments - PRINCE2(r) 25
ISO 10 006 25
IPMA(r) Competence Baseline - ICB 26
Certifikace 26
PMI(r) Certifikace 27
IPMA(r) Certifikace 27
Jak číst tuto knihu 29
Část 1 Elementy technických kompetencí
1.01 Úspěšnost řízení projektu 34
Jan Doležal, Branislav Lacko, Jiří Krátký, Stanislava Nechvílová
1.01.1 Úspěšný projekt 35
1.01.1.1 Příklad kritérií úspěšnosti 36
1.01.1.2 Kritéria neúspěšnosti 36
1.01.1.3 Finanční kritéria 36
1.01.1.4 Kritické faktory úspěchu projektu 38
1.01.2 Úspěšné řízení projektu 39
1.01.2.1 Co v projektu řídit? 39
1.01.2.2 Integrace 40
1.01.2.3 Systémové myšlení 41
1.01.2.4 Systémový přístup k řízení 41
1.01.3 Neustálé zlepšování řízení projektu 42
1.01.3.1 Cíle vyhodnocení projektu 42
1.01.3.2 Kdy a kdo projekt vyhodnocuje 43
1.01.3.3 Co v projektu vyhodnocujeme 43
1.01.3.4 Doporučený postup vyhodnocení projektu 44
1.01.3.5 Vhodné metody k vyhodnocení projektu 44
1.01.3.6 Návrh opatření ke zlepšení řízení příštích projektů 46
1.01.3.7 Kde čerpat poučení z projektů 46
1.02 Zainteresované strany 48
Jan Doležal, Kateřina Hrazdilová Bočková, Jaromír Pitaš
1.02.1 Charakteristika zainteresovaných stran 49
1.02.2 Řízení zainteresovaných stran 50
1.02.2.1 Identifikace zainteresovaných stran 51
1.02.2.2 Analýza zainteresovaných stran 52
1.02.2.3 Strategie pro zainteresované strany (zapojení zainteresovaných stran) 55
1.03 Požadavky a cíle projektu 58
Jan Doležal
1.03.1 Kontext projektu 59
1.03.2 Projekt a?strategie organizace 60
1.03.2.1 SWOT analýza 61
1.03.2.2 Balanced Scorecard (BSC) 62
1.03.2.3 Bostonská matice (BCG matice) 62
1.03.3 Strategie projektu 63
1.03.4 SMART cíl 65
1.03.5 Trojimperativ 66
1.03.6 Logický rámec?- nástroj pro SMART projekt 67
1.03.6.1 Význam jednotlivých polí 68
1.03.6.2 Příklad logického rámce 1 73
1.03.6.3 Příklad logického rámce 2 73
1.03.6.4 Pozor na tautologii 75
1.03.6.5 Tvorba logického rámce 77
1.03.6.6 Přínosy logického rámce 78
1.03.6.7 Logický rámec v různých perspektivách 79
1.04 Rizika a příležitosti 83
Branislav Lacko
1.04.1 Význam rizika v řízení projektu 84
1.04.2 Řízení rizik v projektu 85
1.04.2.1 Stanovení kontextu 86
1.04.2.2 Identifikace rizik 86
1.04.2.3 Analýza rizik 86
1.04.2.4 Hodnocení rizik 87
1.04.2.5 Ošetření rizik 87
1.04.2.6 Monitorování a?přezkoumání 88
1.04.2.7 Komunikace a?konzultace 89
1.04.3 Doporučené metody analýzy rizik projektu 89
1.04.3.1 Metoda RIPRAN 90
1.04.3.2 Skórovací metoda s?mapou rizik 94
1.04.3.3 Metoda FRAP 96
1.04.3.4 Technika stromů rizik 97
1.04.3.5 Analýza citlivosti 98
1.04.3.6 Metoda plánování scénářů 98
1.04.3.7 Využití metody modelování a?simulace pro analýzu rizik 100
1.04.4 Řízení a?hodnocení příležitostí 101
1.04.5 Analýza silných a?slabých stránek - SWOT 101
1.04.5.1 Základní popis analýzy SWOT 102
1.04.5.2 Rozšířená analýza SWOT 103
1.04.5.3 Některé zásady při provádění analýzy SWOT 104
1.04.5.4 Využití analýzy SWOT při řízení rizik projektu 105
