Důvodů pro vznik samostatné publikace o vozidlech Škoda 706 RTO je hned několik. Autobusy Škoda 706 RTO měly povedenou konstrukci, která svým řešením vycházela z úspěšného předchůdce Škoda 706 RO. Také design karoserie byl na svoji dobu velice líbivý a dodnes jsou její ladné křivky zdrojem obdivu. Autobusy RTO pak výrobně vznikly ve velkém množství nejen v tuzemsku, ale licenčně také v Polsku. Kniha se tedy zabývá jak tuzemskými typy RTO, tak polskými modely, které jsou neméně zajímavé. I v této modelové řadě vznikly projekty, jež se realizovaly pouze ve formě prototypů, či jednotlivých kusů. Příkladem může být kloubová verze RTO-K. Zatímco v tuzemsku vznikla v jediném kusu, v Polsku se nejednalo o žádnou vzácnost. Kapitola věnovaná kloubovým autobusům vyjma jiného vysvětluje celou řadu dosud přetrvávajících nejasností okolo těchto zajímavých vozidel. Dalším pozoruhodným a málo známým modelem je RTO-SAP, ten je popsán v základním autobusovém provedení, ale také jako
přenosový vůz Československé televize. Nemůže chybět samostatná kapitola o autobusech využívaných pro jiné účely, než je přeprava osob. Jedná se o firemní sériově stavěné verze i o dodatečné individuální úpravy běžných autobusů. V knize nelze také opominout skutečnost, že ač byly podvozky Škoda 706 RTO-ch určené primárně k montáži autobusových karoserií, celá řada těchto šasi posloužila k nesení automobilových nástaveb, především pak valníkových, ale i vysokozdvižných plošin aj.
Publikace se věnuje legendárnímu nákladnímu automobilu Tatra 111, jeho konstrukci, použití, typovým odvozeninám, nástavbám i zajímavým užitím jeho částí v jiných vozidlech. Tatra 111 se používala ve velké míře v armádě, zpočátku v německé, potom československé. Jako velký dříč se uplatnila i v civilním sektoru.
Tato publikace je věnovaná modelu Škoda 706. Výhodou konstrukce autobusového podvozku Škoda 706 RO je nízká nástupní výška a další přednost se týká rozměrné karoserie, oboje se hodilo při dalším využití a nasazování, které nemělo nic společného s hromadnou přepravou osob. Část publikace je věnovaná různým úpravám pro mobilní rentgenové pracoviště, pojízdnou dílnu, knihovnu, laboratoř, stěhovací skříň apod. Oficiální úpravy prováděné finálními výrobci doplní ještě fotografie autobusů, jejichž úprava pro dané účely proběhla individuálně až po jejich vyřazení z hromadné dopravy. Počátky tuzemské sériové výroby bezkapotového užitkového automobilu patřily vozu pro odvoz odpadu z domácností s typovým značením Škoda 706 ROK. Stejně tak nelze opomenout prototypy autobusů se samonosnou karoserií pocházející z pražské Avie.1
Nákladní automobil Praga V3S je držitelem mnoha "nejj": nejznámější automobil značky Praga; nejznámější užitkový automobil vyrobený na území Čech, Moravy a Slovenska; nejdéle vyráběný tuzemský nákladní automobil; nejdéle provozovaný užitkový automobil apod. Mezi uživateli si získal pověst nezničitelného dříče, který je provozně nenáročný, a přestože se u něj s přibývajícím věkem projevovaly i určité nedostatky, nedá na Pragu V3S řada provozovatelů a řidičů dodnes dopustit. O kvalitách konstrukce jistě svědčí i to, že vozidlo je stále součástí automobilového parku armády ČR. To jsou tedy důvody proč se Praga V3S stala prvním nákladním vozem, o kterém jsme připravili v nakladatelství GRADA publikaci. V té se čtenář seznámí nejen se základním provedením vozu, ale také s modernizacemi M1 a M2, kterými automobil během výroby prošel. Další modernizace M6 a M6T se již nerealizovaly při sériové výrobě, nýbrž vznikaly během generálních oprav. Ty ovšem výrazným způsobem změnily parametry i vzhled vozu, proto v publikaci nebudou chybět. Jsou zde uvedeny sériové i individuální nástavby, a těch se za 37 let výroby na automobil namontovalo značné množství. Samostatná kapitola představuje vojenské speciály, především pancéřovaný model s krycím názvem Ještěrka. Během dlouhé doby produkce vozu probíhal také vývoj nových nástupců, kteří měly automobil nahradit, k tomu ovšem nikdy nedošlo. O to zajímavější budou v mnoha případech dosud nepublikované materiály o projektech vozidel Avia S 430 a Děvín.
