0 Ks
0 Ks
0 Ks
0
Nákupní košík je prázdný.

K pokladně

Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie

2., přepracované a doplněné vydání

Fišar Zdeněk a kolektiv
- 30 % z DMOC
Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie
Tištěná kniha
Šitá vazba
Titul doprodán
r: 5458
E-kniha
PDF
i
Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.

Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
467  327  -30 %
Ihned ke stažení
i: 16401 n: 24767598r: 5458
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Prolistovat knihu

Ukázky z E-knihy

PDF
Chcete nahlédnout do biologické podstaty mozkových procesů odpovědných za vznik duševních poruch? Máte jedinečnou příležitost s publikací Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie, která se jako jedna z mála knih na českém trhu věnuje této problematice zcela komplexně. Přináší podrobný úvod do biologické psychiatrie, jakožto rozvíjející se mezioborové nauky, která integruje poznatky z oblasti biochemie, respektive neurochemie, genetiky, molekulární biologie, fyziologie, anatomie a dalších oborů vztahujících se k normální i narušené činnosti lidského mozku a působení psychofarmak.

Black Friday - 30 % končí za:

Z obsahu knihy Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie

Úvod
Zdeněk Fišar

1. Základy neurobiologie a neurochemie
Zdeněk Fišar
1.1 Neurony
1.2 Glie
1.3 Membrány
1.3.1 Struktura a funkce
1.3.2 Složení biomembrán
1.3.3 Membránový transport
1.3.4 Receptory
1.3.4.1 Regulace
1.3.4.2 Adaptace
1.3.4.3 Inhibice
1.3.4.4 Struktura
1.3.4.5 Charakteristiky
1.3.4.6 Molekulární evoluce receptorů
1.3.5 Membránové přenašeče
1.3.6 Dynamika buněčných membrán
1.3.7 Membránové lipidy a přenos signálu
1.3.8 Membránový potenciál
1.4 Cytoskelet
1.5 Akční potenciál
1.5.1 Šíření nervového impulsu
1.5.2 Iontové kanály při šíření akčních potenciálů
1.5.3 Napěťové řízené iontové kanály
1.5.4 Struktura a funkce napěťově řízených iontových kanálů
1.6 Mitochondrie
1.6.1 Glykolýza
1.6.2 Citrátový cyklus
1.6.3 Dýchací řetězec a oxidační fosforylace
1.6.4 Monoaminoxidázy
1.7 Synapse
1.7.1 Typy synapsí
1.7.2 Synaptické váčky
1.7.3 Funkce chemické synapse
1.7.4 Postsynaptický potenciál
1.7.5 Synaptická facilitace a deprese
1.7.6 Synaptická potenciace
1.8 Plasticita neuronů
Použitá a doporučená literatura

2. Neurotransmitery a růstové faktory
Zdeněk Fišar
2.1 Klasifikace neurotransmiterů
2.2 Acetylcholin
2.3 Monoaminy
2.3.1 Katecholaminy
2.3.2 Indolaminy
2.3.3 Jiné monoaminy
2.4 Aminokyseliny
2.4.1 Kyselina glutamová a asparagová
2.4.2 GABA a glycin
2.5 Puriny
2.6 Neuropeptidy
2.7 Oxid dusnatý
2.8 Růstové faktory
Použitá a doporučená literatura

3. Receptory pro neurotransmitery
Zdeněk Fišar
3.1 Efektorové systémy
3.2 Farmakologická klasifikace receptorů
3.2.1 Acetylcholinové receptory
3.2.2 Monoaminové receptory
3.2.2.1 Dopaminové receptory
3.2.2.2 Adrenergní receptory
3.2.2.3 Serotoninové receptory
3.2.3 Aminokyselinové receptory
3.2.4 Peptidové receptory
Použitá a doporučená literatura