1.04.6 Doporučené normy 105
1.05 Kvalita 110
Jan Doležal, Kateřina Hrazdilová Bočková
1.05.1 Úloha kvality v současném managementu 111
1.05.2 Definice kvality 112
1.05.3 Řízení kvality 112
1.05.3.1 Řízení kvality v rámci projektu 113
1.05.3.2 Standardy řízení kvality 115
1.05.4 Nástroje kontroly kvality 116
1.05.5 Zodpovědnost za kvalitu 117
1.06 Organizace projektu 119
Jan Doležal, Kateřina Hrazdilová Bočková
1.06.1 Organizační struktura projektu a?programu 120
1.06.2 Sestavení organizační struktury projektu/programu 121
1.06.2.1 Projektový (programový) tým 122
1.06.2.2 Řídicí výbor 123
1.06.2.3 Statutární orgán projektu 125
1.06.3 Matice odpovědnosti 125
1.07 Týmová práce 128
Martin Hájek
1.07.1 Skupiny, týmy a komunity 129
1.07.1.1 Skupina 129
1.07.1.2 Tým 130
1.07.1.3 Komunita 130
1.07.1.4 Co je lepší? Skupina, tým nebo komunita? 130
1.07.2 Nutné charakteristiky týmu 131
1.07.3 Životní fáze týmu 132
1.08 Řešení problémů 136
Branislav Lacko
1.08.1 Řešení problémů v projektech 137
1.08.2 Systematický přístup k řešení problémů 137
1.08.3 Řešení specifických a technicko-organizačních problémů 138
1.08.3.1 Specifické problémy 138
1.08.3.2 Technicko-organizační problémy 139
1.08.4 Obecné postupy tvůrčího myšlení při řešení problémů 141
1.08.5 Doporučené techniky pro řešení problémů 142
1.08.5.1 Metoda strukturovaných porad (walkthrough) 142
1.08.5.2 Metoda přepnutí (swapping) 143
1.08.5.3 Metoda šesti otázek 143
1.08.6 Vhodné podmínky pro úspěšné řešení problémů 144
1.08.7 Metoda hodnotové analýzy 145
1.08.7.1 Vymezení hodnotové analýzy 145
1.08.7.2 Základní principy hodnotové analýzy 145
1.08.7.3 Základní postupy hodnotové analýzy 146
1.08.8 Pomoc poradců při řešení problémů 147
1.09 Struktury v?projektu 150
Jan Doležal
1.09.1 Struktury v projektu jako základní nástroj popisu 152
1.09.2 Možné přístupy ke strukturování projektu 153
1.09.3 Struktura dokumentace projektu 157
1.10 Rozsah a výstupy (dodávky) projektu 159
Jan Doležal, Stanislava Nechvílová
1.10.1 Rozsah projektu 160
1.10.1.1 Tabulka dimenzí 161
1.10.1.2 Definice cílů a?rozsahů prací?- SOW (Statement of work) 162
1.10.2 Výstupy (dodávky) projektu a jejich konfigurace 163
1.11 Čas a fáze projektu 166
Jan Doležal, Ondřej Cingl
1.11.1 Čas a projekt 167
1.11.2 Fázový model projektu?- životní cyklus projektu 169
1.11.2.1 Předprojektová fáze?- vznik projektu 169
1.11.2.2 Zahájení projektu (start-up) 172
1.11.2.3 Příprava projektu (plánování) 172
1.11.2.4 Realizace projektu 172
1.11.2.5 Ukončení projektu (close-out) 173
1.11.2.6 Poprojektová fáze?- po ukončení projektu 173
1.11.2.7 Fázový model projektu 173
1.11.2.8 Kužel nejistoty 176
1.11.3 Postup časového plánování projektu 177
1.11.3.1 Tvorba seznamu činností k?provedení 180
1.11.3.2 Odhadování doby trvání 182
1.11.3.3 Sestavení harmonogramu metodou kritické cesty (CPM) 183
