Otázky života a smrti se pro současného člověka vůbec nestaly lehčími nebo méně významnými, než byly pro všechny generace před námi. Nejen pro umírání a smrt naši vlastní a také pro naše nejbližší se nově nabízí schůdné „technické řešení“. Je medicínské, odborné, aseptické. Je krátké, účinné, dostupné a definitivní. Tato možnost, právo či milosrdenství však vyvolává diskuse, klidné – i ty ostré a emocionální. Kniha prof. MUDr. Marty Munzarové, CSc., přednostky Ústavu lékařské etiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, však není jen knihou o smrti a umírání, je spíše knihou o životě člověka a jeho důstojnosti. Je výjimečným příspěvkem do současné diskuse o eutanazii a také o postavení a významu paliativní léčby i životní závěrečné péče. Autorka se nevyhýbá žádné těžké otázce, odpovídá s osobní statečností, srozumitelně, poctivě a pravdivě. Knihu recenzoval doc. MUDr. Jozef Glasa, CSc., z Bratislavy, je určena nejen lékařům a pracovníkům všech zdravotnických oborů, ale také nejširší veřejnosti.
anotace:Cílem textu, který je určen především pro studující lékařských a jiných zdravotnických oborů, je uvedení do problematiky ryze praktické. Etika je od pradávna až do současnosti nedílnou a neoddělitelnou součástí těchto profesí. Jsou proto důkladně rozebrány kořeny, z nichž lékařská etika v naší kulturní oblasti vychází, a její historie až do dnešních dnů. Cílem není rozbor myšlení nejrůznějších filozofů a filozofických směrů, které by se mohly na současnou zdravotnickou etiku aplikovat, tato oblast je přiblížena jen okrajově. Středem lékařství je setkání dvou lidí, které je a mělo by být i nadále určujícím fenoménem celé filozofie medicíny a její mravnosti. Lékařská (a zdravotnická etika) musí proto i dnes stát na jasných zásadách; jedná se o příliš podstatnou skutečnost, která nemůže být vydána zcela na pospas náhodným módním filozofickým proudům. Pozornost je věnována nutnosti respektovat celost člověka ve všech jeho vzájemně provázaných dimenzích a jeho důstojnost, problematice svědomí, bolesti a utrpení, umírání a smrti, otázce práv člověka a práv nemocných. A na pozadí těchto úvah jsou přiblíženy konkrétní příklady dnešní tíživé problematiky v některých oblastech lékařství.Veškerá uvažování jsou zcela v souladu s myšlením a doporučeními Světové lékařské asociace, která dnes velmi úzce spolupracuje s jinými organizacemi, v našem kontextu především s Mezinárodní radou zdravotních sester; a v rámci této aliance na prvním místě stojí společná problematika etická. V textu jsou připomenuty i některé dokumenty a publikace Rady Evropy, zaměřené na etiku pomáhajících profesí, jež rovněž souznějí s textem publikace. Snahou je nejen získání základních vědomostí, nýbrž především zvýšení citlivosti k etickým problémům v každodenní praxi a pomoc při kritické reflexi osobních hodnot a povinností ve vztahu k nemocnému. obsah:Základní pojmy (etika, lékařská a zdravotnická etika, bioetika, etické teorie);Hippokratova přísaha a hippokratovská tradice; Židovsko-křesťanská tradice a lékařská etika, Islám a lékařská etika;Principy moderní lékařské etiky (bioetiky): autonomie, dobřečinění, neškození, spravedlnost;Vnitřní mravnost medicíny;Svědomí;Celost člověka;Důstojnost člověka – člověk jako osoba;Bolest a utrpení;Práva člověka a práva nemocných; Ke vztahu etiky a práva.Uvedené „teoretické zázemí“ je demonstrováno na konkrétních příkladech (AIDS, transplantace, klonování, možnosti ukončení léčby a podobně).
V době, kdy se problematika výzkumu ocitá v centru medicínského dění a mění se tradiční vztah lékaře a jeho nemocného ve vztah výzkumníka a subjekt výzkumu, je nanejvýš urgentní věnovat pozornost možným etickým úskalím výzkumu. Cílem autorky je srozumitelnou formou přiblížit problematiku etiky lékařského výzkumu nejen lékařům a studentům zdravotnických oborů, ale i laikům, kteří se stávají subjekty výzkumu.
