0 Ks
0 Ks
0
Nákupní košík je prázdný.

K pokladně

Rodinná terapie

Systemické a narativní přístupy, 2., doplněné a přepracované vydání
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
Titul doprodánr: 5047
E-kniha
PDF
339
Ihned ke stažení
i: 15893 n: 24769806r: 5047
Prolistovat knihu

Ukázky z E-knihy

PDF
Doplněné a přepracované vydání úspěšné knihy propojuje výklad teorie s praktickými ukázkami rodinných příběhů a terapeutických problémů. Cílem je vysvětlit aplikaci teorie v konkrétních situacích. Terapie je chápána jako proces, při kterém klienti společně s terapeutem hledají nový pohled na řešené problémy. Renomovaní čeští autoři popisují systemickou práci s jednotlivcem a uplatnění systemického myšlení u širších systémů. Přinášejí nové kapitoly o starších klientech, klientech s mentálním handicapem, klientech, kteří nejsou verbálně zdatní či sociálně úspěšní. Rozebírají také problematiku násilí v důvěrných vztazích či ztrát, s nimiž se v životě všichni setkáváme (smrt, nemoc, zdravotní potíže, bytostné ztráty). Text je určen psychologům, psychiatrům, pracovníkům v oblasti sociální práce, speciální pedagogiky a andragogiky a především studentům těchto oborů.

Z obsahu knihy Rodinná terapie

Úvodní slovo

Část I. Teoretické základní rodinné terapie

1. Jazyk, metafora a teorie rodinné terapie
1.1 Systemický přístup
1.2 Sociální konstruování
1.2.1 Sociální konstrukce a fakta
1.3 Narativní terapie
1.3.1 Příběhy jako terapeutické zdroje
1.3.2 Narativní verze pravdy
1.3.3 Psaní v narativní terapii a výcviku
1.3.4 Čtení literatury jako zdroj
1.4 Kolaborativní terapie
1.5 Jakou teorii potřebuje rodinná terapie?
1.5.1 Jakou terapii si přejí klienti?
1.5.2 Potřebuje rodinná terapie teorii rodiny?
1.5.3 Mezioborovost rodinné terapie

2. Gender a rodinná terapie
2.1 Odlišnost mužů a žen a předpoklady o odlišnostech
2.2 Implicitní modely rodinných vztahů klientů a terapeutů
2.3 Pojem gender
2.4 Zdroje našeho genderového přístupu v terapii
2.5 Genderové odlišnosti - biologické a sociálně konstruované nejsou polarity
2.5.1 Muži a ženy jako ahistorický kulturní vzorec
2.5.2 Historické kořeny mocenské nerovnosti a genderového uspořádání
2.6 Být ženou, být mužem - genderová identita a kontexty její tvorby
2.7 Názory na genderové role v Česku
2.8 Genderová vnímavost ve výcviku rodinných terapeutů
2.8.1 Terapeutky a terapeuti, klienti a klientky
2.8.2 Zkoumání osobních témat
2.8.3 Rodiny, kde tradiční scénáře života mají příliš velkou sílu - rizika úzce definovaných genderových rolí
2.8.4 Gender jako třetí člen párových vztahů - loajalita a paradoxy tradičních konstrukcí
Závěr

3. Komunikace
3.1 Roviny komunikace
3.1.1 Komunikace o věcech - komunikace o vztazích
3.1.2 Text - kontext
3.1.3 Komunikace - metakomunikace
3.1.4 Verbální komunikace - nonverbální komunikace
3.1.5 Explicitní komunikace - implicitní komunikace
3.1.6 Rozhovor - diskurz
3.2 Mocné formy komunikace
3.2.1 Rituál
3.2.2 Mýtus
3.3 Osvobozující formy komunikace
3.3.1 Dekonstrukce
3.3.2 Převyprávění
3.4 Terapeutický rozhovor

