Znalostní management a proces jeho zavádění
Průvodce pro praxi
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
302 Kč 272 KčUšetříte 30 Kč
Ihned ke stažení
i: 15437 n: 24767178r: 4504Tištěná kniha
Brožovaná vazba
Titul doprodán
r: 4504 Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
Firemní manažeři a studenti v knize najdou ucelený pohled na znalostní management jako moderní manažerskou disciplinu. Po seznámení se s základními pojmy se čtenáři dozví praktické informace o znalostním managementu z různých úhlů pohledu (technologického, manažerského, organizačního, implementačního aj.) a o procesu zavádění znalostního managementu do firmy či jiné organizace. Publikace je ojedinělá tím, že obsahuje ucelený systémový, systematický a srozumitelný popis problematiky znalostního managementu včetně například rozsáhlého přehledu a analýzy stávajících přístupů k zavádění znalostního managementu a detailního popisu jedné z existujících metodik, který není obsažen v žádné z existujících publikacích zabývajících se znalostním managementem.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Z obsahu knihy Znalostní management a proces jeho zavádění
O autorovi 9
Úvod 11
Komu je publikace určena 12
Struktura publikace 12
Poděkování 12
ČÁST I. ZÁKLADNÍ FAKTA 13
1. Úrovně práce se znalostmi 15
1.1 Nadnárodní úroveň 15
1.2 Národní úroveň 18
1.3 Organizační úroveň 20
1.4 Úroveň managementu znalostí 21
2. Znalost a intelektuální kapitál 25
2.1 Znalost 25
2.1.1 Definice znalosti 25
2.1.2 Klasifikace znalostí 28
2.2 Intelektuální kapitál 31
3. Historický vývoj znalostního managementu 37
3.1 Od počátků lidstva 37
3.2 Novodobá historie 38
4. Rámcové práce 43
4.1 Typy rámcových prací 43
4.2 Vybrané příklady rámcových prací 45
4.2.1 D. Apostolou a G. Mentzas 45
4.2.2 Přístup K. Wiiga 47
4.2.3 Konverze I. Nonaky 48
4.2.4 Alternativa M. McElroye 50
Závěr první části 53
Shrnutí 53
Otázky k zamyšlení a diskuzi 53
Použité informační zdroje 54
ČÁST II. ÚHLY POHLEDU 59
5. Konceptuální perspektiva 61
5.1 Obsah konceptuální perspektivy 61
5.2 Vybrané příklady definic znalostního managementu 62
5.3 Analýza definic 63
6. Procesní perspektiva 65
6.1 Jednoduché modely znalostních procesů 65
6.2 Složitější modely znalostních procesů 66
7. Technologická perspektiva 69
7.1 Využitelné technologie 69
7.2 Informační a znalostní infrastruktura 71
8. Organizační perspektiva 75
8.1 Základní přístupy 75
8.2 Význam neformální organizace 76
9. Implementační perspektiva 79
10. Manažerská perspektiva 81
10.1 Přínosy znalostního managementu 81
10.2 Znalostní pracovník 85
Závěr druhé části 89
Shrnutí 89
Otázky k zamyšlení a diskuzi 89
Použité informační zdroje 90
ČÁST III. ZAVÁDĚNÍ ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU 95
11. Metodiky zavádění znalostního managementu 97
12. Přehled vybraných metodik 99
12.1 KM Toolkit A. Tiwany 100
12.1.1 Krok 1: Analýza existující infrastruktury 100
12.1.2 Krok 2: Spojitost znalostního managementu a obchodní strategie 100
12.1.3 Krok 3: Návrh architektury znalostního managementu a integrace s existující
infrastrukturou 100
12.1.4 Krok 4: Analýza a audit existujících znalostí 101
12.1.5 Krok 5: Návrh týmu pro znalostní management 102
12.1.6 Krok 6: Vytvoření projektu znalostního managementu 102
12.1.7 Krok 7: Vývoj systému znalostního managementu 102
12.1.8 Krok 8: Nasazení s použitím metodiky RDI (Results Driven Incremental methodology) 102
12.1.9 Krok 9: Řízení změn, kultura, návrh struktury odměňování a výběr CKO 102
12.1.10 Krok 10: Měření výsledků znalostního managementu, tvorba metrik založených
na ROI a ohodnocení výkonu 103
12.2 Stavební bloky K. Wiiga 103
12.2.1 Získání vrcholového managementu pro znalostní management 103
