Psychologie osobnosti

Hlavní témata, současné přístupy

Autor:

Blatný Marek a kolektiv

Formát / stran:17×24 cm, 304 stran
Datum vydání:15.10.2010
Katalogové číslo:2184
ISBN:978-80-247-3434-7
Edice:Psyché
Kategorie:Odborná psychologická literatura
Cena: 429 Kč
Stav: Skladem
ks

Monografie shrnuje nové poznatky o hlavních tématech psychologie osobnosti: temperamentu, rysech, inteligenci, sebepojetí, motivaci a vývoji osobnosti. Pozornost je věnována též otázkám osobní pohody a duchovního rozměru života. Do knihy je zařazeno i téma zcela nové: lidské ctnosti a silné stránky charakteru.
Důraz je kladen na vývoj v oboru za posledních pětadvacet let. Každá kapitola je uvedena krátkým historickým exkurzem a výčtem poznatků, které jsou v dané oblasti považovány za základní, následuje rozbor a kritické zhodnocení vývoje v dané tematické oblasti.
Autorský kolektiv tvoří přední odborníci české a slovenské psychologie, kteří se výzkumu osobnosti věnují. Publikace je proto sestavena s hlubokou znalostí problému a jednotlivé kapitoly reflektují osobní témata jejich autorů. Přes svou vysokou odbornost je kniha napsána srozumitelným a čtivým jazykem, a osloví proto i zájemce o osobnost z řad širší veřejnosti.
Výhody nákupu na Grada.cz
darek_1.gif
Knihy v hodnotě objednávky jako bonus
rychla_doprava.gif
Při nákupu nad 1000 Kč doprava zdarma
darek_1_1.gif
99% titulů máme skladem
AKCE.gif
Spousta slev a akcí každý týden

