Poslední rituál

První díl série s právničkou Tórou Gudmundsdóttir

Sigurđardóttir Yrsa

99 % titulů skladem

Poštovné od 49 Kč

Ukázky u většiny knih

Doprava nad 999 Kč zdarma

Na islandské univerzitě je nalezeno zohavené tělo německého studenta historie Haralda s krvavou magickou runou, vyrytou do hrudi. Rodina zavražděného si najme německého kriminalistu Matthewa a islandskou právničku Tóru, aby zjistili pravdu o případu, který policie řeší dost liknavě.

Ukáže se, že se Harald nejen živě zajímal o historii čarodějnických procesů, ale že se černé magii i aktivně věnoval a sdružoval kolem sebe další lidi s podobným zájmem. Tóra s Matthewem proto hledají vraha právě zde. Jenže další stopa, báseň psaná krví, ukazuje úplně jiným směrem. Do toho se ještě přimíchá ztracený tajemný rukopis a třetí znamení…
Napínavý thriller Poslední rituál je prvním titulem pro dospělé z pera dnes již celosvětově známé a oceňované autorky temných severských thrillerů Yrsy Sigurðardóttir.

Datum vydání:

18.09.2014

Nakladatel:

Metafora

Jazyk:

Čeština

Formát:

ePUB | PDF | Kindle (MOBI)

Velikost:

1.19 MB

Druh ochrany:

Sociální ochrana

Načítání hodnocení...

Představujeme autora

Yrsa Sigurðardóttir

Yrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.

Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).

Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce Yrsa Sigurðardóttir CZ .

Recenze

„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“

– Knihy Dobrovský

„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“

– Kultura 21

„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“

– Vaše literatura

„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“

– Centrum detektivky

Zajímavost o islandských příjmeních

Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.

Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.