Seznam zkratek
Úvod
1 Stručná fyziologie a patologie imunitního systému (J. Bartůňková)
1.1 Složky a funkce imunitního systému
1.2 Buněčné složky imunity
1.2.1 Buněčná imunita nespecifická
1.2.1.1 Fagocytující buňky
1.2.1.2 Buňky NK
1.2.1.3 Bazofily, žírné buňky a další buňky
1.2.2 Buněčná imunita specifická
1.2.2.1 Lymfocyty T – pomahači
1.2.2.2 Lymfocyty T – supresorově cytotoxické buňky
1.2.2.3 Paměťové buňky
1.3 Humorální složky imunity
1.3.1 Nespecifická imunita humorální
1.3.1.1 Komplementový systém
1.3.1.2 Proteiny akutní fáze
1.3.2 Specifická imunita humorální
1.3.2.1 Protilátky
1.3.2.2 Autoprotilátky
1.3.2.3 Monoklonální protilátky
1.4 Komunikace mezi složkami imunity
1.4.1 Cytokiny
1.4.2 Adhezivní molekuly
1.5 HLA systém
1.6 Fyziologická imunitní reakce
1.7 Patologické imunitní reakce
1.7.1 Atopická reakce – časná přecitlivělost, I. typ
1.7.2 Cytotoxická reakce, II. typ
1.7.3 Imunokomplexová reakce, III. typ
1.7.4 Reakce oddálené přecitlivělosti, IV. typ
1.8 Nemoci z poruch imunity
1.8.1 Imunodeficience
1.8.1.1 Primární imunodeficience
1.8.1.2 Sekundární imunodeficience
1.8.2 Autoimunitní onemocnění
1.8.2.1 Systémové autoimunitní choroby
1.8.2.2 Orgánově specifické autoimunitní choroby
1.8.3 Alergie
2 Metody používané v laboratorní diagnostice imunopatologických stavů (M. Paulík, R. Špíšek, O. Hrušák, J. Bartůňková)
2.1 Metody užívané k vyšetřování složek humorální imunity (M. Paulík)
2.1.1 Obecné principy reakce antigen-protilátka
2.1.1.1 Nativní a rekombinantní antigeny
2.1.1.2 Polyklonální a monoklonální protilátky
2.1.1.3 Afinita
2.1.1.4 Avidita
2.1.2 Elektroforéza a imunoelektroforéza
2.1.2.1 Princip metod a jejich úskalí
2.1.2.2 Uplatnění
2.1.2.3 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.1.2.4 Podmínky odběru materiálu, rychlost vyšetření
2.1.3 Radiální imunodifuze
2.1.3.1 Princip metody a její úskalí
2.1.3.2 Uplatnění
2.1.4 Nefelometrie a turbidimetrie
2.1.4.1 Princip metod a jejich úskalí
2.1.4.2 Přístrojové vybavení, uplatnění a ekonomická rozvaha
2.1.5 Aglutinace a hemaglutinace
2.1.6 Komplement fixační testy
2.1.7 Imunoreakce se značnými protilátkami – RIA, ELISA, EIA
2.1.7.1 Principy metod a jejich úskalí
2.1.7.2 Uplatnění
2.1.7.3 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.1.8 Imunoblotting
2.1.8.1 Princip metod a jejich uplatnění
2.1.9 Imunofluorescence
2.1.9.1 Princip metody a její úskalí
2.1.9.2 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.1.9.3 Uplatnění
2.1.10 Stanovení protilátek a antigenů průtokovou cytometrií
2.2 Metody užívané k vyšetřování složek buněčné imunity (R. Špíšek)
2.2.1 Techniky izolace buněk
2.2.1.1 Gradientová centrifugace
2.2.1.2 Izolace lymfocytů T pomocí rozet
2.2.1.3 Imunomagnetická selekce buněk
