Nejnovější odborná publikace týkající se diagnostiky a terapie duševních poruch předkládá lékařům, klinickým psychologům a všem pracovníkům zabývajícím se problematikou duševních poruch dokonalý přehled o diagnostickém procesu, symptomatice, syndromologii a nozologii duševních poruch.
Když přijde pacient do psychiatrické ordinace, je snahou psychiatra rozpoznat, zda a jakou psychickou poruchou trpí. Hledání a rozpoznání dávno nebo nedávno objevených, zjištěných a pojmenovaných psychických poruch je vrcholem jeho činnosti. Prokazuje tím jak své odborné znalosti, tak i osobní inteligenci.
V každém medicínském oboru v současné době existuje řada knih a příruček, které napomáhají nejen ke správné diagnostice, ale i k co nejvhodnějšímu způsobu léčby. V psychiatrii tomu není jinak. V současnosti je vývoj ve všech medicínských oborech, a tudíž i v psychiatrii, velmi rychlý.
Autoři této publikace se proto snaží zachytit nejnovější trendy a výzkumy tohoto oboru. Nabízejí mimo jiné seznámení se správným psychologickým přístupem k pacientovi, informují o psychofarmakoterapii, šokové terapii, rehabilitaci a mnohém dalším, aby čtenář získal komplexní pohled na aktuální proudy v oblasti duševních poruch.
Z obsahu knihy Diagnostika a terapie duševních poruch
Úvod
Z historie české a světové psychiatrie
Část I Diagnostika duševních poruch
1. Diagnostický proces
1.1 Obecné zásady diagnostiky v psychiatrii
1.2 Duševní zdraví a duševní porucha (nemoc)
1.3 Modely duševních (a behaviorálních) poruch
1.4 Rozpoznání duševně nemocného
1.5 Klasi?kační soustavy a diagnostika
1.6 Diagnostika – dynamický proces
1.7 Subjektivní činitelé v diagnostice
1.8 Objektivní faktory v diagnostice
1.9 Získávání a zpracování informací
1.9.1 Rozmluva s nemocným a jeho pozorování
1.9.2 Anamnestické údaje
1.9.3 Nynější onemocnění
1.9.4 Zaměřené psychiatrické vyšetření
1.9.5 Tělesné vyšetření
1.9.6 Popis chování
1.9.7 Psychiatrické zhodnocení (psychopatologický rozbor)
1.9.8 Diagnostický závěr
2. Symptomy duševních poruch
2.1 Symptom
2.2 Vnímání a jeho poruchy
2.2.1 Zvláštní projevy vnímání
2.2.2 Poruchy vnímání
2.3 Emotivita a její poruchy
2.3.1 Charakteristické rysy emocí
2.3.2 Rozdělení emocí
2.3.3 Somatické projevy emocí
2.3.4 Poruchy emotivity
2.3.5 Poruchy afektů
2.3.6 Poruchy nálad
2.3.7 Poruchy vyšších citů
2.3.8 Fobie
2.4 Paměť a její poruchy
2.4.1 Vlastnosti paměti
2.4.2 Poruchy paměti
2.5 Intelekt a jeho poruchy
2.5.1 Strukturální elementy
2.5.2 Vyšetřování intelektu
2.5.3 Poruchy intelektu
2.6 Myšlení a jeho poruchy
2.6.1 Poruchy myšlení
2.7 Vědomí a jeho poruchy
2.7.1 Změny vědomí
2.7.2 Poruchy vědomí
2.8 Pozornost a její poruchy
2.8.1 Poruchy pozornosti
2.9 Orientace a její poruchy
2.9.1 Poruchy orientace
2.10 Pudy, instinkty a jejich poruchy
2.10.1 Poruchy instinktů
2.10.2 Poruchy pudů
2.11 Jednání, vůle a jejich poruchy
2.11.1 Poruchy volního jednání
2.11.2 Poruchy vůle
2.11.3 Poruchy jednání
2.12 Osobnost a její poruchy
2.12.1 Snahy po třídění osobnosti
2.12.2 Vyšetřování osobnosti
2.12.3 Poruchy osobnosti
2.13 Somatické projevy u duševních poruch
2.13.1 Neklid
3. Syndromy duševních poruch
3.1 Syndrom
3.2 Abstinenční syndrom
3.3 Akinetický syndrom
3.4 Amentní syndrom
3.5 Anxiózní syndrom
3.6 Apatický a apaticko-abulický syndrom
3.7 Autistický syndrom
