Co děláte se svým životem?

Krišnamúrti Džiddú

DŽIDDÚ KRIŠNAMÚRTI (1895–1986) se narodil indickým rodičům v Madanapalle, malém městě na jihu Indie, vzdělání získal v Anglii a později přednášel po celém světě. Odmítal příslušnost k jakékoli kastě, národnosti či vyznání a nehlásil se k žádné tradici.

V mládí ho a jeho bratra adoptovala předsedkyně Teosofické společnosti Annie Besant a připravovala ho na to, že se stane hlavním učitelem nového světového Řádu hvězdy. Jenže Džiddú Krišnamúrti v roce 1929 tento řád se slovy „Pravda je krajina bez vyznačených cest“ rozpouští, vrací a rozdává nashromážděné jmění, a vydává se učit a přednášet po celém světě o nutnosti radikální proměny.

A tak Krišnamúrti po dalších skoro šedesát let křižoval svět a až do své smrti ve věku nedožitých jednadevadesáti let živelně promlouval k početným skupinám posluchačů. Ústřední téma jeho hovorů představuje odvrhnutí všech duchovních i psychologických autorit, a to včetně kultu jeho samotného. Hlásal, že člověk se od strachu, naučených vzorců, autorit a dogmat osvobodí jedině upřímným sebepoznáním. Žádná politická, sociální ani ekonomická revoluce nepromění rozháraný a násilnický svět v místo plné dobra, lásky a soucitu. Transformaci může přivodit jedině vnitřní přerod jednotlivců, k němuž dojdou vlastním sebepozorováním nezprostředkovaným žádným guru ani organizovaným náboženstvím.

Krišnamúrti coby převratný myslitel vzbudil zájem mnoha tradičních i netradičních učenců své doby. Rozhovor s ním zapředli čelní státníci, významní fyzici jako David Bohm, předáci Organizace spojených národů, psychiatři, psychologové, náboženští vůdcové i univerzitní profesoři. Studenti, učitelé a miliony dalších lidí ze všech vrstev společnosti se sjížděli na jeho promluvy a četli jeho knihy. Krišnamúrti spojoval vědu a duchovno, aniž by se uchyloval k odbornému slovníku, a tak jeho rozpravám o čase, myšlení, vhledu a smrti mohli rozumět jak badatelé, tak laici.

Tím, že v Indii, Velké Británii a Spojených státech založil řadu škol, vtiskl reálnou podobu své vizi vzdělání, které klade důraz nikoli na pouhé akademické a intelektuální vědomosti, ale na porozumění mysli a srdci; a nikoli na pouhou průpravu, jak si zajistit živobytí, ale na skutečné umění žít. Ve Spojených státech, Indii, Velké Británii, Kanadě a Španělsku ustanovil nadace mající poslání střežit odkaz jeho díla a svobodu výkladu.

O svém díle se vyjádřil takto: „[Můj přístup] nežádá ani nevnucuje žádnou víru, neusiluje o žádné následovníky, netvoří kulty, o ničem nepřesvědčuje, a jedině díky tomu se můžeme setkat na stejném poli, naladit se na tutéž vlnu a vyjít z týchž základů. Pak můžeme společně pozorovat zázračné jevy lidské existence.“

Jeho učení o více než dvaceti milionech slovech bylo vydáno v podobě bezmála osmdesáti knížek, sedmi set audiokazet a dvanácti set videokazet. Jeho knihy se dočkaly překladu do dvaadvaceti jazyků a do dnešního dne se jich prodalo přes čtyři miliony kusů. Po boku dalajlámy a Matky Terezy ho časopis Time zařadil mezi pět světců dvacátého století.

Česky vyšlo již dvanáct jeho knih, zmiňme netypický a intimní Krishnamurtiho deník (vydal Avatar, 1999) a reprezentativní výbor Vnitřní revoluce (vydala DharmaGaia, první vydání 1996, druhé 2002).

Webové stránky v angličtině: https://jkrishnamurti.org/