2.2.1.4 Selekce pomocí průtokové cytometrie
2.2.2 Průtoková cytometrie (O. Hrušák)
2.2.2.1 Princip metody
2.2.2.2 Analýza a grafické znázornění
2.2.2.3 Odesílání výsledků
2.2.2.4 Úskalí metody
2.2.2.5 Uplatnění
2.2.2.6 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.2.2.7 Podmínky odběru, rychlost vyšetření
2.2.3 Rozetové testy (J. Bartůňková)
2.2.4 Proliferace lymfocytů (blastická transformace) (R. Špíšek)
2.2.4.1 Princip metody a úskalí
2.2.4.2 Uplatnění
2.2.4.3 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.2.5 Enzyme-linked ImmunoSpot Assay (ELISPOT) (R. Špíšek)
2.2.5.1 Princip metody
2.2.5.2 Uplatnění
2.2.5.3 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.2.6 Cytotoxické testy (R. Špíšek)
2.2.6.1 Cytotoxický test založený na uvolňování 51Cr – princip metody
2.2.6.2 Úskalí metody
2.2.6.3 Uplatnění
2.2.6.4 Podmínky odběru materiálu, rychlost vyšetření
2.2.6.5 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.2.7 Fagocytóza (J. Bartůňková)
2.2.7.1 Princip metody
2.2.7.2 Úskalí metody
2.2.7.3 Uplatnění
2.2.7.4 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.2.8 Baktericidní test (J. Bartůňková)
2.2.8.1 Princip metody
2.2.8.2 Úskalí metody
2.2.8.3 Uplatnění
2.2.8.4 Přístrojové vybavení, ekonomická rozvaha
2.2.8.5 Podmínky odběru materiálu, rychlost vyšetření
2.2.9 Testy oxidačního metabolizmu – NBT, INT (J. Bartůňková)
2.2.9.1 Princip metody
2.2.9.2 Úskalí metody a uplatnění
2.2.9.3 Přístrojové vybavení, ekonomická rozvaha
2.2.10 Chemiluminiscence (J. Bartůňková)
2.2.10.1 Princip metody
2.2.10.2 Úskalí metody
2.2.10.3 Uplatnění
2.2.10.4 Přístrojové vybavení, ekonomická rozvaha
2.2.10.5 Podmínky odběru materiálu, rychlost vyšetření
2.2.11 Imunohistochemické metody (K. Smetana)
2.2.11.1 Princip metody
2.2.11.2 Příprava buněk a tkání
2.2.11.3 Vlastní imunohistochemická reakce
2.2.11.4 Metoda vícenásobného značení
2.2.11.5 Úskalí metody
2.2.11.6 Uplatnění
2.2.11.7 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.2.11.8 Podmínky odběru materiálu, rychlost vyšetření
2.3 Metody molekulární biologie (R. Špíšek)
2.3.1 PCR
2.3.1.1 Princip metody
2.3.2 Reverzně-transkriptázová PCR
2.3.2.1 Princip metody
2.3.2.2 Uplatnění
2.3.3 Kvantitativní PCR v reálném čase
2.3.3.1 Princip metody
2.3.3.2 Princip a uplatnění
2.3.4 Genomika (M. Paulík, R. Špíšek)
2.3.5 DNA mikročipy
2.3.5.1 Princip
2.3.5.2 Uplatnění
2.3.5.3 Přístrojové vybavení a ekonomická rozvaha
2.3.6 Proteomika (R. Špíšek)
2.3.6.1 Princip
2.3.6.2 Uplatnění
3 Možnosti vyšetřování složek imunity (A. Šedivá, J. Bartůňková, R. Špíšek, E. Vernerová)
3.1 Vyšetření parametrů humorální imunity
3.1.1 Protilátky (A. Šedivá)
3.1.1.1 Metody vyšetření protilátek
3.1.1.2 Indikace k vyšetření
3.1.1.3 Interpretace patologických výsledků
