Finanční trhy
Učebnice s programem na generování cvičných testů
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
349 Kč 297 KčUšetříte 52 Kč
Skladem
i
Poslední aktualizace skladu 06. 12. 2024 4:24
i: 24650 n: 24758718r: 9076 i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
297 Kč 267 KčUšetříte 30 Kč
Ihned ke stažení
i: 24950 n: 27192991r: 9076 Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Učebnice se věnuje nejdůležitějším oblastem problematiky finančních trhů a finančních investičních instrumentů. Zkušený autor nejprve vymezuje finanční trhy a jejich funkce a představuje finanční instituce, jejich produkty a služby. Následně se věnuje úrokovým sazbám a základním druhům finančních investičních instrumentů. Podrobněji rozebírá klasické finanční instrumenty, termínované derivátové instrumenty, cenné papíry majetkových investičních a podílových fondů a strukturované produkty. Na závěr se zabývá i regulací a dohledem ve finančním systému a současným vývojem světového finančního systému a světové ekonomiky.
Učebnice je určena zejména studentům oborů zaměřených na problematiku finančních trhů vyučovaných na ekonomických či právních vysokých školách, ale mohou ji využívat i ekonomicky orientované střední školy.
Je ojedinělá mimo jiné tím, že její součástí je program na generování cvičných testů, který ocení jak studenti, jež si mohou na testech ověřit a upevnit své znalosti, tak učitelé dané problematiky.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Z obsahu knihy Finanční trhy
1 FINANČNÍ TRHY, JEJICH VYMEZENÍ A FUNKCE V EKONOMICE 23
1 Úvod do teorie finančních trhů 24
1.1 Finanční systém a jeho funkce 24
1.2 Vztahy ekonomického a finančního systému 25
1.2.1 Základní toky v ekonomickém systému 26
1.2.2 Základní druhy trhů působících v ekonomice 27
1.3 Způsoby externího financování ekonomických subjektů 32
1.3.1 Přímé financování 33
1.3.2 Polopřímé financování 33
1.3.3 Nepřímé financování 33
2 Podstata investic a základní způsoby jejich členění 35
2.1 Reálné a finanční investice 36
2.1.1 Reálné investice 36
2.1.2 Finanční investice 37
2.1.2.1 Vymezení reálných a finančních aktiv 37
2.1.2.1.1 Druhy finančních aktiv 38
2.1.2.1.2 Proces tvorby finančních aktiv 39
2.2 Přímé a portfoliové investice 42
2.2.1 Přímé investice 42
2.2.2 Portfoliové investice 42
3 Členění finančního trhu 43
3.1 Peněžní trh 44
3.1.1 Trh krátkodobých úvěrů 44
3.1.2 Trh krátkodobých cenných papírů 44
3.2 Kapitálový trh 45
3.2.1 Trh dlouhodobých úvěrů 45
3.2.2 Trh dlouhodobých cenných papírů 45
3.3 Trhy s cizími měnami 46
3.3.1 Trhy devizové 46
3.3.2 Trhy valutové 46
3.4 Trhy drahých kovů 46
4 Struktura trhu cenných papírů 47
4.1 Trhy primární a sekundární 47
4.1.1 Primární trhy cenných papírů 48
4.1.2 Sekundární trhy cenných papírů 48
4.2 Trhy veřejné a neveřejné 48
4.2.1 Veřejné trhy cenných papírů 48
4.2.1.1 Veřejné trhy primární 49
4.2.1.2 Veřejné trhy sekundární 49
4.2.1.2.1 Veřejné sekundární organizované trhy 49
4.2.1.2.1.1 Trhy burzovní 49
4.2.1.2.1.2 Organizované trhy mimoburzovní 50
4.2.1.2.2 Veřejné sekundární neorganizované trhy 50
4.2.2 Neveřejné (smluvní) trhy cenných papírů 50
4.2.2.1 Neveřejné trhy primární 50
4.2.2.2 Neveřejné trhy sekundární 50
5 Faktory integrace jednotlivých segmentů finančního trhu 51
5.1 Aktuální tržní podmínky 51
5.2 Spekulace, resp. hedging 51
5.3 Arbitráž 52
2 FINANČNÍ INSTITUCE, JEJICH PRODUKTY A?SLUŽBY 53
1 Kategorizace subjektů působících ve finančním sektoru 54
1.1 Teoretické členění finančních institucí 54
1.2 Systemizace finančních institucí používaná v praxi 55
2 Instituce sektoru bankovnictví 56
2.1 Centrální banka 57
2.1.1 Funkce centrální banky 57
