0 Ks
0 Ks
0
Nákupní košík je prázdný.

K pokladně

Mezinárodní turismus

2., aktualizované a rozšířené vydání
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
149
Sklademi
Knihu předáme dopravci
maximálně do dvou pracovních dnů..

Poslední aktualizace skladu 22.11.2017 8:24
i: 21221 n: 24748627r: 7931
E-kniha
ePUB, PDF, Kindle
202 -20 %
Ihned ke stažení
i: 21222 n: 24789224r: 7931
Publikace přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. Je určena odborníkům soukromého i veřejného sektoru působícím v mezinárodním prostředí, včetně studentů vysokých a středních škol zaměřených na turismus či institucí zabývajících se rozvojem turismu. Nové vydání knihy je aktualizováno s ohledem na vývoj mezinárodního turismu a souvisejících oblastí. Kniha je rozšířena o pasáže zaměřené na možnosti sledování významu turismu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích a zabývá se novou metodikou sledování turismu, která bude používána od roku 2014. Aktualizace kvantitativních údajů se týká zejména kapitol zaměřených na regionální rozložení mezinárodního turismu a jeho hlavní zdrojové země a destinace. Rozšíření doznala i kapitola věnující se konkurenceschopnosti, turismu v rozvojových zemích a zcela nově jsou podle Vize 2030 zpracovány předpokládané trendy mezinárodního turismu.

První část knihy se věnuje analýze postavení cestovního ruchu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích. Druhý blok je zaměřen na regionální a subregionální rozložení mezinárodního turismu. Třetí část charakterizuje vybrané subjekty mezinárodního turismu v podobě cestovních kanceláří, hotelových skupin a zejména vládních a mimovládních mezinárodních organizací. Mezi další témata publikace patří turismus v rozvojových zemích, hodnocení konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu, prosazování principů udržitelnosti a řešení otázek spojených s důsledky členství v EU v legislativní oblasti. Výklad je doplněn praktickými příklady.

