Z Etiopie a odjinud
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
245 Kč 184 Kč -25 %Ihned ke stažení
i: 38832 n: 27115884r: 11722Tištěná kniha
Brožovaná vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
349 Kč 149 Kč VýprodejSkladem
i
Poslední aktualizace skladu 04. 10. 2023 18:06
i: 36385 n: 27113781r: 11722
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Kniha známé reportérky se věnuje čtyřem pozoruhodným destinacím: Moravě, Sardinii, Bruselu a Etiopii.
Co tato čtyři místa mají společného? Zjištění, že lidé jsou všude na světě v podstatě stejní.
Záleží jim na stejných věcech. Lpějí na své zemi, na své kultuře. Především však žijí ve světě, jehož dějiny a příběhy jsou propojeny...
Dnes ještě mnohem více než v minulosti.
V této knize originálním pohledem autorky.
Sleva 25 % končí za:
Soubory ke stažení
MORAVA
Kraj širých polí
Žírná, líbezná Morava, tamní písně, kroje, dávné tradice. Pro autorku místo, odkud pochází její rodina, babička, která ji sytila máslovým pečivem i lidovou poezií. Na Moravu jezdí ráda a často. V čase se její představy mění.
Dějový rámec reportáže je zasazen do tradiční jízdy králů. Všechny písně a příběhy, které zná autorka nazpaměť, dostávají jiný obsah i smysl. Stejně tak i obraz dívky a ženy – jejich postavení v tradiční společnosti. Morava v době konzumní společnosti – co se změnilo, co zůstalo…
SARDINIE
Cesta na ostrov
Cesta Evropou – od nás na jih, přes Rakousko, Alpy, Itálii až k moři. Stará cesta horskými průsmyky, kudy procházela vojska, dávní dobyvatelé a panovníci, také obchodníci s náklady zboží. Průsmyky střežené hrady podobající se útesům. Cesta, která se změnila v dálnici.
Dnes lze projet Alpami během několika hodin, nezažít a nevidět téměř nic. Dálnice vedou dál do Itálie – Pádská rovina, kde horské řeky omývají města vytvářená tisíciletými dějinami. A konečně na konci cesty přístav Janov s majákem, který viděl odplouvat loď Kryštofa Kolumba.
Ostrov
Sardinie, zelený ostrov, pusté kopce a pastviny. Půda je kamenitá a vítr zvedá v moři velké vlny. Urputní Sardové vytvořili jednu z nejpokročilejších evropských společností středověku. Lpěli na svobodě a úspěšně se bránili vetřelcům. Pak se ale jejich ostrov zaplnil turisty a mnoho Sardů dnes z turistického průmyslu čerpá svou obživu.
Autorka Sardinii neprojíždí, již po řadu let zůstává po dobu jednoho měsíce na stejném místě severního pobřeží. Postupně toto místo mapuje a objevuje – pastviny, sady, cesty, pláže a lidi, kteří je obývají. Sardinie se pro ni stává důvěrným místem – druhým zvoleným domovem.
BRUSEL
Toto není dýmka
Malá osobní autorčina reportáž z Bruselu, kam ji zavedlo přání opětně navštívit expozici surrealistického malíře René Magritta – umělce odmítajícího vše, co se nazývá skutečností a ověřenou pravdou, odhalujícího přetvářku a lež. „Na světě má všechno svůj řád, pouze lidská mysl je zmatená,“ psal Magritte. Ale původní výstava se změnila, zploštila. Jako by důležitá byla jen forma, pouhé zdání, nikoli obsah – tedy přesně to, co Magritte odmítal.
Brusel a jeho tradice rámují dosud nevstřebanou multikulturní společnost. Není náhodou, že závěr reportáže patří návštěvě Koloniálního paláce, sídla rozsáhlé expozice věnované někdejšímu Belgickému Kongu, obrovské, bohatstvím oplývající zemi, kdysi v osobním vlastnictví belgického císaře Leopolda II. Počet jeho afrických obětí se téměř vyrovná počtu padlých v době první světové války. V čem se to vše týká současné Evropy, jejíž jsme součástí?
