0 Ks
0 Ks
0
Nákupní košík je prázdný.

K pokladně

Dějiny psychologie

2., přepracované a doplněné vydání

Tištěná kniha
Brožovaná vazba
449  382  -15 %
Sklademi

Poslední aktualizace skladu 05.12.2020 0:51
i: 37112 n: 27125289r: 11148
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Prolistovat knihu

Ukázky z E-knihy

Psychologie citlivě reaguje na předmět svého vědeckého zkoumání, kterým je lidská mysl a její proměny v prudce se vyvíjejícím světě. Údaje, které dříve nashromáždila, například o lidské sexualitě, motivaci nebo o rozdílech mezi muži a ženami, nezůstávají trvale platné, takže neustále vznikají její nové koncepty, směry a metodologické přístupy.
   
Na dějinách psychologie se tak lze poučit nejen o proměnlivosti psychologického vědění, ale i o jeho závislosti na dobovém kulturním kontextu. Kniha mapuje vznik a vnitřní diferenciaci oboru a jeho hlavní směry ve 20. století (behaviorismus, gestaltismus, dynamická, fenomenologická, transpersonální, kognitivní psychologie, systémové teorie aj.). Stranou nezůstaly ani postmoderní proudy v současné psychologii (feministická, diskurzivní či kritická psychologie).

Každá z kapitol obsahuje stručnou charakteristiku či základní myšlenkové paradigma příslušného vývojového období, životní příběhy a hlavní myšlenky jeho významných představitelů. Jednotlivá témata jsou uspořádána přehledně a čtivě.

Nové vydání bylo obohaceno o řadu nově dostupných pramenů, díky nimž bylo možné doplnit jak pojednání o novodobých směrech v psychologii (neogestaltismus, psychologie já, teorie sociálních reprezentací, sociální konstrukcionismus a další), tak o řadě osobností poslední doby.

Publikace je určena všem studentům psychologie a ostatních humanitních oborů a také zájemcům o psychologii z řad širší veřejnosti.

Z obsahu knihy Dějiny psychologie

Předmluva k prvnímu vydání
Předmluva k druhému vydání
   
DÍL A
Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie

   
1. Racionalismus
    1.1 René Descartes (1596–1650)
    1.2 Baruch (Benedictus) Spinoza (1632–1677)
    1.3 Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716)
    1.4 Christian Wolff (1679–1754)
   
2. Empirismus a asocianismus
    2.1 Empirismus
          2.1.1 Francis Bacon (1561–1626)
          2.1.2 Thomas Hobbes (1588–1679)
          2.1.3 John Locke (1632–1704)
          2.1.4 George Berkeley (1685–1753)
    2.2 Asocianismus
          2.2.1 David Hume (1711–1776)
          2.2.2 David Hartley (1705–1757)
          2.2.3 John Stuart Mill (1806–1873)
   
3. Osvícenství
    3.1 Voltaire (1694–1778)
    3.2 Julien Offray de La Mettrie (1709–1751)
          3.2.1 Étienne Bonnot de Condillac (1715–1780)
    3.3 Jean-Jacques Rousseau (1712–1778)
   
4. Německá filozofie
    4.1 Immanuel Kant (1724–1804)
          4.1.1 Kantova teorie poznání
          4.1.2 Kantova etika
    4.2 Johann Friedrich Herbart (1776–1841)
          4.2.1 Některé ohlasy Herbartova učení
    4.3 Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770−1831)
    4.4 Arthur Schopenhauer (1788–1860)
    4.5 Friedrich Wilhelm Nietzsche (1844–1900)
          4.5.1 Některé ohlasy Nietzschova učení
   