Z obsahu knihy Mezinárodní turismus

O autorce 9
Úvod 10
1 Turismus jako světový fenomén 11
1.1 Mezinárodní turismus 11
1.1.1 Vymezení základních pojmů 11
1.1.2 Turismus jako světový fenomén 12
1.2 Přístupy k hodnocení významu turismu ve světové ekonomice 13
1.2.1 Statistické hodnocení vlivu mezinárodního turismu 15
1.2.2 Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu 15
1.2.3 Individuální hodnocení vlivu mezinárodního turismu 23
1.2.4 Sociokulturní hodnocení vlivu mezinárodního turismu 24
1.2.5 Globální dopady mezinárodního turismu na světovou ekonomiku 25
1.3 Shrnutí a úkoly 27
2 Postavení a význam turismu ve světové ekonomice 29
2.1 Turismus a světová ekonomika 29
2.1.1 Vznik a vývoj světové ekonomiky a turismu do 2. světové války 29
2.1.2 Rozvoj mezinárodního turismu po 2. světové válce 31
2.2 Turismus v mezinárodních ekonomických vztazích 38
2.2.1 Subjekty mezinárodního turismu 38
2.2.2 Turismus a mezinárodní ekonomické vztahy 42
2.3 Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice 48
2.3.1 Neoficiální satelitní účet světové ekonomiky 48
2.3.2 Kvantitativní ukazatele mezinárodních ekonomických vztahů v turismu 52
2.3.3 Pozice hlavních exportérů služeb turismu 57
2.4 Shrnutí a úkoly 60
3 Postavení turismu v mezinárodním obchodě službami 62
3.1 Mezinárodní klasifikace služeb 62
3.1.1 Služby a jejich vlastnosti 62
3.1.2 Klasifikace služeb s ohledem na vymezení sektoru turismu 62
3.2 Kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu 72
3.2.1 Možnosti kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu 72
3.2.2 Současný stav mezinárodního obchodu službami turismu 73
3.3 Liberalizace mezinárodního obchodu službami turismu 75
3.3.1 Role WTO v liberalizaci obchodu službami 75
3.3.2 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) - obecné závazky a pravidla 76
3.3.3 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) - specifické oblasti úpravy a výjimky 79
3.4 Liberalizace pohybu služeb turismu v evropském prostoru 81
3.4.1 Obecná východiska volného pohybu služeb 81
3.4.2 Směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu 85
3.4.3 Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací 88
3.4.4 Směrnice 1990/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy 89
3.4.5 Nařízení EP a Rady (ES) 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb 89
3.4.6 Nařízení EP a Rady 261/2004 o společných pravidlech náhrad a pomoci cestujícím
v letecké dopravě 90
3.4.7 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě 91
3.5 Shrnutí a úkoly 92
4 Statistický monitoring mezinárodního turismu 97
4.1 Vymezení a hlavní instituce statistického monitoringu mezinárodního turismu 97
4.1.1 Pojem a charakteristiky statistického monitoringu mezinárodního turismu 97
4.1.2 Statistický monitoring mezinárodního turismu UNWTO 97
4.1.3 Statistický monitoring mezinárodního turismu WTTC 99
4.2 Statistický monitoring vybraných institucí 99
4.2.1 Eurostat 99
4.2.2 OECD 100
4.2.3 Ostatní subjekty statistického monitoringu turismu 100
4.3 Shrnutí a úkoly 101
5 Regionální rozložení mezinárodního turismu 103
5.1 Regionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO 103
5.1.1 Pět regionů světového turismu 103
5.1.2 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a příjmů 106
5.1.3 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a výjezdů 108
5.2 Subregionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO 110
5.2.1 Subregionální rozložení turismu v regionu Asie a Pacifik 110
5.2.2 Subregionální rozložení turismu v regionu Ameriky 112
5.2.3 Subregionální rozložení turismu v regionu Afrika 113
5.2.4 Rozložení turismu v regionu Střední východ 114
5.3 Evropa jako dominantní region světového turismu 114
5.3.1 Charakteristika Evropy jako regionu mezinárodního turismu 114
5.3.2 Subregionální rozložení turismu v evropském regionu 116
5.3.3 Hlavní evropské trhy mezinárodního turismu 116
5.3.4 Význam turismu v evropské ekonomice 117
5.4 Shrnutí a úkoly 119
6 Hlavní světové trhy mezinárodního turismu 121
6.1 Hlavní světové trhy příjezdového turismu 121
6.1.1 Přehled hlavních světových trhů příjezdového turismu 121
6.1.2 Charakteristika hlavních světových trhů příjezdového turismu 122
6.2 Hlavní světové trhy výjezdového turismu 129
6.2.1 Přehled hlavních světových trhů výjezdového turismu 129
6.2.2 Charakteristika hlavních světových trhů výjezdového turismu 130
6.3 Shrnutí a úkoly 131
7 Význam mezinárodních organizací pro mezinárodní turismus 133
7.1 Vymezení mezinárodních organizací 133