Recenze


Psychologie osobnosti je jedna ze stěžejních disciplín psychologie jakožto oboru; přesahuje své vlastní hranice a je nepostradatelná i pro psychiatrii a lékařství, psychoterapii, pedagogiku, sociální práci, právo a dalších vědní či aplikované obory. V posledním desetiletí se na našich knižních pultech objevilo „nevídané“ množství publikací s tímto námětem. Jen stručně: v roce 2010 vyšla 6. reedice Říčanovy Psychologie osobnosti a Vágnerové Psychologie osobnosti, předtím reedice Nakonečného Psychologie osobnosti (2009) a či Smékalovo Pozvání do psychologie osobnosti (2004), Drapelův Přehled teorií osobnosti (2004) či Mikšíkova Psychologická charakteristika osobnosti (2001). Jde přitom o práce renomovaných autorů, které zaplňují mezeru ještě z dob minulých. Tehdy, ať již v padesátých letech či v dobách vrcholné normalizace, vládl (mimo období krátkého uvolnění na přelomu 60. a 70. let) v humanitních vědách – tedy i psychologii - marxistický vě
decký světový názor s leninskou teorií odrazu, základním dogmatem a mantrou jakéhokoli odborného pojednání. Autorské práce byly okleštěny ideologickými požadavky režimu a vyžadovanou autocenzurou. A přesto se v té době stala věc téměř neuvěřitelná: Karel Balcar vydal svůj „Úvod do studia psychologie osobnosti“ (1983), práci v kontextu doby odvážnou, téměř nedostupnou a záhy legendární, pro její kvalitu dodnes používanou (je snad u nás nějaký psycholog, který by se z ní neučil či se s ní nesetkal?). Představil v ní psychologii osobnosti jako disciplínu mnohostranného badatelského zájmu a uvažování o člověku, nesevřenou totalitní ideologií, a dokonce ji v takovém svobodném duchu i napsal (za což se mu tehdejší komunistický režim náležitě „odměnil“). K zmiňovanému „Úvodu“ K. Balcara se v Předmluvě recenzované práce hlásí editor M. Blatný otevřeným vyznáním: „Vždy jsem si přál jednou napsat podobně kvalitn
í knihu o osobnosti“. Spolu s šesti dalšími autory - Hřebíčkovou, Millovou, Plhákovou, Říčanem, Slezáčkovou a Stuchlíkovou - na 238 stranách vlastních textů s dalšími 41 stranami (!) seznamu literatury představují klíčová a tradiční, zejména však nová témata, oblasti a trendy psychologického bádání se specifickým, jasně deklarovaným záměrem: navázat tam, kde Balcar skončil, a podat přehled posledních 25 let vývoje oboru a jeho nové poznatky.
Při zhlédnutí obsahu nezaujme čtenáře „pouze“ přehled témat, ale již samo uspořádání a členění práce samé: kromě tradičních témat a oblastí zájmu zde nalezneme jak téma moderní - duševní pohodu, tak i téma znovuobjevované - spiritualitu. Navíc je nám představeno úplné novum v českém kontextu: kapitola o silných stránkách osobnosti a – čtete dobře - o ctnostech. Architektonická koncepce monografie se nám vyjevuje jako stavba katedrály: od základů stavby, které tvoří biologický substrát osobnosti - temperament, přes pilíře a stěny v podobě vývoje osobnosti a jejich rysů, inteligenci a motivaci, hlavní loď katedrály – sebepojetí a jáství, až k jejímu klenboví - ctnostem, až po vertikálu věží - spiritualitu.
V první kapitole (z celkových deseti) Blatný shrnuje 100 let historického vývoje disciplíny, její stěžejní témata a perspektivy. V druhé kapitole (rovněž Blatný) je popsáno první téma v psychologii osobnosti, vytyčené již Hippokratem a Galénem: temperament. Autor charakterizuje dva základní trendy v pojetí temperamentu, kauzální (biologický) a deskriptivní (psychologický), a představuje hlavní současné teorie, rozlišené dle výsledků zkoumání nejen u dospělých, ale i u dětí. Důležitým sdělením, neplatícím pouze pro tuto oblast, je autorova charakteristika výzkumných trendů posledních let: pojímat temperament ne jako téměř nezávislou složku či entitu osobnosti, ale jako integrální součást člověka jakožto celku (konečně už nejsme rozkládáni na jednotlivé izolované součástky). Třetí kapitola, zkoumání rysů osobnosti od M. Hřebíčkové, je přehledně a srozumitelně zasvěcena dominantnímu