4. Nitrobuněčný přenos signálu
Zdeněk Fišar
4.1 G proteiny
4.1.1 Heterotrimerní G proteiny
4.1.2 Malé G proteiny
4.1.3 Aktivace heterotrimerních G proteinů
4.1.4 Modulace funkce G proteinů
4.2 Signální cesty
4.2.1 Adenylátcyklázová cesta
4.2.2 Guanylátcyklázová cesta
4.2.3 Fosfoinozitidová cesta
4.2.4 Tyrozinkinázová cesta
4.2.5 Wnt cesta
4.2.6 Glykogensyntázakináza-3
4.2.7 Kalcium
4.3 Fosforylace mozkových proteinů
4.3.1 Proteinkinázy závislé na cyklických nukleotidech
4.3.2 Proteinkinázy závislé na kalciu a kalmodulinu (Ca2+/CaM)
4.3.3 Proteinkinázy závislé na Ca2+ a fosfolipidu (PKC)
4.4 Zpětné vazby v přenosu signálu
4.4.1 Presynaptické receptory
4.4.2 Křížové propojení na postsynaptické úrovni
Použitá a doporučená literatura

5. Psychofarmaka a jiné psychoaktivní látky
Zdeněk Fišar
5.1 Klasifikace psychofarmak
5.2 Interakce s membránami
5.2.1 Interakce antidepresiv s lipidovými membránami
5.2.2 Lokalizace antidepresiv v membráně
5.3 Možné působení psychofarmak
5.4 Antipsychotika
5.4.1 Klasifikace
5.4.1.1 Konvenční antipsychotika
5.4.1.2 Atypická antipsychotika
5.4.2 Mechanismy účinky
5.4.3 Nežádoucí účinky
5.5 Antidepresiva
5.5.1 Klasifikace
5.5.2 Primární a následné (dlouhodobé) biochemické účinky
5.5.2.1 Primární účinky
5.5.2.2 Dlouhodobé účinky
5.5.2.3 Nitrobuněčné účinky
5.5.2.4 Blokátory ?2-adrenoceptorů
5.5.2.5 Inhibitory monoaminoxidázy
5.5.2.6 Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
5.5.2.7 Agonisté 5-HT1A receptorů
5.5.3 Nežádoucí účinky
5.5.4 Neurotrofní účinky antidepresiv
5.5.5 Neurotrofní a neuroprotektivní účinky stabilizátorů nálady
5.5.6 Regulátory plasticity neuronů
5.6 Anxiolytika
5.7 Hypnotika
5.8 Kognitiva a nootropika
5.9 Zneužívané psychoaktivní látky
5.9.1 Kanabinoidy
5.9.1.1 Fytokanabinoidy
5.9.1.2 Endokanabinoidy
5.9.1.3 Syntetické kanabinoidy
5.9.1.4 Mechanismy působení
5.9.1.5 Kanabinoidy a závislosti
5.9.1.6 Kanabinoidy a psychotické poruchy
5.9.1.7 Kanabinoidy a poruchy nálady
5.9.1.8 Terapeutické účinky kanabinoidů
5.9.1.9 Souhrn
5.9.2 Psychostimulancia
5.9.3 Opioidy
5.9.4 Halucinogeny
5.9.5 Alkohol
5.9.6 Nikotin
5.9.7 Kofein
Použitá a doporučená literatura

6. Laboratorní metody v psychiatrii
Zdeněk Fišar
6.1 Koncentrace psychofarmak
6.2 Hladiny neurotransmiterů a jejich metabolitů
6.3 Neuroendokrinní parametry
6.4 Enzymy podílející se na syntéze a metabolismu neurotransmiterů
6.5 Vlastnosti receptorových systémů
6.6 Zpětné vychytávání neurotransmiterů
Použitá a doporučená literatura

7. Stres
Petr Bob
7.1 Psychobiologické mechanismy stresové odpovědi
Použitá a doporučená literatura
7.2 Stres a epileptiformní aktivita
7.2.1 Stres, senzitizace a kinding
7.2.2 Epileptická aktivita či epileptiformní?
7.2.3 Kognitivní a afektivní symptomy podobající se temporální epilepsii
Použitá a doporučená literatura
7.3 Stres, psychiatrická onemocnění a poruchy imunitního systému
Použitá a doporučená literatura

