I tento svazek věnovaný německým ponorkám z období druhé světové války nabídne čtenáři podrobný popis vývoje této zbraně, jak se ubíral od porážky Císařského námořnictva přes zákaz výroby ponorek v Německu, zakotvený ve Versaillské smlouvy, a jejich tajný vývoj prostřednictvím "krycíí" firmy v Nizozemsku až k vyvrcholení tohoto procesu, kterým se v roce 1935 stalo vytvoření první ponorkové flotily. V pasáži, věnované historii bojového nasazení ponorek, jsou zmíněny příklady lodí typu VII A, VII B, VII D, VII E a VII F, hlavní pozornost se však soustřeďuje na hlavní a nejrozšířenější typ VII C. Zájemce o tento druh zbraně zde nalezne srovnání se standardními spojeneckými ponorkami a zmínky o přednostech i slabinách německých lodí, jakož i taktice vedení ponorkové války.
Kniha poutavě líčí vývoj ponorek pro potřeby Kriegsmarine, jejich postupné zdokonalování od pouhých ponorných člunů s malým akčním rádiem a primitivním vnitřním uspořádáním až po skutečné ponorky, které vydržely dlouho pod hladinou, pluly dostatečně rychle, byly vybaveny patřičnou výzbrojí a pro spojenecké konvoje se staly skutečným nebezpečím. Cesta k těmto vyspělým ponorkám byla však příliš složitá a naštěstí pro spojence byly nasazeny příliš pozdě.
Historie fascinujícího souboje lodí, které měly sloužit jako ochrana konvojů zásobojujících Velkou Británii během druhé světové války, a německých ponorek, které se postupně z malých plavidel vyvinuly ve skutečné zabijáky. Jak pravil Churchill, nepřátelské ponorky byly jedinou věcí, které ho děsily. Autor se v knize zaměřil jak na technickou stránku strojů, výzbroj a výstroj, tak také na nesmírně obtížný život posádek, jejichž ztráty byly na obou stranách děsivé. Napínavé líčení vzájemného střetávání doprovázejí unikátní dobové fotografie a statistické analýzy.
Jen málo vojenských objektů, postavených Němci během 2. světové války působí tak impozantním dojmem, jako ponorkové základny a bunkry. Tato publikace poskytuje detailní pohled na stavby vybudované na francouzském pobřeží (Brest, Lorient, St. Nazaire, La Pallice, Bordeaux), v Norsku (Bergen, Trondheim) a Německu (Kiel, Hamburk, Helgoland. Zaměřuje se rovněž na obrovský montážní komplex Valentin v Brémách, kde se měly kompletovat ponorky nového typu XXI. Zmíněny jsou domovské přístavy ponorkových flotil a čtenář se může dozvědět mnoho zajímavého rovněž o poválečných osudech jednotlivých bunkrů a základen, neboť většina z nich přečkala válku bez větší úhony. Nesporně atraktivní téma doplňuje velké množství dobových fotografií a schémat.
