Uprostřed chladného dne v Reykjavíku zmizí z kočárku u luxusní vily spící nemluvně a na jeho místě leží cizí mrtvé dítě.
O jedenáct let později objeví detektiv Huldar se svou nadřízenou Erlou v kufru odstaveného auta v Reykjavíku části rozsekaného ženského těla. Co tu ale chybí, je hlava oběti. Vyšetřovací tým, do něhož už oficiálně patří i dětská psycholožka Freyja, se pustí do vyšetřování jednoho z nejtěžších případů, který je stále zamotanější, vrací se do minulosti a jeho vyřešení se zdá být v nedohlednu.
To těžce nese Huldarova těhotná nadřízená Erla. Dře dnem i nocí, protože se bojí o své místo i reputaci, pokud případ nestihne včas vyřešit. O svém těhotenství, stejně jako o otci dítěte se ale odmítá bavit. Mezi Freyjou a Huldarem stále „něco“ je, mají však dohodu, že své soukromí nebudou tahat do práce. Vše ještě zkomplikuje nečekané obvinění Freyji z porušení policejního protokolu. A vůbec není jisté, zda jí Huldar bude schopen pomoci.
V Tichu, posledním dílu série Freyja & Huldar, si hlavní hrdinové nejen sáhnou na své dno, ale budou muset pro vyřešení několika případů v jednom spojit své síly, aby překonali hradbu mlčení, skrývající mnoho zlého.
Vychází v překladu Hany Sichingerové.
Datum vydání:
02.11.2022
Nakladatel:
Metafora
Jazyk:
Čeština
Počet stran:
416
Žánr:
Dobrodružství, napětí, thrillery
Vazby knihy:
Pevná šitá vazba
Katalogové číslo:
89095
Formát stran:
124×200
ISBN tištěné knihy:
978-80-7625-082-6
Načítání hodnocení...
Recenze
„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kdo od ní už něco četli.“
– Kultura21.cz
„Jedna z nejlepších severských autorek.“
– The Times
„Královna islandské krimi.“
– Simon Kernick, autor románů Neúprosný a Záležitosti kolem umírání
„Vynikající spisovatelka.“
– Karin Slaughter, bestsellerová autorka knih Mlčící žena a Falešná svědkyně
„Další znamenité pokračování série Freyja a Huldar. Prokreslené postavy a strhující, děsivá zápletka plná zvratů – nedokázala jsem to odložit!“
– Shari Lapena, autorka bestsellerů Jeden z nás a Nevítaný host
„Yrsa je znamenitá vypravěčka. Její příběhy jsou záhadné, plné tíživé atmosféry a skvěle vygradované. Zvraty nikdy neuvidíte přicházet.“
– Mari Hannah, spisovatelka
Yrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.