1.11.4 Časové plánování v multiprojektovém prostředí 186
1.11.5 Agilní přístup 190
1.12 Zdroje 193
Jan Doležal, Kateřina Hrazdilová Bočková
1.12.1 Pracovní zdroje projektu 194
1.12.2 Plánování zdrojů 195
1.12.3 Řešení konfliktů a?vyrovnávání zdrojů 198
1.12.4 Další aspekty související se zdroji projektu 199
1.13 Náklady a financování 201
Jiří Krátký
1.13.1 Plánování nákladů a stanovení rozpočtu projektu 203
1.13.1.1 Odhadování rozpočtu nákladů v předprojektové fázi 204
1.13.1.2 Sestavení podrobného rozpočtu nákladů ve fázi plánování projektu 204
1.13.1.3 Rezervy 206
1.13.1.4 Výstup odhadu nákladů 206
1.13.2 Čerpání nákladů projektu 206
1.13.3 Analýza nákladů a?přínosů (CBA) a?společenská návratnost
investic (SROI) 207
1.14 Obstarávání a smluvní vztahy 210
Jan Doležal, Jaromír Pitaš
1.14.1 Charakteristika nákupu 211
1.14.2 Nákupní know-how 212
1.14.3 Cena nakupovaného produktu jako problém 212
1.14.4 Kategorizace nákupních případů 213
1.14.5 Nástroje řízení nákupu 215
1.14.5.1 Analýza vlastní síly versus nákup (make or buy) 215
1.14.5.2 Paretova analýza (ABC analýza) 216
1.14.5.3 Porovnávací matice komodita-riziko 216
1.14.6 Kategorizace dodavatelů 217
1.14.7 Výběr dodavatelů, uzavírání smluv 218
1.14.8 Obchodní vztahy a smlouvy 219
1.14.9 Rizika ve smluvních vztazích 222
1.15 Změny 225
Jan Doležal, Jaromír Pitaš, Kateřina Hrazdilová Bočková
1.15.1 Řízení změn obecně 226
1.15.2 Aspekty řízení změn 229
1.15.3 Podněty vyvolávající změny 230
1.16 Kontrola, řízení a podávání zpráv 233
Branislav Lacko, Jan Doležal, Ondřej Cingl, Jaromír Pitaš
1.16.1 Řízení projektu 234
1.16.2 Sledování a vyhodnocování stavu projektu 236
1.16.3 Podávání zpráv o průběhu projektu 237
1.16.4 Porovnání plánu se skutečností 238
1.16.4.1 Metody procentuálního plnění 238
1.16.4.2 Stavové metody sledování projektu 239
1.16.4.3 Metoda řízení dosažené hodnoty projektu (EVM) 239
1.16.4.4 Milníková metoda 246
1.16.4.5 Predikce dalšího vývoje projektu 248
1.16.5 Vyhodnocení odchylek a příprava rozhodnutí 249
1.16.6 Provedení řídicích zásahů 249
1.16.7 Podávání zpráv zainteresovaným stranám projektu 250
1.16.8 Krize projektu 250
1.17 Informace a dokumentace 256
Branislav Lacko, Jaromír Pitaš
1.17.1 Informační podpora řízení projektu 257
1.17.1.1 Informace pro řízení projektu 257
1.17.1.2 Informační systém pro řízení projektu 258
1.17.1.3 Produkty pro počítačovou podporu řízení projektu 259
1.17.2 Dokumentace projektu 260
1.17.2.1 Charakteristika dokumentace projektu 260
1.17.2.2 Označování dokumentů 260
1.17.2.3 Druhy dokumentace 261
1.18 Komunikace 264
Pavel Máchal
1.18.1 Typy komunikace 265
1.18.2 Umění jednat s lidmi 266
1.18.3 Formy lidské komunikace 267
1.18.4 Základní druhy komunikačních aktivit 269
1.18.5 Verbální a neverbální projevy 269
1.18.6 Komunikační bariéry 271
1.18.7 Zásady správné komunikace 272
1.18.8 Komunikační strategie 273
1.19 Zahájení 277
Jan Doležal