8. Schizofrenie
Zdeněk Fišar
8.1 Základní pojmy
8.1.1 Výskyt
8.1.2 Příznaky
8.1.3 Léčba
8.2 Neuroanatomické změny
8.3 Biologické markery a rizikové faktory
8.4 Biologické modely
8.4.1 Environmentální modely
8.4.1.1 Psychosociální model
8.4.1.2 Ostatní environmentální modely
8.4.2 Genetické modely
8.4.2.1 Monogenové modely
8.4.2.2 Model výrazné různorodosti
8.4.2.3 Multifaktorový-polygenový model s prahovým efektem
8.4.2.4 Smíšené nebo kombinované modely
8.4.2.5 Kontinuální model
8.4.3 Neurovývojová hypotéza
8.4.3.1 Vývoj mozku
8.4.3.2 Mechanismy zpožděného nástupu onemocnění
8.4.3.3 Vývojová neuropatologie
8.4.4 Neurochemické hypotézy
8.4.4.1 Dopaminová hypotéza
8.4.4.2 Jiné monoaminergní hypotézy
8.4.4.3 GABAergní hypotéza
8.4.4.4 Glutamátergní hypotéza
8.4.4.5 Neuropeptidové hypotézy
8.4.4.6 Revidovaná dopaminová hypotéza
8.4.4.7 Působení antipsychotik a halucinogenů
8.4.4.8 Transmetylační hypotézy
8.4.4.9 Membránové hypotézy
8.4.4.10 Aktivita MAO
8.4.5 Jiné biologické modely
8.4.5.1 Dyskonekční hypotéza
8.4.5.2 Hypotéza mitochondriální dysfunkce
Použitá a doporučená literatura

9. Poruchy nálady
Zdeněk Fišar
9.1 Základní pojmy
9.1.1 Výskyt
9.1.2 Klasifikace
9.1.3 Rizikové faktory
9.1.4 Průběh a léčba deprese
9.1.5 Úzkost a deprese
9.2 Základní biologické přístupy
9.2.1 Genetika
9.2.2 Stres a poruchy nálady
9.2.3 Chronobiologie
9.2.4 Neuroendokrinologie
9.2.5 Neuroimunologie
9.2.5.1 Imunitní odezva při depresi
9.2.5.2 Deprese při imunitní odezvě
9.2.6 Neurochemie
9.2.7 Membránový přenašeč pro serotonin
9.2.8 Biologické markery
9.3 Vývoj neurochemických hypotéz
9.3.1 Neurotransmiterové hypotézy
9.3.2 Receptorové hypotézy
9.3.2.1 Katecholaminové
9.3.2.2 Serotoninové a serotoninové-noradrenalinové
9.3.2.3 Další receptorové hypotézy
9.3.3 Membránové, transportní a jiné hypotézy
9.3.4 Postreceptorové hypotézy
9.3.5 Neurotrofní a neurogenní hypotézy
9.3.6 Hypotéza mitochondriální dysfunkce
9.3.7 Zdokonalená monoaminová teorie
9.4 Shrnutí
Použitá literatura

10. Demence
Roman Jirák
10.1 Úvod
10.2 Atroficko-degenerativní demence
10.2.1 Alzheimerova choroba
10.2.1.1 Další patogenetické řetězce, podílející se na neurodegeneraci u Alzheimerovy choroby
10.2.1.2 Genetické faktory Alzheimerovy choroby
10.2.2 Možnosti biologického ovlivnění Alzheimrovy choroby
10.2.2.1 Acetylcholinergní systém
10.2.2.2 Látky blokující NMDA glutamátergní receptor
10.2.2.3 Neuronový metabolismus
10.2.2.4 Volné kyslíkové radikály
10.2.2.5 Zánětlivé reakce
10.2.2.6 Hladiny MAO-B
10.2.2.7 Nervové růstové faktory
10.2.2.8 Další metody
10.2.2.9 Perspektivní metody, v současnosti ověřované¨
10.2.3 Demence při Parkinsonově chorobě
10.2.4 Difuzní choroba s Lewyho tělísky
10.2.5 Progresivní supranukleární obrna (syndrom Steelův-Richardsonův-Olszewskiho)
10.2.6 Frontotemporální demence (Pickova choroba a další formy)
10.2.7 Huntingtonova chorea
10.3 Symptomatické (sekundární) demnce
10.3.1 Vaskulární demence
10.3.1.1 Rizikové faktory vzniku vaskulární demence
10.3.1.2 Farmakoterapie
10.3.2 Ostatní symptomatické demence
10.3.2.1 Demence infekční etiologie
10.3.2.2 Demence prionové etiologie
10.3.2.3 Metabolické demence
10.3.2.4 Posttraumatické demence
10.3.2.5 Demence při nitrolebních tumorech
10.3.2.6 Demence na podkladě hydrocefalu s normálním tlakem likvoru
10.3.2.7 Ostatní symptomatické demence
Použitá a doporučená literatura

