Z Etiopie a odjinud
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
349 Kč 149 Kč Výjimečná cenaSkladem
i
Poslední aktualizace skladu 09. 10. 2024 8:42
i: 36385 n: 27113781r: 11722 i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
245 Kč 221 KčIhned ke stažení
i: 38832 n: 27115884r: 11722 Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Kniha známé reportérky se věnuje čtyřem pozoruhodným destinacím: Moravě, Sardinii, Bruselu a Etiopii.
Co tato čtyři místa mají společného? Zjištění, že lidé jsou všude na světě v podstatě stejní.
Záleží jim na stejných věcech. Lpějí na své zemi, na své kultuře. Především však žijí ve světě, jehož dějiny a příběhy jsou propojeny...
Dnes ještě mnohem více než v minulosti.
V této knize originálním pohledem autorky.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
MORAVA
Kraj širých polí
Žírná, líbezná Morava, tamní písně, kroje, dávné tradice. Pro autorku místo, odkud pochází její rodina, babička, která ji sytila máslovým pečivem i lidovou poezií. Na Moravu jezdí ráda a často. V čase se její představy mění.
Dějový rámec reportáže je zasazen do tradiční jízdy králů. Všechny písně a příběhy, které zná autorka nazpaměť, dostávají jiný obsah i smysl. Stejně tak i obraz dívky a ženy – jejich postavení v tradiční společnosti. Morava v době konzumní společnosti – co se změnilo, co zůstalo…
SARDINIE
Cesta na ostrov
Cesta Evropou – od nás na jih, přes Rakousko, Alpy, Itálii až k moři. Stará cesta horskými průsmyky, kudy procházela vojska, dávní dobyvatelé a panovníci, také obchodníci s náklady zboží. Průsmyky střežené hrady podobající se útesům. Cesta, která se změnila v dálnici.
Dnes lze projet Alpami během několika hodin, nezažít a nevidět téměř nic. Dálnice vedou dál do Itálie – Pádská rovina, kde horské řeky omývají města vytvářená tisíciletými dějinami. A konečně na konci cesty přístav Janov s majákem, který viděl odplouvat loď Kryštofa Kolumba.
Ostrov
Sardinie, zelený ostrov, pusté kopce a pastviny. Půda je kamenitá a vítr zvedá v moři velké vlny. Urputní Sardové vytvořili jednu z nejpokročilejších evropských společností středověku. Lpěli na svobodě a úspěšně se bránili vetřelcům. Pak se ale jejich ostrov zaplnil turisty a mnoho Sardů dnes z turistického průmyslu čerpá svou obživu.
Autorka Sardinii neprojíždí, již po řadu let zůstává po dobu jednoho měsíce na stejném místě severního pobřeží. Postupně toto místo mapuje a objevuje – pastviny, sady, cesty, pláže a lidi, kteří je obývají. Sardinie se pro ni stává důvěrným místem – druhým zvoleným domovem.
BRUSEL
Toto není dýmka
Malá osobní autorčina reportáž z Bruselu, kam ji zavedlo přání opětně navštívit expozici surrealistického malíře René Magritta – umělce odmítajícího vše, co se nazývá skutečností a ověřenou pravdou, odhalujícího přetvářku a lež. „Na světě má všechno svůj řád, pouze lidská mysl je zmatená,“ psal Magritte. Ale původní výstava se změnila, zploštila. Jako by důležitá byla jen forma, pouhé zdání, nikoli obsah – tedy přesně to, co Magritte odmítal.
Brusel a jeho tradice rámují dosud nevstřebanou multikulturní společnost. Není náhodou, že závěr reportáže patří návštěvě Koloniálního paláce, sídla rozsáhlé expozice věnované někdejšímu Belgickému Kongu, obrovské, bohatstvím oplývající zemi, kdysi v osobním vlastnictví belgického císaře Leopolda II. Počet jeho afrických obětí se téměř vyrovná počtu padlých v době první světové války. V čem se to vše týká současné Evropy, jejíž jsme součástí?
Doba se změnila. Jaká je podoba Bruselu – sídla Evropské unie – dnes?