Část II. Rodiny

4. Rodiny, jejich formy a proměny
4.1 Formy rodin
4.1.1 Tradiční a netradiční formy rodin
4.2 Kulturní odlišnosti rodin v Česku
4.2.1 Úplné rodiny většinové společnosti jsou také různé
4.2.2 Rodiny s chronickým konfliktem
4.3 Konflikt partnerů, předrozvodovoá situace
4.3.1 Otázka přijetí rozvodu partnery
4.3.2 Utajování před dětmi a sdělování dětem
4.4 Terapeuti a rozvodová situace
4.5 Proces rozvádění - soukromé a veřejné loučení, legální a psychologický rozvod
4.5.1 Rozvodové napětí a děti
4.6 Po rozvodu
4.6.1 Kontakty s rodičem, který nežije s dítětem
4.6.2 Závažné spory o děti
4.6.3 Co pomáhá dětem po rozvodu
4.7 Minoritní formy rodin
4.7.1 Samostatní rodiče a děti (neúplná rodina)
4.7.2 Nové rozšířené rodiny
4.7.3 Třígenerační rodiny, prarodiče v rodičovských rolích
4.7.4 Bezdětné rodiny
4.7.5 Adoptivní rodiny a další sociálně tvořené formy rodin
4.8 Otázky adopce mimo manželství, adopce jednotlivcem, adopce homosexuálními partnery
Závěr

5. Rodiny v průběhu času, metafory a reálie vývoje rodin, genealogie
5.1 Metafory, podle kterých žijeme
5.1.1 Cesta životem
5.1.2 Cyklus života
5.1.3 Cyklus rodin klientů a terapeutů
5.2 Cyklus vývoje rodin se proměňuje
5.2.1 Genderové aspekty vývoje rodin
5.3 Nejen metafory, také reálie, proměňování cyklu rodinného života od počátku 20. Století
5.3.1 Využívání pojetí cyklu rodinného života
5.4 Genealogie
5.4.1 Co se předává, významy genealogie
5.4.2 Podobnosti a jejich významy
5.4.3 Práce s genealogií
5.4.4 Genealogické zkoumání spíše historické - práce s genealogickými údaji
5.4.5 Genealogie jako zdroj příběhů (využívání narativních prvků v práci s genealogií)
5.4.6 Vztah k vlastní genealogii
Závěr
Příloha: Genealogické značky

Část III. Praxe

6. Průběh terapie
6.1 První rozhovor
6.1.1 Novost situace při prvním rozhovoru
6.2 Cíle prvního rozhovoru
6.2.1 Vzájemné seznámení terapeuta a rodiny, terapeutické prostředí
6.2.2 Vytvoření důvěry v terapeutický proces
6.2.3 Získání informací, počátek nosného příběhu
6.2.4 Dohoda o dalším postupu, kontrakt, "zakázkaa"
6.3 Průběh terapie
6.3.1 Koho pozvat k prvnímu rozhovoru
6.3.2 Výchozí situace
6.3.3 Počátek terapie - uvítání
6.3.4 První otázky
6.3.5 Dohoda o pokračování terapie
6.4 Pokračování terapie - pokrok či stagnace
6.5 Intervence
6.5.1 Terapeutické poselství
6.5.2 Terapeutický úkol
6.6 Změna pohledu terapeuta - spolupráce v týmu, konzultace, supervize
6.7 Ukončení terapie
6.8 Hodnocení terapie
6.9 Terapeutický vztah

7. Terapie partnerských dvojic
7.1 Partnerská dvojice a moře příběhů
7.2 Dvojice v konfliktu
7.3 Dvojice, kde je jeden partner pacientem
7.4 Dvojice se společným rodičovským problémem
7.5 Dvojice před důležitým rozhodnutím
7.6 Základní terapeutické postupy
7.6.1 Neutralita
7.6.2 Aktivita terapeuta
7.6.3 Kompromis a shoda
Závěr

8. Systemická práce s jednotlivcem
8.1 Kdy pracujeme s jedním klientem?
8.2 Výhody a nevýhody individuální terapie
8.3 Terapeutické postupy v systemické individuální terapii
8.4 Klienti se specifickými problémy
8.5 Meze a rizika systemické práce s jednotlivcem

9. Děti v rodinné terapii
9.1 O dětech, bez dětí, s dětmi
9.2 Setkávání s dětmi a jejich rodiči
9.3 Terapie rodin s malými a staršími dětmi
9.3.1 Nejmladší děti a jejich rodiče v terapii
9.3.2 Rodiny se školáky
9.3.3 Terapie s dospívajícími a jejich rodinami
9.4 Těžké situace v terapii rodin s dětmi
9.4.1 "Jdi si za ním...."
9.4.2 "Aby si o sobě moc nemyslel...."
9.4.3 "To jí nemůžu říct...."
9.4.4 "Musela jsem slíbit, že vám to neřeknu...."
9.4.5 "Tam mne nedostanete...."