1.19.1 Kdy začíná projekt a?v jakém prostředí? 278
1.19.2 Zakládací (identifikační) listina projektu 279
1.19.3 Proces zahájení 281
1.19.4 Provedení zahájení 282
1.20 Ukončení 284
Jan Doležal, Branislav Lacko
1.20.1 Ukončení - nezbytná součást projektu 285
1.20.2 Ukončení jako proces 285
1.20.3 Ukončení etap a fází 287
1.20.4 Je ukončení koncem? 287
1.20.5 Mimořádné ukončení projektu 287
Část 2 Elementy behaviorálních kompetencí
2.01 Vůdcovství 292
Martin Hájek, Jan Doležal
2.01.1 Základní pojmy 293
2.01.2 Působnost vůdcovství 293
2.01.3 Účel vůdcovství 294
2.01.4 Charakter vůdcovství 295
2.01.4.1 Co vůdcovství poskytuje vedeným lidem 295
2.01.4.2 Co vedením lidí získává manažer 296
2.01.5 Hlavní činnosti při vedení 296
2.01.5.1 Práce s emocemi 297
2.01.6 Vedení v průběhu projektu 297
2.01.7 Rozvoj vůdčích schopností a charakteru 298
2.01.8 Situační vedení 298
2.01.8.1 Styly vedení 299
2.01.8.2 Úrovně vyspělosti 299
2.01.9 Různé teorie vedení 300
2.02 Zainteresovanost a motivace 303
Martin Hájek, Jan Doležal
2.02.1 Základní pojmy 304
2.02.2 Vybrané teorie motivace 306
2.02.2.1 Hierarchická teorie potřeb Abrahama Maslowa 306
2.02.2.2 Dvoufaktorová teorie Fredericka Herzberga 308
2.02.2.3 Teorie očekávání Victora Vrooma 309
2.02.2.4 Teorie rovnováhy Johna Adamse 310
2.02.2.5 Teorie pozitivního posílení Burrhuse Skinnera 310
2.02.2.6 Teorie získaných potřeb Davida McClellanda 311
2.02.2.7 nShrnutí teorií 312
2.02.3 Motivace týmu 312
2.02.4 Vybrané typologie týmových rolí 314
2.02.4.1 Motivační typy podle J. Plamínka 314
2.02.4.2 Týmové role podle M. Belbina 316
2.02.4.3 Týmové role na základě MBTI 317
2.03 Sebekontrola 321
Martin Hájek
2.03.1 Příčiny ztráty sebekontroly 322
2.03.2 Důsledky ztráty sebekontroly 322
2.03.3 Jak získávat sebekontrolu 322
2.03.3.1 Preventivní opatření 323
2.03.3.2 Monitorování a nápravná opatření 324
2.04 Asertivita 326
Pavel Máchal
2.04.1 Vymezení asertivity mezi ostatními typy chování 327
2.04.2 Znaky asertivního chování 328
2.04.3 Výhody asertivního chování 329
2.04.4 Asertivní techniky 331
2.04.5 Manipulace 332
2.04.5.1 Identifikace manipulátora 333
2.04.5.2 Obrana před manipulací 333
2.05 Uvolnění 336
Pavel Máchal
2.05.1 Stres 337
2.05.2 Zvládnutí stresu 339
2.05.3 Jak bojovat proti stresu 341
2.05.4 Relaxační techniky 342
2.06 Otevřenost 344
Martin Hájek
2.06.1 Otevřenost jako schopnost vytvořit otevřené prostředí 345
2.06.2 Otevřenost jako nadprahová úroveň informovanosti 346
2.06.3 Otevřenost jako nadprahová dostupnost projektového manažera 348
2.07 Kreativita 350
Martin Hájek
2.07.1 Kreativní techniky 351
2.07.1.1 Brainstorming 351
2.07.1.2 Brainwriting 352
2.07.1.3 Myšlenkové mapy 352
2.07.1.4 Crawford slip 353
2.07.1.5 Strategie Walta Disneye 353
2.07.1.6 Náhodný vstup 354
2.07.2 Překážky kreativity 354
2.07.3 Vhodnost kreativity 355
2.08 Orientace na výsledky 356
Martin Hájek, Ondřej Cingl
