Chemie má i svoji temnou stranu. Přinesla lidstvu přelomové objevy jako umělá hnojiva, léčiva nebo nanotechnologie, ale v laboratořích vznikly i látky, které měly sloužit jedinému účelu: někoho usmrtit, nebo mu alespoň nějak ublížit. Řekneme-li chemické zbraně, každému se vybaví yperit nebo teroristické útoky v tokijském metru, dějiny chemikálií ve službách boha války jsou však mnohem starší. Na bitevním poli je používali starověcí Řekové a Římané, posloužily při obléhání středověkých hradů, znali je v Evropě, Asii i Americe. Období největší „slávy“ zažily chemické zbraně v zákopech první světové války, od té doby naštěstí začal jejich postupný útlum.
Pokud vás ale zajímá, jak vlastně fungují a působí, nová kniha Ondřeje Dvořáka, neúnavného popularizátora všeho, co souvisí s chemií, vám otevře dveře do nebezpečného světa prvků, molekul a sloučenin, které vám mohou způsobit újmu na zdraví. Nezapomínejte ale, že chemie jako taková není zosobnění zla. Jsme to vždy my lidé, kdo zneužívá její poznatky.
Kde došlo k prvnímu plynovému útoku první světové války?
Jak dopadl „útok mrtvých mužů“?
Co se dává do nejsmrdutější bojové látky?
Zná někdo vzorec novičoku?
Je lepší kurare prvního stromu než kurare druhého stromu?
Způsobů, jak se pořádně sjet, nabízí dnešní svět opravdu dostatek. Napadlo vás ale někdy, jaký je mechanismus, jímž všechny ty přírodní i umělé substance, legální i ilegální, vlastně působí na naše tělo a mozek? Ondřej Dvořák, autor úspěšné knihy Chemie na talíři, se tentokrát podíval na to, jak „fungují“ návykové látky z pohledu chemika, a poodhalil, proč je jejich užívání dlouhodobě oblíbené a současně velmi problematické. Řada otázek je nekonečná a odpovědi jsou často nečekané a překvapivé!
Jaké jsou fáze opilosti? Za jak dlouho se lidské tělo vzpamatuje po lahvi vína? Proč máme tak rádi tabák? Co udělá s naším mozkem kokain a crack? Byl původně pervitin skutečně určený pro hospodyňky? Podíváme se díky LSD do paralelního vesmíru? Jsou lepší lysohlávky, nebo muchomůrky? Co se s vámi bude dít po jednom jointu? Dá se vykouřit skunk? Dostanete se po pekáči makových buchet do rauše? Kolik znáte opiátů a opioidů? Jaký koktejl léků si namícháte na víkend? Máte snad chuť na něco exotického jako kát nebo betel? Patří cukr mezi návykové látky? A perlička na závěr: už jste někdy vyzkoušeli trip po muškátovém oříšku?
„Nikdy nevěř chemikovi, který neumí vařit.“ Co se stane, když pustíte do kuchyně někoho, kdo se vyzná v chemii? Bude výsledkem chutné jídlo, nebo exploze? V případě Ondřeje Dvořáka vám garantujeme to první, a nádavkem dostanete ještě obrovské množství překvapivých, zábavných, zajímavých a fundovaných informací o tom, jaké chemické a fyzikální procesy jsou odpovědné za středně propečený hovězí steak, omamnou vůni smaženého řízku, křupavou zeleninu, nadýchaný popcorn nebo tu nejlepší domácí zmrzlinu… vzorce ještě nikdy nebyly tak přístupné a zábavné!
Držíte v rukou knihu, která nabízí skutečně pestré čtení. Výklad o chemických vlastnostech základních potravin jako cukr, mléko, máslo, maso či voda vystřídá exkurz do zákoutí mongolské kuchyně. Od popisu principu vnímání chutí se dostaneme k tomu, proč jsou některé papričky opravdu hodně pálivé, dozvíme se, za co je v kuchyni odpovědná Maillardova reakce a jen tak mimochodem se naučíme, jak připravit steak podle našich představ. I taková totiž může být chemie: skutečně praktická věda, úzce propojená s našimi každodenními životy.