3.8 Deliriózní (delirantní) syndrom
3.9 Depersonalizační syndrom
3.10 Depresivní syndrom
3.11 Fobický syndrom
3.12 Halucinatorní syndrom
3.13 Halucinatorně paranoidní syndrom
3.14 Hyperkinetický syndrom
3.15 Hypochondrický syndrom
3.16 Hysterický syndrom (konverzní, disociační)
3.17 Katatonní syndrom
3.18 Manický syndrom
3.19 Neurastenický syndrom
3.20 Obnubilatorní syndrom
3.21 Obsedantní syndrom
3.22 Oneiroidní syndrom
3.23 Organický psychosyndrom (dementní syndrom)
3.24 Paranoidní syndrom
3.25 Paranoidně halucinatorní syndrom
3.26 Neurologické syndromy
3.26.1 Korové a podkorové syndromy
4. Duševní poruchy
4.1 F00–09 – Organické duševní poruchy včetně symptomatických
4.1.1 F00 – Demence u Alzheimerovy choroby
4.1.2 Psychické poruchy při cévních onemocněních mozku
4.1.3 F02 – Demence u chorob klasi?kovaných jinde
4.1.4 Psychické poruchy při zánětlivých onemocněních mozku
4.1.5 Psychické poruchy při expanzivních procesech nitrolebních
4.1.6 Psychické projevy při epilepsii
4.1.7 Psychické poruchy při lues
4.1.8 F04 – Organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem a jinými
4.1.9 F05 – Delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami
4.1.10 F06 – Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění
4.1.11 F06.0 – Organická halucinóza
4.1.12 F06.1 – Organická katatonní porucha
4.1.13 F06.2 – Organický syndrom s bludy (schizoformní)
4.1.14 F06.3 – Organické afektivní poruchy
4.1.15 F06.4–06.6 – Organická úzkostná porucha, organická disociační porucha, organická emoční labilita – astenická porucha
4.1.16 F06.7 – Mírná kognitivní porucha
4.1.17 F07 – Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku
4.2 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek
4.2.1 F10 – Poruchy vyvolané požíváním alkoholu
4.2.2 Drogové závislosti jiné než na alkoholu
4.3 F20–29 – Schizofrenie, schizotypní poruchy a poruchy s bludy
4.3.1 F20 – Schizofrenie
4.3.2 F21 – Schizotypní porucha
4.3.3 F22 Trvalé duševní poruchy s bludy
4.3.4 F23 – Akutní a přechodné psychotické poruchy
4.3.5 F24 – Indukovaná porucha s bludy
4.3.6 F25 – Schizoafektivní poruchy
4.4 F30–39 Afektivní poruchy (poruchy nálady)
4.4.1 F30 – Manická epizoda
4.4.2 F31 – Bipolární afektivní porucha
4.4.3 F33 – Rekurentní depresivní porucha
4.4.4 F34 – Trvalé poruchy nálady
4.4.5 Výpovědi nemocných o depresi
4.5 F40–49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy
4.5.1 F40 – Fobické úzkostné poruchy
4.5.2 F43 – Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení
4.5.3 F44 – Disociační (konverzní) poruchy
4.5.4 F45 – Somatoformní poruchy
4.5.5 F48 – Jiné neurotické poruchy
4.6 F50 – Poruchy příjmu potravy
4.6.1 F50.0 – Mentální anorexie
4.6.2 F50.2 – Mentální bulimie
4.7 F51 Neorganické poruchy spánku
4.7.1 F51.0 – Neorganická nespavost
4.7.2 F51.1 – Neorganická hypersomnie
4.7.3 F51.2 – Neorganické poruchy rytmu spánek–bdění
4.7.4 F51.3 – Somnambulismus (náměsíčnost)
4.7.5 F51.4 – Noční děsy (pavor nocturnus)
4.7.6 F51.5 – Noční můry (úzkostné sny)
4.8 F52 – Sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí
4.9 F53 – Duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím (neklasi?kované jinde)
4.9.1 Psychické poruchy v období puberty a při menses
4.10 F55 – Abúzus látek nevyvolávajících závislost
4.11 F60–69 – Poruchy osobnosti a chování u dospělých