2.1.1.1 Makroekonomická funkce centrální banky 58
2.1.1.1.1 Měnová /monetární/ politika 58
2.1.1.1.2 Emitování hotovostních peněz 58
2.1.1.1.3 Devizová činnost 58
2.1.1.2 Mikroekonomická funkce centrální banky 58
2.1.1.2.1 Regulace obchodních bank a provádění bankovního dohledu 59
2.1.1.2.2 Působení jako banka ban 60
2.1.1.2.3 Působení jako banka státu (vlády) 60
2.1.1.2.4 Reprezentace státu v měnové oblasti 60
2.1.2 Nástroje měnové politiky centrální banky 60
2.1.2.1 Nepřímé nástroje monetární regulace 61
2.1.2.1.1 Diskontní nástroje 61
2.1.2.1.1.1 Diskontní úvěry 62
2.1.2.1.1.2 Reeskontní úvěry 62
2.1.2.1.1.3 Lombardní úvěry 62
2.1.2.1.2 Obchody na volném trhu 62
2.1.2.1.2.1 Nákupy a?prodeje cenných papírů 63
2.1.2.1.2.2 Repo obchody a?reverzní repo obchody 63
2.1.2.1.3 Povinné minimální rezervy 64
2.1.2.1.4 Konverze a swapy cizích měn 65
2.1.2.1.5 Devizové intervence 65
2.1.2.2 Přímé nástroje monetární regulace 66
2.1.2.2.1 Pravidla likvidity 66
2.1.2.2.2 Úvěrové kontingenty 67
2.1.2.2.3 Úrokové limity, resp. úrokové stropy 67
2.1.2.2.4 Povinné vklady 67
2.2 Obchodní banky 67
2.2.1 Funkce obchodních bank 68
2.2.2 Zásady činnosti obchodních bank 68
2.2.3 Vymezení pojmů bankovní operace, bankovní obchody a?bankovní produkty 69
2.2.3.1 Bankovní operace 69
2.2.3.2 Bankovní obchody 69
2.2.3.3 Bankovní produkty 70
2.2.4 Druhy bankovních produktů 70
2.2.5 Úvěrové bankovní produkty 70
2.2.5.1 Teoretické aspekty systemizace bankovních úvěrů 71
2.2.5.2 Standardní úvěrové produkty obchodních bank 75
2.2.5.2.1 Peněžní úvěry 75
2.2.5.2.1.1 Kontokorentní úvěry 75
2.2.5.2.1.2 Lombardní úvěry 76
2.2.5.2.1.3 Eskontní úvěry 77
2.2.5.2.1.4 Osobní a?spotřebitelské úvěry 77
2.2.5.2.1.5 Emisní úvěry 78
2.2.5.2.1.6 Hypoteční úvěry 79
2.2.5.2.2 Závazkové úvěry a?záruky 79
2.2.5.2.2.1 Bankovní záruky 79
2.2.5.2.2.2 Akceptační úvěry 80
2.2.5.2.2.3 Avalové úvěry 80
2.2.5.2.3 Speciální finančně úvěrové produkty 80
2.2.5.2.3.1 Faktoring 81
2.2.5.2.3.2 Forfaiting 81
2.2.5.2.3.3 Finanční leasing 82
2.2.5.2.4 Syntetické úvěrové bankovní produkty 82
2.2.5.2.4.1 Kreditní (úvěrové) karty 82
2.2.5.2.4.2 Úvěry spadající do produktů bankopojištění 82
2.2.6 Investiční bankovní produkty 83
2.2.6.1 Bankovní vklady (depozita) 83
2.2.6.1.1 Vklady na bankovních účtech 83
2.2.6.1.1.1 Vklady vedené na běžných účtech 84
2.2.6.1.1.2 Vkladové (depozitní) účty 84
2.2.6.1.2 Vklady na vkladních knížkách 85
2.2.6.1.3 Speciální druhy vkladů 85
2.2.6.1.3.1 Spoření účelová 86
2.2.6.1.3.2 Majetková spoření 86
2.2.6.1.3.3 Podřízené vklady 86
2.2.6.1.3.4 Spoření spojená se životním pojištěním 87
2.2.6.2 Bankovní dluhopisy 87
2.2.6.2.1 Depozitní certifikáty 87
2.2.6.2.2 Depozitní směnky 88
2.2.6.2.3 Bankovní obligace 88
2.2.6.2.4 Hypoteční zástavní listy (hypoteční obligace) 88
2.2.6.3 Ostatní druhy bankovních produktů 88
2.2.7 Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu 89
2.2.7.1 Mezibankovní obchody uzavírané mezi obchodními bankami 89
2.2.7.2 Mezibankovní obchody mezi obchodními bankami a?bankou centrální 90
2.2.8 Obchody komerčních bank s vlastními cennými papíry na sekundárním trhu 90
2.3 Nebankovní spořitelní instituce 91
2.3.1 Spořitelní a úvěrní družstva 91
2.3.2 Další nebankovní spořitelní instituce 91
3 Nebankovní instituce sektoru investičních služeb 92
3.1 Obchodníci s cennými papíry 92
3.1.1 Brokerské společnosti 92
3.1.2 Dealerské společnosti 92
3.2 Investiční společnosti 93
3.3 Investiční fondy 93
3.3.1 Investiční fondy kolektivního investování 94
3.3.2 Investiční fondy typu Exchange Traded Funds 94
3.3.3 Hedgeové investiční fondy, resp. investiční fondy kvalifikovaných investorů 95
3.4 Penzijní společnosti a penzijní fondy 95
3.4.1 Penzijní (důchodové) spoření 97
3.4.2 Doplňkové penzijní (důchodové) spoření 97
3.5 Burzy, resp. regulované organizované trhy 97
3.5.1 Systemizace burz podle předmětného zaměření jejich činnosti 98
3.5.1.1 Burzy cenných papírů 99
3.5.1.2 Burzy devizové 99
3.5.1.3 Burzy komoditní 99
3.5.2 Členění burz z hlediska prodlevy ve vypořádání obchodů 99
3.5.2.1 Burzy promptní (spotové) 100
3.5.2.2 Burzy termínové 100
4 Instituce sektoru pojišťovnictví 100
4.1 Pojišťovny 101
4.1.1 Rozdělení pojišťoven z hlediska šíře zaměření jejich činnosti 101
4.1.1.1 Pojišťovny specializované 101
4.1.1.2 Pojišťovny univerzální 102
4.1.2 Rozdělení pojišťoven z hlediska právní formy 102
4.1.2.1 Pojišťovny s právní formou akciových společností 102
4.1.2.2 Vzájemné pojišťovny 102
4.1.2.3 Státní, resp. veřejnoprávní pojišťovny 102
4.1.3 Rozdělení pojišťoven z hlediska předmětného zaměření jejich činnosti 102
4.1.3.1 Pojišťovny působící v odvětví životních pojištění 103
4.1.3.1.1 Pojištění pro případ smrti 103
4.1.3.1.2 Pojištění pro případ dožití 103
4.1.3.1.3 Smíšené životní pojištění 103
4.1.3.1.3.1 Kapitálové životní pojištění 104
4.1.3.1.3.2 Investiční životní pojištění 104
4.1.3.2 Pojišťovny působící v odvětví neživotních pojištění 105
4.1.3.2.1 Pojištění úrazová 105
4.1.3.2.2 Komerční zdravotní pojištění 105
4.1.3.2.3 Pojištění majetková 105
4.1.3.2.4 Pojištění odpovědnostní 106
4.2 Zajišťovny 106
5 Další licencované subjekty finančního systému 106
5.1 Licencované instituce podnikatelského zaměření 107
5.1.1 Provozovatelé vypořádacích systémů 107
5.1.2 Ratingové agentury 107
5.2 Instituce účelově zřizované státem 107
5.2.1 Instituce regulace a?dohledu 108
5.2.2 Subjekty nezbytné pro fungování finančního systému 108
5.2.3 Státní fondy 109
5.2.4 Ostatní státní instituce 109
5.3 Licencované (resp. registrované) profese fyzických osob 109
6 Ostatní subjekty působící ve finančním sektoru 110
6.1 Nelicencované právnické osoby 110
6.1.1 Organizované neregulované trhy 110
6.1.2 Nebankovní faktoringové, forfaitingové a?leasingové společnosti 110
6.1.3 Účelově zřizované neziskové organizace 110
6.2 Nelicencované fyzické osoby 111
7 Finanční konglomeráty 111
8 Nadnárodní finanční instituce 111
9 Mezinárodní finanční instituce 112
3 ÚROKOVÉ SAZBY A JEJICH VÝZNAM V EKONOMICE 113
1 Funkce úrokových sazeb ve finančním a ekonomickém systému 114
2 Teorie úrokových sazeb 115
2.1 Klasická teorie úrokových sazeb 115
2.2 Úroková teorie preference likvidity 118
2.3 Úroková teorie zapůjčitelných fondů 122
2.4 Úroková teorie racionálního očekávání 126
3 Vzájemné vazby jednotlivých druhů úrokových sazeb 127
3.1 Úrokové sazby vyhlašované centrální bankou 128
3.2 Mezibankovní úrokové sazby 128
3.3 Tržní úrokové sazby 129
3.3.1 Základní tržní ( prime rate ) úrokové sazby 130
3.3.2 Standardní tržní úrokové sazby 130
4 Mechanismus regulace úrokových sazeb 130
4 KLÍČOVÉ FAKTORY FUNGOVÁNÍ FINANČNÍHO TRHU 131
1 Vymezení termínu investice a jejich základní charakteristika 132
2 Všeobecné předpoklady investiční aktivity 132
2.1 Bohatství 132
2.2 Kvalita investičního prostředí 133
3 Faktory individuální investiční strategie 134
3.1 Výnosnost 134
3.1.1 Hodnocení výnosnosti finančních investic 135
3.1.2 Statické hodnocení výnosnosti finančních investic 136
3.1.2.1 Ukazatele nominální výnosnosti 136
3.1.2.1.1 Jednotlivé druhy (dílčích) výnosů 137
3.1.2.1.1.1 Běžné výnosy 137
3.1.2.1.1.2 Kapitálové výnosy 138
3.1.2.1.2 Celkový výnos 138
3.1.2.1.3 Míra celkového výnosu, resp. výnosové procento 139
3.1.2.2 Ukazatele reálné výnosnosti 142
3.1.3 Dynamické metody hodnocení výnosnosti finančních investic 142
3.1.3.1 Hodnota peněz v čase 142
3.1.3.2 Současná a budoucí hodnota investic 143
3.1.3.2.1 Podstata úročení a odúročení (diskontování) 143
3.1.3.2.2 Diskontování vícenásobných cash flow získaných v budoucnosti 147
3.1.3.3 Funkční podstata dynamických metod hodnocení výnosnosti finančních investic 149
3.1.3.4 Nejvýznamnější faktory ovlivňující velikost odúročitele, resp. úročitele 151
3.1.3.5 Způsoby použití dynamických metod v procesu investičního rozhodování 153
3.1.3.5.1 Metoda čisté současné hodnoty 153
3.1.3.5.2 Metoda vnitřní míry výnosu (metoda vnitřního výnosového procenta) 160
3.2 Rizikovost 162
3.2.1 Druhy investičního rizika 162
3.2.1.1 Riziko změn úrokové míry (resp. úrokových sazeb) 163
3.2.1.2 Riziko inflační 163
3.2.1.3 Riziko událostí 163
3.2.1.4 Riziko insolvence, resp. možného úpadku emitenta 163
3.2.1.5 Riziko likvidity předmětného investičního nástroje 163
3.2.1.6 Riziko měnové 164
3.2.1.7 Riziko právní 164
3.2.1.8 Riziko operační 164
3.2.1.9 Riziko vlastností (resp. smluvních ustanovení) jednotlivých investičních nástrojů 164
3.2.2 Predikce rizikovosti finančních investic 164
3.2.2.1 Určování rizikovosti subjektivními odhady 165
3.2.2.2 Určování rizikovosti statistickými nástroji 165
3.2.3 Diverzifikace investičního portfolia 167
3.3 Likvidita 169
3.4 Investiční rozhodování při souběžném uvažování výnosnosti, rizikovosti a likvidity 170
3.4.1 Uvažování faktorů rizikovosti a likvidity při použití metody čisté současné hodnoty 170
3.4.2 Uvažování faktorů rizikovosti a likvidity při použití metody vnitřní míry výnosu 174
5 ZÁKLADNÍ DRUHY FINANČNÍCH INVESTIČNÍCH INSTRUMENTŮ 175
1 Finanční nástroje investičního a neinvestičního charakteru 176
1.1 Finanční investiční instrumenty 176
1.2 Finanční instrumenty neinvestiční povahy 176
2 Základní druhy investičních nástrojů 177
2.1 Klasické investiční nástroje 177
2.1.1 Klasické finanční investiční instrumenty 178
2.1.2 Reálné investiční instrumenty 179
2.2 Termínové derivátové instrumenty 180
2.3 Cenné papíry majetkových investičních a podílových fondů 180
2.4 Strukturované produkty 180
3 Právní vymezení cenných papírů 182
6 KLASICKÉ INVESTIČNÍ INSTRUMENTY 183
1 Vymezení klasických investičních cenných papírů 184
1.1 Členění klasických investičních cenných papírů z hlediska délky jejich životnosti 184
1.1.1 Cenné papíry peněžního trhu 184
1.1.2 Cenné papíry kapitálového trhu 185
1.2 Členění klasických investičních cenných papírů podle majetkové podstaty 185
1.2.1 Majetkové cenné papíry 185
1.2.2 Dluhové (dlužní) cenné papíry 185
2 Podnikové (korporační) akcie 186
2.1 Základní druhy akcií 186
2.1.1 Kmenové akcie 186
2.1.2 Prioritní (preferenční) akcie 187
2.2 Fundamentální akciová analýza 188
2.2.1 Globální (makroekonomická) akciová analýza 189
2.2.1.1 Reálný výstup ekonomiky 189
2.2.1.2 Fiskální politika 190
2.2.1.3 Peněžní nabídka 190
2.2.1.4 Úrokové sazby 191
2.2.1.5 Inflace 191
2.2.1.6 Příliv, resp. odliv zahraničního kapitálu 192
2.2.1.7 Kvalita investičního prostředí 192
2.2.1.7.1 Schodky a nerovnováha 192
2.2.1.7.2 Cenové regulace a černý trh 192
2.2.1.7.3 Ekonomické a politické šoky 193
2.2.1.7.4 Korupce, hospodářská kriminalita a právní systém 193
2.2.2 Odvětvová (oborová) analýza 193
2.2.2.1 Citlivost odvětví na hospodářský cyklus 193
2.2.2.1.1 Odvětví cyklická 194
2.2.2.1.2 Odvětví neutrální 194
2.2.2.1.3 Odvětví anticyklická 194
2.2.2.2 Tržní struktura odvětví 194
2.2.2.3 Způsoby státní regulace v odvětví 194
2.2.2.4 Perspektivy budoucího vývoje odvětví 195
2.2.3 Analýza jednotlivých akciových společností a jimi emitovaných akcií 195
3 Dluhové cenné papíry (dluhopisy) 198
3.1 Model zapůjčitelných fondů 198