3.1.2 Vyšetření monoklonální komponenty
3.1.2.1 Indikace k vyšetření
3.1.2.2 Interpretace patologických výsledků
3.1.3 Kryoglobuliny
3.1.3.1 Metody stanovení
3.1.3.2 Indikace k vyšetření
3.1.3.3 Interpretace výsledků
3.1.4 Vyšetření imunokomplexů
3.1.4.1 Metody stanovení
3.1.4.2 Indikace k vyšetření
3.1.4.3 Interpretace výsledků
3.1.5 Proteiny akutní fáze a sedimentace erytrocytů
3.1.5.1 Metody stanovení
3.1.5.2 Indikace k vyšetření
3.1.5.3 Interpretace vyšetření
3.1.6 Komplement a jeho složky
3.1.6.1 Metody stanovení složek a funkce komplementu
3.1.6.2 Porovnání metodických přístupů
3.1.6.3 Indikace k vyšetření a interpretace patologických hodnot
3.1.7 Autoprotilátky (J. Bartůňková)
3.1.7.1 Metody stanovení a jejich porovnání
3.1.7.2 Indikace k vyšetření
3.1.7.3 Výskyt jednotlivých typů autoprotilátek
3.1.7.4 Interpretace patologických výsledků
3.2 Vyšetření parametrů buněčné imunity
3.2.1 Stanovení povrchových znaků lymfocytů a dalších buněk (J. Bartůňková)
3.2.1.1 Metody stanovení
3.2.1.2 Indikace k vyšetření
3.2.1.3 Rozmezí normálních hodnot
3.2.1.4 Interpretace patologických výsledků
3.2.2 Funkční testy lymfocytů
3.2.2.1 Metody stanovení
3.2.2.2 Porovnání jednotlivých metodických přístupů
3.2.2.3 Indikace k vyšetření
3.2.2.4 Rozmezí normálních hodnot
3.2.2.5 Interpretace patologických výsledků
3.2.3 Cytotoxicita NK buněk a lymfocytů T (R. Špíšek)
3.2.3.1 Metody stanovení
3.2.3.2 Porovnání jednotlivých metodických přístupů
3.2.3.3 Indikace k vyšetření
3.2.4 Stanovení cytokinů (R. Špíšek)
3.2.4.1 Metody stanovení
3.2.4.2 Indikace k vyšetření
3.2.5 Fagocytóza (J. Bartůňková)
3.2.5.1 Metody stanovení
3.2.5.2 Porovnání jednotlivých metodických přístupů
3.2.5.3 Indikace k vyšetření
3.2.5.4 Rozmezí normálních hodnot
3.2.5.5 Interpretace patologických výsledků
3.2.6 Chemotaxe (J. Bartůňková)
3.2.6.1 Metody stanovení
3.2.6.2 Indikace k vyšetření
3.2.7 Oxidační metabolizmus (J. Bartůňková)
3.2.7.1 Metody stanovení
3.2.7.2 Porovnání jednotlivých metodických přístupů
3.2.7.3 Indikace k vyšetření
3.2.7.4 Rozmezí normálních hodnot a interpetace patologických výsledků
3.2.8 Mikrobicidie fagocytů (J. Bartůňková)
3.2.8.1 Metody stanovení
3.2.8.2 Indikace k vyšetření
3.2.9 Test aktivace bazofilů (E. Vernerová)
3.2.9.1 Metody stanovení
3.2.9.2 Porovnání jednotlivých metodických přístupů
3.2.9.3 Indikace k vyšetření
3.2.9.4 Rozmezí normálních hodnot
3.2.9.5 Interpretace patologických výsledků
3.2.10 Eozinofilní kationický protein (ECP) (E. Vernerová)
3.2.10.1 Metody stanovení
3.2.10.2 Indikace k vyšetření a rozmezí normálních hodnot
3.2.10.3 Interpretace patologických výsledků
3.2.11 Vyšetření apoptózy (E. Hölzelová)
3.2.11.1 Metody stanovení
3.2.11.2 Indikace k vyšetření a interpretace patologických výsledků
