Povolání našich předků
Od formanů k silákům
Tištěná kniha
Pevná šitá vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
399 Kč 199 Kč Výjimečná cenaUšetříte 200 Kč
Skladem
i
Poslední aktualizace skladu 18. 11. 2025 1:25
i: 41169 n: 27124978r: 11122
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Recenze
Obrovské množství informací o povoláních, kterými se živili lidé v minulosti, jsem se dočetla v knize nazvané Povolání našich předků – od formanů k silákům. Začetla jsem se do období mezi 9. až 19. stoletím, kdy ještě neexistovala dnešní vyspělá technika. Autorka knihy Stanislava Jarolímková se snažila, aby si čtenář zapamatoval u vybraných profesí co nejvíce zajímavostí, a to se jí, myslím, podařilo. Publikaci doprovázejí ilustrace Jiřího Filípka. Je určena dětem od jedenácti let, což odpovídá. Je vhodná také pro učitele dějepisu a pro všechny dospělé i děti, které zajímá život našich předků.
Celá recenze na martinamickova.blog.idnes.cz
Tato kniha nesmí chybět v žádné knihovně. Každý by měl mít doma základní naučné knihy a tato je skvělá tím, že se zaměřuje jen na povolání našich předků.
Sice je to kniha určená dětem, ale i dospěláci se z knihy dozví plno zajímavostí.
Celá recenze na Ronnieandbook.blogspot.com
Milé děti, milí dospělí, kniha povolání našich předků není učebnicí dějepisu ani průvodcem pro volbu povolání, ačkoli i jim by mohla mimochodem prokázat dobrou službu. Je to vyprávění soustředící se na zajímavosti a perličky, které souvisely s životem našich předků; vyprávění, které vás chce spíše nadchnout než-li poučovat a zpravidla se jedná o zajímavosti, které vás donutí nad danou věcí diskutovat nebo si ji pro ověření ještě aspoň „vygoolit“. Kniha Povolání našich předků je příjemným a zajímavým počtením, ukrácením dlouhé chvíle i dobrým doplněním pro školní referáty. Je vcelku lhostejno, zda ji přečtete postupně nebo budete namátkou objevovat střípky z historie.
Celá recenze na lacultura.cz
Kniha, kterou napsala Stanislava Jarolímková a krásnými ilustracemi doplnil Jiří Filípek, by určitě neměla chybět v žádné rodinné knihovně. Určitě bude tou, která se dědí z generace na generaci. Můžete si v ní číst spolu s dětmi, povídat si s nimi o tom, jak se kdysi žilo a přidat i příběhy svoje a své rodiny.
Celá recenze na Velkeucho.cz
O Autorovi
Jarolímková StanislavaStanislava Jarolímková se narodila v Praze a už na střední škole ji zajímala méně známá, nepřesná, či dokonce chybná fakta, která se snažila uvádět na pravou míru. Brzy mívala takovýchto poznámek plné sešity, a protože se o ně chtěla podělit s dalšími milovníky historie, vystudovala žurnalistiku. Po absolutoriu pracovala jistý čas v malé redakci a poté se na nějakou dobu vzdálila ze světa médií kvůli tamním poměrům. Po sametové revoluci, kdy se jí po psaní již stýskalo, se roku 1991 rozhodla, že půjde tzv. na volnou nohu. Začala pracovat pro více než deset předních pražských novin a časopisů, jimž dodávala články různých žánrů. Těšilo ji, že psala o tom, co ji zaujalo, a že redakce i čtenáři měli o její texty zájem. Pracovala také pro rozhlasový pořad Kolotoč, pro televizi (mimo jiné psala scénáře pro Přemka Podlahu) a sedm let mívala vstupy v pořadu Jana Rosáka Šťastnou cestu.
Knihy začala psát v roce 1999, a jelikož chtěla, aby byly po odborné stránce bezchybné, na každou si najímala lektora z příslušného oboru, což dělá dodnes.
Zpočátku volila především zdravotnická témata, ale pak ji zlákala pragensia – knihy pojednávající o Praze. V nich nabízela texty například o tom, že za založení Prahy mohli Tataři, že Šemík s Horymírem nemohl skočit z Vyšehradu, že se na Václavském náměstí lyžovalo, kde a kdy se začaly vyrábět hašlerky či že Slavín není jiný název pro Vyšehradský hřbitov.
Třetí skupina jejích knih se věnuje českým i zahraničním slavným osobnostem. Lze se v nich například dočíst, že Jan Hus musel vědět, že se z Kostnice už nikdy nevrátí, že americký prezident George Washington nebydlel ani den v Bílém domě nebo že Marie Terezie sedávala v pracovně u otevřeného okna i v mrazech a její manžel za ní přicházel v kožichu.
Dalším jejím oblíbeným tématem se staly různé historické zajímavosti, jako třeba že egyptští panovníci nosili místo koruny svérázné čepičky, odkdy se používaly plomby, jak vypadala „jednonohá“ lokomotiva, jak se bydlelo v činžovních domech starověkého Říma či jak převážel kartaginský rodák Hannibal své slony přes řeky.
V současné době píše také knížky pro starší školáky, kteří se v nich mohou dozvědět, jak žili v minulosti naši předkové: například k čemu jim sloužily hrkavice, jak vypadaly haltýře, kde se vzal hastrman, proč se musel měnit písek v přesýpacích hodinách či kdy u nás jezdily na železnici vagony bez střechy.