DÍL B
Vznik a vnitřní diferenciace oboru psychologie
   
5. Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy

    5.1 Filozofické předpoklady
          5.1.1 Auguste Comte (1798–1857)
          5.1.2 Herbert Spencer (1820–1903)
    5.2 Vývojové teorie
          5.2.1 Charles Robert Darwin (1809–1882)
    5.3 Rozvoj fyziologie
          5.3.1 Johannes Peter Müller (1801–1858)
          5.3.2 Hermann von Helmholtz (1821–1894)
          5.3.3 Jan Evangelista Purkyně (1787–1869)
          5.3.4 Ewald Hering (1834–1918)
    5.4 Rozvoj neurologie
          5.4.1 Frenologie
          5.4.2 Lokalizace řečových center
    5.5 Psychofyzika
          5.5.1 Ernst Heinrich Weber (1795–1878)
          5.5.2 Gustav Theodor Fechner (1801–1887)
          5.5.3 Stanley Smith Stevens (1906–1973)
   
6. Zakladatelé samostatné psychologie
    6.1 Wilhelm Maximilian Wundt (1832–1920)
    6.2 Francis Galton (1822–1911)
    6.3 Hermann Ebbinghaus (1850–1909)
    6.4 William James (1842–1910)
   
7. Historické psychologické školy
    7.1 Empirické a experimentální psychologické školy
          7.1.1 Strukturalismus
          7.1.2 Funkcionalismus
          7.1.3 Francouzská psychologie
          7.1.4 Würzburská škola
    7.2 Psychologické školy ovlivněné filozofií
          7.2.1 Rozumějící psychologie
          7.2.2 Psychologie aktu
          7.2.3 Vznik fenomenologie
          7.2.4 Filozofie života
          7.2.5 William McDougall (1871–1938)
   
DÍL C
Hlavní směry psychologie 20. století 

Úvod k dílu C
   
8. Gestaltismus – tvarová psychologie

    8.1 Vznik gestaltismu
    8.2 Lipská celostní škola
    8.3 Berlínská škola
          8.3.1 Max Wertheimer (1880–1943)
          8.3.2 Wolfgang Köhler (1887–1967)
          8.3.3 Kurt Koffka (1886–1941)
          8.3.4 Karl Duncker (1903–1940)
          8.3.5 Kurt Lewin (1890–1947)
    8.4 Neogestaltismus
          8.4.1 Kurt Goldstein (1878–1965)
          8.4.2 Fritz Heider (1896–1988)
          8.4.3 Leon Festinger (1919–1989)
    8.5 Závěr
   
9. Behaviorismus
    9.1 Předchůdci behaviorismu
          9.1.1 Ruská reflexní škola
          9.1.2 Edward Lee Thorndike (1874–1949)
    9.2 Raný behaviorismus J. B. Watsona
    9.3 Neobehaviorismus
          9.3.1 Edward Chace Tolman (1886–1959)
          9.3.2 Clark Leonard Hull (1884–1952)
          9.3.3 Burrhus Frederic Skinner (1904–1990)
    9.4 Hodnocení behaviorismu
   
10. Dynamická psychologie
     10.1 Psychoanalýza
            10.1.1 Sigmund Freud (1856–1939)
            10.1.2 Psychologie já
            10.1.3 Britská škola objektních vztahů
            10.1.4 Teorie citové vazby
            10.1.5 Americká škola objektních vztahů
            10.1.6 Psychologie self Heinze Kohuta (1913–1981)
     10.2 Slavní odpadlíci
            10.2.1 Alfred Adler (1870–1937)
            10.2.2 Carl Gustav Jung (1875–1961)
            10.2.3 Otto Rank (1884–1939)
            10.2.4 Wilhelm Reich (1897–1957)
     10.3 Kulturní psychoanalýza
            10.3.1 Karen Horneyová (1885–1952)
            10.3.2 Erich Fromm (1900–1980)
            10.3.3 Harry Stack Sullivan (1892–1949)
   
11. Existenciální a humanistická psychologie
     11.1 Evropská existenciální psychologie a její filozofická východiska
            11.1.1 Søren Aabye Kierkegaard (1813–1855)
            11.1.2 Martin Heidegger (1889–1976)
            11.1.3 Daseinsanalýza
            11.1.4 Logoterapie Viktora E. Frankla (1905–1997)
            11.1.5 Ronald David Laing (1927–1989)
     11.2 Humanistická psychologie
            11.2.1 Abraham Harold Maslow (1908–1970)
            11.2.2 Rollo Reece May (1909–1994)
     11.3 Carl Ransom Rogers (1902–1987)
   
