Při studiích na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy jsem se o józe učila, stejně jako o ostatních pohybových aktivitách a sportovních odvětvích. Zajímalo mě to, bavilo mě to, ale přizn ám se, že mě více lákal dynamický pohyb. Po dokončení studia jsem se vrhla do praxe šťastná, že jsem mohla zůstat v oboru a své povolání sportovního instruktora jsem si velice vážila. V té době jsem s e nejvíce věnovala výuce přístrojového potápění a vedení kondičních lekcí aerobiku, bodystylingu a spinningu. Potápění mě velice inspirovalo a otevřelo mi cestu zpět k přírodě. Ten neuvěřitelný pocit volného a plného dýchání pod hladinou moře, jezera či lomu, pobyt mezi rybami a vodními živočichy mi dával spoustu energie a síly. Zpomalila jsem se, začala jsem si užívat některých momentů, zbavila s e roztěkanosti a začala si užívat krás přírody. A tak jsem potkala jógu. Prošla jsem zde dostupnými kurzy power jógy, která mě uspokojovala jen chvíli. Chybělo mi to, o co je power jóga ochuzena. To co má spojitost s naší přirozeností a přírodou, ze které jsme vzešli. Našl a jsem svou lektorku Bobbi a ta je příčinou mého obrácení se k józe čelem a naplno. Děkuji jí tímto za ten dar a věřím, že budu moci tento dar někomu v příštích letech zase předat. Ještě budu potřebov at spoustu nových poznatků a vědomostí, které nyní získávám díky Clé Sourenovi, u kterého studuji druhým rokem s cílem stát se oficiálně vyškoleným Iyengar teacherem. Vážím si všech, kteří mě podpořili a pomohli mi na cestě k józe. Děkuji i všem mým studentům, kteří mi dávají možnost se dál vyvíjet a učit se být jim dobrým lektorem.

První závan jógy kolem mne prošel asi v 80. letech minulého století. Dostala se mi do rukou knížky od André Van Lysebetha a pak hlavně kniha od Jiřího Votavy-Jóga očima lékařů. A protože jsem v té dob ě trpěl častými virózami, tak jsem si v těch knihách začal číst a sem tam i něco zkoušet. To byl první polibek s jógou. Druhý polibek přišel při studiích na Filosofické fakultě UK v Praze. Mohli jsme si jako studenti vybrat, jaké kurzy chceme v rámci tehdy povinné tělesné výchovy navštěvovat. A já si z lenosti vybral jógu. To bylo kolem roku 1990. A měl jsem to štěstí, že hodiny vedl skvělý instru ktor, pan Růžička, a já plně pocítil blahodárné účinky jógových cvičení. To už jsme se do sebe s jógou trochu zakoukali. V roce 1993 jsem se stal cvičitelem zdravotní tělesné výchovy a jógy. Jsem vděč ný, že jsem se v rámci příprav na cvičitelské zkoušky mohl setkávat s takovými lektory a znalci jógy, jakými jsou paní PhDr. Věra Knížetová, MUDr. Věra Doležalová, doc. Adamírová. V první polovině dev adesátých let mi mnoho dal i Paramhans svámí Mahéšvaránanda - od osobní mantry, přes krásná setkání se zpěvem bhadžanů. V letech 1993 - 1996 jsem vedl kurzy jógy pro děti i dospělé. V roce 1995 se mi podařilo na FFUK obhájit diplomovou práci na téma "Využití prvků jógy v pedagogickém procesuu". V letech 1995-1998 jsem využíval některé postupy jógy v rámci psychoterapeutického působení v psychiatric ké ordinaci nadace DROP IN. Pak přišla éra (1998-2001) EEG biofeedbacku, kdy jsme koncentrační a meditační cvičení využívali již k cílené léčbě specifických poruch učení, vše bylo kontrolováno lékaři neurology a přímým snímáním elektrických vln mozku. Prokazatelně se ukazovalo a potvrzovalo, že koncentrační (meditační, relaxační) postupy zásadně ovlivňují naše prožívání, učení, životní styl. A odt ud už vedl jen krok k buddhistickým meditacím. V roce 2004 jsem strávil dva týdny meditací pod vedení doc. Mirko Frýby (Ayukusala), v roce 2006 jsem měl možnost meditovat dva týdny pod vedením Ashina Ottamy a dalších čtrnáct dní pod vedením bhante U Vansy. Různé tváře a podoby jógy mne tak provázejí skoro dvacet let. Nicméně za nejcennější pro sebe pokládám víceméně každodenní praxi. Někdy převážn ě zaměřenou na pranájámu a čchi-kung, jindy na ásány či meditace. Jóga se tak stala milou souputnicí na mé životní cestě.