3.2.12 Typizace HLA (R. Špíšek)
3.2.12.1 Metody stanovení
3.2.12.2 Nomenklatura
3.2.12.3 Materiál
3.2.12.4 Indikace k vyšetření
4 Vyšetřovací algoritmy při diagnostice imunopatologických stavů (A. Šedivá, J. Bartůňková, E. Vernerová, R. Špíšek)
4.1 Diagnostika imunodeficiencí (A. Šedivá)
4.1.1 Anamnéza
4.1.1.1 Anamnéza rodinná
4.1.1.2 Anamnéza osobní
4.1.2 Klinický obraz
4.1.3 Spektrum indikovaných vyšetření imunologických
4.1.3.1 Krevní obraz
4.1.3.2 Imunoglobuliny
4.1.3.3 Komplement
4.1.3.4 Počet, zastoupení a funkce lymfocytů
4.1.3.5 Počet, zastoupení a funkce fagocytárních buněk
4.1.3.6 Genetická vyšetření
4.1.3.7 Další vyšetření
4.2 Diagnostika autoimunitních onemocnění (J. Bartůňková)
4.2.1 Anamnéza
4.2.2 Klinický obraz
4.2.3 Spektrum indikovaných vyšetření imunologických
4.2.3.1 Autoprotilátky
4.2.3.2 Imunoglobuliny
4.2.3.3 Komplement
4.2.3.4 CRP a jiné proteiny akutní fáze
4.2.3.5 HLA
4.2.3.6 Subpopulace lymfocytů
4.2.3.7 Cytokiny
4.2.4 Spektrum dalších pomocných vyšetření
4.2.4.1 Sedimentace erytrocytů
4.2.4.2 Sérologické vyšetření
4.2.4.3 Histologické vyšetření
4.2.4.4 Hematologické vyšetření
4.2.4.5 Biochemické vyšetření
4.2.4.6 Zobrazovací a další metody
4.2.4.7 Neurologické pomocné vyšetřovací metody
4.3 Diagnostika alergických onemocnění (E. Vernerová)
4.3.1 Anamnéza
4.3.2 Klinický obraz
4.3.2.1 Alergická rýma
4.3.2.2 Atopický ekzém
4.3.2.3 Astma bronchiale
4.3.2.4 Alergie na hmyzí bodnutí
4.3.2.5 Potravinová alergie
4.3.2.6 Systémová anafylaxe
4.3.3 Spektrum indikovaných imunologických vyšetření
4.3.3.1 Kožní testy
4.3.3.2 Stanovení koncentrace protilátek IgE
4.3.3.3 Stanovení koncentrace specifických protilátek IgE
4.3.3.4 Srovnání kožních testů a stanovení specifického IgE
4.3.3.5 Expoziční testy
4.4 Monitorování imunitní odpovědi při aktivní protinádorové imunoterapii (R. Špíšek)
4.4.1 In vivo hodnocení antigenně specifické imunity
4.4.1.1 Reakce pozdního typu přecitlivělosti (DTH)
4.4.2 In vitro fenotypické hodnocení antigenně specifické imunitní reakce
4.4.2.1 Analýza používaných variabilních regionů TCR
4.4.2.2 Tetramery MHC molekul s peptidy
4.4.2.3 Complementarity determining region 3
4.4.3 In vitro funkční analýza antigenně specifické imunitní reakce
4.4.3.1 Proliferace lymfocytů
4.4.3.2 Detekce produkovaných cytokinů
4.4.3.3 Detekce intracelulárních cytokinů
4.4.3.4 Kvantifikace mRNA pro cytokiny pomocí RT-PCR
4.4.3.5 Cytotoxické testy
4.4.4 Výběr metody pro imunologické sledování protinádorové imunoterapie
5 Systémy kvality v laboratořích (standardizace, certifikace, akreditace) (L. Šprongl, M. Paulík)
5.1 Standardizace (L. Šprongl)
5.2 Certifikace
5.3 Akreditace
5.4 Kvalita laboratorní práce v imunologických laboratořích (M. Paulík)
Závěr
Doporučená literatura
Rejstřík

Skrýt obsah