Neobyčejný příběh o nezlomné lásce k rodné hroudě a také o hrdinném boji proti lidské závisti i zaslepené touze po cizím majetku.
Zcela unikátní svědectví o statku rodiny Zíků se odvíjí na pozadí rozpadu Rakousko-uherského císařství, zrodu Československé republiky, první i druhé světové války a v neposlední řadě také totalitního komunistického režimu po roce 1948 až do současnosti.
Přes všechnu nepřízeň osudu se nakonec potomkům Františka Zíky podařilo znova úspěšně hospodařit na svém statku, a to hlavně díky nezdolné víře, neutuchajícímu přesvědčení o své pravdě a zároveň neskutečně tvrdé práci, i když často za cenu nejvyšší – za cenu krve i lidských životů.
Statek je symbolem lidského odhodlání bojovat v nelehkých dobách za svůj osud, právo na svobodu a bránit svůj majetek mnohdy doslova i vlastníma rukama.
Zcela mimořádný příběh, inspirovaný skutečnými událostmi, nám připomíná sílu lidských hodnot a také odhodlání nepodlehnout žádnému zlu, ať už je sebevětší.
Příběh Bedřicha, Jaroslava a Heleny začíná v roce 1938 v Československu okupovaném nacisty. V té době vznikl v protektorátu Čechy a Morava odboj proti hitlerovskému Německu – ilegální armáda a organizace Obrana národa.
Co všechno se odehraje v životě hlavních hrdinů a jak dopadne v této nelehké době jejich přátelství? Proč v těžkých dobách často i ti nejlepší a nejvěrnější tak snadno převléknou kabát? Co dovede lidi k udávání svých nejbližších přátel, a dokonce rodiny? Rodí se velká nenávist vždy pouze ze strachu?
Armádní generál Heliodor Píka patří k prvním obětem komunistického režimu v Československu.
Tento román byl napsán, aby se na minulost nezapomínalo a aby se podobné justiční vraždy už nikdy neopakovaly. Kniha zachycuje místy až neuvěřitelný příběh o lidské nenávisti, ideologické zaslepenosti, naprostém odporu k odlišnosti názoru a až zločineckému způsobu uvažování.
Člověkem označovaným za vraha generála Heliodora Píky je prokurátor JUDr. Karel Vaš. Nebyl však sám. Je zde řada dalších, na které padá stejný, ne-li větší podíl viny na likvidaci člověka, jenž se mohl stát nejen profesní, ale hlavně lidskou a morální autoritou v čele naší země.
Každý se v životě může setkat s protivníky, názorovými odpůrci a nepřáteli. Ve válce je nepřítelem příslušník válčící protistrany. Názorový odpůrce je legitimní protivník – a nemusí se stát naším nepřítelem. V dějinách lidstva se však objevují stále a znova případy, kdy se rozdílnost názoru mění v nepřátelství končící až fyzickou likvidací. Právě takovým případem je justiční vražda generála Heliodora Píky – oběti lidské nenávisti.
„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… Studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost. Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl… Přece však rád přinesu tuto násilnou oběť, bude‑li sloužit k uklidnění v národě, k jeho sjednocení.“ Heliodor Píka
