Psychologie lidské odolnosti

Recenzovaná publikace vychází ve druhém vydání, prvé vydání je datováno r. 2010. Jedná se o práci, která je  aktualizována o novější empirické výzkumy a poznatky, prvé vydání mělo rozsah 240 stran, současné (při stejném formátu) je o rozsahu 362 stran.
Autorem recenzované práce je profesor psychologie PhDr. Karel Paulík CSc., působící na Katedře psychologie filozofické fakulty Ostravské univerzity.  
Cílem knihy je seznámit čtenáře se současným stavem poznání odolnosti, která je důležitým psychologickým, ale i lékařským pojmem. Profesor Karel Paulík odolnost vymezuje jako „psychofyzickou adaptační kapacitu spočívající v získávání, rozvíjení a optimálnímu využívání všech vnějších a vnitřních zdrojů pro funkční interakci s prostředím, umožňující zvládnutí kladených nároků“ (s.172). Autor je psycholog, proto se v publikaci zabývá především psychickou odolností, již definuje takto: „Psychická odolnost je kvalita lidské psychiky, příznačná schopností nenechat se výrazněji vyvést z míry, rychle po odeznění zátěže obnovit původní stav akceschopnosti i kreativně využít poznatky z již zvládnuté zátěže s vynaložením odpovídajícího volního úsilí v další adaptaci“ (s.148). V práci analyzuje fenomén zvládání zátěže, již je lidský jedinec během života permanentně vystavován a dodejme, že i psychická a zejména psychosociální zátěž je rizikovým faktorem i pro mnohé poruchy zdraví, jejich vznik a průběh. Vzpomeňme jen vlivu stresu na imunitní systém či ovlivňování chronické bolesti psychologickými postupy. Snad zbývá ještě dodat a K. Paulík na to sám upozorňuje, že psychologické pojetí odolnosti se překrývá s pojmy resilience (pružnost), nezdolnost i s pojmem coping (vyrovnání, překlenutí) a úzce souvisí s důležitou psychobiologickou koncepcí stresu.
Publikaci autor rozčlenil do šesti hlavních částí, řady kapitol a podkapitol. Závěrem knihy pak zařadil malý slovníček používaných pojmů, resumé v českém a anglickém jazyce a poměrně rozsáhlý seznam použité a odkazové literatury. Rejstříky v knize postrádáme, jelikož se do knihy nedostaly nedopatřením. Ovšem redakce pochybení napravila a rejstřík jmenný i věcný si lze stáhnout z internetu.
Pro přiblížení celé práce uvádím hlavní části knihy tak, jak čteme z jejího obsahu.
1. Adaptace (Pojem „adaptace“, Adaptační systémy organismu, Jevy ovlivňující adaptaci zvenčí, Psychologické adaptační činitele, Poruchy adaptace, Vulnerabilita).
2. Situace se zvýšenými nároky na adaptaci (Zátěž, stres, Běžné typy náročných situací, Důsledky stresu).
3. Zvládání stresu (Obranné mechanismy, Coping, Zvládání strachu, Alternativní léčení nemocí, Zvládání bolesti, Řešení konfliktů, Zvládání krizových situací, Intervenující proměnné ve zvládání zátěže, Účinnost zvládání zátěží).
4. Odolnost jako psychologická charakteristika (Pojem „odolnost“, Odolnost a ontogeneze, Odolnost organismu, imunita, Odolnost mužů a žen, Odolnost a zdraví, Odolnost a kvalita života, Odolnost a výživa, Odolnost a sociální vztahy,  Odolnost a škola, Odolnost a zaměstnání, Odolnost a smysl života, Odolnost a víra, Odolnost a sportovní výkon, Odolnost v extrémních podmínkách).
5. Metody zjišťování psychické odolnosti (Objektivní postupy, Psychologické postupy).
6. Možnosti rozvíjení psychické odolnosti vůči stresu (Realistické sebepoznávání a sebehodnocení, Sebeovládání a seberozvoj, Režim práce a odpočinku, Time management, Tělesná cvičení, Otužování, Relaxace, imaginace, meditace, Racionální výživa, Několik dalších rad k prevenci stresu).
Recenzovaná kniha je prací skutečně aktuální, rozsáhlou, systematickou a autorsky kultivovanou. Je zřejmé, že K. Paulík je opravdu zkušený a lidsky zralý, mající bohaté didaktické zkušenosti. Úspěšně se pak pokouší syntetizovat poznatky získané od mnoha autorů, přičemž neopomíjí ani významné české a slovenské autory, což bych rád zdůraznil. Z našich je nejvíce odkazů na J. Křivohlavého, V. Kebzu, I. Šolcovou, ze zahraničních pak dominují R.S. Lazarus a H. Seley. Je třeba ocenit, že tato monografie je dílem jednoho člověka, což se projevuje „jedním rukopisem“ a vnitřní logičností celého díla.   
Osobně si na knize cením také toho, že K. Paulík kombinuje teoretický přístup s přístupem praktickým. Čtenáře kupříkladu seznamuje se situacemi kladoucími vysoké nároky na přizpůsobení i s možnostmi, jak jim lze čelit (včetně konkrétních metod, postupů) a jak lze rozvíjet psychickou odolnost vůči stresu.
Knihu Psychologie lidské odolnosti lze zařadit mezi monografie a práce patřící nejspíše pod obor lékařská psychologie. Lze ji naší lékařské obci doporučit jako čtení inspirativní, obohacující vědění lékaře, možná i jeho praxi a přispívající k porozumění jemu samému a tím i k pravdivějšímu sebepoznání.

prof. PhDr. Jan Vymětal
ÚHSL 1. lékařské fakulty UK