přístupu posledních let – pětifaktorovému pojetí struktury osobnosti i jeho kritickému zhodnocení. Ve 4. kapitole nás A. Plháková provádí od měření inteligence a jejich různých modelů až po výstižné shrnutí o inteligenci praktické, sociální a emoční, s potřebným aktuálním komentářem na téma věčného sporu dědičnost versus prostředí. S náročným, pro psychologii osobnosti centrálním tématem – sebepojetím - nás v 5. kapitole provádí opět M. Blatný z perspektivy sociálně -kognitivního přístupu (s praktickým rozčleněním na kognitivní, emoční a konativní aspekty Já), v 6. kapitole věnované motivaci nám I. Stuchlíková předkládá mj. rozlišení implicitního a explicitního motivačního systému a „velkou trojku“ motivů, analogickou k „velké pětce“ osobnostních faktorů; Klingerův koncept current concerns čtenáři vybaví srovnání s filosofickým pojetím intencionality. Rozsáhlou oblast teorií celoživotního
vývoje systematicky představuje v 7. kapitole K. Millová a mohutně se rozvíjející, moderní téma životní pohody (u nás zkoumané zejm. Kebzou a Šolcovou) v 8. kapitole pojednává opět Blatný. Předposlední, 9. kapitola, zpracovaná A. Slezáčkovou, se věnuje dalšímu trendu a proudu posledních let – pozitivní psychologii a silným stránkám osobnosti (hlavního představitele tohoto proudu, M. E. P. Seligmana, jsme mohli naživo vidět vloni v Praze). Seznamuje nás nejen se znovuoživením pojmu charakter, ale i s tím, co již téměř vymizelo z našich slovníků, natož ze slovníku vědy: ctnostmi. Potvrzují se tak slova J. C. Adcocka, autora jedné z mála „západních“ psychologických publikací, vydaných v dobách normalizace : „Znovu však zjišťujeme, že kuriózní pojmy našich předků jsou kuriózní spíše na pohled než v principech, na nichž jsou postaveny“.
Závěrečným finále je Říčanovo zpracování spirituality jakožto základní zkušenosti bytí a komponenty architektury osobnosti (10. kapitola): spiritualita je zde představena také v podobě nenáboženské, a to například v rovině interpersonálních vztahů. Říčan odkazuje i k představitelům terapeutických směrů, kteří se spiritualitě a potřebě smyslu v lidském životě explicitně věnovali: Jungovi a Franklovi. Stojí za připomenutí, že i tak pozitivisticky orientovaní badatelé, jako byli R. Lazarus a S. Folkmanová poukázali na to, že „životní přesvědčení (existencial beliefs) umožňují lidem utvářet smysl a zachovat si naději v těžkých situacích“.
Pokud bych měl něco kritického poznamenat, tak za sebe snad jen tolik, že je škoda, že editor nezařadil zmínku o jiném, (post)moderním trendu v psychologii - kritické psychologii (či psychologii diskursivní, u nás představené Z. Vybíralem v práci Psychologie jinak). Vezmeme-li v potaz, že dle obecné lexikální hypotézy „nejpodstatnější individuální rozdíly jsou uchovány v jazyce“ (Hřebíčková, s. 44 recenzované monografie), bylo by dobré věnovat prostor či komentář i tomuto trendu, který se právě utváření významů v jazyce a práci s nimi věnuje. Nejen z pohledu psychoanalyticky orientovaného psychoterapeuta bych přivítal větší prostor poznatkům psychoanalýzy, zejména v oblasti sebepojetí a jáství (např. Winnicottův koncept falešného a pravého Já je zmíněn jen letmo na str. 122 monografie).
Přesto lze bez váhání říci, že vydaná práce vynikajícím způsobem zaplňuje mezeru mezi jinými publikacemi z této oblasti. Autoři nám v obsáhlé, vysoce odborně profilované, přehledné a srozumitelné práci předkládají plody svého studia a badatelského zájmu: seznamují nás s novými poznatky v oboru, koncepty, teoriemi a trendy moderního psychologického bádání a myšlení o „osobnosti“, která je zde představena v intencích Tardyho vymezení - člověk jako celek po stránce duševní. Navazují tím na dobrou tradici české psychologie osobnosti jakožto oboru, a to způsobem pozoruhodným: téma ctností totiž evokuje právě prof. Tardyho (mj. učitele zmiňovaného K. Balcara), který kromě odborných kvalit projevil i svou osobní odvahu a občanskou ctnost, když se připojil k prvním signatářům Charty 77.
Recenzovaná publikace (jak editor zdůrazňuje, jde o monografii a ne o učebnici či handbook) začíná již citovaným, v našem kraji ne zcela obvyklým osobním vyznáním editora. V obdobném duchu si dovolím tuto recenzi zakončit: domnívám se, že Marek Blatný s kolegy, jako editor i autor, naplnil své přání ze studentských let vskutku mistrně a že recenzovaná publikace velmi dobře poslouží studentům, učitelům i celé odborné veřejnosti.
PhDr. Jiří Jakubů, PhD.