2.08.1 Očekávání a výsledky 357
2.08.2 Význam výsledků 358
2.08.3 Soukromé a veřejné výsledky 358
2.08.4 Hierarchie priorit výsledků 359
2.08.5 Měření výsledků 360
2.08.6 Matice důležitý x urgentní 360
2.09 Výkonnost 363
Pavel Máchal
2.09.1 Výkonnost pracovníků 364
2.09.2 Pracovní rytmus 365
2.09.3 Pracovní zátěž 367
2.09.4 Režim práce a odpočinku 368
2.09.4.1 Pasivní formy odpočinku 368
2.09.4.2 Aktivní formy odpočinku 369
2.09.4.3 Životospráva 369
2.09.5 Pracovní spokojenost 369
2.10 Diskuse 373
Pavel Máchal
2.10.1 Zásady vedení diskusí 374
2.10.2 Vedení porad 375
2.10.3 Úloha facilitátora 379
2.11 Vyjednávání 383
Pavel Máchal
2.11.1 Taktiky vyjednávání 384
2.11.2 Poziční vyjednávání 386
2.11.3 Čtyři faktory vyjednávání 388
2.12 Konflikty a krize 390
Martin Hájek
2.12.1 Definice konfliktu a varianty jeho řešení 392
2.12.2 Klíčové kompetence manažera pro produktivní řešení konfliktů 393
2.12.2.1 Produktivní řešení konfliktů 394
2.12.3 Krize a?projektový tým 395
2.13 Spolehlivost 397
Pavel Máchal
2.13.1 Spolehlivost manažera 398
2.13.2 Charakter 399
2.13.3 Kohlbergova stadia morálního vývoje 400
2.13.4 Důvěra 401
2.13.5 Prezentace projektového manažera 402
2.14 Porozumění hodnotám 404
Martin Hájek
2.14.1 Základní pojmy 405
2.14.2 Práce s hodnotami 406
2.14.2.1 Objevování hodnot 406
2.14.2.2 Propojení hodnot 407
2.14.3 Práce s týmovými hodnotami 408
2.14.4 Práce s vlastními hodnotami 409
2.14.5 Hodnoty nejsou tím nejdůležitějším 409
2.15 Etika 411
Stanislava Nechvílová, Pavel Máchal
2.15.1 Etika a?morálka 412
2.15.2 Etika versus ekonomické priority 413
2.15.3 Etické chování 413
2.15.3.1 Firemní kultura 414
2.15.3.2 Etický kodex 415
2.15.4 Etika v projektech 415
Část 3 Elementy kontextových kompetencí
3.01 Orientace na projekt 420
Jan Doležal
3.01.1 Projekt je, když... 421
3.01.2 Projektové řízení 425
3.02 Orientace na program 429
Jan Doležal
3.02.1 Charakteristika programu 430
3.02.2 Řízení programu 432
3.02.3 Program jako součást filozofie organizace 432
3.03 Orientace na portfolio 434
Jan Doležal
3.03.1 Kdy a jak vzniká potřeba portfolia? 435
3.03.2 Řízení portfolia 436
3.03.2.1 Metody portfolio analýzy a?stanovování priorit projektů 437
3.03.2.2 Průběžná optimalizace 440
3.03.3 Nezbytné předpoklady pro práci s portfoliem 441
3.04 Implementace projektu, programu a portfolia 443
Jan Doležal
3.04.1 Důvody pro implementaci projektu, programu a portfolia 444
3.04.2 Způsob implementace 446
3.04.3 IT podpora řízení projektu, programu a portfolia 450
3.04.4 Klíčové faktory úspěchu implementace řízení projektu, programu
a portfolia 450
3.05 Trvalá organizace 452
Jan Doležal
3.05.1 Trvalá organizace 453
3.05.2 Koncepce řízení trvalé organizace 454
3.05.3 Modely organizačních struktur zahrnujících řízení projektů 455
3.05.4 Projektová kancelář - rozhraní trvalé a dočasné organizace 460
3.06 Byznys 462
Jan Doležal
3.06.1 Co je to byznys? 465