11. Poruchy příjmu potravy
Hana Papežová
11.1 Definice
11.2 Strukturální a funkční změny v mozku a regulace chuti a potravového chování
11.2.1 Zobrazovací metody
11.2.2 Neuropsychologické a neurofyziologické poznatky a hladovění
11.3 Význam stresu
11.4 Neuropeptidy, neurotransmitery a další regulační mechanismy
11.4.1 Neuropeptidy
11.4.2 Neurotransmitery
11.4.3 Role dalších hormonů a cytokinů
11.5 Nové biologické paradigma a farmakoterapie
11.6 Zvířecí modely a hypotézy vzniku poruch příjmu potravy
11.6.1 Genetické zvířecí modely
11.6.2 Vývojový model
Použitá a doporučená literatura

12. Seznam použitých zkratek

Seznam obrázků

Seznam tabulek

Rejstřík

E-kniha

Formát: PDF
Velikost: 6.63MB
Druh ochrany: Sociální ochrana
Nakladatel: Grada

Poškozené knihy


Poškození knihy nemá žádný vliv na obsah. Kniha může mít například zažloutlé či vybledlé listy, natrženou nebo odřenou obálku, mírně naražené rohy či jiné podobné mechanické poškození, které však nebrání jejímu přečtení.

Více informací o poškozených knihách naleznete zde.
- 30 % z DMOC i
DMOC = Doporučená maloobchodní cena
Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie
Prolistovat knihu

Ukázky z E-knihy

PDF

E-kniha

Formát: PDF
Velikost: 6.63 MB
Druh ochrany: Sociální ochrana
Jazyk: Čeština
Nakladatel: Grada

Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie

2., přepracované a doplněné vydání

Fišar Zdeněk a kolektiv
Tištěná kniha
Šitá vazba
Titul doprodán
r: 5458
E-kniha
PDF
i
Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.

Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
467  327  -30 %
Ihned ke stažení
i: 16401 n: 24767598r: 5458
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Chcete nahlédnout do biologické podstaty mozkových procesů odpovědných za vznik duševních poruch? Máte jedinečnou příležitost s publikací Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie, která se jako jedna z mála knih na českém trhu věnuje této problematice zcela komplexně. Přináší podrobný úvod do biologické psychiatrie, jakožto rozvíjející se mezioborové nauky, která integruje poznatky z oblasti biochemie, respektive neurochemie, genetiky, molekulární biologie, fyziologie, anatomie a dalších oborů vztahujících se k normální i narušené činnosti lidského mozku a působení psychofarmak.

Black Friday - 30 % končí za:

Z obsahu knihy Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie

Úvod
Zdeněk Fišar

1. Základy neurobiologie a neurochemie
Zdeněk Fišar
1.1 Neurony
1.2 Glie
1.3 Membrány
1.3.1 Struktura a funkce
1.3.2 Složení biomembrán
1.3.3 Membránový transport
1.3.4 Receptory
1.3.4.1 Regulace
1.3.4.2 Adaptace
1.3.4.3 Inhibice
1.3.4.4 Struktura
1.3.4.5 Charakteristiky
1.3.4.6 Molekulární evoluce receptorů
1.3.5 Membránové přenašeče
1.3.6 Dynamika buněčných membrán
1.3.7 Membránové lipidy a přenos signálu
1.3.8 Membránový potenciál
1.4 Cytoskelet
1.5 Akční potenciál
1.5.1 Šíření nervového impulsu
1.5.2 Iontové kanály při šíření akčních potenciálů
1.5.3 Napěťové řízené iontové kanály
1.5.4 Struktura a funkce napěťově řízených iontových kanálů
1.6 Mitochondrie
1.6.1 Glykolýza
1.6.2 Citrátový cyklus
1.6.3 Dýchací řetězec a oxidační fosforylace
1.6.4 Monoaminoxidázy
1.7 Synapse
1.7.1 Typy synapsí
1.7.2 Synaptické váčky
1.7.3 Funkce chemické synapse
1.7.4 Postsynaptický potenciál
1.7.5 Synaptická facilitace a deprese
1.7.6 Synaptická potenciace
1.8 Plasticita neuronů
Použitá a doporučená literatura

