I když jsou Miky a Beny povahově naprosto odlišní, už od dětství je spojuje výjimečné přátelství. Svěřují si navzájem svá největší tajemství a vědí, že u toho druhého vždycky najdou porozumění.
Spřízněnost jejich duší nabere nový význam v pubertě. Stačí jedna osudová noc ve stanu, aby si uvědomili, že je mezi nimi něco víc než jen pouhé přátelství. Než se ale kluci stihnou s novými pocity nějak popasovat, Benyho rodina se odstěhuje.
Po několika letech se oba mladíci znovu setkají. Dokážou ale navázat tam, kde přestali? Nebo se propast mezi nimi rozevřela natolik, že neexistuje most, který by ji dokázal překlenout.
Elena zažívá krušné časy. Nedávno se rozešla se svým žárlivým přítelem. V jednom kuse se dohaduje s tátou, protože nedokáže skousnout jeho sexistické manýry, které začíná přebírat i její mladší bratr Lukáš. Navíc začaly letní prázdniny a máma jí domluvila tu nejhorší možnou brigádu. Elu tak teď místo pohodičky v klimatizované kanceláři čeká úmorná dřina na rozpálené vinici.
Všechno má ale svoji světlou stránku – ta se v tomto případě zhmotnila v osobě Nikolase, Elenina sexy parťáka z vinohradu. Mezi mlčenlivým dlouhánem a svéráznou dívkou brzy přeskočí jiskra. Jenže i pan Dokonalý má svá tajemství a pokud se má jejich vztah změnit v něco víc než jen letní milenecké vzplanutí plné vášně, budou muset překonat nejednu překážku.
NĚKDY JSME SCHOPNI ČEHOKOLIV, ABYCHOM DOSÁHLI SPRAVEDLNOSTI…
Místní gymnázium se potýká s vandalismem nebývalého rozsahu. Souvisí nějak posprejovaná zeď školy, vyplavené záchody a rozbité okno ředitelny s nedávnou brutální vraždou studentky Julie Formanové? Vše ukazuje na partičku teenagerů soustředěnou kolem Julčina dvojčete Sabiny.
Tajemství, které spojuje nesourodou skupinu přátel, roztočí kolotoč krutých událostí. Na povrch začíná vyplouvat skutečnost, že někteří z nás jsou schopni zabíjet druhé bez mrknutí oka…
Jenže i tam, kde vládnou nenávist a lži, může přežívat naděje.
"Pochopíme někdy, jak některý věci, na kterých tak moc lpíme, jsou bezcenný, a ty, kterých si máme skutečně vážit, bereme jako pouhou samozřejmost?
Po náhodném návratu do rodné vsi Michal netuší, jak dramatické chvíle ho čekají. Musí čelit nejen bolestivým vzpomínkám, ale také se vyrovnat s naprosto nečekaným rozuzlením a odhalením strašlivého tajemství, které po tolika letech vyplouvá na povrch.
Tohle byla ta nejpodivnější podoba naděje, jakou jsem kdy spatřil. Naděje, ty dvířka v naší mysli, který dokážeme pootevřít natolik, abychom vklouzli dovnitř a pořádně za sebou zabouchli. Naděje, ve který se chceme ztratit. A přesně takovou jsi tu po sobě zanechala…
