Autor knihy „Komunikace, argumentace, rétorika“ vlastně celý život pracoval se slovem. V místě rodiště, oné základní krajině života, žil v prostředí ovlivněném písmáckou tradicí, vedoucí člověka i k tomu, aby se zamýšlel nad věcmi zdánlivě banálními a samozřejmými. Se slovem jako nástrojem pracoval dvacet let v církevní službě. Slovo je i nástrojem, spojeným s povoláním pedagoga, a právě toto povolání chápe jako životní poslání. V tomto poslání jde o víc, než pouze někoho něco naučit. Jde o to, předat další generaci i onu pochodeň dobrých filosofických, kulturních a případně i náboženských tradic, schopných harmonicky formovat naše bytí v užších i širších lidských pospolitostech. Tak se tedy snaží vnášet do tohoto světa více porozumění, radosti a lidskosti.