Sociální psychologie pro pedagogy

2., přepracované a doplněné vydání

Sociální psychologie pro pedagogy

Ukázky z E-knihy

truck

99 % titulů skladem

postovne

Poštovné od 49 Kč

ukazka

Ukázky u většiny knih

postovne

Doprava nad 999 Kč zdarma

Proč má, či dokonce musí být pedagog sociálněpsychologicky orientován? Erudovaný autor, uznávaný pedagogický odborník vysvětluje prostřednictvím této přehledné a vyhledávané monografie, jak může fundovanost v sociální psychologii obohatit profesi pedagoga a přinést prospěch ve výchově a vzdělávání žáků a studentů.

Text na řadě příkladů z praxe a z výzkumu přesvědčivě dokládá, že sociální psychologie by měla tvořit základní znalostní i dovednostní výbavu každého dobrého pedagoga, který chce být svým žákům skutečným "pedagogickým dobrodiním", který chce své žáky dovést nejen ke vzdělávací úspěšnosti, ale také přispět k rozvoji jejich osobnosti a optimálnímu sociálnímu začlenění. Autor předkládá jak základní studijní materiál, tak inspiraci k zamyšlení nad řadou aktuálních oborových témat, jako je například genderová problematika, problémová rodina, výuková komunikace, klima třídy atd.
Mezi základní témata publikace patří:
* člověk a sociální souvislosti jeho života
* socializace osobnosti
* sociální psychologie rodiny
* sociální psychologie školy

Kniha, která vychází již ve druhém, přepracovaném a doplněném vydání, odkazuje na novější prameny a reaguje na aktuální vývoj oboru. Určena je studentům učitelství pro ZŠ a SŠ, učitelům i pedagogům v neučitelských oblastech.

Datum vydání:

17.08.2015

Nakladatel:

Grada

Jazyk:

Čeština

Počet stran:

400

Žánr:

Pedagogika

Vazby knihy:

Brožovaná vazba

Katalogové číslo:

2346

Formát stran:

144×207

ISBN tištěné knihy:

978-80-247-4674-6

Načítání hodnocení...

Představujeme autora

autor

Zdeněk Helus

Byl odborníkem v oblasti psychologie a pedagogiky. Zabýval se zejména problematikou dítěte, dětství, vlivy současného světa na vývoj dítěte (razí koncepci tzv. osobnostního přístupu k dětem a mládeži s důsledky pro školní vyučování a postavení dítěte v rodině) a problematikou vzdělávací, respektive školní úspěšnosti dětí a dospívajících.

Zdůrazňoval význam potencialit (možností dosahovat při určitých opatřeních lepších výsledků než bylo dosahováno dosud), motivace, citového prožívání, vývoje schopnosti učit se jak se učit a poznávat jak poznávat a odstraňování vnitřních bloků a bariér (úzkostí, sníženého sebevědomí apod.).

Zabýval se i přípravou učitelů, s důrazem na jejich kompetence zvládat nové úkoly a nároky, které přináší společnost vědění, ale také narůstající problémy související s krizovými jevy ve společnosti. Působil na Univerzitě Karlově v Praze. Byl mluvčím asociace děkanů pedagogických fakult.