3.06.2 Byznys pojetí podnikatelského subjektu 466
3.06.3 Projekty, programy, portfolia a byznys 467
3.07 Systémy, produkty a technologie 469
Branislav Lacko
3.07.1 Význam vlivu předmětu na projekt 472
3.07.2 Systémy 472
3.07.3 Produkty 475
3.07.4 Technologie 476
3.08 Personální management 478
Martin Hájek
3.08.1 Účel personálního managementu a základní personální činnosti 479
3.08.2 Výběr pracovníků 481
3.08.2.1 Příprava výběru 481
3.08.2.2 Výběr 483
3.08.2.3 Pokud projektový manažer nevybírá 483
3.08.3 Rozvoj pracovníků 483
3.08.4 Hodnocení pracovníků 484
3.08.5 Globální trendy v personálním managementu 485
3.09 Zdraví, bezpečnost, ochrana života a životního prostředí 487
Martin Hájek
3.09.1 Přinejmenším neškodit 489
3.09.2 Ochrana životního prostředí 490
3.09.3 Zdraví, bezpečnost, ochrana života 492
3.10 Finance 495
Liběna Tetřevová
3.10.1 Finanční kontext projektu 497
3.10.2 Alternativní zdroje financování projektu 497
3.10.3 Proces rozhodování o optimálních zdrojích financování projektů 499
3.10.4 Financování projektů Public Private Partnership jako specifické formy projektů 500
3.11 Právo 503
Jaromír Pitaš, Jan Doležal
3.11.1 Právní vědomí 505
3.11.2 Vliv manažera projektu na právní vědomí 505
3.11.3 Právo na pracovišti 506
3.11.4 Právní kontext projektu 508
Jak se připravit k certifikaci IPMA 510
Jan Doležal
Výběr stupně certifikace 510
Zkouška pro jednotlivé stupně 512
Uzavřené otázky 512
Otevřené otázky 514
Příklad 515
Komplexní příklad 516
Zpráva o projektu 516
Pohovor 516
Jak se efektivně připravit ke zkoušce 516
Závěr 518
Branislav Lacko, Jan Doležal
Summary 519
Seznam literatury 520
Rejstřík 523


Lidé, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili

Doporučujeme knihy s podobným tématem


5 kroků k úspěšnému projektu
22 šablon klíčových dokumentů a 3 kompletní reálné projekty

Management rizik projektů
se zaměřením na projekty v průmyslových podnicích

Investiční rozhodování a řízení projektů
Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů

Tvorba strategie a strategické plánování
Teorie a praxe

Projektové řízení technologických staveb

Úspěšná nezisková organizace
2., aktualizované a doplněné vydání

Projektový management
Systémový přístup k řízení projektů - 2., aktualizované a doplněné vydání

Světové standardy projektového řízení
pro malé a střední firmy

Podniková informatika
Počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi - 3., aktualizované vydání

Tvorba a řízení portfolia projektů
Jak optimalizovat, řídit a implementovat investiční a výzkumný program
Stránky jsou aktualizovány k 26. 8. 2016, Copyright © 2016 GRADA Publishing, a.s.
Zvýhodněné ceny, přepravní podmínky a dárky za nákup platí pouze pro koncového spotřebitele. Cenu pro velkoobchodní partnery Vám sdělíme na dotaz.
Tyto stránky jsou registrovány na serveru TOPLIST

Copyright © 2005 GRADA Publishing, a.s.