12.2.2 Zmapování existujících znalostí v organizaci 104
12.2.3 Plánování strategie znalostního managementu 105
12.2.4 Definice alternativ znalostního managementu 105
12.2.5 Provedení analýzy nákladů, přínosů a rizik 106
12.2.6 Stanovení priorit znalostního managementu 106
12.2.7 Vytvoření programu pro přenos znalostí 106
12.2.8 Vytvoření systému stimulů a motivací 107
12.3 P2 - KSP 107
12.3.1 Předpoklady metodiky 107
12.3.2 Analýza obchodního prostředí 109
12.3.3 Analýza požadovaných znalostí 109
12.3.4 Stanovení strategie znalostního managementu 109
12.3.5 Návrh architektury znalostního managementu 110
12.3.6 Plánování implementace znalostního managementu 111
12.4 Další vybrané metodiky 111
12.4.1 Standardized KM Implementation 111
12.4.2 APQC - Road Map 112
12.4.3 Nabla Per Partes 116
12.4.4 K-Stream 118
12.4.5 Metodika Ibermatica 119
12.4.6 On-To-Knowledge 120
12.4.7 PRORAD 120
12.4.8 CORMA 121
12.4.9 Know IT 121
12.5 Analýza existujících metodik 121
12.5.1 Pilotní projekty (iniciativy) 124
13. Metodika KM-Beat-It 129
13.1 Terminologie používaná metodikou KM-Beat-It 130
13.2 Základní pozice procesu zavádění znalostního managementu 132
13.3 Fáze metodiky KM-Beat-It 133
13.3.1 Sestavení realizačního týmu 135
13.3.2 Analýza výchozího stavu 140
13.3.3 Tvorba znalostní strategie 148
13.3.4 Realizace aktivit znalostního managementu 165
13.4 Nepřetržitý znalostní management 178
13.4.1 Sestavení realizačního týmu 178
13.4.2 Analýza výchozího stavu 180
13.4.3 Tvorba znalostní strategie 180
13.4.4 Realizace znalostních aktivit 180
13.5 Kritické faktory úspěšnosti 180
13.5.1 Vrcholové vedení 181
13.5.2 Zaměstnanci 182
13.5.3 Řešitelský tým 182
13.5.4 Podniková strategie 183
13.5.5 Znalostní strategie 184
13.6 Přínosy metodiky KM-Beat-It 184
Závěr třetí části 189
Shrnutí 189
Otázky k zamyšlení a diskuzi 189
Použité informační zdroje 190
Přílohy 195
Příloha 1: Vybrané projekty EU týkající se znalostního managementu 197
Příloha 2: Dotazník pro analýzu existující infrastruktury A. Tiwany 203
Příloha 3: Stavební bloky K. Wiiga a jejich vybrané vztahy 205
Rejstřík věcný 207
Rejstřík jmenný 211
O Autorovi
Bureš VladimírAutor vystudoval bakalářský studijní obor finanční management, magisterský obor informační management a doktorský obor informační a znalostní management na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Krátkodobě spolupracoval s různými organizacemi z rozličných oblastí (například ČSOB nebo AC Nielsen). Od roku 2001 aktivně pracuje v rámci vědecko-výzkumných a vzdělávacích aktivit n a Katedře informačních technologií Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Jako lektor působí rovněž na Institutu dalšího vzdělávání Fakulty informatiky a managementu, kde se podí lí na výuce managementu a ICT (školení pro soukromé organizace, veřejnou správu, školy apod.). Vladimír Bureš se podílel nebo se v současnosti podílí na řešení několika vědeckých a rozvojových projektů (například výzkumný záměr MSM 184500001 Znalostní management pro informační společnost, vědec ký projekt GAČR 402/06/1325 AMIMADES, projekt 6. rámcového programu Enhanced Learning Unlimited (ELU-IST-4-027866), projekt Leonardo da Vinci SK/02/B/P/PP/-142261 Information and Communication Technol ogies in Lifelong Learning atd.). Výstupy své práce úspěšně publikoval na národních a mezinárodních konferencích, pořádaných významnými organizacemi (ACM, Formatex, IADIS, University of Nottingham at d.) a v časopisech (Systémová integrace, E+M Ekonomie a management nebo ACM SIGCSE Bulletin). Rovněž je členem několika organizací, mezi které patří například International Association for Development of the Information Society nebo Special Interest Group on Computer Science Education v rámci organizace ACM. Kontakt: vladimir.bures@uhk.cz