10. Psychosomatičtí pacienti
10.1 Mají tělesné nemoci tělesné příčiny a psychické problémy psychické příčiny?
10.1.1 Jazyky nespokojenosti - rodiny citlivé na pocity, rodiny citlivé na bolesti těla
10.1.2 Somatizace
10.2 Terapie

11. Ne všichni klienti jsou YAVIS (méně nadějní klienti bývají pro terapeuta obtížnější)
11.1 Ti, co jsou a nejsou YAVIS
11.2 Stáří, seniorství nebo pozdní dospělost?
11.2.1 Kdy stáří začíná?
11.2.2 Kdy se člověk cítí být starý?
11.2.3 Jak poznáme, že je někdo starý?
11.2.4 Senioři a psychoterapie
11.2.5 Jsou staří lidé sociálně vylučováni?
11.2.6 Jaké máme zkušenosti se staršími klienty
11.2.7 Snahy o tematizaci stáří, o pozitivní konstrukci stáří a o tvorbu aktivní komunity
11.3 Nemluvní a verbálně málo zdatní
11.4 Rodiny, kde je člen s mentální retardací
11.5 Neúspěšní (mnohočetně znevýhodněné rodiny)
11.5.1 Co je znevýhodňuje?
Závěr

12. Ztráty
12.1 Terapeutické zdroje při práci s lidmi, kteří utrpěli bytostnou ztrátu
12.1.1 Co vůbec může terapie nabídnout?
12.1.2 Stadiální pojetí
12.2 Jak rodiny tvoří rituály loučení a vzpomínání
12.3 Děti a bytostná ztráta
12.4 Genderové aspekty reakcí zármutku (rodiny po smrti adolescentky)
12.5 Reakce okolí na zármutek pozůstalých
12.6 Oprávnění k zármutku (ztráta nenarozeného dítěte)
12.7 Jak se mluví o smrti - příběh o tragické události
Závěr

13. Násilí
13.1 Ubývání násilí v rodinách?
13.1.1 Ingerence státu - posilování legislativních norem rodinného soužití
13.1.2 Demokratizace rodiny - posilování vědomí hodnoty a důstojnosti života všech členů rodiny
13.1.3 Objev modelu vztahu, kde mohou oba vyhrát - hry s nenulovým výsledkem
13.1.4 Posilování rozsahu, ale i významu a schopnosti empatie
13.1.5 Otázky rodičovské autority
13.2 Násilí je systemický problém
13.2.1 Systemické porozumění násilí a koordinace na úrovni osob a institucí
13.3 Tělesné násilí
13.3.1 Otázky společenské tolerance a tolerance terapeutů
13.3.2 Postoje terapeutů v případech tělesného násilí - odlišení odpovědnosti a porozumění
13.3.3 Násilí v partnerských vztazích
Závěr

14. Etické otázky rodinné terapie
14.1 Existuje specifický systemická nebo rodinně-terapeutická etika?
14.2 Kdo může terapii hodnotit, mít na ni nějaký názor?
14.3 Za co je terapeut zodpovědný?

Slovo na konec - česká scéna rodinné terapie
Jak se vytvořila komunita terapeutů: Bošovy semináře Dubí People a kontext
"Pattern which connectss" WFTC 1987
Jan Špitz: Jak učil a nepoučoval
...elegantně organizoval odbornou činnost
...poznal, co je ve světě
"Změnu v terapii nelze způsobit, ale stává se...."
Výrazné osobnosti české scény

Odborná literatura
Věcný rejstřík
Jmenný rejstřík

E-kniha

Formát: PDF
Velikost: 1.32MB
Druh ochrany: Sociální ochrana
Rodinná terapie
Prolistovat knihu

