Význam Funkčního geriatrického vyšetření (Comprehensive geriatric assessment) netkví pouze v uceleném pohledu na jednotlivé pacienty, jejich funkční stav, soběstačnost, potřebu péče a v možnosti plánovat potřebnou a individualizovanou péči. Výsledky funkčního geriatrického vyšetření představují také důležité podklady pro plánování služeb pro naši stárnoucí populaci. Pod pojmem funkční geriatrické vyšetření rozumíme baterii geriatrických testů, kterou lze do jisté míry obměňovat dle daných podmínek, spektra pacientů a účelu sběru dat.
Funkční geriatrické vyšetření by mělo být jedním z důležitých podkladů nejen pro klinickou geriatrickou praxi, ale také pro rozhodování o zajištění další péče, z něj a ze závěrů geriatrického vyšetření by mělo vycházet rozhodování o příspěvku na péči u starších pacientů, potřebě zajištění sociálních služeb a další důležitá rozhodnutí týkající se péče o geriatrické pacienty.
Od pacientů v následné péči, na geriatrických doléčovacích a rehabilitačních odděleních lze očekávat, že jejich funkční stav se bude díky poskytované odborné péči převážně zlepšovat, u pacientů v dlouhodobé péči lze naopak očekávat, že jejich stav bude relativně stabilizovaný, může kolísat v důsledku komorbidit a v průběhu delšího časového období se bude spíše zhoršovat. Relativně rychlé zhoršení lze očekávat například u pacientů na odděleních paliativní péče a v hospicech.
S narůstajícím počtem lidí v nejvyšších decenniích narůstá také počet lidí s geriatrickými syndromy, které mají vliv právě na funkční stav a soběstačnost. Výsledky funkčního hodnocení se tak budou stávat důležitými indikátory kvality zdravotní péče.
Monografie se zabývá problematikou, která dosud u nás prakticky není v literatuře diskutována: zdravotní problematikou chronických stavů způsobujících disabilitu, které jsou v našich podmínkách a v našem zdravotnictví považovány za „casus sociales“. Zdravotní problematika těchto pacientů je velmi komplexní a náročná jak na znalosti, tak postoje zdravotnických pracovníků a jejich schopnost nejen zvládat tyto složité zdravotní situace, ale také koordinovat zdravotní péči v týmech složené z dalších pracovníků, včetně pracovníků v sociálních službách.
Jednotlivé kapitoly publikace jsou věnovány problematice funkčního stavu a hodnocení jak somatických, tak psychických funkcí pacientů vyššího věku s ohledem na plánování a poskytování dlouhodobé péče, věnují se také interprofesionální spolupráci. Obsáhlá část se zabývá problematikou kvality dlouhodobé péče a prezentuje výsledky projektu autorského kolektivu – kritéria kvality a standardy dlouhodobé péče.
Odborná publikace je určena zejména lékařům, ale i sestrám poskytujícím zdravotní péči lidem s omezenou soběstačností (tedy potřebou dlouhodobé péče) v domácím i ústavním prostředí. Jako informace může sloužit také manažerům dlouhodobé péče a sociálním pracovníkům i dalším zájemcům.
Známá a zkušená autorka čtivým způsobem seznamuje čtenáře se způsoby chování a jednání na akademické půdě, na odborných stážích, kongresech, sympoziích a obdobných akcích napříč všemi obory.
Kniha vás provede všemi úskalími, která si často uvědomíte až po jejím přečtení. Zmiňuje se o oslovování (včetně písemného styku), představování včetně odborných akcí, uvedení do společnosti, odborné spolupráci. Dále zmiňuje formy prezentací, formy odborných setkání, předsedání, doprovázení i organizaci odborných setkání. V neposlední řadě se vyjadřuje k mimořádně aktuálnímu tématu – citace versus plagiace.
Kniha by měla být v knihovničce každého studenta vysoké školy, akademického funkcionáře a všech, kteří se s touto cílovou skupinou profesionálně stýkají.
Autorka – lékařka a vysokoškolská učitelka působí jako ředitelka Gerontologického centra a je současně proděkankou Fakulty humanitních studií UK.
Z předmluvy děkana FHS UK doc. PhDr. Ladislava Benyovszkého, CSc.:
Knížka, kterou předkládáme čtenáři, neaspiruje na to, vyjadřovat se k těmto, v důsledku závažným, problémům. Je spíše „hravá“ a nabízí pohled „dovnitř“, do „soukromí“ vědy. Umožňuje nahlédnout, že věda je pro ty z nás, kteří se na jejím rozvoji spolupodílejí, též „způsobem života“, který je spoluurčen psanými i nepsanými „pravidly“, z nichž některá mohou v detailech vyznívat komicky, jiná jsou zásadní a vyplývají v poslední instanci z té povahy vědy, že usiluje být poznáním pravdy.