4.11.1 De?nice, terminologie
4.11.2 Klasi?kace
4.11.3 Epidemiologie
4.11.4 Etiologie a patogeneze
4.11.5 Rizikové faktory a prevence
4.11.6 Klinický obraz
4.11.7 Diagnostická kritéria a klinický obraz jednotlivých poruch osobnosti
4.11.8 Terapie poruch osobnosti
4.12 F63 – Návykové a impulzivní poruchy
4.12.1 F63.0 – Patologické hráčství (gambling)
4.12.2 F63.1 – Patologické zakládání požárů (pyromanie)
4.12.3 F63.2 – Patologické kradení (kleptomanie)
4.12.4 F63.3 – Trichotillomanie
4.13 F64 – Poruchy pohlavní identity
4.13.1 F64.0 – Transsexualismus
4.13.2 F64.1 – Transvestitismus
4.13.3 F64.2 – Porucha pohlavní identity v dětství
4.14 F65 – Poruchy sexuální preference
4.14.1 F65.0 – Fetišismus
4.14.2 F65.2 – Exhibicionismus
4.14.3 F65.4 – Pedo?lie
4.14.4 F65.5 – Sadomasochismus
4.15 F70–79 – Mentální retardace
4.15.1 Mentální retardace na podkladě chromozomálních odchylek
4.15.2 Mentální retardace na podkladě metabolických poruch
4.15.3 Mentální retardace na bázi heredodegenerativních poruch
4.15.4 Sociální faktory v etiologii mentální retardace
4.15.5 Diagnostika mentální retardace (podle SZO)
Část II Terapie duševních poruch
5. Psychologický přístup
5.1 Úvod a de?nice
5.2 Rozhovor
5.2.1 Rozhovor, jeho struktura a funkce
5.2.2 Některé speci?cké problémy
5.2.3 Sdělování diagnózy duševního onemocnění
5.2.4 Vedení rozhovoru s pozůstalými
5.3 Psychologický přístup k sobě jako zdravotníkovi
5.3.1 Burn-out syndrom
5.3.2 Prevence burn-out syndromu
6. Psychoterapie
6.1 Výzkum účinnosti psychoterapie
6.2 Psychoterapie v zobrazovacích metodách CNS
6.3 Kvalita života a duševní porucha
6.4 Hlavní směry a metody psychoterapie
6.4.1 Hlubinná a psychoanalytická psychoterapie
6.4.2 Dynamická a interpersonální psychoterapie
6.4.3 Rogersovská psychoterapie
6.4.4 Behaviorální psychoterapie
6.4.5 Kognitivní psychoterapie
6.4.6 Kognitivně behaviorální psychoterapie
6.4.7 Racionální psychoterapie
6.4.8 Sugestivní a hypnotická psychoterapie
6.4.9 Nácviková psychoterapie
6.4.10 Logoterapie a existenciální analýza
6.4.11 Gestalt psychoterapie (GPT)
6.4.12 Psychoterapeutické přístupy zaměřené na práci s tělem
6.4.13 Rodinná psychoterapie (RT)
6.4.14 Integrativní psychoterapie
6.4.15 Terapeutická komunita (TK) (léčebné společenství)
6.4.16 Některé další psychoterapeutické metody
6.5 Krizová intervence
6.5.1 De?nice, spouštěče, průběh
6.5.2 Suicidiální krize
6.5.3 Organizace a limity krizové intervence
6.5.4 Zásady psychoterapie a farmakoterapie
7. Psychofarmakoterapie
7.1 Úvod
7.2 Psychostimulancia
7.3 Hypnotika
7.3.1 Klasická hypnosedativa
7.3.2 Benzodiazepiny
7.3.3 Z-hypnotika, pyrazinové deriváty
7.3.4 Terapie poruch spánku úpravou cirkadiánního rytmu – melatonin
7.3.5 Agonisté melatoninových receptorů
7.3.6 Další léčiva využívaná v léčbě poruch spánku
7.4 Antidepresiva
7.4.1 Antidepresiva I. generace
7.4.2 Antidepresiva II. generace
7.4.3 Antidepresiva III. generace – SSRI, ASRI, SARI, NARI, DARI
7.4.4 Antidepresiva IV. generace: SNRI, NaSSA, DNRI
7.4.5 Inhibitory zpětného vychytávání – RUI, Hypericum perforatum
7.4.6 SRE – stimulanty zpětného vychytávání serotoninu
7.4.7 MASSA – agonisté melatoninových receptorů a antagonisté serotoninových receptorů
7.4.8 Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
7.4.9 Závěr
7.5 Anxiolytika
7.5.1 Propandiolová anxiolytika