ETIOPIE
Bájná země na rozhraní mezi černou a bílou Afrikou, s prastarou křesťanskou tradicí a pohnutými dějinami. Prý odtud pocházela bájná královna ze Sáby, jejíž syn Menelik ukradl svému otci, králi Šalamounovi, archu úmluvy. Země s nesmírně bohatou kulturou a památkami, mezi nimiž vynikají skalní křesťanské chrámy a kláštery.
Jako jedna z mála afrických zemí se Etiopie dokázala ubránit cizím kolonizátorům. Jsou tam hory, dobré podnebí a dosud poměrně málo turistů.
Autorka se chtěla vrátit do Afriky, kterou již mnohokrát navštívila. Ve svých reportážích se opět snaží mapovat tento všemožně zbídačený kontinent, dnes zachvácený divokou globalizací a touhou konzumovat. Odkud se do Evropy valí hrozba davů neznámých a hrozivých migrantů. A zároveň je to kontinent plný příslibů do budoucnosti. Možná že právě v Africe se zrodí cosi objevného, nová energie pro náš unavený svět. Vždyť pramáti Lucy se napřímila a vykročila vstříc budoucnosti právě v Etiopii.
Z obsahu knihy Z Etiopie a odjinud
KRAJ ŠIRÝCH POLÍ
CESTA NA OSTROV
Trentino
Luogosanto
Starý ostrov ve Středomoří
Costa Paradiso
Olivová zahrada
Čičone a jeho falešní přátelé
Samota
Civilizace
Sardské příběhy
Odjezdy
TOTO NENÍ DÝMKA
NĚCO Z ETIOPIE
Addis Abeba – Nový květ
První den
Menelik a nová metropole
Tvrdohlavá Taytu
Víra v Krista
Svatý Jiří – Bete Giyorgis
Královna ze Sáby
Lucy na nebi s diamanty
Haile Selassie
Mengistu Haile Mariam a DERG
Co se ještě dovídáme o kmenech a národech této země
A co dál v Addis Abebě
Jezero Tana
Gonder
Ach, to krásné pohoří Simien!
Aksúm
Adwa
Yeha
Skalní chrámy
Cesta do Lalibely
Kamarád Tekle
Lalibela
Jak přežít v Lalibele
Krvavý Téwodros
Harar Jugol – strašné město za hradbami
Arthur Rimbaud
Co ještě nevíme?
O AUTORECH
Pavla Jazairiová
Jiří Hůla
Rozhovor s autorkou
Pavla Jazairiová v DVTV
Pavla Jazairiová v pořadu Prostor X
Pavla Jazairiová v pořadu Studio ČT24 (rozhovor s autorkou začíná v čase 15:35)
Hospodářské noviny - Je otázka, jestli globalizace pomáhá chudým zemím. Přinesla západní zboží, ale i znečištění a nezaměstnanost, říká novinářka Jazairiová
Hedvabnastezka.cz - ROZHOVOR S PAVLOU JAZAIRI: Cestovatel by si měl uvědomit, že cizincem je on a že nejlepší věci k němu přijdou náhodou
CNN Prima NEWS, web-
Řežeme pod sebou větev a říkáme tomu pokrok, varuje novinářka Pavla Jazairiová
CNN Prima NEWS, web-
Čína je predátorský stát a nezastaví se před ničím, říká novinářka Pavla Jazairiová
Český rozhlas Vltava, pořad Vizitka
O Autorovi
Jazairiová PavlaZájem Pavly Jazairiové o novinářskou práci a zároveň o takzvaný třetí svět trvá od chvíle, kdy v Československém rozhlase roku 1965 nastoupila do vysílání pro Afriku. Z rozhlasu odešla roku 1970, pracovala jako tlumočnice, cestovala a psala. K mikrofonu se vrátila až po dvaceti letech. Známy jsou její rozhlasové a knižní reportáže z Blízkého i Dálného východu, ze severní Afriky, z Indie, Mexika a dalších zemí. Je také autorkou knihy Z Etiopie a odjinud (Grada 2020), dohromady napsala již jednadvacet knih.