Ticho
I mlčení může zabíjet...
Tištěná kniha
Pevná šitá vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
469 Kč 375 Kč -20 %Ušetříte 94 Kč
Skladem
i
Poslední aktualizace skladu 07. 12. 2024 23:43
i: 43507 n: 76250826r: 11259 i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
399 Kč 319 Kč -20 %Ušetříte 80 Kč
Ihned ke stažení
i: 43605 n: 76256989r: 11259 Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Uprostřed chladného dne v Reykjavíku zmizí z kočárku u luxusní vily spící nemluvně a na jeho místě leží cizí mrtvé dítě.
O jedenáct let později objeví detektiv Huldar se svou nadřízenou Erlou v kufru odstaveného auta v Reykjavíku části rozsekaného ženského těla. Co tu ale chybí, je hlava oběti. Vyšetřovací tým, do něhož už oficiálně patří i dětská psycholožka Freyja, se pustí do vyšetřování jednoho z nejtěžších případů, který je stále zamotanější, vrací se do minulosti a jeho vyřešení se zdá být v nedohlednu.
To těžce nese Huldarova těhotná nadřízená Erla. Dře dnem i nocí, protože se bojí o své místo i reputaci, pokud případ nestihne včas vyřešit. O svém těhotenství, stejně jako o otci dítěte se ale odmítá bavit. Mezi Freyjou a Huldarem stále „něco“ je, mají však dohodu, že své soukromí nebudou tahat do práce. Vše ještě zkomplikuje nečekané obvinění Freyji z porušení policejního protokolu. A vůbec není jisté, zda jí Huldar bude schopen pomoci.
V Tichu, posledním dílu série Freyja & Huldar, si hlavní hrdinové nejen sáhnou na své dno, ale budou muset pro vyřešení několika případů v jednom spojit své síly, aby překonali hradbu mlčení, skrývající mnoho zlého.
Vychází v překladu Hany Sichingerové.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Recenze
„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kdo od ní už něco četli.“
– Kultura21.cz
„Jedna z nejlepších severských autorek.“
– The Times
„Královna islandské krimi.“
– Simon Kernick, autor románů Neúprosný a Záležitosti kolem umírání
„Vynikající spisovatelka.“
– Karin Slaughter, bestsellerová autorka knih Mlčící žena a Falešná svědkyně
„Další znamenité pokračování série Freyja a Huldar. Prokreslené postavy a strhující, děsivá zápletka plná zvratů – nedokázala jsem to odložit!“
– Shari Lapena, autorka bestsellerů Jeden z nás a Nevítaný host
„Yrsa je znamenitá vypravěčka. Její příběhy jsou záhadné, plné tíživé atmosféry a skvěle vygradované. Zvraty nikdy neuvidíte přicházet.“
– Mari Hannah, spisovatelka
O Autorovi
Sigurđardóttir YrsaYrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román
Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem
DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem
Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem
Katarze (Metafora Grada, 2019).
Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce
Yrsa Sigurðardóttir CZ.
Recenze
„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“
„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Zajímavost o islandských příjmeních
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.