7.5.2 Benzodiazepinová anxiolytika
7.5.3 Nebenzodiazepinová anxiolytika
7.6 Thymoprofylaktika
7.6.1 Lithium
7.6.2 Antiepileptika II. generace – valproáty a karbamazepin
7.6.3 Novější thymoprofylaktika – antiepileptika III. generace, lamotrigin, gabapentin, pregabalin, topiramat
7.7 Antipsychotika
7.7.1 Kontraindikace podání antipsychotik
7.7.2 Akutní podání
7.7.3 Antipsychotika první generace (AP I. generace)
7.7.4 Antipsychotika II. generace
7.7.5 Depotní antipsychotika – prevence relapsu
7.7.6 Interakce antipsychotik
7.8 Neuroprotektiva a kognitiva
7.8.1 Kognitiva
7.8.2 Další látky využívané k léčbě demence
7.9 Léčiva používaná v léčbě závislosti na opioidech, alkoholu a tabáku
7.9.1 Detoxikace a detoxi?kace
7.9.2 Substituční terapie
7.9.3 ,,Anti-cravingová léčba“
7.9.4 Senzibilizační léčba
7.9.5 Terapie závislosti na tabáku
7.10 Léčba erektilní dysfunkce
7.10.1 Stanovení diagnózy
7.10.2 Perorální léčba s centrálním účinkem, tzv. sexuální tonika, centrální alfa-2 adrenergní antagonisté
7.10.3 Perorální léčba s periferním účinkem
7.10.4 Další možnosti léčby
7.11 Fytoterapie v psychiatrii
7.11.1 Hypnotika a sedativa
7.11.2 Antidepresiva
7.11.3 Nootropika a prokognitiva
7.11.4 Ženšen
7.11.5 Bachovy květy nejsou byliny, ale homeopatika
7.12 Interakce psychofarmak, výhodné a nevýhodné kombinace psychofarmak
7.12.1 Farmaceutické interakce
7.12.2 Farmakokinetické interakce
7.12.3 Interakce na úrovni farmakodynamické
7.12.4 Některé vhodné a nevhodné kombinace antidepresiv a antipsychotik
7.12.5 Závěr
7.13 Intoxikace psychofarmaky
7.14 Psychofarmaka v nepsychiatrických indikacích
7.15 Volba psychofarmaka u de?novaných skupin pacientů
7.15.1 Volba psychofarmaka v dětském věku
7.15.2 Volba psychofarmaka ve stáří
7.15.3 Volba psychofarmaka v graviditě a laktaci
7.15.4 Volba psychofarmaka při současné hyperplazii prostaty
7.15.5 Volba psychofarmaka při současné kardiopatii
7.15.6 Volba psychofarmaka při současné nefro- a hepatopatii
7.15.7 Volba psychofarmaka při současné nadváze
7.15.8 Volba psychofarmaka při současné sexuální dysfunkci
7.15.9 Volba psychofarmaka při současné Parkinsonově nemoci
7.15.10 Volba psychofarmaka při současné zvýšené záchvatové pohotovosti
8. Fyzické omezení a omezovací prostředky
8.1 Omezovací prostředky v psychiatrii
8.2 Přijetí do lůžkového psychiatrického zařízení bez souhlasu nemocného
8.3 Aplikace psychofarmak bez souhlasu pacienta a umělá výživa sondou
9. Biologické terapie
9.1 Elektrokonvulzivní terapie (EKT)
9.1.1 Metodika postupu při EKT
9.1.2 Frekvence EKT
9.1.3 Nežádoucí účinky po EKT
9.1.4 EKT u speciálních populací
9.1.5 Souběžná farmakoterapie
9.1.6 EEG
9.1.7 Mechanismus účinku
9.1.8 Závěr
9.2 Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS)
9.2.1 Mechanismus stimulace
9.2.2 Mechanismus účinku
9.3 Vagová stimulace (VNS)
9.4 Fototerapie
9.5 Experimentální metody
9.5.1 Magnetická konvulzivní terapie (magnetic seizure therapy, MST)
9.5.2 Hluboká mozková stimulace (DBS)
10. Psychiatrická rehabilitace a socioterapie
10.1 Cíle
10.2 Historie
10.3 Rehabilitace pracovní
10.4 Rehabilitace léčebná
10.5 Rehabilitace sociálně-psychologická a pedagogická
10.6 Rehabilitace sociálně-psychologická
10.7 Lázeňská léčba v psychiatrii
11. Terapeutické postupy v léčbě duševních poruch
Literatura
Rejstřík