PŘEDMLUVA
1. 100 LET VÝZKUMU OSOBNOSTI V PSYCHOLOGII (Marek Blatný)
1.1 Vznik psychologie osobnosti jako samostatné disciplíny
1.2 Dvě oblasti zájmu psychologie osobnosti
1.3 Psychologické chápání pojmu osobnost
1.4 Hlavní témata psychologie osobnosti
1.4.1 Biologická báze osobnosti – temperament
1.4.2 Rysy osobnosti
1.4.3 Motivace
1.4.4 Inteligence
1.4.5 Kognitivní stránka osobnosti – sebepojetí
1.4.6 Utváření a vývoj osobnosti
1.4.7 Lidské ctnosti a silné stránky charakteru
1.5 Perspektivy psychologie osobnosti
2. MODERNÍ TEORIE TEMPERAMENTU (Marek Blatný)
2.1 Moderní historie výzkumu temperamentu
2.2 Definice temperamentu
2.3 Kritéria rozdělení temperamentových teorií
2.4 Teorie vycházející z výzkumu dětské populace
2.4.1 Teorie Thomase a Chessové a jejich pojem „goodness of fit“
2.4.2 EAS teorie Busse a Plomina
2.4.3 Emoční teorie dětského temperamentu Goldsmithe a Campose
2.4.4 Kaganovo pojetí inhibovaného a neinhibovaného temperamentu
2.5 Teorie vycházející z výzkumu dospělé populace
2.5.1 Něbylicynova teorie temperamentu
2.5.2 Merlinova teorie temperamentu
2.5.3 PEN teorie H. J. Eysencka
2.5.4 Grayova neuropsychologická teorie temperamentu
2.5.5 Strelauova regulační teorie temperamentu
2.5.6 Zuckermanův koncept „hledání vzruchu“ (sensation seeking)
2.5.7 Cloningerův neurobiologický model temperamentu
2.6 Závěr
3. NOVÉ PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ RYSŮ: PĚTIFAKTOROVÝ MODEL OSOBNOSTI (Martina Hřebíčková)
3.1 Vymezení vlastností osobnosti
3.2 Lexikální (taxonomické) výzkumy pětifaktorové struktury popisu osobnosti
3.2.1 Pětifaktorový model (popisu) osobnosti
3.2.2 Historie pětifaktorového modelu popisu osobnosti v lexikálních studiích
3.2.3 Postup lexikálních výzkumů vlastností osobnosti na příkladu české lexikální studie 3.2.4 Obsah pěti obecných charakteristik osobnosti
3.2.5 Srovnání pětifaktorových struktur v různých jazycích
3.2.6 Šestifaktorová a sedmifaktorová struktura
3.2.7 Zhodnocení lexikálního přístupu k pětifaktorovému modelu
3.3 Dispoziční (dotazníkový) přístup zkoumání pětifaktorové struktury osobnosti
3.3.1 NEO inventáře
3.3.2 Vývojové trendy pěti dimenzí osobnosti
3.3.3 Rodové odlišnosti pěti dimenzí osobnosti
3.3.4 Mezikulturní psychologie rysů
3.3.5 Pětifaktorová teorie osobnosti
3.3.6 Srovnání lexikálního a dispozičního přístupu k pětifaktorovému modelu
3.4 Uplatnění pětifaktorového modelu osobnosti
3.4.1 Použití v klinické psychologii a psychiatrii
3.4.2 Behaviorální lékařství a psychologie zdraví
3.4.3 Další využití při výběru profese, v pracovní, podnikové a organizační psychologii
3.4.4 Uplatnění v pedagogické praxi a pedagogicko -psychologických výzkumech
3.5 Zhodnocení omezení a přínosů pětifaktorového modelu osobnosti
4. INTELIGENCE (Alena Plháková)
4.1 Definice inteligence
4.2 Měření inteligence
4.2.1 Testy inteligence
4.2.2 Hodnocení testů inteligence
4.3 Faktorově-analytické modely inteligence
4.4 Kognitivní modely inteligence
4.4.1 Jednoduché procesy zpracování informací ve vztahu k inteligenci
4.4.2 Kognitivní komponenty
4.5 Kontextové modely: inteligence jako kulturní invence
4.5.1 Kontextový přístup k intelektovému vývoji
4.5.2 Vliv kulturních modelů na vytváření testů inteligence
4.5.3 Hodnocení kontextových modelů inteligence
4.6 Systémové modely inteligence
4.6.1 Gardnerova teorie rozmanitých inteligencí
4.6.2 Hodnocení teorie rozmanitých inteligencí
4.6.3 Sternbergova triarchická teorie inteligence
4.6.4 Hodnocení systémových modelů inteligence
4.7 Další typy inteligence
4.7.1 Praktická inteligence
4.7.2 Sociální inteligence
4.7.3 Emoční inteligence
4.8 Kontroverze dědičnost versus prostředí
4.9 Závěr
5. SEBEPOJETÍ Z POHLEDU SOCIÁLNĚ-KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE (Marek Blatný)
5.1 Úvod
5.2 Sociálně-kognitivní psychologie: historie a současný status
5.3 Definice sebepojetí
5.4 Historické kořeny současného výzkumu sebepojetí