Doba se změnila. Jaká je podoba Bruselu – sídla Evropské unie – dnes?
ETIOPIE
Bájná země na rozhraní mezi černou a bílou Afrikou, s prastarou křesťanskou tradicí a pohnutými dějinami. Prý odtud pocházela bájná královna ze Sáby, jejíž syn Menelik ukradl svému otci, králi Šalamounovi, archu úmluvy. Země s nesmírně bohatou kulturou a památkami, mezi nimiž vynikají skalní křesťanské chrámy a kláštery.
Jako jedna z mála afrických zemí se Etiopie dokázala ubránit cizím kolonizátorům. Jsou tam hory, dobré podnebí a dosud poměrně málo turistů.
Autorka se chtěla vrátit do Afriky, kterou již mnohokrát navštívila. Ve svých reportážích se opět snaží mapovat tento všemožně zbídačený kontinent, dnes zachvácený divokou globalizací a touhou konzumovat. Odkud se do Evropy valí hrozba davů neznámých a hrozivých migrantů. A zároveň je to kontinent plný příslibů do budoucnosti. Možná že právě v Africe se zrodí cosi objevného, nová energie pro náš unavený svět. Vždyť pramáti Lucy se napřímila a vykročila vstříc budoucnosti právě v Etiopii.
Z obsahu knihy Z Etiopie a odjinud
KRAJ ŠIRÝCH POLÍ
CESTA NA OSTROV
Trentino
Luogosanto
Starý ostrov ve Středomoří
Costa Paradiso
Olivová zahrada
Čičone a jeho falešní přátelé
Samota
Civilizace
Sardské příběhy
Odjezdy
TOTO NENÍ DÝMKA
NĚCO Z ETIOPIE
Addis Abeba – Nový květ
První den
Menelik a nová metropole
Tvrdohlavá Taytu
Víra v Krista
Svatý Jiří – Bete Giyorgis
Královna ze Sáby
Lucy na nebi s diamanty
Haile Selassie
Mengistu Haile Mariam a DERG
Co se ještě dovídáme o kmenech a národech této země
A co dál v Addis Abebě
Jezero Tana
Gonder
Ach, to krásné pohoří Simien!
Aksúm
Adwa
Yeha
Skalní chrámy
Cesta do Lalibely
Kamarád Tekle
Lalibela
Jak přežít v Lalibele
Krvavý Téwodros
Harar Jugol – strašné město za hradbami
Arthur Rimbaud
Co ještě nevíme?
O AUTORECH
Pavla Jazairiová
Jiří Hůla
Rozhovor s autorkou
Pavla Jazairiová v DVTV
Pavla Jazairiová v pořadu Prostor X
Pavla Jazairiová v pořadu Studio ČT24 (rozhovor s autorkou začíná v čase 15:35)
Hospodářské noviny - Je otázka, jestli globalizace pomáhá chudým zemím. Přinesla západní zboží, ale i znečištění a nezaměstnanost, říká novinářka Jazairiová
Hedvabnastezka.cz - ROZHOVOR S PAVLOU JAZAIRI: Cestovatel by si měl uvědomit, že cizincem je on a že nejlepší věci k němu přijdou náhodou
CNN Prima NEWS, web-
Řežeme pod sebou větev a říkáme tomu pokrok, varuje novinářka Pavla Jazairiová
CNN Prima NEWS, web-
Čína je predátorský stát a nezastaví se před ničím, říká novinářka Pavla Jazairiová
Český rozhlas Vltava, pořad Vizitka
O Autorovi
Jazairiová PavlaZájem Pavly Jazairiové o novinářskou práci a zároveň o takzvaný třetí svět trvá od chvíle, kdy v Československém rozhlase roku 1965 nastoupila do vysílání pro Afriku. Z rozhlasu odešla roku 1970, pracovala jako tlumočnice, cestovala a psala. K mikrofonu se vrátila až po dvaceti letech. Známy jsou její rozhlasové a knižní reportáže z Blízkého i Dálného východu, ze severní Afriky, z Indie, Mexika a dalších zemí. Je také autorkou knihy Z Etiopie a odjinud (Grada 2020), dohromady napsala již jednadvacet knih.