Jmenuji se Eva Dolejšová. Žiji v Litoměřicích. Toho času nedisponuji žádným manželem ani nemovitostí a bydlím se synem v pronajatém, leč půvabném půdním bytě ve starobylém domě, kde máme duchy. Jen co dovleču tašky s nákupy po 82 schodech a chytím dech, ráda se kochám výhledem do zahrady. Součástí naší domácnosti jsou rovněž dva psi, kteří si zásadně lehají mezi dveře pokojů. Dost často u nás pobývají mí tři vnuci, občas i s jejich maminkami (ale většinou bez nich.) 
Až na malé výpadky, jako byly např. mateřské dovolené, celý život pracuji jako knihovnice a raduji se z toho, že jsem si vybrala nejméně stresující povolání, i z toho, že mě stále baví. Podaří-li se mi vyvléknout se z role maminky a babičky, ráda chodím s přáteli na výlety, do kina a do divadla, na výstavy. Nebo klidně i sama. A samozřejmě miluji čtení. A samozřejmě mě těší psaní. Mám velkou radost, když se moje knihy někomu líbí. 
S přibývajícím věkem řeším stále méně věcí a stále častěji civím do blba, nejraději v přírodě. Říkám tomu meditace, protože to zní mnohem lépe než prokrastinace. Každopádně doporučuji každému - neuvěřitelně to pomáhá proti stresu. A zjistíte u toho, že i když jste singl, nikdy nejste sama - jste totiž sama (se) sebou.