Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony? Pestrá mozaika příběhů z oborů medicíny, literatury, politiky a vojenství má společného jmenovatele v trojici nositelů příjmení Firt.
 
Generál MUDr. Leopold Firt (1894–1968) byl přítelem a lékařem Karla Čapka. Na pozdějšího šéflékaře čs. jednotky na Středním východě se mohli spolehnout spolubojovníci od Tobruku i pacienti nemocnice v Hammersmithu u Londýna. Po válce stanul Leopold Firt v čele vojenské nemocnice ve Střešovicích, dnešní ÚVN.

Jeho mladší bratr Julius Václav Firt (1897–1979) opustil plzeňské gymnázium už v kvartě. Pozoruhodným obchodním talentem i výběrem kvalitních titulů domácí a překladové literatury však přispěl ke kultivaci nakladatelské i mediální scény první republiky. Za války byl členem exilového parlamentu, v Praze stejně jako Milada Horáková poslancem národně socialistické strany a po Únoru 1948 jedním ze spoluzakladatelů Rádia Svobodná Evropa.
 
Lékařské poslání zdědil po Leopoldu Firtovi jeho syn, prof. MUDr. Pavel Firt, DrSc. (1927-2016). Kariéra tohoto předního evropského kardiochirurga vyvrcholila v lednu 1984 první úspěšnou transplantací srdce ve východním bloku, kterou jako operatér provedl se svým týmem v pražském IKEMu. V Československu i tehdejší NDR navíc vychoval řadu odborníků v oboru cévní chirurgie i kardiochirurgie, na odborném fóru se mu dostalo uznání také v Belgii, Velké Británii, Itálii a dalších zemích.

Objevná publikace se opírá se o dosud nepublikované materiály z rodinné sbírky a dalších archivů. Osloví milovníky první republiky, zájemce o vojenskou a politickou historii druhé světové války, třetí odboj nebo rozvoj medicíny ve 20. století – tam všude zanechaly výraznou stopu osobnosti Leopold, Julius a Pavel Firtové.