12. Kognitivní psychologie
     12.1 Kuhnovo pojetí vědeckých revolucí
     12.2 Zakladatelé kognitivní psychologie
            12.2.1 George Armitage Miller (1920−2012)
            12.2.2 Jerome Seymour Bruner (1915−2016)
            12.2.3 Ulric Neisser (1928−2012)
            12.2.4 Noam Chomsky (1928)
     12.3 Umělá inteligence
            12.3.1 Alan Mathison Turing (1912–1954)
            12.3.2 Herbert A. Simon (1916–2001) a Allen Newell (1927–1992)
     12.4 Výzkum imaginace
     12.5 Fodorova teorie modulů
     12.6 Konekcionismus
     12.7 Závěr
   
13. Transpersonální psychologie
     13.1 Vznik transpersonální psychologie
     13.2 Předchůdci transpersonální psychologie
     13.3 Psychedelické hnutí
            13.3.1 Druhy psychedelické zkušenosti
     13.4 Předmět studia transpersonální psychologie
     13.5 Některé přírodovědné teorie rozšířeného vědomí
     13.6 Významní transpersonální psychologové
            13.6.1 Stanislav Grof (1931)
            13.6.2 Ken Wilber (1949)
     13.7 Závěr

DÍL D
Úvod do postmoderní psychologie

   
14. Počátky postmoderní psychologie
     14.1 Předchůdci postmoderní psychologie
     14.2 Někteří tvůrci postmoderního stanoviska
            14.2.1 Gregory Bateson (1904–1980)
            14.2.2 Humberto Maturana (1928) a Francisco J. Varela (1946–2001)
            14.2.3 Michel Foucault (1926–1984)
            14.2.4 Jacques Derrida (1930–2004)
            14.2.5 Kenneth J. Gergen (1934)
            14.2.6 Serge Moscovici (1925−2014)
   
15. Některé směry postmoderní psychologie
     15.1 Sociální konstrukcionismus
            15.1.1 Psychoterapie jako sociální konstrukce
            15.1.2 Hodnocení psychologického sociálního konstrukcionismu
     15.2 Diskurzivní analýza
            15.2.1 Foucaultovská diskurzivní analýza
            15.2.2 Diskurzivní psychologie Pottera a Edwardse
     15.3 Kritika hlavního proudu psychologie
            15.3.1 Kritika klinické psychologie
            15.3.2 Kritika vývojové psychologie
            15.3.3 Feministická psychologie
     15.4 Narativní psychologie
            15.4.1 Vznik narativní psychologie
            15.4.2 Soudobá narativní psychologie
   
O autorce
Literatura
Rejstřík jmenný
Rejstřík věcný

Tištěná kniha

Datum vydání: 03. 11. 2020
Katalogové číslo: 21034
ISBN: 978-80-271-2528-9
Formát / stran: 167×240, 416 stran

Poškozené knihy


Poškození knihy nemá žádný vliv na obsah. Kniha může mít například zažloutlé či vybledlé listy, natrženou nebo odřenou obálku, mírně naražené rohy či jiné podobné mechanické poškození, které však nebrání jejímu přečtení.

Více informací o poškozených knihách naleznete zde.
Dějiny psychologie

Tištěná kniha

Datum vydání: 03. 11. 2020
Katalogové číslo: 21034
ISBN: 978-80-271-2528-9
Formát / stran: 167×240, 416 stran
Jazyk: Čeština

Dějiny psychologie

2., přepracované a doplněné vydání

Tištěná kniha
Brožovaná vazba
449  382  -15 %
Sklademi

Poslední aktualizace skladu 05.12.2020 0:51
i: 37112 n: 27125289r: 11148
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Psychologie citlivě reaguje na předmět svého vědeckého zkoumání, kterým je lidská mysl a její proměny v prudce se vyvíjejícím světě. Údaje, které dříve nashromáždila, například o lidské sexualitě, motivaci nebo o rozdílech mezi muži a ženami, nezůstávají trvale platné, takže neustále vznikají její nové koncepty, směry a metodologické přístupy.
   