Ukázky z E-knihy

PDF

E-kniha

Formát: PDF
Velikost: 1.32MB
Druh ochrany: Sociální ochrana

Rodinná terapie

Systemické a narativní přístupy, 2., doplněné a přepracované vydání
Doplněné a přepracované vydání úspěšné knihy propojuje výklad teorie s praktickými ukázkami rodinných příběhů a terapeutických problémů. Cílem je vysvětlit aplikaci teorie v konkrétních situacích. Terapie je chápána jako proces, při kterém klienti společně s terapeutem hledají nový pohled na řešené problémy. Renomovaní čeští autoři popisují systemickou práci s jednotlivcem a uplatnění systemického myšlení u širších systémů. Přinášejí nové kapitoly o starších klientech, klientech s mentálním handicapem, klientech, kteří nejsou verbálně zdatní či sociálně úspěšní. Rozebírají také problematiku násilí v důvěrných vztazích či ztrát, s nimiž se v životě všichni setkáváme (smrt, nemoc, zdravotní potíže, bytostné ztráty). Text je určen psychologům, psychiatrům, pracovníkům v oblasti sociální práce, speciální pedagogiky a andragogiky a především studentům těchto oborů.
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
Titul doprodánr: 5047
E-kniha
PDF
339
Ihned ke stažení
i: 15893 n: 24769806r: 5047

Z obsahu knihy Rodinná terapie

Úvodní slovo

Část I. Teoretické základní rodinné terapie

1. Jazyk, metafora a teorie rodinné terapie
1.1 Systemický přístup
1.2 Sociální konstruování
1.2.1 Sociální konstrukce a fakta
1.3 Narativní terapie
1.3.1 Příběhy jako terapeutické zdroje
1.3.2 Narativní verze pravdy
1.3.3 Psaní v narativní terapii a výcviku
1.3.4 Čtení literatury jako zdroj
1.4 Kolaborativní terapie
1.5 Jakou teorii potřebuje rodinná terapie?
1.5.1 Jakou terapii si přejí klienti?
1.5.2 Potřebuje rodinná terapie teorii rodiny?
1.5.3 Mezioborovost rodinné terapie

2. Gender a rodinná terapie
2.1 Odlišnost mužů a žen a předpoklady o odlišnostech
2.2 Implicitní modely rodinných vztahů klientů a terapeutů
2.3 Pojem gender
2.4 Zdroje našeho genderového přístupu v terapii
2.5 Genderové odlišnosti - biologické a sociálně konstruované nejsou polarity
2.5.1 Muži a ženy jako ahistorický kulturní vzorec
2.5.2 Historické kořeny mocenské nerovnosti a genderového uspořádání
2.6 Být ženou, být mužem - genderová identita a kontexty její tvorby
2.7 Názory na genderové role v Česku
2.8 Genderová vnímavost ve výcviku rodinných terapeutů
2.8.1 Terapeutky a terapeuti, klienti a klientky
2.8.2 Zkoumání osobních témat
2.8.3 Rodiny, kde tradiční scénáře života mají příliš velkou sílu - rizika úzce definovaných genderových rolí
2.8.4 Gender jako třetí člen párových vztahů - loajalita a paradoxy tradičních konstrukcí
Závěr

3. Komunikace
3.1 Roviny komunikace
3.1.1 Komunikace o věcech - komunikace o vztazích
3.1.2 Text - kontext
3.1.3 Komunikace - metakomunikace
3.1.4 Verbální komunikace - nonverbální komunikace
3.1.5 Explicitní komunikace - implicitní komunikace
3.1.6 Rozhovor - diskurz
3.2 Mocné formy komunikace
3.2.1 Rituál
3.2.2 Mýtus
3.3 Osvobozující formy komunikace
3.3.1 Dekonstrukce
3.3.2 Převyprávění
3.4 Terapeutický rozhovor

Část II. Rodiny

4. Rodiny, jejich formy a proměny
4.1 Formy rodin
4.1.1 Tradiční a netradiční formy rodin
4.2 Kulturní odlišnosti rodin v Česku
4.2.1 Úplné rodiny většinové společnosti jsou také různé
4.2.2 Rodiny s chronickým konfliktem
4.3 Konflikt partnerů, předrozvodovoá situace
4.3.1 Otázka přijetí rozvodu partnery
4.3.2 Utajování před dětmi a sdělování dětem
4.4 Terapeuti a rozvodová situace
4.5 Proces rozvádění - soukromé a veřejné loučení, legální a psychologický rozvod
4.5.1 Rozvodové napětí a děti
4.6 Po rozvodu
4.6.1 Kontakty s rodičem, který nežije s dítětem
4.6.2 Závažné spory o děti
4.6.3 Co pomáhá dětem po rozvodu
4.7 Minoritní formy rodin
4.7.1 Samostatní rodiče a děti (neúplná rodina)
4.7.2 Nové rozšířené rodiny
4.7.3 Třígenerační rodiny, prarodiče v rodičovských rolích
4.7.4 Bezdětné rodiny
4.7.5 Adoptivní rodiny a další sociálně tvořené formy rodin
4.8 Otázky adopce mimo manželství, adopce jednotlivcem, adopce homosexuálními partnery
Závěr