5.4.1 William James
5.4.2 Symboličtí interakcionisté
5.5 Současný pohled na sebepojetí
5.5.1 Multifacetové sebepojetí
5.5.2 Hierarchické sebepojetí
5.5.3 Dynamické sebepojetí
5.5.4 Sebepojetí jako Jáský systém
5.6 Psychologická konceptualizace Já jako subjektu činnosti
5.6.1 Psychologická konceptualizace činného Já: úroveň kognice
5.6.2 Psychologická konceptualizace činného Já: úroveň motivace
5.7 Kognitivní aspekt Já
5.7.1 Obsah sebepojetí
5.7.2 Struktura sebepojetí
5.7.3 Typy reprezentací Já
5.7.4 Kognitivní aspekty charakterizující sebepojetí jako celek
5.7.5 Diferencované, avšak jediné Já
5.8 Emoční aspekt Já
5.8.1 Mentální reprezentace emočního vztahu k sobě: sebehodnocení
5.8.2 Zdroje sebehodnocení
5.8.3 Aspekty sebehodnocení
5.8.4 Dimenzionalita globálního sebehodnocení
5.9 Konativní aspekt Já (seberegulace)
5.9.1 M. Snyder: sebemonitorování
5.9.2 Kontrolní model seberegulace Carvera a Scheiera
5.9.3 Teorie diskrepancí v sebepojetí (teorie osobních vodítek) E. T. Higginse
5.9.4 Sociálně kognitivní pojetí seberegulace A. Bandury
5.10 Metody výzkumu sebepojetí
5.11 Perspektivy výzkumu: od diferenciace k integraci
6. MOTIVACE A OSOBNOST (Iva Stuchlíková)
6.1 Úvod
6.1.1 Hlavní témata motivační psychologie
6.1.2 Motiv jako stav a rys
6.1.3 K pojmu motivace
6.1.4 Klasifikace motivů
6.1.5 Vztah motivace k dalším psychickým procesům
6.1.6 Motivace jako proces
6.2 Motivační systém osobnosti
6.2.1 Implicitní motivy
6.2.2 Velká trojka motivů
6.2.3 Explicitní motivační systém
6.2.4 Vztahy implicitní-explicitní motivace
6.3 Motivace jako funkce kognitivního systému – vybrané otázky
6.3.1 Motivace jako funkce očekávání úspěchu a incentivní hodnoty cíle
6.3.2 Formování intence – cílová a implementační intence
6.3.3 Cyklus vzdávání se cíle (incentive disengagement)
6.3.4 Atribuční teorie motivace
6.3.5 Teorie sebedeterminace
6.3.6 Kompetence a motivace
7. TEORIE CELOŽIVOTNÍHO VÝVOJE (Katarína Millová)
7.1 Úvod
7.2 Klasické teorie celoživotního vývoje
7.2.1 Sigmund Freud: teorie psychosexuálního vývoje
7.2.2 Erik H. Erikson: teorie psychosociálního vývoje
7.2.3 Jean Piaget: teorie kognitivního vývoje
7.2.4 Robert J. Havighurst: teorie vývojových úkolů
7.2.5 Lawrence Kohlberg: teorie morálního vývoje
7.2.6 Carol Gilliganová: kritika Kohlbergovy teorie morálního vývoje
7.3 Moderní teorie celoživotního vývoje
7.3.1 Paul B. Baltes: teorie lifespanového vývoje
7.3.2 Jutta Heckhausenová: lifespanová teorie kontroly
7.3.3 Glen H. Elder, jr.: teorie celoživotní dráhy
7.3.4 Richard M. Lerner: teorie vývojového kontextualismu
7.3.5 David Magnusson: holistická interakční teorie jedinec-prostředí
7.4 Závěr
8. OSOBNÍ POHODA (Marek Blatný)
8.1 Úvod
8.2 Psychologie osobní pohody, její hlavní znaky
8.2.1 Co je osobní pohoda a co ji tvoří
8.2.2 Zdroje osobní pohody
8.3 Eudaimonický (vs. hédonický) přístup k osobní pohodě
8.3.1 Humanistická psychologie a pojem sebeaktualizace
8.3.2 Eudaimonické teorie osobní pohody
8.4 Vývoj osobní pohody v průběhu života
8.5 Podpora a udržování osobní pohody
8.6 Závěr
9. SILNÉ STRÁNKY CHARAKTERU A CTNOSTI (Alena Slezáčková)
9.1 Úvod
9.2 Počátky pozitivní psychologie
9.3 Charakter – ústřední pojem pozitivní psychologie
9.3.1 Východiska a zdroje klasifikace silných stránek charakteru
9.3.2 Kritéria pro vymezení silných stránek charakteru
9.3.3 VIA (Values in Action) klasifikace silných stránek charakteru a ctností
9.3.4 Další současné koncepce silných stránek
9.4 Závěr
10. SPIRITUALITA V CENTRU STRUKTURY OSOBNOSTI (Pavel Říčan)
10.1 Úvod
10.2 Definice spirituality a možnosti její operacionalizace
10.3 Spiritualita ve struktuře individuálních rozdílů – faktorová analýza
10.4 Spiritualita jako komponenta architektury osobnosti
10.4.1 Spirituální motivace
10.5 Dodatek: Pražský dotazník spirituality
O AUTORECH
LITERATURA
JMENNÝ REJSTŘÍK
VĚCNÝ REJSTŘÍK
SHRNUTÍ / SUMMARY