2. Neurotransmitery a růstové faktory
Zdeněk Fišar
2.1 Klasifikace neurotransmiterů
2.2 Acetylcholin
2.3 Monoaminy
2.3.1 Katecholaminy
2.3.2 Indolaminy
2.3.3 Jiné monoaminy
2.4 Aminokyseliny
2.4.1 Kyselina glutamová a asparagová
2.4.2 GABA a glycin
2.5 Puriny
2.6 Neuropeptidy
2.7 Oxid dusnatý
2.8 Růstové faktory
Použitá a doporučená literatura

3. Receptory pro neurotransmitery
Zdeněk Fišar
3.1 Efektorové systémy
3.2 Farmakologická klasifikace receptorů
3.2.1 Acetylcholinové receptory
3.2.2 Monoaminové receptory
3.2.2.1 Dopaminové receptory
3.2.2.2 Adrenergní receptory
3.2.2.3 Serotoninové receptory
3.2.3 Aminokyselinové receptory
3.2.4 Peptidové receptory
Použitá a doporučená literatura

4. Nitrobuněčný přenos signálu
Zdeněk Fišar
4.1 G proteiny
4.1.1 Heterotrimerní G proteiny
4.1.2 Malé G proteiny
4.1.3 Aktivace heterotrimerních G proteinů
4.1.4 Modulace funkce G proteinů
4.2 Signální cesty
4.2.1 Adenylátcyklázová cesta
4.2.2 Guanylátcyklázová cesta
4.2.3 Fosfoinozitidová cesta
4.2.4 Tyrozinkinázová cesta
4.2.5 Wnt cesta
4.2.6 Glykogensyntázakináza-3
4.2.7 Kalcium
4.3 Fosforylace mozkových proteinů
4.3.1 Proteinkinázy závislé na cyklických nukleotidech
4.3.2 Proteinkinázy závislé na kalciu a kalmodulinu (Ca2+/CaM)
4.3.3 Proteinkinázy závislé na Ca2+ a fosfolipidu (PKC)
4.4 Zpětné vazby v přenosu signálu
4.4.1 Presynaptické receptory
4.4.2 Křížové propojení na postsynaptické úrovni
Použitá a doporučená literatura

5. Psychofarmaka a jiné psychoaktivní látky
Zdeněk Fišar
5.1 Klasifikace psychofarmak
5.2 Interakce s membránami
5.2.1 Interakce antidepresiv s lipidovými membránami
5.2.2 Lokalizace antidepresiv v membráně
5.3 Možné působení psychofarmak
5.4 Antipsychotika
5.4.1 Klasifikace
5.4.1.1 Konvenční antipsychotika
5.4.1.2 Atypická antipsychotika
5.4.2 Mechanismy účinky
5.4.3 Nežádoucí účinky
5.5 Antidepresiva
5.5.1 Klasifikace
5.5.2 Primární a následné (dlouhodobé) biochemické účinky
5.5.2.1 Primární účinky
5.5.2.2 Dlouhodobé účinky
5.5.2.3 Nitrobuněčné účinky
5.5.2.4 Blokátory ?2-adrenoceptorů
5.5.2.5 Inhibitory monoaminoxidázy
5.5.2.6 Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
5.5.2.7 Agonisté 5-HT1A receptorů
5.5.3 Nežádoucí účinky
5.5.4 Neurotrofní účinky antidepresiv
5.5.5 Neurotrofní a neuroprotektivní účinky stabilizátorů nálady
5.5.6 Regulátory plasticity neuronů
5.6 Anxiolytika
5.7 Hypnotika
5.8 Kognitiva a nootropika
5.9 Zneužívané psychoaktivní látky
5.9.1 Kanabinoidy
5.9.1.1 Fytokanabinoidy
5.9.1.2 Endokanabinoidy
5.9.1.3 Syntetické kanabinoidy
5.9.1.4 Mechanismy působení
5.9.1.5 Kanabinoidy a závislosti
5.9.1.6 Kanabinoidy a psychotické poruchy
5.9.1.7 Kanabinoidy a poruchy nálady
5.9.1.8 Terapeutické účinky kanabinoidů
5.9.1.9 Souhrn
5.9.2 Psychostimulancia
5.9.3 Opioidy
5.9.4 Halucinogeny
5.9.5 Alkohol
5.9.6 Nikotin
5.9.7 Kofein
Použitá a doporučená literatura