5. Rodiny v průběhu času, metafory a reálie vývoje rodin, genealogie
5.1 Metafory, podle kterých žijeme
5.1.1 Cesta životem
5.1.2 Cyklus života
5.1.3 Cyklus rodin klientů a terapeutů
5.2 Cyklus vývoje rodin se proměňuje
5.2.1 Genderové aspekty vývoje rodin
5.3 Nejen metafory, také reálie, proměňování cyklu rodinného života od počátku 20. Století
5.3.1 Využívání pojetí cyklu rodinného života
5.4 Genealogie
5.4.1 Co se předává, významy genealogie
5.4.2 Podobnosti a jejich významy
5.4.3 Práce s genealogií
5.4.4 Genealogické zkoumání spíše historické - práce s genealogickými údaji
5.4.5 Genealogie jako zdroj příběhů (využívání narativních prvků v práci s genealogií)
5.4.6 Vztah k vlastní genealogii
Závěr
Příloha: Genealogické značky

Část III. Praxe

6. Průběh terapie
6.1 První rozhovor
6.1.1 Novost situace při prvním rozhovoru
6.2 Cíle prvního rozhovoru
6.2.1 Vzájemné seznámení terapeuta a rodiny, terapeutické prostředí
6.2.2 Vytvoření důvěry v terapeutický proces
6.2.3 Získání informací, počátek nosného příběhu
6.2.4 Dohoda o dalším postupu, kontrakt, "zakázkaa"
6.3 Průběh terapie
6.3.1 Koho pozvat k prvnímu rozhovoru
6.3.2 Výchozí situace
6.3.3 Počátek terapie - uvítání
6.3.4 První otázky
6.3.5 Dohoda o pokračování terapie
6.4 Pokračování terapie - pokrok či stagnace
6.5 Intervence
6.5.1 Terapeutické poselství
6.5.2 Terapeutický úkol
6.6 Změna pohledu terapeuta - spolupráce v týmu, konzultace, supervize
6.7 Ukončení terapie
6.8 Hodnocení terapie
6.9 Terapeutický vztah

7. Terapie partnerských dvojic
7.1 Partnerská dvojice a moře příběhů
7.2 Dvojice v konfliktu
7.3 Dvojice, kde je jeden partner pacientem
7.4 Dvojice se společným rodičovským problémem
7.5 Dvojice před důležitým rozhodnutím
7.6 Základní terapeutické postupy
7.6.1 Neutralita
7.6.2 Aktivita terapeuta
7.6.3 Kompromis a shoda
Závěr

8. Systemická práce s jednotlivcem
8.1 Kdy pracujeme s jedním klientem?
8.2 Výhody a nevýhody individuální terapie
8.3 Terapeutické postupy v systemické individuální terapii
8.4 Klienti se specifickými problémy
8.5 Meze a rizika systemické práce s jednotlivcem

9. Děti v rodinné terapii
9.1 O dětech, bez dětí, s dětmi
9.2 Setkávání s dětmi a jejich rodiči
9.3 Terapie rodin s malými a staršími dětmi
9.3.1 Nejmladší děti a jejich rodiče v terapii
9.3.2 Rodiny se školáky
9.3.3 Terapie s dospívajícími a jejich rodinami
9.4 Těžké situace v terapii rodin s dětmi
9.4.1 "Jdi si za ním...."
9.4.2 "Aby si o sobě moc nemyslel...."
9.4.3 "To jí nemůžu říct...."
9.4.4 "Musela jsem slíbit, že vám to neřeknu...."
9.4.5 "Tam mne nedostanete...."