3.2 Základní druhy dluhopisů 201
3.2.1 Krátkodobé dluhopisy peněžního trhu 201
3.2.2 Dlouhodobé dluhopisy (obligace) 202
3.2.2.1 Členění obligací z hlediska ohraničenosti jejich životnosti, resp. délky splatnosti 202
3.2.2.2 Členění obligací podle výnosů z jejich držby 203
3.2.2.3 Členění obligací z hlediska zajištěnosti finančních nároků jejich držitelů 204
3.2.2.4 Členění obligací z hlediska zvláštních práv emitenta nebo jejich držitelů 204
3.2.2.5 Členění obligací z hlediska jejich denominace a upisování na domácích
a zahraničních trzích 205
3.3 (Fundamentální) analýza dluhopisů 206
3.3.1 Globální (makroekonomická) dluhopisová analýza 207
3.3.1.1 Reálný výstup ekonomiky 207
3.3.1.2 Fiskální politika 209
3.3.1.3 Peněžní nabídka 210
3.3.1.4 Úrokové sazby 210
3.3.1.5 Inflace 211
3.3.1.6 Příliv, resp. odliv zahraničního kapitálu 212
3.3.1.7 Kvalita investičního prostředí 212
3.3.2 Analýza jednotlivých emisí dluhopisů 213
3.3.2.1 Úročení dluhopisů z hlediska délky jejich splatnosti 213
3.3.2.2 Kategorizace dluhopisů podle druhu jejich emitenta 214
3.3.2.2.1 Podnikové /korporační/ obligace 214
3.3.2.2.2 Bankovní obligace 214
3.3.2.2.3 Komunální obligace 215
3.3.2.2.4 Státní obligace 215
3.3.2.3 Analýza rizikovosti jednotlivých emitentů dluhopisů 215
3.3.2.4 Faktor likvidity dluhopisů 217
3.3.2.5 Vzájemné působení jednotlivých faktorů při formování úrokových sazeb dluhopisů 218
3.3.2.6 Výpočet vnitřní (současné) hodnoty základních druhů dluhopisů 219
3.3.2.6.1 Výpočet vnitřní (současné) hodnoty fixně úročených kuponových obligací 219
3.3.2.6.2 Výpočet vnitřní (současné) hodnoty variabilně úročených kuponových obligací 221
3.3.2.6.3 Výpočet vnitřní (současné) hodnoty diskontovaných obligací 222
3.3.2.6.4 Výpočet vnitřní (současné) hodnoty dalších druhů obligací 223
4 Vývoj na trzích cenných papírů v průběhu hospodářského cyklu 223
5 Základní způsoby spekulace s cennými papíry 227
5.1 Základní způsoby spekulace 227
5.1.1 Spekulace na vzestup kurzu 228
5.1.2 Spekulace na pokles kurzu 229
6 Obchodování cizích měn 230
6.1 Devizový trh 231
6.1.1 Charakteristika spotového devizového trhu 231
6.1.2 Měnové páry 232
6.1.3 Účastníci obchodování na spotovém devizovém trhu 233
6.1.4 Specifika obchodování na spotovém devizovém trhu 235
6.2 Valutový trh 238
7 Investice do drahých kovů 238
7.1 Investice do zlata 238
7.1.1 Vymezení (fyzického) investičního zlata 239
7.1.2 Nejvýznamnější držitelé fyzického zlata 240
7.1.3 Specifika obchodování se zlatem 241
7.2 Investice do stříbra 242
7 TERMÍNOVÉ DERIVÁTOVÉ INSTRUMENTY 243
1 Vymezení promptních a termínových obchodů 244
1.1 Promptní obchody 244
1.2 Termínové obchody 244
2 Základní druhy termínových derivátových instrumentů 245
2.1 Členění termínových kontraktů podle vlastností a obchodovatelnosti 246
2.2 Členění termínových kontraktů podle podkladových aktiv 246
3 Pevné termínové kontrakty typu forward a futures 247
3.1 Kontrakty typu forward 248
3.2 Kontrakty typu futures 250
3.2.1 Vztah mezi vývojem kurzu futures a vývojem spotového kurzu jeho podkladového
aktiva 250
3.2.2 Praktické příklady spekulace a hedgingu prostřednictvím futures instrumentů 254
4 Swapové kontrakty 255
4.1 Standardizované swapové kontrakty 256
4.1.1 Úrokové swapy 256
4.1.1.1 Úrokové swapy založené na výměně fixních a variabilních úrokových plateb 257
4.1.1.2 Úrokové swapy založené na výměně odlišně stanovených variabilních úrokových
plateb 258
4.1.2 Měnové swapy 259
4.1.2.1 Měnové swapy založené na výměně pevných úrokových plateb 259
4.1.2.2 Měnové swapy založené na výměně pevných a variabilních úrokových plateb 260
4.1.2.3 Měnové swapy založené na výměně dvou různých druhů variabilních úrokových