6. Laboratorní metody v psychiatrii
Zdeněk Fišar
6.1 Koncentrace psychofarmak
6.2 Hladiny neurotransmiterů a jejich metabolitů
6.3 Neuroendokrinní parametry
6.4 Enzymy podílející se na syntéze a metabolismu neurotransmiterů
6.5 Vlastnosti receptorových systémů
6.6 Zpětné vychytávání neurotransmiterů
Použitá a doporučená literatura

7. Stres
Petr Bob
7.1 Psychobiologické mechanismy stresové odpovědi
Použitá a doporučená literatura
7.2 Stres a epileptiformní aktivita
7.2.1 Stres, senzitizace a kinding
7.2.2 Epileptická aktivita či epileptiformní?
7.2.3 Kognitivní a afektivní symptomy podobající se temporální epilepsii
Použitá a doporučená literatura
7.3 Stres, psychiatrická onemocnění a poruchy imunitního systému
Použitá a doporučená literatura

8. Schizofrenie
Zdeněk Fišar
8.1 Základní pojmy
8.1.1 Výskyt
8.1.2 Příznaky
8.1.3 Léčba
8.2 Neuroanatomické změny
8.3 Biologické markery a rizikové faktory
8.4 Biologické modely
8.4.1 Environmentální modely
8.4.1.1 Psychosociální model
8.4.1.2 Ostatní environmentální modely
8.4.2 Genetické modely
8.4.2.1 Monogenové modely
8.4.2.2 Model výrazné různorodosti
8.4.2.3 Multifaktorový-polygenový model s prahovým efektem
8.4.2.4 Smíšené nebo kombinované modely
8.4.2.5 Kontinuální model
8.4.3 Neurovývojová hypotéza
8.4.3.1 Vývoj mozku
8.4.3.2 Mechanismy zpožděného nástupu onemocnění
8.4.3.3 Vývojová neuropatologie
8.4.4 Neurochemické hypotézy
8.4.4.1 Dopaminová hypotéza
8.4.4.2 Jiné monoaminergní hypotézy
8.4.4.3 GABAergní hypotéza
8.4.4.4 Glutamátergní hypotéza
8.4.4.5 Neuropeptidové hypotézy
8.4.4.6 Revidovaná dopaminová hypotéza
8.4.4.7 Působení antipsychotik a halucinogenů
8.4.4.8 Transmetylační hypotézy
8.4.4.9 Membránové hypotézy
8.4.4.10 Aktivita MAO
8.4.5 Jiné biologické modely
8.4.5.1 Dyskonekční hypotéza
8.4.5.2 Hypotéza mitochondriální dysfunkce
Použitá a doporučená literatura

9. Poruchy nálady
Zdeněk Fišar
9.1 Základní pojmy
9.1.1 Výskyt
9.1.2 Klasifikace
9.1.3 Rizikové faktory
9.1.4 Průběh a léčba deprese
9.1.5 Úzkost a deprese
9.2 Základní biologické přístupy
9.2.1 Genetika
9.2.2 Stres a poruchy nálady
9.2.3 Chronobiologie
9.2.4 Neuroendokrinologie
9.2.5 Neuroimunologie
9.2.5.1 Imunitní odezva při depresi
9.2.5.2 Deprese při imunitní odezvě
9.2.6 Neurochemie
9.2.7 Membránový přenašeč pro serotonin
9.2.8 Biologické markery
9.3 Vývoj neurochemických hypotéz
9.3.1 Neurotransmiterové hypotézy
9.3.2 Receptorové hypotézy
9.3.2.1 Katecholaminové
9.3.2.2 Serotoninové a serotoninové-noradrenalinové
9.3.2.3 Další receptorové hypotézy
9.3.3 Membránové, transportní a jiné hypotézy
9.3.4 Postreceptorové hypotézy
9.3.5 Neurotrofní a neurogenní hypotézy
9.3.6 Hypotéza mitochondriální dysfunkce
9.3.7 Zdokonalená monoaminová teorie
9.4 Shrnutí
Použitá literatura

