Název knihy První dáma elegance odkazuje ke dvěma nejznámějším rolím Hany Benešové. Byla vzorem první dámy a byla vzorem elegance. K obojímu vedla dlouhá cesta. Narodila se jako Anna Vlčková 16. července 1885. Osudovým se pro ni stalo seznámení s Edvardem Benešem. Po jeho boku pak prožila vzestupy i pády. Byla ženou středoškolského učitele, emigranta, ministra zahraničních věcí a konečně i prezidenta. V jejím životě se tak odrážejí dějiny značné části 20. století.
Protože její předchůdkyně Charlotta Masaryková byla vážně nemocná a brzy zemřela, je dodnes vnímána jako první první dáma až paní Hana. Na tuto roli se připravovala roky jako manželka ministra zahraničních věcí, která doprovázela manžela i prezidenta Masaryka při řadě společenských událostí. Podle jejích současníků byla vždy kultivovaná, reprezentativní a taktní.
Tyto vlastnosti nezískala ze dne den. Určitá pokora jí byla vlastní, ale jazykové znalosti, obratnost v komunikaci a distinguované vystupování tříbila díky řadě kontaktů, častým cestám a sebevzdělání. Součástí celkového obrazu vždy noblesní první dámy byl i její vzhled.
Díky vždy aktuálním, vhodně k příležitosti zvoleným, kvalitním a jejímu osobnímu stylu odpovídajícím oděvům se stala vzorem elegance. Napodobovala jí Marta Gottwaldová i řada obyčejných žen. Kouzlo elegance ovšem netkví v dokonalém oděvu z prestižního módního závodu, ale je tvořeno souzněním vkusu a vnitřního světa, tj. harmonií oděvu s nositelem. Osobitý přístup paní Hany k módě se projevil především v oblibě kostýmů.
Nejraději nosila anglické kostýmy smokingového střihu, které ozvláštňovala řadou doplňků. Důležitou roli hrály především klobouky. V kontextu jednoduchým praktických kostýmů byly ty naopak apartní a nápadné. Paní Hana měla schopnost kombinovat a svůj oděv pak nosit s noblesou. To je to, co dnes označujeme spojením „prvorepubliková elegance“. A to paní Hana ztělesňovala více než kdokoli jiný.
Retro je dnes v módě. Co vše je ale v módě retro? Výpravná publikace k tomuto tématu přistupuje poněkud netradičně a ukazuje věčné návraty módy, které se zdaleka neomezují pouze na poslední půlstoletí, tj. na dobu, která s pojmem retro běžně spojována. Přenese čtenáře jak do doby, která je relativně nedávná, tj. do období socialistického Československa, tak do obdivované první republiky, 19. století či dalekého orientu. Představuje souvislosti mezi historickými a současnými oděvy z aktuálních kolekcí. Čtenáři se mohou těšit na historické šaty a doplňky ze sbírky Národního muzea, nadčasové prvky i pomíjivé trendy, oděvy známých osobností, tradiční české značky a tvorbu významných návrhářek, a to vše zasazené do širších historických souvislostí. Na své si tak přijdou nejen vyznavačky retromódy, ale i všichni, kdo obdivují eleganci dob minulých.
Ani v době všeobecného nedostatku a přídělového systému v období Portektorátu Čechy a Morava (1939-1945) se ženy nevzdaly touhy po elegantním slušivém oděvu. Doba přinesla nové úsporné střihy, kombinování a přešívání. Na jedné straně ženy obdivovaly v biografech velké plesové toalety a luxusní kožešiny na hvězdách stříbrného plátna, na straně druhé byly oděvy podřízeny přídělovému systému a zboží na černém trhu nebylo pro běžného obyvatele dostupné. Graficky přitažlivá publikace ukazuje jak se proměňovala módní linie, jak řešili výrobci i ženy nedostatek materiálu, ale i k jakým příležitostem se nejrůznější oděvy oblékaly. Co nosil státní prezident Emil Hácha a členové vlády, v čem se na plese objevily Lída Baarová a Adina Mandlová, ale i jak vypadaly pracovní šaty prodavačky či sportovní oděv.
Kniha se čtivou formou věnuje každodenní realitě života v protektorátu, obsahuje dosud nepublikované pamětí osobností i reprodukce z dobových společenských časopisů. Móda je vizuální téma, které pouze v kombinaci s dobovými fotografiemi, fotografiemi sbírkových předmětů, reklamou, ale hlavně vynikajícími dobovými módními kresbami umožní čtenářům udělat si konkrétní představu o eleganci, kterou období protektorátu navazovalo na první republiku.
