Katarze

Sigurđardóttir Yrsa

Ukázky z E-knihy

epub

mobi

pdf

99 % titulů skladem

Poštovné od 49 Kč

Ukázky u většiny knih

Doprava nad 999 Kč zdarma

Policie se o tom brutálním útoku dozví stejným způsobem jako ostatní: přes Snapchat. Na videozáznamu prosí vyděšená oběť o odpuštění. Když se najde její tělo, je označené číslem 2.

Detektiv Huldar se připojí k vyšetřování a požádá psycholožku Freyju, aby policii pomohla s vyslýcháním kamarádů zavražděné dospívající dívky. Brzy odhalí, že Stella měla do anděla, za jakého ji dospělí považovali, opravdu hodně daleko. Ale přesto, kdo by ji mohl nenávidět až tak, že by ji chtěl zavraždit?

Jenže pak zmizí další teenager a na internetu se objeví nové nahrávky. Freyja s Huldarem se shodnou přinejmenším na dvou věcech: Pravda není ani zdaleka jednoduchá. A vrah ještě neskončil. Chce jediné – aby litovali…

V dalším thrilleru královny islandské krimi tentokrát jde o vztahy mezi dospívajícími a odvrácenou tvář sociálních sítí.

Datum vydání:

06.05.2019

Nakladatel:

Metafora

Jazyk:

Čeština

Počet stran:

400

Žánr:

Krimi, detektivky

Vazby knihy:

Pevná šitá vazba

Katalogové číslo:

89009

Formát stran:

129×206

ISBN tištěné knihy:

978-80-7359-916-4

Načítání hodnocení...

Recenze

„Yrsa je jedním z nejzajímavějších nových hlasů ve světě detektivní literatury a thrillerů.“ – Peter James, britský spisovatel

„Yrsa Sigurdardóttir svými chytře vymyšlenými příběhy se širokým záběrem ukazuje jádro typické islandské společnosti, a tak posouvá tradici islandské krimi o mnoho kroků vpřed.“ – Arne Dahl, švédský spisovatel a literární kritik

„Vynikající islandská autorka detektivních příběhů.” – Daily Express

„Skvělá spisovatelka!” – Karin Slaughter, americká spisovatelka

„Bezesporu královna islandského žánru noir.” – Simon Kernick, britský spisovatel

„Dobře chápu, proč je tolik lidí nadšených z Yrsiných knih. Jsou podmanivé, svěží a vzrušující.“ – James Patterson, americký spisovatel

Představujeme autora

Yrsa Sigurðardóttir

Yrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.

Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).

Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce Yrsa Sigurðardóttir CZ .

Recenze

„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“

– Knihy Dobrovský

„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“

– Kultura 21

„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“

– Vaše literatura

„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“

– Centrum detektivky

Zajímavost o islandských příjmeních

Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.

Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.