10. Demence
Roman Jirák
10.1 Úvod
10.2 Atroficko-degenerativní demence
10.2.1 Alzheimerova choroba
10.2.1.1 Další patogenetické řetězce, podílející se na neurodegeneraci u Alzheimerovy choroby
10.2.1.2 Genetické faktory Alzheimerovy choroby
10.2.2 Možnosti biologického ovlivnění Alzheimrovy choroby
10.2.2.1 Acetylcholinergní systém
10.2.2.2 Látky blokující NMDA glutamátergní receptor
10.2.2.3 Neuronový metabolismus
10.2.2.4 Volné kyslíkové radikály
10.2.2.5 Zánětlivé reakce
10.2.2.6 Hladiny MAO-B
10.2.2.7 Nervové růstové faktory
10.2.2.8 Další metody
10.2.2.9 Perspektivní metody, v současnosti ověřované¨
10.2.3 Demence při Parkinsonově chorobě
10.2.4 Difuzní choroba s Lewyho tělísky
10.2.5 Progresivní supranukleární obrna (syndrom Steelův-Richardsonův-Olszewskiho)
10.2.6 Frontotemporální demence (Pickova choroba a další formy)
10.2.7 Huntingtonova chorea
10.3 Symptomatické (sekundární) demnce
10.3.1 Vaskulární demence
10.3.1.1 Rizikové faktory vzniku vaskulární demence
10.3.1.2 Farmakoterapie
10.3.2 Ostatní symptomatické demence
10.3.2.1 Demence infekční etiologie
10.3.2.2 Demence prionové etiologie
10.3.2.3 Metabolické demence
10.3.2.4 Posttraumatické demence
10.3.2.5 Demence při nitrolebních tumorech
10.3.2.6 Demence na podkladě hydrocefalu s normálním tlakem likvoru
10.3.2.7 Ostatní symptomatické demence
Použitá a doporučená literatura

11. Poruchy příjmu potravy
Hana Papežová
11.1 Definice
11.2 Strukturální a funkční změny v mozku a regulace chuti a potravového chování
11.2.1 Zobrazovací metody
11.2.2 Neuropsychologické a neurofyziologické poznatky a hladovění
11.3 Význam stresu
11.4 Neuropeptidy, neurotransmitery a další regulační mechanismy
11.4.1 Neuropeptidy
11.4.2 Neurotransmitery
11.4.3 Role dalších hormonů a cytokinů
11.5 Nové biologické paradigma a farmakoterapie
11.6 Zvířecí modely a hypotézy vzniku poruch příjmu potravy
11.6.1 Genetické zvířecí modely
11.6.2 Vývojový model
Použitá a doporučená literatura

12. Seznam použitých zkratek

Seznam obrázků

Seznam tabulek

Rejstřík

O Autorovi

Fišar Zdeněk
Vystudoval fyziku, specializaci biofyziku na MFF UK v Praze, postgraduální studium biologických věd ukončil v oboru mikrobiologie a imunologie na Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Dlouhodobě se věnuje studiu mechanismů účinků psychofarmak, především antidepresiv. Působí jako docent a vědecký pracovník na Psychiatrické klinice 1. LF UK v Praze. Publikoval více než 100 odborných článků a učebních textů a několik monografií s tématikou biologické psychiatrie.

Hodnocení čtenářů

Neověřené recenze: Knihu ještě nikdo nehodnotil. Přihlašte se do svého účtu a buďte první!

Zobrazit všechny recenze Přihlásit

Čtenáři, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili

Tištěná 321  -30 %
E-kniha 273  -30 %
Tištěná 290  -49 %
E-kniha 339  -30 %

Přihlášení k newsletteru

Vyberte si prosím obory, které vás zajímají a my vám budeme zasílat informace o knihách přizpůsobené vašemu zájmu



















Tento souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů dáváte společnosti Grada Publishing, a.s. pro účely zasílání obchodních sdělení (marketingových nabídek) a jiných marketingových aktivit vůči Vaší osobě. Tento Váš souhlas můžete kdykoliv odvolat a obchodní sdělení Vám pak nebudou dále zasílána. Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů naleznete zde.
Pole zanechte prosím prázdné

Přihlásit

Přihlásit přes sociální sítě:

Registrace



 

 

 
Síla hesla:
 

 
 

Fakturační adresa

Tento souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů dáváte společnosti Grada Publishing, a.s. pro účely zasílání obchodních sdělení (marketingových nabídek) a jiných marketingových aktivit vůči Vaší osobě. Tento Váš souhlas můžete kdykoliv odvolat a obchodní sdělení Vám pak nebudou dále zasílána. Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů naleznete zde.