Autorka s nadhledem, laskavým, často humorným a především široce přístupným, způsobem seznamuje čtenáře s tím, jak se s těmito psanými i nepsanými pravidly – „etiketou“ – vyrovnávat. Je k tomu skvěle disponovaná. Jako mezinárodně uznávaná odbornice v oblasti gerontologie, zakladatelka České alzheimerovské společnosti, ředitelka Gerontologického centra a proděkanka pro mezinárodní vztahy Fakulty humanitních studií Karlovy Univerzity v Praze, má nemalé zkušenosti nejen s odbornou a úřední stránkou vědeckého života, ale i s praktickými a lidskými problémy, radostmi a strastmi, nás všech. Sledujme tedy co dělat, abychom „neuklouzli nejen na akademické půdě“.
Publikace poprvé u nás zveřejňuje komplexní přístup ke znevýhodněným, křehkým, závislým lidem se závažným zdravotním postižením. Seznamuje tak odbornou veřejnost s postupně se vyvíjející koncepcí dlouhodobé péče (long-term care, LTC), kterou se mezinárodní společenství snaží v duchu nejlepších humanistických tradic a s využitím moderních medicínských i technických možností zajistit těmto "lidem v ohrožení" kvalitní život, a to pokud možno v přirozeném domácím prostředí asistovaném komunitními službami. Publikace reaguje a uvádí do praxe doporučení EU z posledních let.
Kniha je praktickou příručkou, ve které jsou uvedeny nezbytné teoretické podklady a která představuje odborníkům služby a formy péče odpovídající konkrétním potřebám.
Kniha je určena především praktickým lékařům, lékařům v následné péči a geriatrům. Může však pomoci také všem ostatním profesím zapojeným do dlouhodobé péče, v neposlední řadě zodpovědným klientům a jejich rodinám a také orgánům místní správy a samosprávy k pochopení toho, že by v rámci své působnosti měly vytvářet podmínky pro dostupnost určitých služeb.
Publikace přináší kompletní obraz o poruchách paměti a demence, jejich typech a klinické prezentaci. Rovněž uvádí, jaké jsou jejich příčiny či co se v současnosti z této oblasti zkoumá, a také jak lze uvedené poruchy léčit, jak komunikovat s postiženými lidmi, co dělat při zjištění počínajících poruch paměti.
Je určena jako učebnice pro bakalářské a magisterské studium pro nelékařské zdravotnické obory, profesionální pečovatele o pacienty s poruchami paměti, psychology, pedagogy, speciální pedagogy, zdravotní sestry, home-care i rodinné příslušníky pacientů trpících demencí a dalšími poruchami paměti.
Knihu napsal kolektiv autorů dlouhodobě se zabývajících problematikou demencí a poruch paměti. Publikace se snaží přinést komplexní pohled na uvedenou oblast z hlediska nelékaře. Autorský kolektiv dlouhodobě publikuje v oblasti demencí a příbuzných poruch. Hlavní autoři pracují na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK Praha v Centru pro Alzheimerovu chorobu.
Publikace se zabývá věkově podmíněnou funkční deteriorací, disabilitou a jejich projekcí do klinické praxe. Předkládá několik pojetí geriatrické křehkosti (frailty) jako dominantního rysu geriatrických pacientů vyžadujících specifický diagnostický, léčebný i ošetřovatelský režim. K zachycení projekce geriatrické křehkosti, těsně související s poklesem potenciálu zdraví, do klinické praxe je využit koncept tzv. geriatrických syndromů chápaných jako stereotypní, častá a závažná problematika geriatrických pacientů způsobovaná měnlivou kombinací příčin a vyžadující převážně symptomatický přístup s kompenzací deficitů. Geriatrické syndromy jsou pojednány z hlediska patologické fyziologie (poruchy stability, mobility, svalové síly, paměti apod.), klinické manifestace, diagnostického hodnocení včetně diferenciální diagnostiky hlavních příčin a komplexního zdravotnického řešení. Používání geriatrických syndromů může pomoci klinickým lékařům lépe popsat křehké geriatrické pacienty, jejich zdravotní problémy, rizika a potřeby.Text ze 4. strany obálkyPublikace je určena především geriatrům, internistům a praktickým lékařům pro běžnou praxi, postgraduální studium i posudkovou činnost. Kniha vymezuje geriatrického pacienta a zvláštnosti jeho stonání, zabývá se věkově podmíněnou funkční deteriorací s disabilitou a poprvé v české literatuře předkládá podrobně koncept geriatrické křehkosti (frailty) jako dominantního rysu části geriatrických pacientů vyžadujících specifický diagnostický, léčebný i ošetřovatelský režim. Projekcí křehkosti, těsně související s poklesem potenciálu zdraví, do klinické praxe jsou především geriatrické syndromy, které charakterizují geriatrické pacienty obvykle lépe než výčty chorob. Jejich pochopení a využívání v diagnostice a klinickém popisu může napomoci k lepšímu pochopení problémů, rizik a přání mnoha starších nemocných i k větší účinnosti, bezpečnosti a účelnosti jejich léčení a intervenování.