Na dějinách psychologie se tak lze poučit nejen o proměnlivosti psychologického vědění, ale i o jeho závislosti na dobovém kulturním kontextu. Kniha mapuje vznik a vnitřní diferenciaci oboru a jeho hlavní směry ve 20. století (behaviorismus, gestaltismus, dynamická, fenomenologická, transpersonální, kognitivní psychologie, systémové teorie aj.). Stranou nezůstaly ani postmoderní proudy v současné psychologii (feministická, diskurzivní či kritická psychologie).

Každá z kapitol obsahuje stručnou charakteristiku či základní myšlenkové paradigma příslušného vývojového období, životní příběhy a hlavní myšlenky jeho významných představitelů. Jednotlivá témata jsou uspořádána přehledně a čtivě.

Nové vydání bylo obohaceno o řadu nově dostupných pramenů, díky nimž bylo možné doplnit jak pojednání o novodobých směrech v psychologii (neogestaltismus, psychologie já, teorie sociálních reprezentací, sociální konstrukcionismus a další), tak o řadě osobností poslední doby.

Publikace je určena všem studentům psychologie a ostatních humanitních oborů a také zájemcům o psychologii z řad širší veřejnosti.

Z obsahu knihy Dějiny psychologie

Předmluva k prvnímu vydání
Předmluva k druhému vydání
   
DÍL A
Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie

   
1. Racionalismus
    1.1 René Descartes (1596–1650)
    1.2 Baruch (Benedictus) Spinoza (1632–1677)
    1.3 Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716)
    1.4 Christian Wolff (1679–1754)
   
2. Empirismus a asocianismus
    2.1 Empirismus
          2.1.1 Francis Bacon (1561–1626)
          2.1.2 Thomas Hobbes (1588–1679)
          2.1.3 John Locke (1632–1704)
          2.1.4 George Berkeley (1685–1753)
    2.2 Asocianismus
          2.2.1 David Hume (1711–1776)
          2.2.2 David Hartley (1705–1757)
          2.2.3 John Stuart Mill (1806–1873)
   
3. Osvícenství
    3.1 Voltaire (1694–1778)
    3.2 Julien Offray de La Mettrie (1709–1751)
          3.2.1 Étienne Bonnot de Condillac (1715–1780)
    3.3 Jean-Jacques Rousseau (1712–1778)
   
4. Německá filozofie
    4.1 Immanuel Kant (1724–1804)
          4.1.1 Kantova teorie poznání
          4.1.2 Kantova etika
    4.2 Johann Friedrich Herbart (1776–1841)
          4.2.1 Některé ohlasy Herbartova učení
    4.3 Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770−1831)
    4.4 Arthur Schopenhauer (1788–1860)
    4.5 Friedrich Wilhelm Nietzsche (1844–1900)
          4.5.1 Některé ohlasy Nietzschova učení
   
DÍL B
Vznik a vnitřní diferenciace oboru psychologie
   
5. Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy

    5.1 Filozofické předpoklady
          5.1.1 Auguste Comte (1798–1857)
          5.1.2 Herbert Spencer (1820–1903)
    5.2 Vývojové teorie
          5.2.1 Charles Robert Darwin (1809–1882)
    5.3 Rozvoj fyziologie
          5.3.1 Johannes Peter Müller (1801–1858)
          5.3.2 Hermann von Helmholtz (1821–1894)
          5.3.3 Jan Evangelista Purkyně (1787–1869)
          5.3.4 Ewald Hering (1834–1918)
    5.4 Rozvoj neurologie
          5.4.1 Frenologie
          5.4.2 Lokalizace řečových center
    5.5 Psychofyzika
          5.5.1 Ernst Heinrich Weber (1795–1878)
          5.5.2 Gustav Theodor Fechner (1801–1887)
          5.5.3 Stanley Smith Stevens (1906–1973)
   
6. Zakladatelé samostatné psychologie
    6.1 Wilhelm Maximilian Wundt (1832–1920)
    6.2 Francis Galton (1822–1911)
    6.3 Hermann Ebbinghaus (1850–1909)
    6.4 William James (1842–1910)
   
7. Historické psychologické školy
    7.1 Empirické a experimentální psychologické školy
          7.1.1 Strukturalismus
          7.1.2 Funkcionalismus
          7.1.3 Francouzská psychologie
          7.1.4 Würzburská škola
    7.2 Psychologické školy ovlivněné filozofií
          7.2.1 Rozumějící psychologie
          7.2.2 Psychologie aktu
          7.2.3 Vznik fenomenologie
          7.2.4 Filozofie života
          7.2.5 William McDougall (1871–1938)
   
DÍL C
Hlavní směry psychologie 20. století 

Úvod k dílu C
   
8. Gestaltismus – tvarová psychologie

    8.1 Vznik gestaltismu
    8.2 Lipská celostní škola
    8.3 Berlínská škola
          8.3.1 Max Wertheimer (1880–1943)
          8.3.2 Wolfgang Köhler (1887–1967)
          8.3.3 Kurt Koffka (1886–1941)
          8.3.4 Karl Duncker (1903–1940)
          8.3.5 Kurt Lewin (1890–1947)
    8.4 Neogestaltismus
          8.4.1 Kurt Goldstein (1878–1965)
          8.4.2 Fritz Heider (1896–1988)
          8.4.3 Leon Festinger (1919–1989)
    8.5 Závěr
   
9. Behaviorismus
    9.1 Předchůdci behaviorismu
          9.1.1 Ruská reflexní škola
          9.1.2 Edward Lee Thorndike (1874–1949)
    9.2 Raný behaviorismus J. B. Watsona
    9.3 Neobehaviorismus
          9.3.1 Edward Chace Tolman (1886–1959)
          9.3.2 Clark Leonard Hull (1884–1952)
          9.3.3 Burrhus Frederic Skinner (1904–1990)
    9.4 Hodnocení behaviorismu
   
10. Dynamická psychologie
     10.1 Psychoanalýza
            10.1.1 Sigmund Freud (1856–1939)
            10.1.2 Psychologie já
            10.1.3 Britská škola objektních vztahů
            10.1.4 Teorie citové vazby
            10.1.5 Americká škola objektních vztahů
            10.1.6 Psychologie self Heinze Kohuta (1913–1981)
     10.2 Slavní odpadlíci
            10.2.1 Alfred Adler (1870–1937)
            10.2.2 Carl Gustav Jung (1875–1961)
            10.2.3 Otto Rank (1884–1939)
            10.2.4 Wilhelm Reich (1897–1957)
     10.3 Kulturní psychoanalýza
            10.3.1 Karen Horneyová (1885–1952)
            10.3.2 Erich Fromm (1900–1980)
            10.3.3 Harry Stack Sullivan (1892–1949)
   
11. Existenciální a humanistická psychologie
     11.1 Evropská existenciální psychologie a její filozofická východiska
            11.1.1 Søren Aabye Kierkegaard (1813–1855)
            11.1.2 Martin Heidegger (1889–1976)
            11.1.3 Daseinsanalýza
            11.1.4 Logoterapie Viktora E. Frankla (1905–1997)
            11.1.5 Ronald David Laing (1927–1989)
     11.2 Humanistická psychologie
            11.2.1 Abraham Harold Maslow (1908–1970)
            11.2.2 Rollo Reece May (1909–1994)
     11.3 Carl Ransom Rogers (1902–1987)
   
12. Kognitivní psychologie
     12.1 Kuhnovo pojetí vědeckých revolucí
     12.2 Zakladatelé kognitivní psychologie
            12.2.1 George Armitage Miller (1920−2012)
            12.2.2 Jerome Seymour Bruner (1915−2016)
            12.2.3 Ulric Neisser (1928−2012)
            12.2.4 Noam Chomsky (1928)
     12.3 Umělá inteligence
            12.3.1 Alan Mathison Turing (1912–1954)
            12.3.2 Herbert A. Simon (1916–2001) a Allen Newell (1927–1992)
     12.4 Výzkum imaginace
     12.5 Fodorova teorie modulů
     12.6 Konekcionismus
     12.7 Závěr
   
13. Transpersonální psychologie
     13.1 Vznik transpersonální psychologie
     13.2 Předchůdci transpersonální psychologie
     13.3 Psychedelické hnutí
            13.3.1 Druhy psychedelické zkušenosti
     13.4 Předmět studia transpersonální psychologie
     13.5 Některé přírodovědné teorie rozšířeného vědomí
     13.6 Významní transpersonální psychologové
            13.6.1 Stanislav Grof (1931)
            13.6.2 Ken Wilber (1949)
     13.7 Závěr

DÍL D
Úvod do postmoderní psychologie

   
14. Počátky postmoderní psychologie
     14.1 Předchůdci postmoderní psychologie
     14.2 Někteří tvůrci postmoderního stanoviska
            14.2.1 Gregory Bateson (1904–1980)
            14.2.2 Humberto Maturana (1928) a Francisco J. Varela (1946–2001)
            14.2.3 Michel Foucault (1926–1984)
            14.2.4 Jacques Derrida (1930–2004)
            14.2.5 Kenneth J. Gergen (1934)
            14.2.6 Serge Moscovici (1925−2014)
   
15. Některé směry postmoderní psychologie
     15.1 Sociální konstrukcionismus
            15.1.1 Psychoterapie jako sociální konstrukce
            15.1.2 Hodnocení psychologického sociálního konstrukcionismu
     15.2 Diskurzivní analýza
            15.2.1 Foucaultovská diskurzivní analýza
            15.2.2 Diskurzivní psychologie Pottera a Edwardse
     15.3 Kritika hlavního proudu psychologie
            15.3.1 Kritika klinické psychologie
            15.3.2 Kritika vývojové psychologie
            15.3.3 Feministická psychologie
     15.4 Narativní psychologie
            15.4.1 Vznik narativní psychologie
            15.4.2 Soudobá narativní psychologie
   
O autorce
Literatura
Rejstřík jmenný
Rejstřík věcný

O Autorovi

Plháková Alena
Odbornice v oblasti obecné psychologie a dějin psychologie. Vystudovala obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Dlouhodobě se zabývá problematikou inteligence a tvořivosti, historií psychoanalytického hnutí a postmoderní psychologii.

Hodnocení čtenářů

Knihu ještě nikdo nehodnotil. Přihlašte se do svého účtu a buďte první!

Zobrazit všechny recenze Přihlásit

Čtenáři, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili

Tištěná 509  -15 %
E-kniha 300  -41 %
Tištěná 849  -15 %
E-kniha 722  -15 %
Tištěná 365  -15 %
E-kniha 310  -15 %
Tištěná 297  -15 %
E-kniha 252  -15 %
Tištěná 390  -15 %
E-kniha 332  -15 %
Tištěná 305  -15 %
E-kniha 259  -15 %

Přihlášení k newsletteru

Vyberte si prosím obory, které vás zajímají a my vám budeme zasílat informace o knihách přizpůsobené vašemu zájmu



















Tento souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů dáváte společnosti Grada Publishing, a.s. pro účely zasílání obchodních sdělení (marketingových nabídek) a jiných marketingových aktivit vůči Vaší osobě. Tento Váš souhlas můžete kdykoliv odvolat a obchodní sdělení Vám pak nebudou dále zasílána. Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů naleznete zde.
Pole zanechte prosím prázdné

Přihlásit

Přihlásit přes sociální sítě:

Registrace



 

 

 
Síla hesla:
 

 
 

Fakturační adresa

Tento souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů dáváte společnosti Grada Publishing, a.s. pro účely zasílání obchodních sdělení (marketingových nabídek) a jiných marketingových aktivit vůči Vaší osobě. Tento Váš souhlas můžete kdykoliv odvolat a obchodní sdělení Vám pak nebudou dále zasílána. Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů naleznete zde.