Dvořák Ondřej

Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy absolvoval v roce 1985, kdy složil přísné doktorské zkoušky. V následujících letech se v Heyrovského ústavu Akademie věd věnoval elektrochemii. Proháněl ionty elektrickým polem z jednoho rozpouštědla do druhého a sledoval, co to udělá. Po aspirantuře (tehdy se tak nazývalo studium Ph.D.) odjel, jak je dobrým zvykem, do pouště amerického jihozápadu, kde zakotvil na New Mexico State University. Dál tam pronásledoval ionty a ještě k tomu si na ně svítil. Ve velmi dobře vybavené univerzitní knihovně se kromě toho věnoval usilovnému studiu teorie obchodu s cennými papíry a nemovitostmi a po návratu do Česka se pustil i do tohoto oboru. Mezi finančnictvím a ekonomií na straně jedné a přírodními vědami na straně druhé existují velké formální podobnosti. Obojí lze popsat pomocí zobecněných zdrojů a toků, u obojího lze využít diferenciální či stochastické rovnice. Po patnácti letech rozvíjení zejména obchodních center se v polovině prvního desetiletí nového tisíciletí opět vrátil k chemii. Zajímá ho především komunikace pachem, hlavně ale sleduje, co kdo vymyslí chytrého – a skládá o tom pak dohromady slova a věty. Nakonec se mu to velmi dobře povedlo, když v nakladatelství Grada vydal úspěšné knihy Chemie na talíři a Já, droga.