Osobní kniha o nadání

Přál bych světu, aby Vás znal takového, jako Vás znám já.
Na nadání a na nadané děti se dá nazírat různými optikami – odborníkem na psychodiagnostiku, psychologii, psychoterapii, učitelským, ale také rodičovským a vrstevnickým pohledem. Nejsem si však jist, jestli právě první dvě zmíněné profese v sobě mají opravdovou míru empatie a pochopení pro to, že pro identifikaci nadání potřebujeme ani ne tak důmyslné a psychometrické nástroje, ale hlavně laskavý, empatický a otevřený způsob komunikace v kombinaci s časem a klidem.
Tato kniha je mimořádně citlivým a hlubokým průvodcem světem nadaných dospívajících a mladých dospělých. Monika Stehlíková s velkou empatií, zkušeností a lidskostí otevírá témata, která bývají často opomíjena – vnitřní svět citlivých, tvořivých a výjimečně vnímavých jedinců, jejich radosti i bolesti, touhu po autenticitě, smyslu, přijetí a porozumění.
Autorka se nevěnuje pouze suché definici nadání, ale jde mnohem dál – zkoumá jeho psychologické, emoční i duchovní roviny, zvláště v období dospívání a mladé dospělosti v kontextu přirozených faktorů a milníků. Velmi cenný je její důraz na kvalitu prožívání, individualitu a komplexnost vývoje každého člověka. Vychází z klíčových filosofických myšlenek existecionalismu, humanismu a fenomenologie, v rámci kterých je kladen důraz na důstojnost, jedinečnost a autonomii každého člověka a tím čtenáři otevírá cestu k hlubšímu pochopení světa nadaných.
Je vidět, že kniha vznikla na základě letité poradenské praxe i osobního hledání autorky. Díky tomu působí velmi autenticky – jako otevřený a upřímný rozhovor, který čtenáře nehodnotí, ale zve k zamyšlení a hlubšímu porozumění sobě a vlastním silným stránkách a nad rámec širokého spektra informací působí terapeutickým, zklidňujícím a všímavým způsobem.
Kniha je inspirativní i praktická – nabízí konkrétní vhledy do toho, proč nadaní často zažívají úzkost, osamělost nebo vnitřní zmatek, a jak s tím lze citlivě a s respektem pracovat. Lze ji tak směle zařadit po bok psychoterapeutických příběhů pro svou esejistickou, osobní a přitom profesionální formu.
Je to kniha, kterou by si měli přečíst nejen nadaní mladí lidé, ale i jejich rodiče, učitelé, psychologové a všichni, kdo chtějí druhým (nejen nadaným) skutečně porozumět. Je jemná a laskavá, i přestože popisuje nesnadnou situaci v prostředí škol, ve kterém dominuje tlak na uniformitu, nepochopení a v případě dětí s duševním obtížemi na diagnózu samotnou. Přál bych tak čtenáři, aby došel k obdobnému poznání: „Jsi v pořádku, takový, jaký jsi.“

Odborná recenze: PhDr. Petr Nilius, Ph.D.