7.1.1 Vymezení a klasifikace mezinárodních organizací 133
7.1.2 Mezivládní organizace 134
7.1.3 Mimovládní organizace 134
7.2 UNWTO (Světová organizace turismu) 135
7.3 WTTC (Světová rada cestování a turismu) 136
7.4 OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) 137
7.5 Organizace a programy v systému OSN 139
7.5.1 OSN (Organizace spojených národů) 139
7.5.2 WTO (Světová obchodní organizace) 139
7.5.3 ILO (Mezinárodní organizace práce) 141
7.5.4 UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) 142
7.5.5 IMF (Mezinárodní měnový fond) a WB (Skupina Světové banky) 143
7.5.6 UNCTAD (Konference o obchodu a rozvoji) 144
7.5.7 UNEP (Program OSN pro životní prostředí) 145
7.6 Shrnutí a úkoly 145
8 Privátní subjekty mezinárodního turismu 150
8.1 Privátní subjekty mezinárodního turismu 150
8.1.1 Hotelové skupiny 150
8.1.2 Cestovní kanceláře a agentury 152
8.1.3 Letecké společnosti 153
8.1.4 Ostatní soukromé subjekty mezinárodního turismu 153
8.2 Hotelové skupiny 154
8.2.1 Intercontinental Hotels Group (IHG) 154
8.2.2 Wyndham Hotel Group 154
8.2.3 Accor 155
8.3 Cestovní kanceláře a agentury 156
8.3.1 TUI 156
8.3.2 Thomas Cook 158
8.3.3 Kuoni 159
8.3.4 Club Méditerrannée 160
8.3.5 Virgin 161
8.4 Shrnutí a úkoly 162
9 Prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu 164
9.1 Pozitivní a negativní vliv turismu 164
9.1.1 Vliv turismu na fyzické prostředí 164
9.1.2 Vliv turismu na sociokulturní prostředí 165
9.1.3 Globální působení turismu na fyzické prostředí 168
9.2 Možnosti řešení negativních vlivů turismu 169
9.2.1 Udržitelný turismus 169
9.2.2 Strategie prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu 170
9.2.3 Udržitelnost v certifikačních systémech kvality 174
9.3 Role mezinárodních organizací v prosazování udržitelného turismu 175
9.3.1 UNWTO a udržitelný turismus 175
9.3.2 Aktivity dalších mezinárodních organizací 176
9.4 Shrnutí a úkoly 178
10 Konkurenceschopnost a možnosti jejího měření v mezinárodním turismu 180
10.1 Konkurenceschopnost v mezinárodním turismu 180
10.1.1 Pojem konkurenceschopnost 180
10.1.2 Vývoj pojetí konkurenceschopnosti 182
10.2 Možnosti měření konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu 184
10.2.1 Metody hodnocení konkurenceschopnosti 184
10.2.2 Monitoring konkurenceschopnosti turismu 186
10.3 Pozice země v mezinárodním turismu 188
10.3.1 Kvantifikace pozice země v mezinárodním turismu 188
10.3.2 Další způsoby hodnocení pozice země v mezinárodním turismu 189
10.4 Shrnutí a úkoly 189
11 Postavení rozvojových zemí v mezinárodním turismu 191
11.1 Rozvojové země a mezinárodní turismus 191
11.1.1 Vymezení a typologie rozvojových zemí 191
11.1.2 Specifické skupiny rozvojových zemí 195
11.2 Specifika rozvoje turismu v rozvojovém světě 196
11.2.1 Problémy turismu v rozvojových zemích 196
11.2.2 Problém a možnosti rozvoje udržitelného turismu 199
11.2.3 Pozice turismu v ekonomice rozvojových zemí 199
11.3 Možnost zapojení rozvojových zemí do mezinárodního turismu 202
11.3.1 Rozvojová pomoc a podpora turismu 202
11.3.2 Podpora rozvoje turismu vybraných skupin zemí 203
11.3.3 Program rozvojové pomoci UNWTO na podporu udržitelného turismu 205
11.3.4 Rozvojová podpora turismu vybraných mezinárodních organizací 207
11.4 Shrnutí a úkoly 210
12 Turismus v evropském prostoru 213
12.1 Vliv evropského integračního procesu na turismus 213
12.1.1 Historický vývoj turismu v integrované Evropě 213
12.1.2 Politika turismu 217
12.1.3 Vybrané politiky EU a jejich dopad na turismus 219
12.2 Institucionální zajištění turismu v Evropské unii 221
12.2.1 Role evropských institucí v zajištění rozvoje turismu 221
12.2.2 Evropská komise turismu a ETAG 224
12.2.3 Zásadní dokumenty a akty rozvoje turismu 225
12.2.4 Udržitelný turismus 226
12.3 Legislativní úprava evropského turismu 227
12.3.1 Působnost směrnic a nařízení v turismu 227
12.3.2 Směrnice 314/1990/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy 227
12.3.3 Další směrnice upravující ochranu spotřebitele v turismu 230
12.4 Shrnutí a úkoly 231
13 Předpokládané trendy a aktuální problémy mezinárodního turismu 234
13.1 Předpokládané trendy podle Vize 2020 (2030) 234
13.1.1 Vize 2020 (2030) 234
13.1.2 Trendy v regionálním rozložení mezinárodního turismu 236
13.1.3 Kvalitativní trendy v mezinárodním turismu 238
13.2 Aktuální problémy mezinárodního turismu 240
13.2.1 Globální problémy a mezinárodní turismus 240
13.2.2 Aktuální ekonomické problémy 241
13.3 Shrnutí a úkoly 244
Závěr 245
Shrnutí/Summary 246
Seznam zkratek 247
Rejstřík 249