10. Psychosomatičtí pacienti
10.1 Mají tělesné nemoci tělesné příčiny a psychické problémy psychické příčiny?
10.1.1 Jazyky nespokojenosti - rodiny citlivé na pocity, rodiny citlivé na bolesti těla
10.1.2 Somatizace
10.2 Terapie

11. Ne všichni klienti jsou YAVIS (méně nadějní klienti bývají pro terapeuta obtížnější)
11.1 Ti, co jsou a nejsou YAVIS
11.2 Stáří, seniorství nebo pozdní dospělost?
11.2.1 Kdy stáří začíná?
11.2.2 Kdy se člověk cítí být starý?
11.2.3 Jak poznáme, že je někdo starý?
11.2.4 Senioři a psychoterapie
11.2.5 Jsou staří lidé sociálně vylučováni?
11.2.6 Jaké máme zkušenosti se staršími klienty
11.2.7 Snahy o tematizaci stáří, o pozitivní konstrukci stáří a o tvorbu aktivní komunity
11.3 Nemluvní a verbálně málo zdatní
11.4 Rodiny, kde je člen s mentální retardací
11.5 Neúspěšní (mnohočetně znevýhodněné rodiny)
11.5.1 Co je znevýhodňuje?
Závěr

12. Ztráty
12.1 Terapeutické zdroje při práci s lidmi, kteří utrpěli bytostnou ztrátu
12.1.1 Co vůbec může terapie nabídnout?
12.1.2 Stadiální pojetí
12.2 Jak rodiny tvoří rituály loučení a vzpomínání
12.3 Děti a bytostná ztráta
12.4 Genderové aspekty reakcí zármutku (rodiny po smrti adolescentky)
12.5 Reakce okolí na zármutek pozůstalých
12.6 Oprávnění k zármutku (ztráta nenarozeného dítěte)
12.7 Jak se mluví o smrti - příběh o tragické události
Závěr

13. Násilí
13.1 Ubývání násilí v rodinách?
13.1.1 Ingerence státu - posilování legislativních norem rodinného soužití
13.1.2 Demokratizace rodiny - posilování vědomí hodnoty a důstojnosti života všech členů rodiny
13.1.3 Objev modelu vztahu, kde mohou oba vyhrát - hry s nenulovým výsledkem
13.1.4 Posilování rozsahu, ale i významu a schopnosti empatie
13.1.5 Otázky rodičovské autority
13.2 Násilí je systemický problém
13.2.1 Systemické porozumění násilí a koordinace na úrovni osob a institucí
13.3 Tělesné násilí
13.3.1 Otázky společenské tolerance a tolerance terapeutů
13.3.2 Postoje terapeutů v případech tělesného násilí - odlišení odpovědnosti a porozumění
13.3.3 Násilí v partnerských vztazích
Závěr

14. Etické otázky rodinné terapie
14.1 Existuje specifický systemická nebo rodinně-terapeutická etika?
14.2 Kdo může terapii hodnotit, mít na ni nějaký názor?
14.3 Za co je terapeut zodpovědný?

Slovo na konec - česká scéna rodinné terapie
Jak se vytvořila komunita terapeutů: Bošovy semináře Dubí People a kontext
"Pattern which connectss" WFTC 1987
Jan Špitz: Jak učil a nepoučoval
...elegantně organizoval odbornou činnost
...poznal, co je ve světě
"Změnu v terapii nelze způsobit, ale stává se...."
Výrazné osobnosti české scény

Odborná literatura
Věcný rejstřík
Jmenný rejstřík

O Autorovi

Gjuričová Šárka

Autorka působí dlouhá léta ve Fakultní nemocnici v Motole v Centru rodinné terapie. Vzdělávala se v systemické a rodinné terapii u našich odborníků, po roce 1990 také ve Velké Britanii a USA. Angažuje se v zajišťování komplexního vzdělávacího programu v rodinné terapii jako jeho vedoucí a jedna z hlavních lektorek, řadu let rozvíjela program Gender a psychologie na FF UK.

Hodnocení čtenářů

Knihu ještě nikdo nehodnotil. Přihlašte se do svého účtu a buďte první!

Zobrazit všechny recenze Přihlásit

Čtenáři, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili

Tištěná 319
E-kniha 271
Tištěná 355
E-kniha 302
Tištěná 195
Tištěná 199
E-kniha 169
Tištěná 269
E-kniha 229
E-kniha 254

Novinky a akční nabídky knih

Přeji si být informován o novinkách


















Pole zanechte prosím prázdné

Přihlásit

Přihlásit přes sociální sítě:

Registrace

 




Síla hesla:
 

 

Fakturační adresa

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace