Publikace je napsána na základě osobních vzpomínek ing. dr. Jana Čermáka - stavitele přehrad v Oderském povodí. Přes jejich osobní charakter však na čtenáře silně zapůsobí nezměrné úsilí stavitelů i dělníků, kteří u nás realizovali vodní díla v průběhu 20. století. Vždyť životní a pracovní osudy Jana Čermáka (1903-1988) skoro krok za krokem kopírovaly průběh století, v němž se zrodila naše největší vodní díla, ale kdy také naše společnost prožila největší zvraty a dramata.
S bouřlivým rozvojem těžebního a hutního průmyslu na Ostravsku vznikla potřeba zajistit pro tuto oblast republiky dostatek užitkové a pitné vody. Bylo tomu tak za první republiky, v období druhé světové války, ale zejména po roce 1945. Po roce 1948 byl realizací několika významných přehradních staveb (Kružberk, Žermanice atd.) pověřen mladý stavitel ing. Jan Čermák. Během několika let se tento muž stal respektovaným odborníkem, bez jehož erudice, technických znalostí, zkušeností a mimořádných osobních vlastností by stavby nevznikly.
Kniha zachycuje nejen stavby jež vodohospodář Jan Čermák navrhoval nebo řídil, ale velkou měrou se věnuje technickému řešení i podrobnostem kolem výstavby vodních děl a vodních staveb realizovaných na území Československa v průběhu 20.století.
Publikace představí hlavního konstruktéra Tatry Kopřivnice v druhé polovině 20. století. Ing. Milan Galia - syn podnikového archiváře Aloise Galii - byl nejvýznamnější z kopřivnické generace rodiny Galiů, jež své osudy úzce spojila s rozvíjející se evropskou automobilkou. Jeho bratr Alois byl konstruktérem vznětových motorů a bratr Stanislav technologem. Tyto rodinné předpoklady, věrnost značce a technická erudice se prolínají celým životem hlavního hrdiny knížky.
Život Milana Galii lze v pravém slova smyslu charakterizovat jako život s erbem Tatry. Dvacet čtyři let ve funkci je nejdelší doba ze všech jeho předchůdců a velmi těžko někdo tento rekord překoná. Jeho vzpomínky populárním způsobem přibližují dobrodružství vynalézání a hledání nových technických principů, dobové souvislosti i osudy jednotlivých vozů v 2. polovině 20. století, v době nejproduktivnějšího období Tatry Kopřivnice. Tehdy se ročně v Kopřivnici vyrábělo 15 300 vozů. Mezi lety 1945 až 1992 vyrobila Tatra celkem 347 073 nákladních automobilů, převážně třínápravových. Tatra patřila mezi největší výrobce terénních vozů v Evropě. A inženýr Milan Galia na tomto jevišti špičkové techniky sehrál důstojnou a životaschopnou roli.