Tištěná kniha

Datum vydání: 19. 11. 2013
Katalogové číslo: 3299
ISBN: 978-80-247-4862-7
Formát / stran: 167×240, 256 stran

E-kniha

Formát: ePUB | PDF | Kindle (MOBI)
Velikost: 1.63MB | 3.86MB | 2.04MB
Druh ochrany: Sociální ochrana
Mezinárodní turismus

Tištěná kniha

Datum vydání: 19. 11. 2013
Katalogové číslo: 3299
ISBN: 978-80-247-4862-7
Formát / stran: 167×240, 256 stran

E-kniha

Formát: ePUB | PDF | Kindle (MOBI)
Velikost: 1.63MB | 3.86MB | 2.04MB
Druh ochrany: Sociální ochrana

Mezinárodní turismus

2., aktualizované a rozšířené vydání
Publikace přináší komplexní pohled na problematiku mezinárodního turismu. Je určena odborníkům soukromého i veřejného sektoru působícím v mezinárodním prostředí, včetně studentů vysokých a středních škol zaměřených na turismus či institucí zabývajících se rozvojem turismu. Nové vydání knihy je aktualizováno s ohledem na vývoj mezinárodního turismu a souvisejících oblastí. Kniha je rozšířena o pasáže zaměřené na možnosti sledování významu turismu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích a zabývá se novou metodikou sledování turismu, která bude používána od roku 2014. Aktualizace kvantitativních údajů se týká zejména kapitol zaměřených na regionální rozložení mezinárodního turismu a jeho hlavní zdrojové země a destinace. Rozšíření doznala i kapitola věnující se konkurenceschopnosti, turismu v rozvojových zemích a zcela nově jsou podle Vize 2030 zpracovány předpokládané trendy mezinárodního turismu.

První část knihy se věnuje analýze postavení cestovního ruchu ve světové ekonomice a mezinárodních ekonomických vztazích. Druhý blok je zaměřen na regionální a subregionální rozložení mezinárodního turismu. Třetí část charakterizuje vybrané subjekty mezinárodního turismu v podobě cestovních kanceláří, hotelových skupin a zejména vládních a mimovládních mezinárodních organizací. Mezi další témata publikace patří turismus v rozvojových zemích, hodnocení konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu, prosazování principů udržitelnosti a řešení otázek spojených s důsledky členství v EU v legislativní oblasti. Výklad je doplněn praktickými příklady.
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
149
Sklademi
Knihu předáme dopravci
maximálně do dvou pracovních dnů..

Poslední aktualizace skladu 22.11.2017 8:24
i: 21221 n: 24748627r: 7931
E-kniha
ePUB, PDF, Kindle
202 -20 %
Ihned ke stažení
i: 21222 n: 24789224r: 7931

