Publikace je určena především restaurátorům, kurátorům sbírek nebo historikům umění. Tedy těm, kteří nemají speciální přírodovědné znalosti, ale přicházejí do styku s materiálovými průzkumy uměleckých děl a často je také sami zadávají. Měla by jim pomoci orientovat se ve výsledcích a závěrech chemických analýz a představit ty analytické metody, které jsou při studiu historických materiálů používány nejčastěji, ukázat jejich možnosti i omezení i jejich nároky na odběr vzorku. Měla by také upozornit na některé relativně nové, méně rozšířené, většinou i méně dostupné analytické metody, jejichž rozšíření je však jen otázkou času.

Publikace podává výčet fyzikálních a chemických metod aktuálně používaných pro analýzu uměleckých a historických materiálů. Zabývá se odběrem reprezentativního vzorku, výběrem analytické metody i interpretací výsledku. Ke všem prezentovaným analytickým postupům je uveden jak chemický nebo fyzikální princip metody, tak i praktické příklady z oblasti analýzy uměleckých a historických materiálů.

Obor analytické chemie se velmi rychle rozvíjí. Řada metod, které se před 20 lety používaly jen ojediněle, na mimořádně vybavených pracovištích, je dnes běžně dostupná i pro rutinní analýzy. Samozřejmě, i v tomto okamžiku už existují další nové metody, citlivější, s většími možnostmi, ale běžně nedostupné, z nichž některé časem zevšední.