Miluju tyhle historické romány pro ženy – a Vzpomínky plné vůní jsou přesně tím typem příběhu, který ve mně zůstane ještě dlouho po dočtení. Nadčasový příběh o lásce, která vznikla navzdory válce, přes rozdílné národnosti, strach i nebezpečí. Sylvie a Christoph jsou každý na opačné straně – ona Francouzka, výborná kuchařka a členka odboje, která touží pomstít svého snoubence. On Němec, talentovaný hudebník, ale citlivý a laskavý muž, který nesouhlasí s tím, co dělají nacisté. A přesto se jejich cesty osudově protnou v okupované Paříži...

Paralelně sledujeme i současnější dějovou linku – Julii a Daniela v roce 2002. I jejich vztah není jednoduchý a během čtení jsem si k oběma příběhům vytvořila silné pouto. Nechci nic prozrazovat, ať nepřijdete o to kouzlo – jen napovím, že obě časové linky (minulost/současnost, válka/přežití, příčiny/následky) jsou nádherně propojené a obě mají svou vlastní hloubku i emoce.

Autorka píše krásně, citlivě a autenticky. Přidala i recepty, které se objevují po každé kapitole z minulosti – a když jsem se dočetla, že inspirací jí byla kuchařka z roku 1916 nalezená na půdě starého domu jejího muže, úplně mě to dojalo. I díky tomu má celá kniha nádhernou atmosféru.

Konec jsem obrečela. Dojalo mě to, jak moc a jak opravdově se tu mluví o lásce, odvaze i následcích toho, co si lidé mezi sebou dělají – a přesto je v tom něha a naděje.

Rozhodně doporučuju všem milovníkům historických romancí – Paříž, láska, odboj, tajemství... tohle si prostě musíte přečíst. skrýt