Pedagogická psychologie pro učitele

Publikace je dílem zkušeného kolektivu autorů, kteří se dlouhodobě zabývají otázkami psychologie, pedagogiky i sociologie v oblasti výchovy a vzdělávání. Text svědčí o jejich erudovanosti v oblasti vědecké a poradenské práce i o dlouhodobém zapojení do vlastní výchovně-vzdělávací činnosti a praxe.
Zřetelný je i bohatý literární základ, ze kterého autoři vycházejí. S literaturou domácích i zahraničních autorů pracují kriticky, řadu konceptů tvůrčím způsobem interpretují, u některých přímo poukazují na jejich problematičnost či až nebezpečnost. Jejich předchozí badatelská a pedagogická činnost jim dovoluje výrazně se opírat i o dosavadní vlastní práce.
Práce je logicky strukturována. Dobrou první orientací jsou u každé kapitoly uváděný nástin, klíčová slova a graficky zvýrazněné shrnutí.
Fundovaně zpracované kapitoly jsou věnovány jednotlivým teoretickým i praktickým otázkám, jimiž se zabývá pedagogická psychologie a související psychologické disciplíny, pedagogika, sociologie, ale i lékařské vědy a další vědní obory. V mnoha pasážích se projevuje erudovanost autorů ve filozofii a schopnost promítnout její myšlenky do interpretace sledovaných otázek. Výrazné a užitečné impulzy publikace přijímá ze sociologie, zvláště ze sociologie výchovy a vzdělávání, s níž lze najít v mnohých ohledech „společnou parketu“ i oblast zájmu. Velmi oceňuji též dílčí kapitoly o prosociálním chování a o spiritualitě.
Pro čtenáře systematicky, přehledně a informativně jsou pojaty kapitoly o psychologických otázkách učení, školního vyučování a výchovného působení. Sofistikovaný výklad podávají pasáže o obsahu vzdělávání, výběru a obsahu učiva a hodnocení a klasifikaci ve vyučování. Čtenáře jistě zaujme podkapitola o psychosociálním klimatu ve třídě (zasloužila by si i větší rozsah) nebo přehledná prezentace problémů předpokladů žákova učení a úspěšnosti.
Významným tématem je osobnost učitele a význam autority. Z pohledu sociologa bych viděl tento problém i v širších společenských kontextech. V případě rodiny je akcent položen na socializační funkci. Škoda že tato funkce není více zvážena z pohledu vlivu naplňování dalších rodinných funkcí, to by ale již zřejmě překročilo zaměření práce. Velmi kvalitně jsou zpracovány typy výchovy v rodině.
Velká pozornost je věnována i praktickým problémům činnosti a organizace pedagogicko-psychologické diagnostiky a výchovného poradenství. Práce je završena užitečným informativním popisem a reflexí existujících výzkumných metod a diagnostických postupů.
doc. PhDr. Radomír Havlík, CSc.

Obsáhlá publikace se snaží co možná komplexně a z různých hledisek uchopit význam pedagogické psychologie. Již z celkového členění textu a z volby nosných kapitol je patrné, že autoři mají hluboký celoživotní vhled do dané problematiky. Mnohá z prezentovaných hledisek vykazují přesah do dalších vědních disciplín, například do historie, filozofie či dalších psychologických a pedagogických specializací. Hned v úvodu lze říci, že jsem si jista, že tato publikace bude českou odbornou obcí psychologickou i pedagogickou ceněna a bude žádaná jistě i laiky.
Text je členěn do devíti kapitol, které na sebe vhodně logicky navazují. První kapitola je věnována vymezení předmětu pedagogické psychologie s důrazem na proměny obsahu v čase. Jde o fundovaný historický exkurz s uvedením náležitých souvislostí a s jejich objasněním. Některé pasáže, především ty, které se týkají relativně nedávné historie, lze považovat za poprvé publikované a velmi potřebné především pro mladou generaci studentů.
Druhá kapitola se zaobírá místem pedagogické psychologie v mezioborových vztazích. Akcent na provázanost hledisek různých pedagogických a psychologických oborů či dalších vědních disciplín je více než žádoucí pro pochopení složitosti některých témat, jako jsou například výchova dítěte a jeho vzdělávání, harmonický a zdravý vývoj jeho osobnosti, školní úspěšnost, deprivační činitele a jejich změny v čase, otázky resilience apod.
Třetí kapitola předkládá velmi zajímavý pohled na sociálně-psychologické aspekty pedagogické činnosti. Volba zvolených subtémat svědčí o autorově dlouholeté praxi v dané oblasti a též o jeho myšlenkovém přesahu do celospolečenských souvislostí. Svým textem například odpovídá na aktuální otázku významu školy v době nových informačních zdrojů a velmi kvalitně a přehledně představuje „helusovsko-odehnalovské“ téma procesu socializace, které propojuje s otázkami morálního vývoje. V této části si cením i zmínky o antipedagogickém hnutí.
První tři kapitoly knihy lze považovat za velmi srozumitelný, přehledný a didakticky napsaný studijní materiál. Část týkající se komunikace ve škole a jejích dopadů bude jistě vyhledávaným textem mezi učiteli. Rovněž otázky agresivity ve školách, konfliktů a jejich řešení, změn hodnotových postojů dětí a mládeže budou vzbuzovat pozornost čtenářů. Autoři však nesklouzávají k obecně přehledovému textu, ale snaží se jednotlivá subtémata představit kvalitně a s porozuměním včetně takových podrobností, jako je třeba dvojná vazba, a nepomíjejí i zcela aktuální otázky, dosud málo probádané, jakými je třeba kyberšikana. Nechybí zde ani téma spirituality a význam lidského společenství obecně.
Čtvrtá kapitola je věnována pojmu učení a na ni navazuje pátá kapitola zabývající se tématem vyučování. Domnívám se, že ačkoliv jde o relativně náročný text, především učitelům poskytne prostor k přemýšlení a k vlastnímu myšlenkovému rozvoji, který mohou následně uplatnit ve vyučování. I zde jsou pasáže bezprostředně využitelné v praxi, například podkapitola o hodnocení a klasifikaci ve vyučování nebo pojednání na téma školní úspěšnosti a předpokladů k žákovu učení.
Šestá kapitola zmiňuje problematiku výchovy v rodině, snaží se otevírat velké množství tematických okruhů (raného vývoje a attachmentu, zanedbávání, separace apod.) a věnuje se základním výchovným přístupům.
Tři závěrečné kapitoly se týkají zpřesnění pohledu na pedagogicko-psychologickou diagnostiku žáka, na výchovné poradenství a jeho organizaci a na možnosti a limity výzkumných a diagnostických metod. Lze je považovat za vhodné doplnění širšího vztahového rámce nosných kapitol publikace.
Celkově lze shrnout, že jde o kolektivní práci zkušených autorů, z nichž každý je významným reprezentantem určité oblasti představovaného tématu. Domnívám se, že kniha bude čtená a vyhledávaná, a to především pro komplexnost přístupu k vytčenému tématu, pro novost některých částí (kapitola 2), pro hloubku, přínosnost a srozumitelnost (kapitola 3) i pro to, že je významným podnětem pro vlastní přemýšlení čtenářů a pro zkvalitňování jejich práce na poli odborném, výzkumném i aplikačním.
prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.