Z obsahu knihy Mezinárodní turismus

O autorce 9
Úvod 10
1 Turismus jako světový fenomén 11
1.1 Mezinárodní turismus 11
1.1.1 Vymezení základních pojmů 11
1.1.2 Turismus jako světový fenomén 12
1.2 Přístupy k hodnocení významu turismu ve světové ekonomice 13
1.2.1 Statistické hodnocení vlivu mezinárodního turismu 15
1.2.2 Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu 15
1.2.3 Individuální hodnocení vlivu mezinárodního turismu 23
1.2.4 Sociokulturní hodnocení vlivu mezinárodního turismu 24
1.2.5 Globální dopady mezinárodního turismu na světovou ekonomiku 25
1.3 Shrnutí a úkoly 27
2 Postavení a význam turismu ve světové ekonomice 29
2.1 Turismus a světová ekonomika 29
2.1.1 Vznik a vývoj světové ekonomiky a turismu do 2. světové války 29
2.1.2 Rozvoj mezinárodního turismu po 2. světové válce 31
2.2 Turismus v mezinárodních ekonomických vztazích 38
2.2.1 Subjekty mezinárodního turismu 38
2.2.2 Turismus a mezinárodní ekonomické vztahy 42
2.3 Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice 48
2.3.1 Neoficiální satelitní účet světové ekonomiky 48
2.3.2 Kvantitativní ukazatele mezinárodních ekonomických vztahů v turismu 52
2.3.3 Pozice hlavních exportérů služeb turismu 57
2.4 Shrnutí a úkoly 60
3 Postavení turismu v mezinárodním obchodě službami 62
3.1 Mezinárodní klasifikace služeb 62
3.1.1 Služby a jejich vlastnosti 62
3.1.2 Klasifikace služeb s ohledem na vymezení sektoru turismu 62
3.2 Kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu 72
3.2.1 Možnosti kvantifikace mezinárodního obchodu službami turismu 72
3.2.2 Současný stav mezinárodního obchodu službami turismu 73
3.3 Liberalizace mezinárodního obchodu službami turismu 75
3.3.1 Role WTO v liberalizaci obchodu službami 75
3.3.2 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) - obecné závazky a pravidla 76
3.3.3 Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) - specifické oblasti úpravy a výjimky 79
3.4 Liberalizace pohybu služeb turismu v evropském prostoru 81
3.4.1 Obecná východiska volného pohybu služeb 81
3.4.2 Směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu 85
3.4.3 Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací 88
3.4.4 Směrnice 1990/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy 89
3.4.5 Nařízení EP a Rady (ES) 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb 89
3.4.6 Nařízení EP a Rady 261/2004 o společných pravidlech náhrad a pomoci cestujícím
v letecké dopravě 90
3.4.7 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě 91
3.5 Shrnutí a úkoly 92
4 Statistický monitoring mezinárodního turismu 97
4.1 Vymezení a hlavní instituce statistického monitoringu mezinárodního turismu 97
4.1.1 Pojem a charakteristiky statistického monitoringu mezinárodního turismu 97
4.1.2 Statistický monitoring mezinárodního turismu UNWTO 97
4.1.3 Statistický monitoring mezinárodního turismu WTTC 99
4.2 Statistický monitoring vybraných institucí 99
4.2.1 Eurostat 99
4.2.2 OECD 100
4.2.3 Ostatní subjekty statistického monitoringu turismu 100
4.3 Shrnutí a úkoly 101
5 Regionální rozložení mezinárodního turismu 103
5.1 Regionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO 103
5.1.1 Pět regionů světového turismu 103
5.1.2 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a příjmů 106
5.1.3 Regionální rozložení mezinárodních příjezdů a výjezdů 108
5.2 Subregionální rozložení mezinárodního turismu podle UNWTO 110
5.2.1 Subregionální rozložení turismu v regionu Asie a Pacifik 110
5.2.2 Subregionální rozložení turismu v regionu Ameriky 112
5.2.3 Subregionální rozložení turismu v regionu Afrika 113
5.2.4 Rozložení turismu v regionu Střední východ 114
5.3 Evropa jako dominantní region světového turismu 114
5.3.1 Charakteristika Evropy jako regionu mezinárodního turismu 114
5.3.2 Subregionální rozložení turismu v evropském regionu 116
5.3.3 Hlavní evropské trhy mezinárodního turismu 116
5.3.4 Význam turismu v evropské ekonomice 117
5.4 Shrnutí a úkoly 119
6 Hlavní světové trhy mezinárodního turismu 121
6.1 Hlavní světové trhy příjezdového turismu 121
6.1.1 Přehled hlavních světových trhů příjezdového turismu 121
6.1.2 Charakteristika hlavních světových trhů příjezdového turismu 122
6.2 Hlavní světové trhy výjezdového turismu 129
6.2.1 Přehled hlavních světových trhů výjezdového turismu 129
6.2.2 Charakteristika hlavních světových trhů výjezdového turismu 130
6.3 Shrnutí a úkoly 131
7 Význam mezinárodních organizací pro mezinárodní turismus 133
7.1 Vymezení mezinárodních organizací 133