plateb 260
4.1.3 Devizové swapy 260
4.2 Nestandardní swapové kontrakty 261
5 Opční instrumenty 261
5.1 Základní druhy opčních instrumentů ( Plain Vanilla opce) 262
5.1.1 Kupní a prodejní opce 263
5.1.1.1 Kupní opce 263
5.1.1.2 Prodejní opce 263
5.1.2 Evropské opce a americké opce 263
5.1.2.1 Evropské opce 264
5.1.2.2 Americké opce 264
5.1.3 Nejvýznamnější charakteristické vlastnosti Plain Vanilla opcí 264
5.1.3.1 Vztahy mezi Plain Vanilla opcemi a jejich podkladovými aktivy 264
5.1.3.2 Vnitřní a časová hodnota opčních instrumentů 267
5.1.3.3 Kryté a nekryté opce 269
5.1.3.4 Finanční páka a zajišťovací poměr 269
5.1.4 Oceňování Plain Vanilla opcí 270
5.1.5 Kombinace opcí 272
5.1.5.1 Opční kombinace typu straddle 272
5.1.5.2 Jiné příklady opčních kombinací 273
5.2 Exotické opce 274
5.2.1 Bermudské opce 274
5.2.2 Kanárské opce 274
5.2.3 Ladder opce 275
5.2.4 Bariérové opce 275
5.2.4.1 Knock-in bariérové opce 275
5.2.4.2 Knock-out bariérové opce 275
5.2.5 Opční instrumenty Cap , Floor a Collar 276
5.2.5.1 Opční kontrakty typu Cap 276
5.2.5.2 Opční kontrakty typu Floor 279
5.2.5.3 Opční kontrakty typu Collar 280
5.2.6 Opční listy 282
6 Složené (syntetické) termínové derivátové instrumenty 283
6.1 Složené (syntetické) termínové derivátové instrumenty první generace 283
6.1.1 Swapy úvěrového selhání 283
6.1.2 Další druhy složených derivátových instrumentů první generace 285
6.2 Složené (syntetické) termínové derivátové instrumenty druhé a vyšších generací 285
6.2.1 Složené termínové deriváty druhé generace 286
6.2.1.1 Pevné (nepodmíněné) syntetické termínové derivátové instrumenty druhé generace 286
6.2.1.1.1 Kontrakty typu Forward na swap 286
6.2.1.1.2 Kontrakty typu Forward na opci 286
6.2.1.2 Podmíněné (opční) syntetické termínové derivátové instrumenty druhé generace 286
6.2.1.2.1 Opce na termínové kontrakty typu forward 287
6.2.1.2.2 Opce na futures 287
6.2.1.2.3 Swapce (opce na swap) 288
6.2.1.2.4 Opce na opce, resp. na různé opční nástroje 289
6.2.1.2.4.1 Opce na opce (složené opce) 289
6.2.1.2.4.2 Opce na další druhy opčních instrumentů 290
6.3 Složené (syntetické) termínové derivátové instrumenty vyšších generací 290
8 CENNÉ PAPÍRY MAJETKOVÝCH INVESTIČNÍCH
A PODÍLOVÝCH FONDŮ 291
1 Vymezení majetkových investičních a podílových fondů 292
2 Klasické fondy kolektivního investování 292
2.1 Cenné papíry investičních fondů kolektivního investování 293
2.1.1 Specifika uzavřených investičních fondů kolektivního investování 293
2.1.2 Specifika otevřených investičních fondů kolektivního investování 294
2.2 Cenné papíry podílových fondů kolektivního investování 294
2.2.1 Specifika uzavřených podílových fondů kolektivního investování 294
2.2.2 Specifika otevřených podílových fondů kolektivního investování 295
2.3 Základní faktory investiční strategie při kolektivním investování 295
2.3.1 Předmětné zaměření investic 295
2.3.1.1 Fondy akciové 296
2.3.1.2 Fondy peněžního trhu 296
2.3.1.3 Fondy dlouhodobých dluhopisů (obligací) 297
2.3.1.4 Fondy reálných aktiv 297
2.3.1.5 Fondy smíšené 297
2.3.1.6 Fondy fondů (střešní fondy) 297
2.3.1.7 Další druhy fondů kolektivního investování 298
2.3.2 Tuzemská, resp. zahraniční orientace investic 299
2.3.3 Způsob nakládání s hospodářským výsledkem 299
2.3.3.1 Fondy důchodové (příjmové) 299
2.3.3.2 Fondy růstové 299
2.3.3.3 Fondy vyvážené 299
2.3.4 Aktivní, resp. pasivní správa portfolia 300
2.3.4.1 Fondy s aktivní správou portfolia 300
2.3.4.2 Fondy s pasivní správou portfolia 300
2.3.5 Možné omezení doby existence fondu 300
2.3.6 Úroveň státní regulace a dohledu 300
2.3.6.1 Standardní fondy kolektivního investování 300
2.3.6.2 Speciální fondy kolektivního investování 301
2.3.7 Další investiční faktory 301
3 Exchange Traded Funds 301
3.1 Charakteristika Exchange Traded Funds 301
3.2 Druhy Exchange Traded Funds 304
3.2.1 Exchange Traded Funds standardních vlastností 304
3.2.1.1 Indexové ETF s úplnou fyzickou replikací 304
3.2.1.2 Indexové ETF s částečnou fyzickou replikací 304
3.2.1.3 Indexové ETF se syntetickou replikací 304
3.2.2 Exchange Traded Funds specifických vlastností 305
4 Hedge funds , resp. fondy kvalifikovaných investorů 305
9 STRUKTUROVANÉ PRODUKTY 307
1 Vymezení strukturovaných produktů 308
2 Strukturované vklady 309
3 Strukturované dluhové cenné papíry 311
3.1 Strukturované dluhopisy 312
3.1.1 Členění strukturovaných dluhopisů podle druhů podkladových aktiv 312
3.1.2 Členění strukturovaných dluhopisů podle jejich charakteristických vlastností 313
3.1.2.1 (Standardní) strukturované dluhopisy 313
3.1.2.1.1 Strukturované dluhopisy s garancí emitenta na vyplacení zaručeného výnosu 314
3.1.2.1.2 Strukturované dluhopisy s garancí emitenta na navrácení investované částky 314
3.1.2.1.3 Strukturované dluhopisy s částečnou garancí emitenta na splacení investované
částky 315
3.1.2.2 Vyměnitelné strukturované dluhopisy 316
3.1.2.2.1 Standardní vyměnitelné dluhopisy 316
3.1.2.2.2 Reverzní vyměnitelné dluhopisy 317
3.1.2.2.3 Povinně vyměnitelné dluhopisy 320
3.1.2.3 Zvláštní druhy strukturovaných dluhopisů 320
3.1.2.3.1 Inflačně vázané dluhopisy 320
3.1.2.3.2 Další druhy strukturovaných dluhopisů 321
3.2 Investiční (strukturované) certifikáty 321
3.2.1 Charakteristika investičních certifikátů 321
3.2.2 Druhy investičních certifikátů 322
3.2.2.1 Členění investičních certifikátů podle druhů podkladových aktiv 322
3.2.2.1.1 Investiční certifikáty s jednoduchými podkladovými aktivy 322
3.2.2.1.2 Indexové certifikáty 322
3.2.2.1.3 Basket certifikáty 323
3.2.2.1.3.1 Strategické certifikáty 323
3.2.2.1.3.2 Tematické certifikáty 323
3.2.2.2 Členění investičních certifikátů podle výnosově rizikového profilu 323
3.2.2.2.1 Plain-Vanilla certifikáty 324
3.2.2.2.2 Exotické certifikáty 325
3.2.2.2.2.1 Garantované certifikáty 325
3.2.2.2.2.2 Discount certifikáty 326
3.2.2.2.2.3 Airbag certifikáty 326
3.2.2.2.2.4 Bonus certifikáty 327
3.2.2.2.2.5 Sprint certifikáty 328
3.2.2.2.2.6 Outperformance certifikáty 329
3.2.2.2.2.7 Další druhy exotických certifikátů 330
3.2.2.3 Členění investičních certifikátů podle časové ohraničenosti jejich životnosti 331
3.2.2.3.1 Investiční certifikáty se stanoveným termínem splatnosti 331
3.2.2.3.2 Investiční certifikáty s neohraničenou životností 331
3.2.3 Obchodování investičních certifikátů a jejich další specifické vlastnosti 331
3.3 Úvěrové (kreditní) dluhopisy 332
3.3.1 Základní druhy úvěrových dluhopisů 333
3.3.1.1 Úvěrové dluhopisy s vloženým CDS 333
3.3.1.2 Další druhy úvěrových dluhopisů 335
3.3.2 Sekuritizované kolateralizované dluhopisy 335
4 Cenné papíry strukturovaných fondů 336
4.1 Strukturované fondy kolektivního investování 337
4.1.1 Členění strukturovaných fondů podle podkladových aktiv 337
4.1.2 Členění strukturovaných fondů podle vymezení doby jejich trvání 337
4.1.2.1 Strukturované fondy na dobu určitou 337
4.1.2.2 Strukturované fondy s možností předčasného ukončení 337
4.1.3 Členění strukturovaných fondů podle rizikovosti 338
4.1.3.1 Zajištěné strukturované fondy 338
4.1.3.2 Částečně zajištěné strukturované fondy 338
4.1.3.3 Nezajištěné strukturované fondy 338
4.1.4 Konstrukční vlastnosti strukturovaných fondů 339
4.2 Strukturované fondy kvalifikovaných investorů 341
5 Sekuritizované pákové deriváty 341
5.1 Warranty 341
5.1.1 Plain Vanilla warranty 341
5.1.2 Exotické warranty 345
5.1.2.1 Knock-out warranty 345
5.1.2.1.1 Knock-out warranty bez stop-loss bariéry 346
5.1.2.1.2 Knock-out warranty se stop-loss bariérou 346
5.1.2.2 Další druhy exotických warrantů 347
5.2 Knock-out certifikáty 347
5.2.1 Knock-out certifikáty s omezenou životností 349
5.2.1.1 Časově omezené Knock-out certifikáty bez stop-loss bariéry 349
5.2.1.2 Časově ohraničené Knock-out certifikáty se stop-loss bariérou 352
5.2.2 Knock-out certifikáty s neomezenou životností 352
5.2.3 Základní odlišnosti knock-out certifikátů oproti knock-out warrantům 353
5.3 Contracts for Difference 354
10 REGULACE A DOHLED VE FINANČNÍM SYSTÉMU 357
1 Regulace finančního systému jako součást státní hospodářské politiky 358
2 Vymezení pojmů regulace a dohled 358
2.1 Regulace 358
2.2 Dohled 359
3 Regulace a dohled nad finančními institucemi 360
3.1 Základní typy možného tržního selhání ve finančním systému 360
3.2 Soudobé systémy dohledu nad činnostmi finančních institucí 362
3.2.1 Specializované systémy dohledu 363
3.2.1.1 Sektorové (resp. institucionální) systémy dohledu 364
3.2.1.2 Funkcionální systémy dohledu 364
3.2.1.3 Cílové systémy dohledu 364
3.2.2 Institucionálně integrované systémy dohledu 364
3.2.2.1 Částečně integrované systémy dohledu 364
3.2.2.2 Plně integrovaný systém (tzv. jednotného) dohledu 365
4 Regulace a dozorování finančních konglomerátů 365
4.1 Specifické faktory rizikovosti finančních konglomerátů 365
4.2 Konsolidovaný dohled nad finančními konglomeráty 367
5 Mezinárodní regulace a dohled 368
11 SOUDOBÝ VÝVOJ SVĚTOVÉHO FINANČNÍHO SYSTÉMU
A SVĚTOVÉ EKONOMIKY 369
1 Vývojové trendy finančních trhů a světového finančního systému 370
1.1 Všeobecné předpoklady rozvoje finančních trhů 370
1.1.1 Komputerizace 370
1.1.2 Intelektualizace 370
1.2 Faktory ovlivňující podmínky finančního podnikání 370
1.2.1 Liberalizace finančních toků 371
1.2.2 Harmonizace regulace a dohledu 371
1.3 Nejvýznamnější soudobé vývojové trendy světového finančního systému 371
1.3.1 Vývojové tendence finančních institucí 372
1.3.1.1 Proces institucionalizace 372
1.3.1.2 Proces konsolidace finančních institucí 372
1.3.2 Trendy ve vytváření nových finančních produktů 373
1.3.3 Integrace a internacionalizace finančních trhů 373
1.3.3.1 Proces integrace finančních trhů 373
1.3.3.2 Proces internacionalizace finančních trhů 373
2 Rizikové faktory soudobého vývoje finančního systému a světové ekonomiky 374
2.1 Faktory ekonomické povahy ohrožující funkčnost světové ekonomiky 374
2.1.1 Zadlužování ekonomických subjektů 374
2.1.2 Rostoucí dominance nadnárodních korporací 375
2.1.3 Zaostávání mezinárodní harmonizace regulace a dohledu 375
2.2 Role člověka jako tvůrce a uživatele finančního a ekonomického systému 377
3 Celosvětová globalizace finančního systému a ekonomiky 377
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 379
O Autorovi
Rejnuš OldřichProfesor Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Absolvent magisterského studijního oboru Ekonomika a řízení a vědecké aspirantury na fakultě strojní VUT v Brně. V roce 1994 habilitován na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v oboru Finance, v roce 2003 jmenován profesorem v oboru Odvětvová ekonomika a management.
Profesní kariéru začal jako plánovač a posléze vedoucí oddělení bilancování energetických oborů na GŘ ŠKODA Plzeň. Poté nastoupil od roku 1990 jako vysokoškolský učitel na PEF MZLU v Brně, kde posléze působil 7 let jako vedoucí Ústavu financí.
Je členem vědecké rady Fakulty podnikatelské VUT v Brně a vědecké rady Vysoké školy finanční a správní v Praze. V minulosti byl členem „Moravské záchranné ekonomické komise“ jihomoravského hejtmana.