„Přežiju. Musím. Až válka skončí, musím být ta, která lidem řekne o naší rodině.“
 
Příběhy „dětí holocaustu“ představují strhující životní osudy devíti židovských dětí, které musely přežít hrůzy holocaustu po celé Evropě. V době největších zvěrstev, která se kdy děla, muselo každé z nich prožít své osobní peklo a projít noční můrou druhé světové války.

Tato kniha je pomníkem jejich odvahy tváří tvář smrti. A také oslavou lidského ducha – vůle překonat nevýslovné hrůzy, vůle zvítězit nad zlem, vůle žít. Lidé v příbězích vlastně mají jednu společnou vlastnost – hluboko ve svém srdci věřili, že budou žít, i když mnoho jiných kolem nich umíralo.
 
„Vím, že vznikne lepší svět, až tahle válka skončí. Nemůže to být tak zlé napořád.“