7.1.1 Vymezení a klasifikace mezinárodních organizací 133
7.1.2 Mezivládní organizace 134
7.1.3 Mimovládní organizace 134
7.2 UNWTO (Světová organizace turismu) 135
7.3 WTTC (Světová rada cestování a turismu) 136
7.4 OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) 137
7.5 Organizace a programy v systému OSN 139
7.5.1 OSN (Organizace spojených národů) 139
7.5.2 WTO (Světová obchodní organizace) 139
7.5.3 ILO (Mezinárodní organizace práce) 141
7.5.4 UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) 142
7.5.5 IMF (Mezinárodní měnový fond) a WB (Skupina Světové banky) 143
7.5.6 UNCTAD (Konference o obchodu a rozvoji) 144
7.5.7 UNEP (Program OSN pro životní prostředí) 145
7.6 Shrnutí a úkoly 145
8 Privátní subjekty mezinárodního turismu 150
8.1 Privátní subjekty mezinárodního turismu 150
8.1.1 Hotelové skupiny 150
8.1.2 Cestovní kanceláře a agentury 152
8.1.3 Letecké společnosti 153
8.1.4 Ostatní soukromé subjekty mezinárodního turismu 153
8.2 Hotelové skupiny 154
8.2.1 Intercontinental Hotels Group (IHG) 154
8.2.2 Wyndham Hotel Group 154
8.2.3 Accor 155
8.3 Cestovní kanceláře a agentury 156
8.3.1 TUI 156
8.3.2 Thomas Cook 158
8.3.3 Kuoni 159
8.3.4 Club Méditerrannée 160
8.3.5 Virgin 161
8.4 Shrnutí a úkoly 162
9 Prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu 164
9.1 Pozitivní a negativní vliv turismu 164
9.1.1 Vliv turismu na fyzické prostředí 164
9.1.2 Vliv turismu na sociokulturní prostředí 165
9.1.3 Globální působení turismu na fyzické prostředí 168
9.2 Možnosti řešení negativních vlivů turismu 169
9.2.1 Udržitelný turismus 169
9.2.2 Strategie prosazování udržitelnosti v mezinárodním turismu 170
9.2.3 Udržitelnost v certifikačních systémech kvality 174
9.3 Role mezinárodních organizací v prosazování udržitelného turismu 175
9.3.1 UNWTO a udržitelný turismus 175
9.3.2 Aktivity dalších mezinárodních organizací 176
9.4 Shrnutí a úkoly 178
10 Konkurenceschopnost a možnosti jejího měření v mezinárodním turismu 180
10.1 Konkurenceschopnost v mezinárodním turismu 180
10.1.1 Pojem konkurenceschopnost 180
10.1.2 Vývoj pojetí konkurenceschopnosti 182
10.2 Možnosti měření konkurenceschopnosti v mezinárodním turismu 184
10.2.1 Metody hodnocení konkurenceschopnosti 184
10.2.2 Monitoring konkurenceschopnosti turismu 186
10.3 Pozice země v mezinárodním turismu 188
10.3.1 Kvantifikace pozice země v mezinárodním turismu 188
10.3.2 Další způsoby hodnocení pozice země v mezinárodním turismu 189
10.4 Shrnutí a úkoly 189
11 Postavení rozvojových zemí v mezinárodním turismu 191
11.1 Rozvojové země a mezinárodní turismus 191
11.1.1 Vymezení a typologie rozvojových zemí 191
11.1.2 Specifické skupiny rozvojových zemí 195
11.2 Specifika rozvoje turismu v rozvojovém světě 196
11.2.1 Problémy turismu v rozvojových zemích 196
11.2.2 Problém a možnosti rozvoje udržitelného turismu 199
11.2.3 Pozice turismu v ekonomice rozvojových zemí 199
11.3 Možnost zapojení rozvojových zemí do mezinárodního turismu 202
11.3.1 Rozvojová pomoc a podpora turismu 202
11.3.2 Podpora rozvoje turismu vybraných skupin zemí 203
11.3.3 Program rozvojové pomoci UNWTO na podporu udržitelného turismu 205
11.3.4 Rozvojová podpora turismu vybraných mezinárodních organizací 207
11.4 Shrnutí a úkoly 210
12 Turismus v evropském prostoru 213
12.1 Vliv evropského integračního procesu na turismus 213
12.1.1 Historický vývoj turismu v integrované Evropě 213
12.1.2 Politika turismu 217
12.1.3 Vybrané politiky EU a jejich dopad na turismus 219
12.2 Institucionální zajištění turismu v Evropské unii 221
12.2.1 Role evropských institucí v zajištění rozvoje turismu 221
12.2.2 Evropská komise turismu a ETAG 224
12.2.3 Zásadní dokumenty a akty rozvoje turismu 225
12.2.4 Udržitelný turismus 226
12.3 Legislativní úprava evropského turismu 227
12.3.1 Působnost směrnic a nařízení v turismu 227
12.3.2 Směrnice 314/1990/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy 227
12.3.3 Další směrnice upravující ochranu spotřebitele v turismu 230
12.4 Shrnutí a úkoly 231
13 Předpokládané trendy a aktuální problémy mezinárodního turismu 234
13.1 Předpokládané trendy podle Vize 2020 (2030) 234
13.1.1 Vize 2020 (2030) 234
13.1.2 Trendy v regionálním rozložení mezinárodního turismu 236
13.1.3 Kvalitativní trendy v mezinárodním turismu 238
13.2 Aktuální problémy mezinárodního turismu 240
13.2.1 Globální problémy a mezinárodní turismus 240
13.2.2 Aktuální ekonomické problémy 241
13.3 Shrnutí a úkoly 244
Závěr 245
Shrnutí/Summary 246
Seznam zkratek 247
Rejstřík 249

