
S každým dalším rokem a každou setinou stupně Celsia, která zvyšuje průměrnou teplotu naší planety, roste i hrozba klimatické změny pro naši společnost.
Právě klimatickou krizí a obavami z ní se zabývá tato publikace. Perspektivou vědecké psychologie a nejnovějších výzkumů zkoumá pojmy, jako je ekologická úzkost, environmentální žal nebo solastalgie. Jedná se o souhrn dosavadního psychologického bádání v souvislosti s úzkostí z klimatických změn. Tento fenomén je zde představen v kontextu dalších psychologických konceptů a teorií.
Kniha má potenciál najít své čtenáře nejen mezi psychology, sociology či filozofy, ale také mezi všemi zástupci oborů, kteří se zabývají problematikou klimatu. Rovněž může oslovit laické publikum, které zajímá výzkumný pohled psychologie na téma klimatické úzkosti.

Publikace popisuje v psychosociálně-spirituálním kontextu hlavní oblasti paliativní péče. Jednoticí rámec dané problematiky představuje existenciální analýza, konkrétně logoterapie. Kniha upozorňuje na jedinečnost každého života, a tudíž i smrti. Autoři poukazují na to, že vědomí smrtelnosti dává životu smysl, že se jedná o iniciační zkušenost, která náš život obohacuje a umožňuje nám žít nejen svobodně a upřímně, ale především odpovědně s ohledem na druhé.
Kniha najde své čtenáře mezi lékaři, psychology, psychoterapeuty či sociálními pracovníky, kteří se v oblasti paliativní péče angažují. Rovněž může být cenným učebním textem pro studenty, kteří o této profesní dráze uvažují či si potřebují rozšířit znalost dané problematiky.

Publikace je laděna optimisticky s důrazem na jedinečnost šťastného prožívání každodenního života. Obšírně se věnuje paliativní péči o pacienty v terminálním stadiu nemoci a velmi fundovaně procesu umírání v souvislosti se ztrátou blízkého člověka. Pozornost věnuje i psychosociálním aspektům života nemocných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v hospicích.
Osvětlení podstaty života a smrti je pro všechny velmi užitečné; zejména pro ty, kteří o nemocné pečují, je velmi přínosné a povzbuzující, dodává smysl jejich nelehkému počínání. Publikace by se měla stát součástí všech učebnic základních oborů medicíny, protože osvětluje problematiku přehledným a srozumitelným způsobem. Čtenářská obec by však neměla být omezena jen na lékaře, sestry, klinické psychology a pracovníky ve zdravotnictví, ale měla by zahrnovat i širokou laickou veřejnost.