Hlubiny

Sigurđardóttir Yrsa

Ukázky z E-knihy

epub

mobi

pdf

99 % titulů skladem

Poštovné od 49 Kč

Ukázky u většiny knih

Doprava nad 999 Kč zdarma

V recyklačním centru v Reykjavíku je nalezena a exhumována kostra, která byla podle všeho pohřbena v zemi mnoho let. Policisté Týr a Karó nejsou k případu přiděleni, ale jsou požádáni, aby pomohli v sousedském sporu, který eskaloval do nebezpečných rozměrů. Zanedlouho se však ocitají uprostřed vyšetřování vraždy.

Mezitím se mladá kuchařka Gunndís rozhodne jít ve stopách svého zesnulého otce a přijme dočasnou práci na palubě velké rybářské lodi. Když najde knihu, která otci patřila a která by měla být kdesi na dně moře, začne se obávat o svůj život.

Ačkoli si to Týr a Karó zpočátku neuvědomují, všechny události jsou spojeny strašlivou nehodou před mnoha lety, kdy na moři vzplála rybářská loď a potopila se do hlubin oceánu i s posádkou uvězněnou uvnitř.

Thriller Hlubiny je třetím dílem napínavé série Černý led Yrsy Sigurðardóttir.

Vychází v překladu Lucie Korecké.

Datum vydání:

17.10.2024

Nakladatel:

Metafora

Jazyk:

Čeština

Počet stran:

368

Žánr:

Dobrodružství, napětí, thrillery

Vazby knihy:

Pevná šitá vazba

Katalogové číslo:

89315

Formát stran:

124×200

ISBN tištěné knihy:

978-80-7625-265-3

Načítání hodnocení...

Recenze

„Naprosto fantastická Yrsa, která předčila všechna očekávání. V knize se prolíná mnoho zdánlivě nesouvislých příběhů, které do sebe v závěru dokonale zapadnou. Postavy jsou zábavné a uvěřitelné, dokonce i teenageři. Humor je to, co na Yrsiných knihách oceňuji nejvíc.“
- čtenářská recenze, goodreads.com

„Nechápu, jak to Yrsa dělá, ale každá její knížka je lepší a lepší. A tohle byla opravdu jízda! Jeden z nejlépe propracovaných příběhů, co jsem kdy četla.“
- čtenářská recenze ke knize Hrob, databazeknih.cz

„Každá nová Yrsina kniha je pro čtenáře požitek.“
- deník Fréttablaðið, Island

„Nejlepší severská vypravěčka.“
- deník Adresseavisen, Norsko

„Spisovatelka Yrsa Sigurðardóttir je mistryní ve vytváření správné atmosféry, která je ještě mrazivější než její rodný Island.”
- magazín Knihkupec

„Strašidelný, nemilosrdný, intenzivní. Tak lze popsat styl téhle islandské spisovatelky. Namísto historek o šťastných turistech přináší z oblíbeného severského ostrova děsivé příběhy plné smrti, po jejichž přečtění toužíte po dalších knihách Yrsy Sigurðardóttir.“
- časopis Ratgeber Frau und Familie, Německo

Představujeme autora

Yrsa Sigurðardóttir

Yrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.

Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).

Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce Yrsa Sigurðardóttir CZ .

Recenze

„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“

– Knihy Dobrovský

„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“

– Kultura 21

„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“

– Vaše literatura

„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“

– Centrum detektivky

Zajímavost o islandských příjmeních

Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.

Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.