O Autorovi

Palatková Monika

Pracovala na České centrále cestovního ruchu (CzechTourism), kde se zabývala marketingovými průzkumy zaměřenými zejména na zkoumání zahraniční poptávky po destinaci Česká republika. Od roku 1998 působila na pozici ředitelky marketingu a zastupovala CzechTourism v sekci Evropské komise cestovního ruchu zaměřené na marketingový výzkum a plánování. Později působila v cestovní kanceláři Fischer, nejprve jako manažerka produktu pro domácí a příjezdový turismus a poté jako manažerka pro prodej a marketing v oblasti domácího a příjezdového turismu. V současné době se věnuje přednáškové a konzultační činnosti v oblasti vysokoškolského a celoživotního vzdělávání. Od roku 1998 je členkou mezinárodní organizace odborníků v oblasti cestovního ruchu AIEST.

Hodnocení čtenářů

Knihu ještě nikdo nehodnotil. Přihlašte se do svého účtu a buďte první!

Zobrazit všechny recenze Přihlásit

Čtenáři, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili

Tištěná 289
E-kniha 197 -20 %
Tištěná 269
E-kniha 183 -20 %
Tištěná 149
E-kniha 203 -20 %
Tištěná 219
E-kniha 149 -20 %
Tištěná 1 059
Tištěná 999

Novinky a akční nabídky knih

Přeji si být informován o novinkách


















Pole zanechte prosím prázdné

Přihlásit

Přihlásit přes sociální sítě:

Registrace

 




Síla hesla:
 

 

Fakturační adresa

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace