Cirkulární ekonomie a ekonomika
Společenské paradigma, postavení, budoucnost a praktické souvislosti
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
297 Kč 267 KčIhned ke stažení
i: 42129 n: 27146192r: 12485Tištěná kniha
Pevná šitá vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
349 Kč 297 KčSkladem
i
Poslední aktualizace skladu 11. 11. 2024 23:47
i: 41384 n: 27132300r: 12485 Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Publikace představuje postupný rozvoj cirkulární ekonomie jako reakci na prosazování cirkulární ekonomiky v reálném světě a také jako reakci na společenskou poptávku, resp. společenské paradigma, promítnuté do politických rozhodnutí. Mapuje základní vztahy mezi tradiční ekonomií a jejími východisky a mezi cirkulární ekonomií a postuláty, ze kterých vychází. Předkládá řadu otázek, které bude brzy potřeba řešit. Jsou mezi nimi například přijatelné meze regulací, přijatelné meze podpory cirkulárních výrobních řetězců, přirozené prameny růstu cirkulární ekonomiky a řada dalších.
Publikace také upozorňuje na novou složitost vztahů mezi politikou a ekonomií, jak vyplývá ze specifického postavení cirkulární ekonomie jako teoretického ekonomického naplnění nových společenských požadavků. Je určena všem subjektům, které se zabývají problematikou cirkulární ekonomiky, tj. od výrobních společností přes finalisty až k subjektům zabývajícím se likvidací odpadu. Publikace je rovněž určena studentům vysokých škol a univerzit, neboť problematika bezodpadového hospodářství patří k významným cílům Evropské unie.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Z obsahu knihy Cirkulární ekonomie a ekonomika
O AUTORECH
ÚVODEM: CIRKULÁRNÍ KVADRATURA KRUHU
1. CIRKULARITA A JEJÍ VZTAH K REALITĚ A KE SPOLEČENSKÉ OBJEDNÁVCE
1.1 21. století: „Revoluční“ trendy v ekonomickém myšlení
1.1.1 Nová ekonomie, alternativní destrukce a kreativní ekonomika
1.1.2 Nová ekonomika a nová ekonomie
1.1.3 Alternativní směry
1.1.4 Kreativní: ekonomie, ekonomika, třída, průmysly…
1.1.5 Kořeny kreativní ekonomie a její souvislost s cirkulární ekonomií
1.1.6 Další aspekty kreativní ekonomie
1.2 Zrod a pojmová podstata cirkulární ekonomie
1.2.1 Má cirkulární ekonomie oporu ve společnosti?
1.2.2 Pojmová podstata cirkulární ekonomie
1.2.3 Je cirkulární ekonomie reakce nebo startér strachu lidstva?
1.2.4 Důsledky existence paradigmatu
1.3 Některé ekonomické aspekty cirkulární ekonomie
1.3.1 Základní ekonomické postřehy
1.3.2 Zásadní odlišnost cirkulární ekonomie od zkoumaných teorií
1.3.3 Paradoxy případné globalizace paradigmatu
1.3.4 Základní obrys cirkulárního produkčního řetězce
1.3.5 Je cirkularita novinka?
1.3.6 Ilustrativní příběh elektroodpadu a pračky
1.3.7 Ilustrativní příběh hliníku – neschopnost udržení cyklu
1.3.8 Několik dalších poznámek k ekonomickým souvislostem
1.4 Ideologická podstata cirkulární ekonomie
1.4.1 Malthus
1.4.2 Další kořeny touhy po cirkularitě
1.4.3 Definice a ideologická podstata cirkulární ekonomie
1.5 Důsledky prosazování cirkulární ekonomiky
2. CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA A PRÁVO EVROPSKÉ UNIE
2.1 Cirkulární ekonomika a struktura „zelené“ politiky EU
2.1.1 Primární právo EU
2.1.2 Vývoj politiky životního prostředí v primárním právu
2.1.3 Obsah politiky životního prostředí v primárním právu
2.1.4 Sekundární (legislativní) právní akty
2.1.5 Terciární (nelegislativní) právní akty
2.2 Konkrétní opatření v oblasti oběhového hospodářství
2.2.1 Akční programy
2.2.2 Sedmý akční program: „Spokojený život v mezích naší planety“
2.2.3 Osmý akční program
2.2.4 Akční plány
2.2.5 První balíček pro oběhové hospodářství
2.2.6 Druhý balíček pro oběhové hospodářství
2.2.7 Závazné právní akty v rámci 1. balíčku oběhového hospodářství a strategie pro obaly
2.2.8 Revidovaná směrnice 2018/851 o odpadech
2.2.9 Revidovaná směrnice 2018/852 o obalech a obalových odpadech
2.2.10 Revidovaná směrnice 2018/850 o skládkách odpadů
2.2.11 Revidující směrnice 2018/849
2.2.12 Směrnice týkající se vozidel s ukončenou životností
2.2.13 Směrnice týkající se odstraňování použitých baterií
2.2.14 Směrnice týkající se využití odpadních elektrických a elektronických zařízení
2.2.15 Směrnice 2019/904 o zákazu plastů na jedno použití
3. TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY, VÝZKUM A VÝVOJ JAKO PODMÍNKA PROSAZENÍ CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY
3.1 Odraz cirkularity v normotvorné a v odborné literatuře
3.1.1 Cirkulární ekonomika z hlediska standardů – indikátory
3.1.2 Inovace jako motor cirkularity: jaké inovace nejvíce pomohly prosadit cirkulární ekonomiku?
3.1.3 Cirkularita v současné odborné literatuře
3.1.4 Průmysl 4.0: jak souvisí s cirkulární ekonomikou?
3.1.5 Zaměření výzkumu podle propojení vědních oblastí
3.2 Některé zahraniční zkušenosti s výzkumem
3.3 Podpora výzkumu v České republice
3.3.1 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)
3.3.2 Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK)
3.3.3 Modernizační fond
3.3.4 Technologická agentura České republiky (TA ČR)
3.3.5 Operační program Životní prostředí (OP ŽP)
3.4 Kdo financoval, financuje a bude financovat cirkularitu
3.4.1 Struktura financování vědy a výzkumu v České republice
3.4.2 Obecný pohled na efektivitu investic do vědy a výzkumu
3.4.3 Eco-Innovation Index
3.4.4 Význam racionálního měření a vyhodnocení výsledků
3.4.5 Podíl mezinárodních organizací, států, měst a soukromých společností
3.4.6 Města jako střediska cirkularity
3.5 Lze v rozumné době a za rozumných nákladů očekávat technologický průlom v oblasti cirkulární ekonomiky?
3.5.1 Příklady budoucích možností – produktivita energetických zdrojů
3.5.2 Možnosti uplatnění cirkulární ekonomiky v energetických tocích – produktivita
3.5.3 Produktivita pracovní síly
3.5.4 Jsou obnovitelné zdroje příkladem cirkulární ekonomiky?
3.5.5 Globální návaznosti a poznámky k ekonomickému rozvoji
3.5.6 Ekonomika projektových řešení – rozvoj a investice
3.5.7 Životní cykly projektů rozvoje – cirkulární cykly a investice
3.5.8 Krize a rizika projektových řešení
3.5.9 Ekonomický koncept jako východisko projektového návrhu
4. REGULACE, DANĚ, NORMY, PODPORA INVESTIC: PÁKY PROSAZENÍ PARADIGMATU A CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY DO PRAXE
4.1 Vytváření prostředí versus řízení ekonomiky
4.1.1 Institucionální okolnosti
4.1.2 Regulace, řízení pomocí daňových opatření, normotvorba: běžné metody ovlivňování hospodářství v tržních ekonomikách
4.2 Indikátory cirkularity
4.2.1 Rozdělení indikátorů CE z hlediska úrovně cirkularity
4.2.2 Rozdělení indikátorů CE z hlediska pilíře udržitelnosti
4.2.3 Rozdělení indikátorů CE z hlediska fáze životního cyklu
4.2.4 Indikátory cirkularity na podnikové úrovni
4.2.5 Nanoúroveň
5. REALITA CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY V EU A ČESKÉ REPUBLICE
5.1 Stav cirkulární ekonomiky a jejího pronikání do ekonomiky
5.1.1 Strategické projekty cirkulární ekonomiky v rámci EU
5.1.2 Indikátory cirkulární ekonomiky používané v Evropské unii
5.1.3 Kompozitní indikátor: eko-inovační index
5.1.4 Monitorovací rámec cirkulární ekonomiky v EU
5.1.5 Monitorování vzniku a zpracování odpadu
5.1.6 Produktivita zdrojů
5.1.7 Produkce odpadů, míra recyklace a další parametry v Česku
5.1.8 Produkce odpadu v Česku z pohledu odvětví
5.2 Konkrétní stav prosazování cirkulární ekonomiky v dopravě
5.2.1 Cirkulární ekonomika v dopravě a dopravní infrastruktuře
5.2.2 Přepravní objemy a objemy mezinárodního ochodu
5.2.3 Začlenění principů cirkulární ekonomiky do dopravy
6. VLIV PŘIJETÍ CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY NA VÝKON HOSPODÁŘSTVÍ
6.1 Regionální analýzy úrovně přijetí cirkulární ekonomiky
6.2 Klasifikace evropských států z hlediska úrovně rozvoje cirkulární ekonomiky
6.2.1 Metodika
6.2.2 Klasifikace států EU v letech 2010 a 2018
6.2.3 Klasifikace států podle úrovně změn indikátorů 2010–2018
7. NĚKTERÁ RIZIKA PROSAZOVÁNÍ CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY
7.1 Primární rizika negativních dopadů
7.2 Sekundární „kriminální“ rizika
ZÁVĚREM: CIRKULARITA ZVÍTĚZÍ – JDE JEN O CENU, KTEROU ZAPLATÍME
REJSTŘÍK
SLOVNÍČEK VYBRANÝCH POJMŮ
ABSTRAKT
ABSTRACT
Recenze
Tato publikace je na domácím knižním trhu ojedinělá. Nikoli proto, že by se tématu cirkulární ekonomiky věnovala jako první či jediná. Ale zřejmě poprvé se mezi čtenáře dostává kompaktní a přitom autorsky a i subtematicky rozmanitý počin, který spojuje několik dobrých charakteristik. Téma cirkularity je pojednáno odborně, nikoli laicky či povrchně. Je traktováno nepředpojatě, nikoli prvoplánově či ideologicky. A zároveň je v něm neustále patrná snaha o ekonomický přístup, o racionalitu, o uvědomění si faktu, že v reálném světě je vždy něco za něco – i v češtině jsme si zvykli používat trefný anglický termín trade-off. Takovéto charakteristiky jsou v případě vážné publikace bohulibé vždy, u tohoto tématu však obzvlášť.
Mojmír Hampl
V posledních letech jsme v oblasti ekonomie a ekonomiky svědky dynamických změn, které covidová krize ještě více akcelerovala. Přinesla změnu pohledu na ekonomický růst a boří mýty, že jediným cílem firem je maximalizace zisku. Pomalu začínáme chápat, že prioritu by kromě ekonomického růstu měla mít i bezpečnost, či životní prostředí. Začínáme se tedy posouvat k tzv. stakeholder kapitalismu, kdy podniky budou sledovat ještě další cíle, nejen maximalizaci zisku. Třeba environmentální. Předložený text je tedy v tomto kontextu mimořádně aktuální a představuje zcela komplexní pojednání o cirkulární ekonomice/ekonomii, od teorie, přes technologie, regulatorní rámec, možnosti financování až po identifikaci možných dopadů, jak na úrovni podniků, tak na úrovni státu. Míří na široký okruh uživatelů – odbornou veřejnost, podniky, které uvažují o cirkularitě, tvůrce politik a studenty, které daná problematika zajímá. Vzhledem k aktuálnosti a komplexnosti jsem pevně přesvědčena, že kniha si své čtenáře nalezne velmi lehce.
Danuše Nerudová
O Autorovi
Kislingerová EvaEva Kislingerová, prof. Ing. CSc., je vedoucí Katedry aplikované ekonomie a ekonomiky Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a členkou Katedry Strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Těžištěm jejího profesního zájmu je podniková ekonomika, manažerské finance, oceňování a insolvence podniku, aktuálně cirkulární ekonomika. Je trvale zapojena do výzkumu.
Je autorkou (spoluautorkou) řady publikací, např. Manažerská ekonomika, Manažerské finance, Finanční analýza – krok za krokem, Podniková ekonomika, Oceňování podniku, Sedm smrtelných hříchů podniků… Její publikační činnost ke konci roku 2020 přesahuje 467 publikačních záznamů. Je členkou několika vědeckých a oborových rad na veřejných vysokých školách, je členkou redakčních rad časopisů Politická ekonomie a Oceňování. Čtyři roky byla náměstkyní primátorky hl. m. Prahy pro finance a rozpočet. Své názory publikuje i na blogu https://blog.idnes.cz/blogeri.