Doporučujeme knihy s podobným tématem


Psychologie osobnosti
Obor v pohybu, 6., revidované a doplněné vydání

Vývojová psychologie
2., aktualizované vydání

Sociální psychologie
2., přepracované a rozšířené vydání

Dějiny psychologie

Anatomie a fyziologie člověka
Pro humanitní obory

Dětská klinická psychologie
4., přepracované a doplněné vydání

Interakční psychologický výcvik

Pětifaktorový model v psychologii osobnosti
Přístupy, diagnostika, uplatnění

Experimentální hypnóza
3., aktualizované a rozšířené vydání

Emoce a interpersonální vztahy

Úvod do psychologie
Učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ

Úvod do psychologie osobnosti

Rorschachova metoda
Integrativní přístup k interpretaci

Dopravní psychologie
pro praxi. Výběr, výcvik a rehabilitace řidičů

Moderní psychologie
Hlavní obory a témata současné psychologické vědy

Interkulturní psychologie
Vybrané kapitoly
Stránky jsou aktualizovány k 20. 5. 2016, Copyright © 2016 GRADA Publishing, a.s.
Zvýhodněné ceny, přepravní podmínky a dárky za nákup platí pouze pro koncového spotřebitele. Cenu pro velkoobchodní partnery Vám sdělíme na dotaz.
Tyto stránky jsou registrovány na serveru TOPLIST

Copyright © 2005 GRADA Publishing, a.s.